Během pandemie COVID-19 vzrostly spotřebitelské ceny masa až o 30%. U hovězího je nejlevnější ořez na guláš s cenami od 150 Kč/kg. Přední začíná na cenách od 175 kč/kg a nejlevnější zadní je za 200 Kč/kg. Zemědělci však nejsou těmi, kdo na růstu spotřebitelských cen vydělává. Naopak chovatelům skotu klesly během pandemie výkupní ceny, které jim platí jatka ,až na 30,70 Kč/kg u krav, a na 55,71 Kč/kg u telat.

Bádensko-Württemberské zemské hlavní město Stuttgart bylo mnoho desetiletí považováno za výkladní skříň Spolkové republiky Německo. V noci na neděli ukázalo svoji odvrácenou tvář. Po běžné policejní kontrole na přítomnost drog na hlučné párty udělalo asi 500 mladistvých z centra města demoliční zónu. Obchody vyrabované jako v americkém Minneapolisu, dlažební kostky létající na policisty jako při Majdanovém převratu v Kyjevě.

Jednání Zemědělského výboru bylo neobvyklé v tom, že jsme výjimečně neprojednávali žádný návrh obchodní dohody, který by umožnil zvýšit dovozy potravin a zemědělských produktů do EU. Místo toho jsme jednali o strategii „Z Farmy na vidličku“, která má systémově vytvořit podmínky pro „nutnost“ dalších dovozů jídla. O tomto „strategickém“ dokumentu, který v květnu předložila Evropská komise, s námi přes videokonferenční obrazovky diskutovali zástupci Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a Generálního ředitelství pro zdraví.

V režimu videokonferencí byla v Evropském parlamentu obnovena jednání o třech novelách nařízení, která tvoří osu Společné zemědělské politiky EU. Jako stínový zpravodaj frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i čeští europoslanci zvolení za SPD, pracuji ve skupině k Nařízení o financování, řízení a kontrole Společné zemědělské politiky (FMM). Na vlastní oči tak mám možnost se přesvědčit o mnoha fintách, které Evropská komise vymyslela, aby zachovala znevýhodnění českého zemědělství. 

Včera jsme na Zemědělském výboru Evropského parlamentu hlasovali o kuriózním návrhu, který jménem frakce socialistů předložila francouzská poslankyně Anna Sanderová. Tato europoslankyně navrhla zablokovat nařízení Komise o mimořádní podpoře pro pěstitele ovoce a zeleniny a pro vinaře na kompenzaci škody způsobených pandemií COVID-19.

Dvouletý trest pro Abdallaha Ibrahim Diallo za znásilnění šestnáctileté dívky vyvolal pochopitelně velkou reakci od vážných pochybností o přiměřenosti trestu až po krajní rozhořčení. Ve hře je ovšem i tvrzení, že pachatel trpí schizofrenií. Jako soudní znalec jsem se opakovaně setkal s tím, že někteří kolegové každého psychotika trpícího schizofrenií hodnotili jako univerzálně nezpůsobilého rozpoznat trestnost jejich činu a neschopného se ovládnout. Zkrátka, má-li někdo „papíry na hlavu“, je zcela beztrestný.

Německý zpravodajský web Tichys Einblick ukázal cestu, jak bojovat s cenzurou na facebooku. Před bádensko-württemberským vrchním zemským soudem v Karlsruhe vyhrál soudní spor s „cenzorem“, najatým facebookem, aby ověřoval „pravdivost“ zveřejňovaných zpráv. Soud podle německého deníku die Welt nařídil odstranit ze sociální sítě hodnotící komentář facebookového „cenzurního žoldnéře“ Correctiv. Ten označil za „částečné fake news“ článek o otevřeném dopisu, který generálnímu tajemníkovi OSN Antoniovi Guterresovi zaslalo 500 vědců, v němž zpochybňují tzv. „klimatickou nouzi“.

Premiéři budou v červnu na Evropské radě projednávat způsob financování Fondu obnovy EU. Jeho zřízení schválili už v květnu, ale tehdy se nedohodli, jak by měl fungovat. S nápadem na jeho zřízení přišel v dubnu italský premiér Giussepe Conte. Podle jeho původního návrhu, který podpořili premiéři všech jižních zemí, Francie a zemí Beneluxu, měl mít fond něco mezi 1 až 2 biliony eur. Měl rozdávat dotace podnikům, kterým pandemie COVID-19 způsobila problémy a tím přispět k oživení ekonomiky.

Ve středověku zhruba od 10. století platil nepsaný zákon o papežské neomylnosti. Traduje se, že před jeho vyhlášením se v kardinálském kolegiu rozpoutala prudká debata, jestli takový zákon lze vydat. „Vaše svatosti, co kdyby některý Váš nástupce prohlásil, že každý čtvrtek prší. Měl by pravdu i v ty čtvrtky, kdy zrovna neprší?“, ptal se jeden z kardinálů, který nepatřil do papežovy kliky. Skončil prý v železech. Mnozí, který toto věroučné pravidlo zpochybňovali později skončili na hranici. V současné době oponenti nekončí na hořících hranicích a většinou ani v okovech. Zvláštní legislativní metoda se nám však vrací. Tentokrát nikoli z Říma, ale z Bruselu.

Včera jsme na Zemědělském výboru Evropského parlamentu projednávali návrh nařízení EU o mimořádné pomoci zemědělcům v boji s ekonomickými problémy způsobenými COVID-19. Evropská Komise se ve prospěch zemědělců nechce nijak mimořádně „předat“.

Francie opět jednou ukazuje, že ve vládních budovách stále zůstává něco z duševního dědictví vrcholných domácích i mezinárodních intrikánů, jakými byli v době krále Ludvíka XIII. první ministr Jean Armand du Plessis – známý jako kardinál Richelieu, a v době Ludvíka XIV. první ministr Giulio Mazzarini – známý jako kardinál Mazarin. Podle německého serveru heise.de Francie v mnohovrstevném konfliktu Turecko versus Řecko a Kypr zvyšuje svoji angažovanost po bok těch druhých. Německý server uvádí, že FRANCIE – stejně jako RUSKO – dodává zbraně Libyjské národní armádě (LNA), již velí polní maršál Chalífa Haftar.

Západní europoslanci „zuby nehty“ brání stav, kdy jsme my z Východu občany druhé kategorie. .

Maltská vláda oznámila Evropské komisi, že odchází z operace IRINI. V jejím rámci EU vyslala do Středozemního moře vojenské lodě aby vymáhaly dodržování embarga OSN na vývoz zbraní do Libye. Akce se však stejně jako v případě jejího předchůdce EUNAVFOR MED SOPHIA zvrhla v námořní taxislužbu pro migranty placenou z rozpočtu EU.

Dnes jsem přednesl svůj příspěvek v limitu 90 sekunt na zasedání Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, kam byl pozván místropředseda Komise, Frans Timmermans, který je odpovědný na realizaci "Zeleného údělu". Nebral jsem si servítky a vyjádřil svůj názor.

Na cenovkách zeleniny v obchodech si letos můžeme naplno „vychutnat“, jak výhodné to pro občany je, když je náš stát závislý na dovozu potravin. To co vidíte na obrázku je výsledek práce bývalého prezidenta Václava Havla, vlád Václava Klause a působení společného jednotného trhu EU na němž zemědělci rozhodně nedostávají jednotné dotace.

Budovatel pomníku Vlasovcům a ničitel pomníku Koněva s jeho spolupracovníky jsou nejen gauneři, ale také blbci. Prokázali totiž, že nejsou schopni dohlédnout důsledků svých činů. Napadá mě aforismus: „Chtěl být událostí, ale stal se případem.“ (Omlouvám se, na jeho autora si nevzpomenu.) Chtěli se předvést, ukázat, co všechno si mohou dovolit. Ale ani funkcionáři vlastních politických stran se k nim nehlásí. Pochopení nalezli jen u předsedkyně TOP09, která se s činem starosty Koláře solidarizovala, aby nám o sobě prozradila to, co jsme beztak již tušili.

Za naprostého mlčení našich médií se v Evropě právě kácí velký mýtus. Od 70. let minulého století ekonomické učebnice označují měnové financování vládních výdajů za absolutní zlo. Něco jako je v Bibli Satan. Jednou z metod měnového financování vlády je odkoupení státních dluhopisů centrální bankou. Od počátku koronavirové krize tento nouzový způsob, jak získat peníze na udržení chodu veřejných institucí, používá britská Bank of Englad.

Europoslanec Tomáš Zdechovský na svém twitteru @TomZdechovsky projevil lítost, že neproběhla diskuse k návrhu zákona o vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie, jehož zařazení na program jednání Poslanecké sněmovny bylo předevčírem zamítnuto včetně možnosti vést o zařazení tohoto bodu rozpravu. Tomáš Zdechovský se domnívá, že tím byla promarněna příležitost v diskusi prokázat, „jaký je to nesmysl a jak Tomio Okamura nemá své názory ničím podložené“. Aby to panu europoslanci nebylo líto, můžeme vést diskusi aspoň v médiích, kde diskusi vésti lze, neboť se připouští jiný názor.Europoslanec Tomáš Zdechovský na svém twitteru @TomZdechovsky projevil lítost, že neproběhla diskuse k návrhu zákona o vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie, jehož zařazení na program jednání Poslanecké sněmovny bylo předevčírem zamítnuto včetně možnosti vést o zařazení tohoto bodu rozpravu. Tomáš Zdechovský se domnívá, že tím byla promarněna příležitost v diskusi prokázat, „jaký je to nesmysl a jak Tomio Okamura nemá své názory ničím podložené“. Aby to panu europoslanci nebylo líto, můžeme vést diskusi aspoň v médiích, kde diskusi vésti lze, neboť se připouští jiný názor.

Před 4 hodinami 1. dubna se na jejím Twittru objevil status „Španělsko je v našich srdcích.
Jsme Španělsku nablízku. Vlajka EU je v těchto těžkých dnech na naší budově v Madridu na půl žerdi. Naše myšlenky směřují k obětem, jejich blízkým a těm, kteří trpí touto infekcí.“ Myslím, že se vlajka EU pohybuje správným směrem.
V Itálii se vlajka EU na některých budovách pohybovala rychle.

Ano, podle předpokladu předstihly Spojené státy americké Čínu v počtu detekovaných případů nakažení koronavirem, původcem COVID-19, dnes s oficiálním číslem 124 468 infikovaných. Na druhém místě se ocitla Itálie, která se blíží stovce tisíců. Kupředu se derou další evropské země a Kanada, zatímco v Číně a v Jižní Koreji se od počátku března objevovaly už jen o celkem sporadické případy.
Proč tomu tak je? Důvodů může být řada.

Rozdíl mezi představou českého občana o Evropské unii a realitou je propastný. Dobrý občan bývá zachvácen přesvědčením, že Evropská unie byla stvořena pro jeho dobro, ale protože se tak nějak stále úplně nedaří, je třeba přidat v úsilí, a zejména čeští zástupci by se měli mnohem více snažit, aby dobra přibylo. Na český stát dobrý občan nahlíží jako na veskrze prohnilý a s nadějí hledí do Brusele, odkud čeká nápravu. Jenže ono je to všechno tak nějak právě naopak. Leccos mohl napovědět koronavirus a již dříve snaha o nadílku imigrantů a třeba postoj k tureckému prolamování řeckých hranic do Evropské unie.

Německo nezákonně zadržuje ostatním členským státům dodávky zdravotnického materiálu v době pandemie a Evropská komise kritizuje zavírání hranic.

„Jsme štít Evropy“, vzkázali Turecku z Vídně rakouský kancléř Kurz a řecký premiér Mitsotakis.

Naše země nám byla už z velké části ukradena pomocí bizarních zákonů podporujících invazivní korporace, invazivní neziskovky a invazivní organismy. Je třeba přijmout zákon proti každému, kdy by chtěl omezovat svobodu slova a svobodu projevu.