Slovo, které pochází z latinského referendus a má znamenat „věc, o níž mají a měli by rozhodovat občané, kterých se věc tyká“. V češtině se referendu jinak říká trefně „všelidové hlasování“, tj., že o svých životních záležitostech rozhoduje lid sám, nikoliv nějaká instituce či vládce. Referendum je ten nejcennější instrument demokracie, kdy lid rozhoduje o své "věci" sám.

Dva imperialističtí diplomaté François- George Picot a Mark Sykes již od roku 1915, to jest rok po té, co začala I. světová válka, začali společně pracovat na poválečném plánu na pomoc na smrt "nemocnému muži na Bosporu". Toto bylo označení pro Osmanskou říši téměř celé jedno poslední století její existence. Tak dne 16. května 1916 podepsali dohodu se souhlasem carského Ruska, která vešla do dějin jako  Sykes - Picotova dohoda. Byla to Dohoda, která navrhovala budoucí sféry vlivu těchto imperialistických mocností na Středním východě. K jejímu podpisu došlo, aniž se zvažovalo případné pověření ve formě mandátu od budoucí Společnosti národů.

O významu každého slova, co slyšíme, máme vytvořenou nějakou představu. Jako Matka, Otec, Válka, Nespravedlnost… a stejně tak i o tom, co to znamená, když slyšíme slovo Zrůda a Zrůdnost!

Masúd Barzani a kurdská vláda se v iráckém Kurdistánu stali terčem útoků Erdoganových novin, mimo jiné Yeni Şafak, které jsou známy jako Erdoganovy ideologické noviny. Proč se tak děje? Jediným důvodem je vyhlášení Referenda přes NE Erdogana a pak podpora samostatnosti svobodného Kurdistánu ze strany Izraele.

V předešlém článku jsem psal o okolnostech tykajících se I. žluté karty, kterou Erdogan bezprostředně dostal od USA. Od dokončení a zveřejnění článku pokračuje proces s neuvěřitelnou rychlostí. V minulých letech jsem opakovaně psal o tom, že USA mají v rukou nezpochybnitelné důkazy a tím mají současně prostředky, které mohou Erdoganovi kdykoliv zlomit vaz.

Nedávno jsem psal ve svých článcích, že USA stojí na rozcestí a rozhoduje se, zda Kurdové, nebo věrný spojenec USA a NATO z doby polarizovaného světa, to jest spojenec proti SSSR a Varšavské smlouvě. Též jsem psal o tom, že USA mají v ruce eso, které může kdykoliv Erdoganovi zlomit vaz.

Sankce pochází z latinského „sanctio“ od „sancire“ a znamená „zasvětit, ustanovit, potrestat“.
Ekonomické sankce, to jest ekonomický trest, po II. světové válce byly na denním pořádku a to buď otevřené, nebo skryté. Způsob skrytých sankcí byl dokonce v západních zemích ošetřen zákony, proto jsme se my běžní spotřebitelé nemohli - nesměli -  dostat k "citlivým" technickým vymoženostem. Skryté sankce se vypařili po pádu komunismu a najednou k nám občanům začala přicházet neuvěřitelně výkonná elektronika a stala se pro každého běžně dostupným spotřebním zbožím.

V předešlých dnech opakovaně prezident země jednoho z členů NATO, to jest prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan, označil tři největší politické strany dalšího člena NATO za nepřítele .... a NATO mlčí, jako kdyby se nic nedělo...

Referendum – slovo, které pochází z latinského referendus  a má znamenat „věc, o níž mají a měli by rozhodovat občané, kterých se věc tyká“. V češtině se referendu jinak říká  trefně „všelidové hlasování“, tj., že o svých životních záležitostech rozhoduje lid sám, nikoliv nějaká instituce či vládce. Referendum je ten nejcennější instrument demokracie, kdy lid rozhoduje o své "věci" sám.

Německý automobilový průmysl, který se zapsal do dějin techniky zlatými písmeny, po pádu socialismu a tím otevření obrovského trhu, dle všeho přestal myslet na vývoj, na inovace a na nové vize pro své stroje. 

Desítky let, když se řeklo německý průmysl, tak každý výraz byl spojen s německými auty a opačně. Německá auta se proslavila ve světě jako mimořádně kvalitní stroje ke spolehlivému zajištění přepravy nejen osob, ale i zboží. Značka Mercedes, BMW či VW se staly touhou stovek milionů lidí na naší planetě. I můj první vůz, který jsem si jako student FVL UK koupil v roce 1973, byl „Brouk“.

Jsem si jist, že Markéta Všelichová  kurdskými milicemi YPG a PYJ nespolupracovala. Běžná návštěva u těchto milic a nějaké fotografie s nimi z daleka neznamenají, že s nimi spolupracovala. Opět připomínám, že Markéta Všelichová ani svými osobnostními rysy, tak jak jsem já Marketu osobně poznal, neodpovídají předpokladům žádoucím pro spolupráci s tak tvrdými a disciplinovanými jednotkami, jako jsou JPG a YPG. To stejné platí z valné části i pro Miroslava Farkase. Je pravda, že se tito dva mladí lidé snažili ze svých důvodů nějak pomoci, ale hlavně chtěli poznávat situaci v Sýrii.

Takto zní titulní stránka Erdoganovi hodně  blízkého tureckého deníku Yeni Vakit ze dne 25.7.2017 s fotografií paní kancléřky Angely Merklové, které na prsa Photoshopem nalepili Hackenkreuz.

Utajený turecký dokument se v minulých dnech dostal do rukou jedněch nejvýznamnějších novin Německa die Zeit! V tajném dokumentu je uveden seznam firem, co údajně podporují terorismus a v tomto seznamu je dle die Ziet, ale i dle nejvážnějšího týdeníku Německa der Spiegel, uvedeno 681 německých firem!

Rojava v kurdštině znamená západ a tak je vnímána západní část Kurdistánu, to znamená syrský Kurdistán.

S nástupem Donalda Trumpa dává americký vítr do pohybu vše, co jen může a vše ukazuje na to, co jsem již před 4 roky tvrdil, a to že se mapa středního východu změní a tím se změní i budoucnost tohoto regionu, který se tragicky zviditelnil pro běžného člověka nevídanou brutalitou islamistických zrůd.

S Donaldem Trumpem dorazil konečně americký vítr i do Evropy, i když jeho cesta nevedla přímo z druhé strany Atlantiku, ale přes Střední východ, to jest přes oblasti, které ještě nejméně do konce první poloviny našeho století budou mít pro náš svět význam jako jedna za mála vydatných fosilních zdrojů energie.

Donald Trump se po téměř 170 dnech svého zvolení prezidentem Spojených států amerických vydal na svoji první zahraniční cestou do nejcitlivější části naší zeměkoule a to na Střední východ a do Saúdské Arábie, abych performanci jeho návštěvy převedl do srozumitelné a jednoduché řeči, mohu toto učinit pomocí terminologie iránské tradiční hry "šach - mat".

Tak konečně americký vítr dorazil i do Evropy s osobou Donalda Trumpa. Dobře placení činitelé Evropského kontinentu, kterým jde výlučně o jejich osobní pozici a výplatu a nebýt politických či úřednických funkcí, nejsou ani schopni uživit sami sebe, jsou ve své apatii, pohodlnosti, rozkoši malého člověka bytostně tím větrem narušeni!

Turecký prezident Erdogan skončil svou grandiózní návštěvu u Donalda Trumpa a vrátil se zpět do své země. Přímo z istanbulského letiště jel rovnou na výroční schůzku asociace zaměstnavatelů, čili kapitálu. Hned se postavil před mikrofon, aby informoval zaměstnavatele. Ti netrpělivě čekali  - kvůli svým zájmům – na obsah rozhovoru Erdogana Trumpem.

Konečně jsme se s Donaldem Trumpem dočkali konkrétní koncepce! Po osmi letech Ameriky s Obamou v čele, kdy neexistoval jakýkoliv koncept nejen pro USA a Evropu, ale i pro Střední východ! Obama dovedl svět téměř k nenapravitelné katastrofě.

My jsme si s dcerou hráli na zemi, zvedl jsem hlavu a podíval jsem se směrem k tomu hlasu, jasně, že to byl hlas toho, koho jsem v onen okamžik vnímal jako Mefista v bílém. Jeho pohled a výraz v jeho očích, které směřovaly až do mého nitra, cítil jsem, jak prostřelily moji duši. Moje do toho okamžiku kompaktní duše byla rozervána jeho výrazem a jeho hlasem, který se ke mně nesl způsobem, co proděravěl moji duši jako zásah nemilosrdné střely...
 

Zlo zesiluje a dostává se do dimenze přesahující představivost autorů hororových děl, protože je nepředstavitelné i autorům novodobých produktů státních strážců země Franze Kafky.
 

Včera proběhlo v Turecku referendum, kdy turečtí voliči rozhodovali o osudu Turecka, zda bude jejich osud svěřen výlučně do rukou Erdogana, či nikoliv. 51 % voličů rozhodlo pro Erdogana, čili pro Sultanát.