• Středa, 26. leden 2022
  • Svátek má Rukojmí Zora

Přemysl Votava

Sovětští vojáci maršála Koněva osvobodili Auschwitz

Sovětští vojáci maršála Koněva osvobodili Auschwitz

Nad tou hrůzou před 77 lety tekly slzy osvoboditelů i těch 7650 přeživších. 27. ledna 1945 vojska maršála Koněva na cestě do Berlína osvobodila německý koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz - Birkenau (Osvětim - Březinka), největší německou továrnu na smrt. Auschwitz, to byla „výkladní skříň“ nacistického „konečného řešení židovské otázky “. Tedy smrt prací, nebo plynem. Obdobný krutý osud čekal i národy slovanské.

...Celý článek
Zlaté časy, kdy se mlaskalo…

Zlaté časy, kdy se mlaskalo…

„To se nám to hoduje, když to platí jiní…“, to je ten slavný výrok feldkuráta Katze, který si užíval života u bohatě prostřeného stolu. Ten jeho bohatě prostřený stůl nám připomíná ty zlaté imperiální časy, kdy koloniální mocnosti žily ze svých kolonií. Ono to zase není tak dávno, co planeta Země byla tou největší britskou obchodní kanceláří.

...Celý článek
Držme se, jedeme s kopečka!

Držme se, jedeme s kopečka!

Tolik vánočních dárků jsme ani nečekali, mnohé se opozdily, další jsou již za dveřmi. Dle pana premiéra nejsou poslední, i proto jsem byl zvědav na ten jeho první projev k národu. Tradičně dobře šité sako, ladící kravata, dokonalý účes i kultivovaný přednes. Tedy žádný svetr, či vytahané kalhoty. Pan profesor již z profese je dobrý řečník. Konečně přišla jeho chvíle, čekal na ni až příliš dlouho.

...Celý článek
Ježíšku nedej se!

Ježíšku nedej se!

Vánoce jsou nedílnou součástí našeho křesťanského světa. Dle legendy si připomínáme zrození Ježíše Krista. Vánoce se staly těmi nejkrásnějšími svátky v roce. Tu jejich krásu ještě navíc umocňuje sněhová nadílka, která ozáří českou krajinu. V minulosti o vánočních svátcích ožily i ty nejmenší venkovské kostelíky, naše města i vesničky se rozzářily. Vánoce to je i stromeček, betlem, ale i vánoční koledy. Vánoce si užívají zejména děti, ale i my dospělí. Stalo se tradicí, že Ježíšek po staletí přicházel k našemu vánočnímu stolu. Lidé se na sebe usmívali, láska kráčela od dveří ke dveřím…

...Celý článek
Statkář Švehla by vzal bič!

Statkář Švehla by vzal bič!

Jezdím do té vesnice pod Železnými horami celý život. Moji předkové, ale i strýčkové, byli sedláci, měli hluboký vztah k půdě. Poslouchal jsem jako kluk jejich vyprávění. Kolik lásky k půdě v nich bylo. Za jejich života platilo: „Sedlákem se nestanete, sedlákem se musíte narodit.“ Po staletí selské rody předávaly rodinné grunty dalším generacím, některá jejich jména budí úctu i po 100letech. Agrární politik Antonín Švehla (1873 – 1933) z Hostivaře u Prahy by mohl vyprávět, však v jeho době český chmel, slad, cukrovka, uzenářské i mléčné výrobky, nás proslavily po celém světě.

...Celý článek
Komu ku prospěchu?

Komu ku prospěchu?

Říkali o nás, že jsme „kovárna Evropy“. Tento pojem byl po staletí spojován s naší zručností. Tato tradice se udržovala po staletí, předávala se z generace na generaci. Platilo to za Rakouska i za První republiky, na té řemeslné zručnosti stavěla i Třetí říše. Česká zručnost a podnikavost dala světu takové značky, jako byla Škoda, ČKD, Jawa, Tatra, Avia, Zetor, Baťa, Moser, Orion, … mohl bych pokračovat. Mnohé z nich bojují každý den o přežití, mnohé již neexistují. Kolben s Daňkem (ČKD) podobně, jako Janeček s Waltrem (JAWA) by se nestačili divit….

...Celý článek
S hůlkou a strachem do fronty…

S hůlkou a strachem do fronty…

Kolik bezesných nocí dnes zažívají naši senioři. Mnozí z nich o holi či na vozíčku, se octli na chodníku ve frontě u dveří dodavatelů energií. Mají strach z každé obálky, co přijde zítra, pozítří… co mají dělat, ne každý z nich má své děti nablízku. Ne každý, se v této situaci dovede orientovat, poradit. Již teď počítají každou korunu … a co bude zítra?

...Celý článek
Kam se nám ztrácí 28. říjen?

Kam se nám ztrácí 28. říjen?

Česká republika má dnes státní svátek. 28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Děti mají prázdniny, zaměstnanci volno. Chalupáři spěchají na chalupy, jen ti zapomnětlivci naříkají, že supermarkety mají zavřeno.

...Celý článek
Karel Havlíček, i dnes „burcující “

Karel Havlíček, i dnes „burcující “

Havlíčkovo jméno se stalo za ta léta symbolem, je ve většině z nás, stalo se součástí našich dějin i školních učebnic…. 31. října uplyne 200 let od jeho narození, každé i to nejmenší městečko má svou Havlíčkovu ulici, někde je i památník na náměstí. S jeho jménem je od května 1945 spojen i Havlíčkův Brod. Karel Havlíček Borovský patří k největším osobnostem české žurnalistiky. Jeho články i politická satira, mířily vždy přesně do černého. Básník, novinář, politik, ale i český vlastenec. Letos 29. července, jsme si skoro v tichosti připomněli 165. výročí jeho úmrtí. Nečekejme tedy nic slavnostního, ani 31. října, v den 200. výročí jeho narození. Karel Havlíček Borovský se stal černým svědomím současné žurnalistiky.

...Celý článek
Hrdinové na Dukle

Hrdinové na Dukle

Je to již 77let. Poslední pamětnici krvavých bojů na Dukle odchází do nebes hrdinů. Co říká dnes říká mladým pojem Dukla. Možná, že si vzpomene na tu dejvickou fotbalovou Duklu. Nezlobme se na něj… Dějiny udělaly kotrmelec a tak 6. října si zcela v tichosti připomeneme 77. výročí vyvrcholení bojů 1. československého sboru na Dukle. Naši hrdinové od Sokolova, Kyjeva, se probojovali k hranicím své vlasti. Toho dne začala cesta naší svobody. Přicházelo účtování. 6. října 1944 naši vojáci vstoupili na půdu své vlasti.

...Celý článek
Spojili se s Hitlerem, vybrali si zradu a věčnou hanbu

Spojili se s Hitlerem, vybrali si zradu a věčnou hanbu

„Je to hrozné, ale mám před sebou samé nuly!“, to bylo Hitlerovo hodnocení premiérů Chamberlaina a Daladiera v Mnichově 1938. Z premiérů Británie a Francie se stali jen Hitlerovi poslíčkové špatných zpráv. Západní politici předvedli na Československu (ČSR) své koloniální praktiky, nepárali se s námi, naopak s Hitlerem si podali ruce, ČSR jim překáželo!

...Celý článek
Zakalený pohled na dějiny...

Zakalený pohled na dějiny...

Je to již 82 let, kdy začala ta nejkrvavější válka, jakou kdy poznal svět. 1. září 1939 vtrhlo Německo do Polska. 60 divizí, z toho 10 obrněných, 1600 letadel… Za několik týdnů se Polsko zhroutilo, 27. září kapitulovalo. Polské ztráty byly ohromující. 60 tisíc padlých, 200 tisíc raněných, 700 tisíc zajatců….Ztráty Německa nesrovnatelně menší, 10 tisíc padlých, 30 tisíc raněných.

...Celý článek
Na mopedu do Kábulu

Na mopedu do Kábulu

Afghánistán, často ani nevíme, kde přesně leží. Země, které nerozumíme ani kulturně a ani politicky. Země vysokých hor, hlubokých údolí, země mnoha národností, ale i země obrovské chudoby. Jedna z nejchudších. Přesto je to země hrdých lidí.

...Celý článek
Hej Slované …

Hej Slované …

„Hej Slované, ještě naše slovanská řeč žije, pokud naše věrné srdce pro náš národ bije. Žije, žije duch slovanský, bude žít na věky. Hrom a peklo, marné jsou, proti nám vaše vzteky.“

...Celý článek
Nelze jen zamávat z posledního letadla

Nelze jen zamávat z posledního letadla

Afghánistán. Se Spojenými státy skončilo i naše válečné dobrodružství v této daleké, nám neznámé zemi. V nedávných časech jsme byli svědky slavných odletů i příletů našich vojáků. Na letišti hrála hudba, rozdávaly se medaile i nová povýšení. Zejména v posledních letech, ale přibývaly i oběti. A s nimi přicházely otázky i pochybnosti… Rozumíme této zemi i jeho dějinám? Jsme vítáni v této zemi? Proč se tam angažujeme? Kupujeme obrněnce, letadla, miliardy vydáváme sem i tam. Miliardy, které mohou být daleko účelněji vynaloženy.

...Celý článek
Kam zmizely ty zlaté české ruce?

Kam zmizely ty zlaté české ruce?

Naši předkové oplývali šikovností, umem. Tedy: „Zlaté české ruce i řemeslo mělo zlaté dno“. Ti starší to pamatují, uměli jsme opravit vrata do garáže, vyměnit pneumatiku u auta. Tedy řemeslná zručnost, šikovnost, ale i tradice po předcích. Řemeslo i půda se dědily.

...Celý článek
Švehla by se divil, možná by vzal bič!

Švehla by se divil, možná by vzal bič!

V pražské Hostivaři před 100lety hospodařil velký sedlák Antonín Švehla (1873 – 1933), byl zemědělským samoukem, ale přesto rozuměl půdě, vesnici i politice. Na radu za ním jezdil v kočáru i TGM. Používal ke své práci selský rozum. Jeho jméno pro mnohé dnešní tzv. odborníky již mnoho neříká. Švehla při pohledu na dnešní vesnici by se divil, možná že by vzal i bič…. Říkám to proto, aby nám z české vesnice nezbyla jen Babička či Prodaná nevěsta.

...Celý článek
Slovenská agrese po boku Německa

Slovenská agrese po boku Německa

O této historické události se příliš nemluví, přitom je významnou součástí československých novodobých dějin. Připomínám slovenskou spoluúčast na německé agresi proti SSSR v červnu 1941. Na Slovensku byla kolem toho velká sláva, byla plná náměstí, všude vlajky, projevy. Slovenskem znělo luďácké zvolání: „Na stráž!“ Jak asi bylo československé exilové vládě v Londýně, při slovenské agresi proti Polsku v září 1939, tak i v roce 1941 proti SSSR?

...Celý článek
Lidice

Lidice

Je to 79let od lidické tragédie. České Lidice, hornická vesnice nedaleko Kladna, se stala 10. června 1942 výkladní skříní německého „pořádku“ v okupovaném Protektorátu. Vyvražděné Lidice nebyly jediné, za 14 dní postihl podobný osud i obec Ležáky na Vysočině. V této souvislosti nelze zapomenout na tisíce podobně vyvražděných vesnic zejména v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku, v Polsku…. Mezi nimi byla i Česká Volyně, obec na Ukrajině.

...Celý článek
Myš, která řvala

Myš, která řvala

Diplomaté a pomocný personál plní letadla směr Moskva. Podobné je to opačným směrem do Prahy. Česko – ruské vztahy jsou pod bodem mrazu. Nevím, kdo vyhrál v této pouliční bitvě, ale vím, kdo prohrál, byl to zdravý rozum. Evropa se nad námi jen pousmála, to divadlo se nepovedlo, Kolářové, Fialové, Vystrčilové … neradi slyší, že Rusko, není Ruskem z doby Jelcina. Rusko se zcela změnilo, stalo se vyspělou ekonomickou i vojenskou velmocí.

...Celý článek
Co provedl ten tank ze Smíchova?

Co provedl ten tank ze Smíchova?

Dnes si prohlížím 76 let staré novinové fotografie, čtu noviny z květnových dnů 1945. Před 76 lety Praha se topila ve štěstí, tančila, objímala zaprášené tankisty, i ten šeřík si ten rok pospíšil. Praha a další města, obce vítaly svobodu. Po šesti letech německé okupace to byly dny štěstí i smutku, Praha pohřbívala i své hrdiny z povstání, přes 3000 obětí… Ale také přes 700 rudoarmějců.

...Celý článek
Dějiny se v hrobě obrací

Dějiny se v hrobě obrací

Náš student, natož školáček, má v hlavě pěkný zmatek. „Tatínku, kdo vyhrál tu válku?“ Tomu školáčkovi se nedivme, však má v tom zmatek i leckterý náš starosta. Není to dlouho, co vítěz nad nacismem, osvoboditel Československa se znelíbil jednomu z nich, „Kdo je hrdina, určuji já!“ Mediální pozornost k 76. výročí konci války se proto nese spíše v duchu urazit, znevážit, ulici přejmenovat… Ten nešťastný školáček, či nechápající student, toho slyší kolem sebe tolik, aby se v tom čert vyznal. A v dějepise je o konci války a o povstání českého lidu pár řádků, chudák paní učitelka. Tolik už toho slyšela… Kolik pamětníků ještě žije?

...Celý článek