Občas si na televizoru pustím i kanál ČT 24. Pochopitelně ne proto, abych se z něj cosi pravdivého dověděl (téhle naděje jsem se vzdal už před mnoha lety), ale proto, abych viděl a slyšel, jak dál a ještě hlouběji poklesla úroveń lidí, kteří pořady tohoto kanálu tvoří. A pokud se touto otázkou zaobíráte i vy a včera večer jste si dvacetčtyřku do bytu nepustili, pak mám pro vás novinu. 

UŽ KDYŽ JSEM TY TŘI, to je Farského ze STANu, Langšádlovou z TOP09 a jakéhosi neuvěřitelného mladíčka z Pirátů, viděl se šmirácky zachmuřenými tvářemi začátkem t.m. nastupovat na obrazovku ČT, a to s tím, že nesou národu nejzávažnější prý zprávu Bezpečnostní informační služby BIS o zvýšené aktivitě ruských a čínských tajných služeb u nás, a budou proto žádat o vytvoření stálé komise parlamentu, která se bude hrozbami BISem nanesenými (nemají-li např. ruští diplomaté u nás až příliš mnoho aut, či nestávají-li se   levicové weby, začasté ruskou propagandou nakažené, hrozbou naší demokracie), nastálo a možná též i na věčné časy zabývat, MĚ TO NAPADLO.

Těsně před polednem jsem si pustil ČT 24 a měl jsem štěstí. A to proto, že jsem milovníkem absurdních scén, absurdních řečí a absurdních lidí.To všechno totiž v ideálních rozměrech představovala nevábná skupina lidí, která s velice zachmuřenými tvářemi právě nastupovala na obrazovku, aby národu sdělila, v jak příšerném a až témě nesdělitelném nebezpečí se v tento čas, v tuto hodinu a snad i v těchto vteřinách nacházíme. 

Ukrajinská válečná plavidla při své akci v Azovském moři porušila články 19 a 21 konvence OSN o mořském právu. Překročila totiž ruskou námořní hranici a vstoupila tak do uzavřené oblasti ruských teritoriálních vod.

Jeden by myslel, že po Vondrovi, Schwarzenbergovi a Zaorálkovi už nikdo zlověstnější do brány Černínského paláce jako ministr vstoupit nemůže. Ale chyba lávky. 

Proč sporný? Protože kdyby sporný nebyl, resp. kdyby ve výbavě paní poslankyně M. Němcové z ODS vůbec nechyběl, nemohla by tato žena nikdy vyslovit větu, kterou vyslovila v interview se Seznamem.cz 18. listopadu.

Situace je jasná. Zřejmě se stal zločin a to jak podle státního práva Švýcarska, kde k němu došlo, tak i podle státního práva ČR, pod jehož jurisdikci oba podezřelí patří. Jde o redaktory Slonkovou a Kubíka, kteří ve službách Seznamu.cz navštívili ve Švýcarsku duševně nemocného syna předsedy české vlády, představili se mu jako novináři a požádali jej o rozhovor.

Když na obrazovce ČT vidím, jak se na ní, jak na pražském orloji, střídají skupiny nejvyšších pravicových politických špiček s obličeji co nejzachmuřenějšími, které mají národu vsugerovat, že se děje cosi strašného, čemu se ovšem oni rozhodli co nejrozhodněji postavit, a nikoli pro sebe, ale pro ubohý lid jim svěřený zachránit to, co se v tomto nejkritičtějším momentu ohrožení samé podstaty republiky pro tento lid ještě zachránit dá, ptám se sám sebe, co je tohle zase za lotrovina? 

Podíváme-li se na tuto mapu ze CNN: https://www.cnn.com/election/2018/results/house, zdá se, že s výjimkou některých tenkých oblastí na severovýchodě, na západním pobřeží a dále v hispánských a černošských enklávách na jihozápadě a jihu, volila země republikánsky.

Válka v Afghánistánu se nedá vojensky vyhrát a míru lze dosáhnout jen politickým řešením s účastí Talibanu, přiznal nově jmenovaný velitel amerických sil a sil NATO v Afghánistánu generál Austin Scott Miller. 

Jaromír Nohavica si v neděli v Kremlu převzal z rukou ruského prezidenta Putina Puškinovu medaili za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráci mezi národy. Český písničkář za ocenění rusky poděkoval i zazpíval.

Kdo tu scénu viděl, dlouho na ni nezapomene. Matka s pláčem zaplavenou tváří přijímá z rukou hlavy státu státní cenu pro svého syna, který ji obdržel za to, že padl. A to nikoli při obraně své vlasti, což by byl jediný případ, kdy by se ta smrt dala srovnat se svědomím těch, kteří jej do boje vyslali, ale on padl v cizí zemi, od jeho otčiny vzdálené tisíce kilometrů, kdesi v pustých nehostinných horách a ve válce – vedené v zájmu koho?

Před pár dny jsem napsal článek o velice zvláštním úkazu. Spousta politiků, kteří zpočátku vypadali jako duševně zdraví lidé, začali jevit znaky choromyslnosti v momentu, kdy vstoupili do vlády. A teprve až je z vlády vyhodili, rozum se k nim zas vrátil. Jako domácí příklad pro tuto tezi jsem uvedl Lubomíra Zaorálka, který byl zdravě uvažujícím mužem před svým vládním angažmá, což dokládal např. svým odporem ke stavbě amerického radaru v Brdech, ale po svém jmenování ministrem zahraničí jako by jej všechen intelekt náhle opustil, začal hulákat, že konečně už dneska někam patříme (čímž myslel EU a NATO), a musíme se prý podle toho chovat, projevoval kladný poměr k Američany spunktovanému fašistickému převratu na Ukrajině, ale – když posléze už zase jako obyčejný poslanec opouštěl Černínský palác, měl to už v hlavě poobracené všechno zase naopak.

Je to v tomhle našem kapitalizmu nadmíru zajímavý jev. Politik, který se ve vládní funkci chová jako ten nejpolitováníhodnější pomatenec, dostane rozum ve chvíli, kdy mu vládní funkci vezmou. 

Dvojí zmizení člověka a dvojí odlišná reakce západních vlád na ně, ilustruje jejich až nebetyčnou licoměrnost. Když se začátkem tohoto roku ztratil z očí světové veřejnosti Sergej Skripal, okamžitě následovala trestná akce britské vlády a jejích spojenců z NATO proti Moskvě. Ale když došlo k šokujícímu a prokázanému zavraždění saudskoarabského opozičního novináře Džamala Chášakžida, projevily a doneška projevují západní vlády vůči tomuto zločinu zdrženlivost až nadlidskou

Čeho je moc, toho je příliš, říká se mezi lidem, a já bych k tomu rád dodal, že momentálně je u nás zvlášť naddimenzovaná svoboda.  Ano svoboda ve všem, na co si vzpomenete, od tisku, k televizi, k názorům lidí i k projevům státníků, všude je svobody tolik, že to začíná ohrožovat zdraví jednotlivce i národa jako celku. 

Nápadně vysoký počet někdejších zpravodajských a vojenských operativců z CIA, Pentagonu a Národní bezpečnostní rady se v těchto dnech snaží získat nominaci Demokratické strany pro blížící se průběžné volby do sněmovny reprezentantů amerického Kongresu. 

Izraelský agent na terorizmus a skryté vraždy vysvětluje, že domnělý útok na Skripalovy s údajným nervovým plynem, je pro každého, kdo má o věci pojem, naprosto zřejmým podfukem: https://russia-insider.com/en/skripals-are-mi6-hoax-not-worthy-ladies-detective-novels-israeli-expert-demolishes-uk-case/ri24912  „Je to jedna stupidita přikládaná na stupiditu přecházející“. říká izraelský expert.

„Ne všechny země, včetně těch ve východní Evropě, si mohou zvolit vlastní orientaci v zahraniční politice, aniž by ohrozily svou svrchovanost a územní celistvost“, řekl  Hamáček coby zastupující ministr zahraničí České republiky před pěti dny v OSN, a ať už posluchačům jeho projevu či pozdějším jeho čtenářům v novinách či internetu, okamžitě vytanuly na mysli ty organizace či státy, které by onu svrchovanost a územní celistvost zemí, pocítivších chuť mít konečně svou vlastní zahraniční politiku, mohly asi tak ohrozit. 

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, který nejvyšším soudním orgánem OSN, nařídil v úterý Spojeným státům, aby své sankce proti Iránu, nepříznivě ovlivňující jak dovoz humanitární pomoci do této země, tak bezpečnost zdejšího civilního leteckého provozu, odvolaly.

Jestliže stále ještě máte možnost tyhle řádky číst, pak aktivity kritizující Ligu proti hanobení neprošly dosud nadřízeným procesem jejich automatického vymazávání, a zatím tedy ještě žijí.

Zatím...

Podporoval jsem zvolení Trumpa prezidentem ze tří důvodů.

Byl jediným kandidátem, který uznával potřebu normalizovat vztahy s Ruskem a skoncovat s rozdmycháváním konfliktu s ním.

Byl jediným kandidátem, který uznával potřebu obnovit vysokou produktivitu americké výroby a návrat pracovních přležitostí ze zámoří zpět do USA.

Byl jediným kandidátem, který mluvil přímo k americkým lidem a ne k zájmovým skupinám vládnoucí elity.

Ruská armáda Putinovu omluvu izraelského zavraždění 15 příslušníků leteckého personálu za svou nepřijala. Armáda ví přesně, co se stalo, a neváhala zradu, které se Izrael dopustil, když zneužil naivní a lehkověrné důvěry ruské vlády v izraelské dobré úmysly, věrně popsat.

Před časem jsem zveřejnil článek „Důkaz už na Západě žádnou hodnotu nemá“, a jako důkaz této teze jsem uvedl západní obvinění Ruska ze sestřelení malasijského letadla. Samozřejmě, že pro toto obvinění neexisoval jediný důkaz, zato však byl snesen bezpočet důkazů o tom, že letadlo sestřelili neonacisté, kteří se po Washingtonem zorganizovaném puči chopili moci na Ukrajině.