• Čtvrtek, 24. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Jaromír

Jaromír Bradávka

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

...Celý článek
Malá podzimní předpověď.

Malá podzimní předpověď.

Před několika lety (přesněji v září 2016) jsem v úzkém kruhu svých přátel pronesl tuto větu: „Listopadové prezidentské volby vyhraje Donald Trump.“

Na otázku, proč si to myslím, jsem tehdy odpověděl:

„Američané (ti opravdoví) nepřipustí další experiment v podobě ženy – prezidentky.“ A tak to také dopadlo.

...Celý článek
Čtení na prázdniny: Existovala Atlantida?

Čtení na prázdniny: Existovala Atlantida?

Atlantida. Jméno, při kterém se většina lidí zasní a nechá se unášet na křídlech fantazie. Tajuplná pevnina kdesi uprostřed oceánu, obývaná vyspělou lidskou civilizací, po které nám zbyly útržky nejasných zpráv, legendy a pár pochybných artefaktů.

Kultura zničená sopečným výbuchem, následným zemětřesením s vlnou tsunami a dílo zkázy dokonala sopečná zima.

Po staletí ji hledali badatelé a výzkumníci, vědci i mořeplavci, psali o ní básníci, spisovatelé i novináři.

Co ale o bájné Atlantidě víme doopravdy?

Jediným zdrojem zpráv o Atlantidě jsou Platónovy dialogy Timaios a Kritiás. Dialog v jeho době byla literární forma psaného díla, v němž se formou rozhovorů zúčastněných postav hledaly odpovědi na otázky v nejrůznějších oborech lidské činnosti.

...Celý článek
Čtení na prázdniny:  MANITOUŮV NÁVRAT

Čtení na prázdniny: MANITOUŮV NÁVRAT

(1)

V pokoji zazvonil budík. Muž na lůžku se natáhl, aby ho vypnul, ale nedosáhl na něj. Zašmátral po vypínači a rozsvítil lampu. Bylo půl šesté ráno a venku byla ještě tma. No jo, vždyť už jdu, pronesl polohlasně a začal se pomalu oblékat. Došel do koupelny a opláchl si tvář. Pohlédl do zrcadla a pomyslel si: stárneš Joe, jak dlouho ještě budeš takhle vstávat? Po snídani si vzal připravenou tašku s jídlem, zamkl dům a odjel autem k nádraží. „Ahoj, Joe, tak jak je?“ zeptal se výpravčí Charles, kterému právě končila noční směna. „Jako vždycky,“ mávl Joe rukou. „Něco nového?“ zeptal se přes rameno a vydal se podél koleje, na které stál dlouhý vlak s párem lokomotiv na obou koncích. „Nic, jako obvykle“, odvětil Charles a dál se věnoval předávce služby.

...Celý článek
K čemu jsou vlastně volby?

K čemu jsou vlastně volby?

Ústava říká, že náš stát je parlamentní republika postavená na principu zastupitelské demokracie. To znamená, že jednou za 4 roky si zvolíme své zástupce (poslance), kteří „za nás a pro nás“ (?!) schvalují zákony a spolu s vládou přijímají rozhodnutí na vrcholové úrovní státní moci. V parlamentu se rozhoduje hlasováním a kdo má většinu, ten prosadí svůj názor. Přesně podle Marxovy definice: „Právo je vůle většiny povýšená na zákon.“

...Celý článek
Není sucho jako sucho – nebo ano?

Není sucho jako sucho – nebo ano?

V médiích čas od času zazní zvláštní pojem – „nejhorší sucho za posledních 500 let“. Nevím, kdo s tím přišel jako první, ale začíná se to v určitých novinářských, politických a zdá se i odborných kruzích ujímat jako výraz pro současný typ počasí (v užším slova smyslu po letošním březnovém a dubnovém suchu) i pro počasí za poslední léta (2014 – 2018) v širším slova smyslu. Považuji tuto rétoriku za velmi nebezpečnou, protože ve spojení s jinými tématy (green new deal, 5G sítě, koronavirus a ekonomická krize v důsledku „pandemie“) se jí stále dokola straší široké vrstvy obyvatelstva nejrůznějšími katastrofálními dopady. A člověk, který se bojí, je lépe manipulovatelný a s menším odporem přijímá nejrůznější opatření „pro jeho vlastní dobro“.

...Celý článek
Dopis senátorovi Miloši Vystrčilovi.

Dopis senátorovi Miloši Vystrčilovi.

Dobrý den, pane Vystrčile.

Neoslovuji Vás přídavným jménem vážený, neboť si Vás nevážím a neoslovuji Vás předsedo Senátu, neboť Senát Parlamentu ČR považuji za zbytečný a parazitující byť ústavní orgán, a tím pádem jsou nepotřební i jeho předseda a další funkcionáři.

...Celý článek
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina…

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina…

Andrej Babiš zase zaperlil. „Jsme suverénní stát a nenecháme si od cizí mocnosti mluvit do našich vnitřních záležitostí!“ Toto vzkázal Ruské federaci, když se ohradila proti článku v bulvárním Respektu, který popisoval „přílet ruského diplomata s kufrem plným jedu k otrávení starosty Prahy 6 Koláře“. A Půlpoche (vulgo Petříček) si přisadil: „V České republice máme svobodu slova a nikdo (z Ruska nebo Číny) nám nemůže předepisovat, co se smí a nesmí říkat a psát.“ (Z Brusele a Washingtonu mohou, dokonce musejí, aby se kolonie nevymkla z otěží.)

Podívejme se tedy na našeho Andreje trochu zblízka.

...Celý článek
Koronavirus, statistika a ohlupování veřejnosti.

Koronavirus, statistika a ohlupování veřejnosti.

Statistika je úžasná věda. S pomocí nepřesných čísel dává přesné výsledky. Kam se na ni hrabe fyzika, chemie a další vědy vyžadující mnohonásobné opakování pokusů a přesná a zdlouhavá měření veličin. S pomocí statistiky dokážete, že Země se otepluje, že vlaky mají trvalé zpoždění, ale pomocí statistiky dosáhnete i zvolení určitých lidí do určitých funkcí. Jen musíte vědět, jak na to.

...Celý článek
Opatření k podpoře české ekonomiky a obnovení státní suverenity České republiky po skončení pandemie koronaviru v r. 2020.

Opatření k podpoře české ekonomiky a obnovení státní suverenity České republiky po skončení pandemie koronaviru v r. 2020.

Poslanecká sněmovna v úterý schválila balíček ekonomických a dalších opatření na dobu trvání epidemie koronaviru. Zastavení EET a odklad splátek sociální ho pojištění pro živnosníky ale nic zásadně nezlepší. Přidávám proto návrh dalších opatření, terá by výrazně pomohla především zaměstnancům, živnostníkům i firmám, uspořila státní náklady a snížila deficit příjmů státní pokladny.

...Celý článek
Malá klimatická předpověď: „Globální oteplování“ končí.   (Příspěvek ke Konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu 2. – 13. 12. 2019)

Malá klimatická předpověď: „Globální oteplování“ končí. (Příspěvek ke Konferenci OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu 2. – 13. 12. 2019)

Úvod.


Zlí jazykové tvrdí, že předpovídat počasí je jako věštit ze skleněné koule. Není to tak úplně pravda. V dnešní době máme k dispozici soubory dat (z hlediska objemu i časové přímky), které nám umožňují poměrně přesně předpovídat počasí alespoň na několik dní dopředu. Pravděpodobnost úspěšné předpovědi na 24 hodin se pohybuje kolem 90%, na 48 hodin kolem 70% a na tři dny kolem 60%. Úspěšnost delší předpovědi klesá k 50 % a tím ztrácí význam.

Předpovědět změny klimatu je mnohem těžší, neboť na jeho stav působí mnoho krátkodobých a dlouhodobých, pozemských i mimozemských faktorů.

Naprostá většina vesmírných i pozemských dějů má cyklický charakter. Galaxie a jejich kupy provádějí složité manévry při pohybu kolem jejich těžiště, slunce obíhá kolem středu Mléčné dráhy, planety kolem hvězd, střídají se roční období, den a noc, příliv a odliv. Také podnebí a počasí kolísá a mění se v závislosti na mnoha faktorech. Podívejme se tedy na počasí a podnebí a jejich vývoj a změny v posledních i příštích letech trochu blíž.

 
...Celý článek