Dva se perou, třetí se směje. Tohle staré rčení výtečně platí pro spor mezi uhelným dolem Turów v polském Slezsku a obyvateli českých obcí v blízkém sousedství. Pere se Česko s Polskem, směje se Brusel.

Tohle staré rčení výtečně platí pro spor mezi uhelným dolem Turów v polském Slezsku a obyvateli českých obcí v blízkém sousedství. Pere se Česko s Polskem, směje se Brusel.

Náš svět se mění. Jsme svědky nástupu zdivočelého progresivismu a před našima očima probíhající likvidace osvědčených společenských struktur, ctností a individuálních svobod.

Intervence do Afghánistánu, pyšně zvaná „Trvalá svoboda“, končí porážkou Západu, nikoli překvapivou. Překvapeni jsou jen ti, co léta obelhávali svět tak usilovně, až své lži sami uvěřili.
 

Na podzim nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. O všech nadcházejících volbách se vždy mluví jako o přelomových. A všechny do jisté míry v něčem přelomovými jsou.

Současné dění kolem České televize lze popsat jednoduchými slovy. Síly a zájmové skupiny, které onu instituci monopolně drží po celé věky jako svou hračku, jsou zvyklí vyhrávat pouze deset nula.

Ovce je zvíře stádní. Poslušně houfem táhne tam, kam ho žene bača nebo ovčácký pes. Nebo jdou všechny sborem za tím prvním beranem. Někteří lidé ale takoví nejsou. Jsou horší.

Světem obchází epidemie. Epidemie nové nemoci. Svět horečně reaguje. Z některých reakcí to vypadá, že si rozhodující síly společnosti myslí, že jde o výjimečnou epidemickou epizodu.

Kdysi někoho napadlo vyvážet z Evropy do Afriky sušené mléko ve velkém a skoro zadarmo. Vyvážející vypadal jako zachránce světa - a ještě odlehčil skladům přeplněným neprodejnými zásobami z předcházející nadvýroby.

Korespondenční volba pro krajany žijící v zahraničí? To je čisté zlo.

Do sídla demokratické instituce vtrhne dav a znemožní zvoleným zástupcům lidu, aby řádně zasedli a ustanovili pro příští čtyři roky prvního občana.

Žijeme ve světě zprostředkované zkušenosti? Skrze sklo mediálního světa a sociálních sítí? Umělé udržování pracovních míst, narušení ekonomiky, účinnost očkovací vakcíny i vliv médií a míru manipulace v koronavirové době. To vše probíral v pořadu Debatní klub na serveru YouTube muzikant, spisovatel a člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl s ekonomem a spisovatelem Lukášem Kovandou.

V těchto chvílích je do svalů vstřikována očkovací dávka proti viru SARS CoV-2 prvním obyvatelům České republiky. Začala tak nová éra. Éra, která hned tak neskončí.
 

Velmi smutnou roli ve společenském nepochopení fenoménu epidemie má skutečnost, jak její dimenze, ale také dopady, efekt restrikcí, míru rizik a individuální i společenské náklady různých strategií kolem ní hrají média.

Český fotbal se otřásá kauzou Berbr a spol. a zdá se, že by v jeho vedení neměl zůstat kámen na kameni. Teď se ve všech pádech skloňuje slovo korupce, už tolikrát falešně rozehrané, a proto značně zprofanované. Do jaké míry prostoupila všemi patry českého fotbalu, to se teprve ukáže, bude-li vůle vše zjistit.

Několik českých vědců různých oborů kolem rektora ČTVUT Vojtěcha Petráčka a ředitelky SÚJB Dany Drábové vydalo v uplynulém týdnu výzvu veřejnosti k „osobnímu lockdownu“, tedy k individuální karanténě každého z nás. Výzva sice zapadá do aktuální atmosféry strachu, nezodpovědně vybičovávané médii a mnoha veřejně působícími osobami. Přesto nelze výzvu nechat bez kritické reakce. Výzva totiž do současné paniky přináší novou kvalitu a o to je nebezpečnější.

Celý národ se potýká se zákeřnou nemocí. Zástupy imunologů se snaží zamezit jejímu šíření, státní orgány zavádějí další a další drastická opatření. Přitom existuje jednoduché řešení.

V USA se vážně projednávají návrhy na mnohamiliardové reparace za zotročení. Měli by je dostat potomci někdejších otroků. Jak se poznají? Jsou to černoši. Od koho? Od všech ostatních.

Velká část národa se s jeho jménem setkala až letos na jaře v souvislosti s některými jeho extrémními výroky kolem covidové karantény. Já jsem se s ním ale potkal - nebo spíše utkal - už dříve.
 

Spojené státy jsou nejméně od konce Druhé světové války určující silou celého našeho západního světa. Tak tomu jistě bude i v příštích letech. Jenže co vlastně bude tato určující síla určovat nyní?

V zemích, kde zítra již znamená včera, s tím už začali. V Německu a v Americe se zcela vážně projednávají návrhy na zrušení policie. Myslím, že tyto návrhy zůstávají napůl cesty.

Moje generace to pamatuje dobře. Štvavé vysílačky, které údajně šířily mezi lidmi lži a pomluvy. Bylo třeba chránit veřejnost před jejich škodlivým působením.

Jak poznat nesvobodný režim? Vadí mu samizdaty. Zamyšlení s tímto názvem jsem napsal někdy před třema lety http://www.ladislavjakl.cz/?p=7567.

Narodil jsem se jako levák. Nemohu za to. A přitom jsem za to celý život trestán. Zažívám diskriminaci na každém kroku. Jako všichni leváci. Jako by na životech leváků nezáleželo.