V posledních týdnech Andrej Babiš vychutnával plnými doušky svůj politický úspěch. Přecházel z jedné diplomatické akce na druhou, a když už byl ve vlasti, bylo jej vidět na nejrůznějších veřejných shromážděních. Ustalo otravné připomínání jeho postavení obviněného. Působilo to dojmem, že se na jeho stíhání snad zapomnělo.

Proti předchozímu bloku „velké daňové kauzy“, o němž jsem psal v prvním článku seriálu, se ve dnech 29. – 31.října, ani pak 5. a 7.listopadu 2018 nic dramatického neodehrálo. Velkou část jednání vyplňovalo přehrávání prostorových odposlechů, dále pokračovaly výslechy svědků.

Laskavý čtenář se nemusí obávat, že budu psát o vynucování doznání při výslechu brutálním násilím. Předmětem mého zájmu je lámání lidských duší v řízení o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, které sice nepůsobí fyzickou bolest, ale je svým způsobem rovněž kruté.

Shodou náhod v předvečer výročí legendárního výstřelu z Aurory zazněla ve zpravodajství České televize zpráva o předpokládaném ukončení vyšetřování kauzy Čapí hnízdo do konce letošního roku, která přiměřeně malým českým poměrům může také mít vliv na dějiny. Česká televize se odvolala na obsáhlý článek, uveřejněný na serveru iRozhlas.cz.

Ve dnech 24.-25. října 2018 pokračovalo u Městského soudu v Brně vazební stíhání obž. Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), obžalovaného z přípravy ovlivňování  svědků ve „velké daňové kauz“ probíhající u Krajského soudu v Brně, a dehonestace orgánů činných v trestním řízení, které vedly přípravné řízení k ní. Ve spojitosti s ní strávil  ve vazbě 22 měsíců. Soud jej propustil na svobodu 1.února 2016  po složení rekordní kauce 150 milionů Kč.

Počínání „soudkyně OLO“, tedy Ivety Šperlichové ze zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, jsem věnoval již tři články. Můj zájem původně vzbudila přehnanou reakcí na odchod matky odsouzeného ze soudní síně, a později svérázným monologem ze zasedání senátu, v němž „perlila“ vulgárními výrazy, urážkami na adresu obhájců a výše zmíněné matky odsouzeného (dle ní „mladé krávy“), označováním obžalovaných obecně za lidský hnůj a chválou předlistopadových poměrů v justici.

Tímto článkem navazuji na řadu „Kauza Zadeh – konečně svědci !“ jejíž 13. díl vyšel 22. června 2010. Protože řada je hodně dlouhá a od posledního článku uplynulo hodně času, považuji za vhodné stručně zopakovat, o co se v případu jedná.

V pátek dne 12.října 2018 zahájil Obvodní soud pro Prahu 1 hlavní líčení ve věci, v které obvinění převzali sdělení o zahájení úkonů trestního stíhání v březnu r. 2011 a k soudu pak napadla již 21.prosince 2011.  První stání hlavního líčení proběhlo 14.června 2012, ale po více než sedmi letech od sdělení obvinění je  ukončení řízení zatím ještě dosti vzdálené. Přitom z hlediska povahy skutkové podstaty a domněle způsobené škody jde o bagatelní kauzu.

Po minulém dílu hlavního líčení, ozvláštněném vystoupením pí. Jany Zadeh, manželky obžalovaného Shahrama Zadeha (dále jen SAZ), jsem očekával průběh hlavního líčení ve dnech 9. a 10. října 2018  s napětím. Z časových údajů o průběhu řízení se dalo očekávat, že součástí dvoudenního programu bude vazební řízení.

V pátek 12.10.2018 v 8:30 bude u Obvodního soudu pro Prahu 1 – místnost č.4/přízemí zahájeno hlavní líčení v trestní věci dvou zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí ČR, obžalovaných kvůli údajně neoprávněnému zaplacení propagačních akcí, uspořádaných v oblasti Dálného Východu.

Od 13. června 2013, kdy Nejvyšší státní zastupitelství připustilo nebo možná přímo vyvolalo nasazení státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci mimo obvod jejich místní příslušnosti při přepadení  Úřadu vlády ČR, Jany Nečasové dř.Nagyové a tří poslanců Šlachtovými muži, jsem si myslel, že mě tento úřad pod vedením nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana již nemá čím překvapit. Ale mýlil jsem se.

V pondělí dne 24.září 2018 došlo při hlavním líčení řízení, vedeného u Městského soudu v Brně senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému organizovanému zločineckému uskupení v čele se Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen SAZ), k neobvyklé události. Do soudní síně vstoupil v náručí své matky bezmála roční Zadeh junior.

V Otázkách Václava Moravce ze dne 23.září 2018 připadla celá polovina časového prostoru na problematiku činnosti Policie České republiky a trestního  řízení. V podstatné části šla řeč o kyberzločinu a způsobu, jakým se s ním naše policie pustila do křížku. Debatovali policejní prezident Tomáš Tuhý, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a chvíli i eurokomisařka Věra Jourová. Po větší část pořadu vládla ve studiu až selanková pohoda.

Dne 19.září 2018 pokračovalo u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka hlavní líčení proti domnělému zločineckému organizovanému uskupení, v jehož čele má stát vazebně stíhaný Shahram Abdullah Zadeh (SAZ), Íránec s českým občanstvím.

Napsáno 16.9.2018  pro Security Magazin, kde vyšlo 18.9.2018, šířeno dál se souhlasem redakce. V pondělí 17.září 2018 se měl po obvyklé čtvrtroční přestávce vrátit do soudní síně Krajského soudu v Brně senát předsedy Aleše Novotného, aby pokračoval v rozplétání kauzy Shahrama Abdullaha Zadeha (dále jen SAZ) a jeho čtrnácti spoluobžalovaných.

Hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen  SAZ.) pokračovalo podle plánu ve dnech 30. a 31. srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Ostatní obžalovaní se nezúčastnili. Druhý den se i zastoupení obhájci scvrklo na tři vytrvalé jedince.

Pojem „soudkyně OLO“ nemusí být pro mé čtenáře neznámý, protože jsem se již dříve věnoval jí a obžalovaným  „Rošťákům“ a „Slušňákům“ v článcích  „Lidský odpad čeká na rozsudek“ a „Spravedlnost podle soudkyně OLO“.

Ve večerním zpravodajství České televize dne 8. ledna 2018, tedy v době, kdy u Vrchního soudu v Olomouci probíhalo odvolací řízení ve věci devíti obžalovaných, mezi nimiž byla bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ) Alena Vitásková, Jakub Železný sdělil urbi et orbi, že paní obžalovaná „měla připustit přidělení licencí elektrárnám, které ale neměly nárok na vyšší výkupní ceny elektřiny“.

Plánované červencové hlavní líčení u Městského soudu v Brně v trestním řízení soudním, vedeném senátem předsedy Michala Kabelíka proti údajnému zločinnému uskupení v čele s vazebně stíhaným Shahramem Abdullahem Zadehem (dále jen  SAZ.) se pro náhlé onemocnění jednoho z obhájců nekonalo. Jednání pokračovalo až ve dnech 21. a 23.srpna 2018. SAZ se opět dostavil s čestným doprovodem šestice těžkooděnců Vězeňské služby ČR. Tentokrát soud nerozhodoval o vazbě.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa dne 21.srpna 1968 je tak strašná událost, že nestačí pronést pár slavnostních projevů ve výroční den, a pak už ji vytěsnit z myslí. Naopak vědomí o ní by mělo být trvalým mementem, k němuž bychom se měli stále vracet.

Orgány činné v trestním řízení věnují Aleně Vitáskové, bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ), „péči“,  přiměřenou těžkým zločincům. Začaly ji stíhat v r.2013 na základě obžaloby, jejíž výroková věta má jednoznačně  povahu křivého obvinění. Dne 22. února 2016 ji senát Aleše Novotného Krajského soudu v Brně odsoudil k osmi a půl letům vězení. V nejistotě a obavách pak čekala až do 17. ledna 2018 na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci o jejím odvolání. Čekání bylo trestem svého druhu.

Pro začátky nového ministra spravedlnosti Jana Kněžínka je příznačný překvapivý nezájem skandalistů. Netuším, zda Babišovo bleskové „vytažení z klobouku“ veřejnosti neznámého úředníka překvapilo natolik pochybné snaživce, že ani nerozcupovali jeho diplomovou práci, ani nenašli jinou záminku ke kamenování, či zda se  za jeho zjevovou nenápadností skutečně skrývá trapný nedostatek slabin, použitelných k pohanění (tato alternativa by byla skvělá). Nebo má snad malou přitažlivost pro presstituty, nejsa  žena ?

Poprask kolem rozhodnutí Nejvyššího soudu CR o vystěhování členů SBD Pokrok z jejich domů rozvířil širší diskusi o stavu justice. Strhla se kritika na zdlouhavost soudního řízení a mnoho lidí si začalo myslet, že to je jeho hlavní nectnost. Do vřavy zasáhl předseda Nejvyššího soudu ČR prof. Pavel Šámal názorem, že   „politici se diví rychlosti řízení, ale od roku 1989 nevytvořili procesní předpisy“, uplatněným např. v článku na České justici. Se svou troškou do mlýna přispěchal i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se domnívá, že by zrychlení trestního řízení prospěl ještě výraznější přesun dokazování z přípravného řízení přímo před soud – s upřímným podotekem, že trestnímu řízení příliš nerozumí.

Když sociální demokraté překonali odpor k vládnutí s trestně stíhaným předsedou vlády,  političtí pidižvíci, kteří stále ještě nedokáží unést volební neúspěch, přišli o potěšení z překážení ustavení koaliční vlády. Museli si najít jinou hračku, a tou se stalo zkoumání diplomových prací členů vlády. Jejich záměr je jasný: když už vláda vznikla, ať se aspoň nedaří její konzolidace.