• Pondělí, 30. listopad 2020
  • Svátek má Rukojmí Ondřej

Zpolitizovaná věda a její důsledky.
Počet návštěv: 897

Zpolitizovaná věda a její důsledky.

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Představte si, že se objeví nová vědecká teorie, která varuje před blížící se krizí a ukazuje cestu z potíží. Tato teorie si rychle získá podporu předních vědců, politiků a celebrit z celého světa. Výzkum je financován význačnými filantropy a prováděn prestižními univerzitami. O krizi se začne mluvit v médiích a vědecká teorie je vyučována na vysokých i středních školách.

Nemám na mysli globální oteplování. Mluvím o jiné teorii, jež se na výsluní dostala před sto lety. Mezi její příznivce patřili Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Winston Churchill. Schválili ji soudci amerického Nejvyššího soudu Wendell Holmes a Louis Brandeis, kteří rozhodli v její prospěch. Mezi její slavné zastánce náleželi Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu, aktivistka Margaret Singerová, botanik Luther Burbank, Leland Stanford, zakladatel univerzity, romanopisec H.G. Wells, dramatik G.B. Shaw a stovky dalších. Podporovali ji nositelé Nobelovy ceny. Bádání financovaly Carnegieho a Rockefellerova nadace. Kvůli výzkumu byl postaven Cold Springs Harbor Institute. Ovšem mnoho práce odvedly také Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Johns Hopkins. Zákony reagující na krizi byly přijímány ve státech od New Yorku po Kalifornii.


Tyto snahy měly podporu Národní akademie věd, Americké lékařské asociace a Národní výzkumné rady. Říkalo se, že kdyby žil Ježíš, rovněž by přiložil ruku k dílu. Sečteno a podtrženo. Výzkum, přijímání legislativy a ovlivňování veřejného mínění ve prospěch teorie pokračovaly téměř půl století. Ti, kteří se postavili proti ní, byli překřičeni a označeni za reakcionáře netečné k realitě nebo prostě za obyčejné ignoranty. Při zpětném pohledu je překvapivé, jak málo lidí odporovalo. Dnes víme, že slavná teorie, která si získala obrovskou popularitu, byla ve skutečnosti pavěda. Krize, před níž varovala, se nedostavila. A skutky podnikané ve jménu této teorie byly pochybné z morálního i trestního hlediska. V konečném důsledku vedly ke smrti miliónů lidí.


Touto teorií byla eugenika a její dějiny jsou natolik otřesné, a pro ty, kteří se do ní zapletli natolik zahanbující, že se o nich v současné době mluví málokdy. Je to však příběh, který by měli znát všichni lidé, aby se hrůzy neopakovaly. Teorie eugeniky postulovala krizi genofondu, jež povede k úpadku lidské rasy. Nejlepší lidé se nemnoží tak rychle jako ti podřadní. Cizinci, přistěhovalci, Židé, degenerovaní, nezpůsobilí a slabomyslní. Nad tímto tématem jako první uvažoval uznávaný britský vědec Francis Galton. Ovšem jeho představy byly dovedeny mnohem dál, než zamýšlel. Přijali je vědecky zaměření Američané stejně jako ti, kteří o vědu neměli nejmenší zájem a pouze je znepokojovalo přistěhovalectví podřadných plemen na začátku 20. století, nebezpečných lidských škůdců, kteří ztělesňovali příliv imbecilů a znečišťovali tu nejlepší lidskou rasu.


Eugenici a bojovníci proti přistěhovalcům spojili spolu síly, aby tomu zamezili. Jejich plán spočíval v identifikaci jednotlivců, kteří jsou slabomyslní, panovala shoda v tom, že slabomyslní bývají většinou Židé, ale také mnoho cizinců a černochů, a těm pak bude zabráněno v rozmnožování v ústavech nebo sterilizací. Margaret Singerová prohlásila: „Pečování o darmošlapy na úkor dobrých je nesmírná krutost. Neexistuje větší prokletí pro příští generace, než když jim odkážeme rostoucí populaci imbecilů.“ Mluvila o břemeni péče o tuto „přítěž lidského odpadu“. Podobné názory byly velice rozšířené. .H.G.Wells se vyslovil proti „nevzdělaným davům podřadných občanů“. Theodor Roosevelt řekl, že „společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady“. Luther Burbank: „Přestaňte zločincům a slabochům umožňovat rozmnožování“. G.B. Shaw vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo.


Pro hnutí byl typický otevřený rasismus vyjádřený texty jako Vzestup barevných proti nadvládě bílého světa od amerického autora Lothropa Stoddarda. Tehdy však byl rasismus považován za nikterak pozoruhodný aspekt úsilí k dosažení vznešeného cíle, budoucího zdokonalení lidstva. Byl to avantgardní koncept, který přitahoval ty nejliberálnější a nejpokrokovější myslitele své doby. Kalifornie se stala jedním z dvaceti devíti amerických států, jež přijaly zákony umožňující sterilizaci, a projevovala v tomto směru nejvíce odhodlání. V Kalifornii se uskutečnilo více sterilizací než kdekoliv ve Spojených státech.


Eugenický výzkum byl financován Carnegieho nadací a později Rockefellerovou nadací. Druhá jmenovaná se vyznačovala takovým nadšením, že když eugenické bádání přesunulo své těžiště do Německa a zahrnovalo zabíjení chovanců ústavů pro choromyslné plynem, nadace neustala ve výrazné podpoře německých výzkumníků. Veřejně se o tom nehovořilo, avšak financování pokračovalo ještě v roce 1939 jen několik měsíců před vypuknutím II. světové války.


Od dvacátých let 20. století američtí eugenici žárlili, protože je Němci připravili o vedoucí postavení v rámci hnutí. Němci byli pozoruhodně progresivní. Zřizovali nenápadně vypadající domy, v nichž byli mentálně defektní lidé jednotlivě vyslýcháni a pak odváděni do zadní místnosti, což byla v podstatě plynová komora. Tam je zahubil oxid uhelnatý a těla byla likvidována v krematoriích na stejném pozemku.


Z tohoto programu se později vyvinula široká síť koncentračních táborů poblíž železničních tratí, jež umožňovala efektivní přepravu a zabíjení desítek miliónů nežádoucích osob.


Po II. světové válce se nikdo nepokládal za eugenika a nikdo si ani nevzpomínal, že jím někdy byl. Životopisci oslavovaných a mocných se nerozepisovali o slabosti svých hrdinů pro tuto teorii. O eugenice se přestalo hovořit ve vysokoškolských učebnách, třebaže si některé její myšlenky si svou popularitu v zakamuflované podobě zachovávají dodnes. Z dnešního pohledu stojí za zmínku především tři skutečnosti.


1) Bez ohledu na vybudování Cold Springs Harbor Laboratory, univerzitní bádání a snahy právníků, neměla eugenika žádný vědecký základ. V té době vlastně nikdo pořádně nevěděl, co je to gen. Hnutí se mohlo rozvíjet díky tomu, že používalo vágní termíny, které nikdo přesně nedefinoval. Slabomyslnost mohla znamenat cokoliv. Od chudoby a negramotnosti až po epilepsii. Neexistovala také žádná definice o degenerovaných a nezpůsobilých.


2) Eugenické hnutí bylo ve skutečnosti sociálním programem, jenž se vydával za vědecký. Poháněly jej obavy z přistěhovalectví, rasismus, nežádoucí lidé, kteří se přistěhovali do vaší čtvrti nebo země. Neurčitá terminologie opět pomáhala zakrýt, oč doopravdy jde.


3) Nejvíce znepokojivou skutečností však je, že se vědecký establishment jak ve Spojených státech, tak v Německu nezmohl na žádný trvalejší protest. Právě naopak. V Německu se vědci do tohoto programu ochotně zapojili. Moderní němečtí badatelé se rozhodli prozkoumat nacistické dokumenty ze třicátých let.


Předpokládali, že naleznou direktivy, jež vědcům přikazovaly, jaké výzkumy je třeba uskutečnit. Nic takového nebylo zapotřebí. Ute Deichmannová konstatuje: Vědci, včetně těch, kteří nebyli členy nacistické strany, snadno získávali fondy pro svoji práci pomocí pozměněného chování a přímé spolupráce se státem. Deichmannová hovoří o aktivní roli samotných vědců k nacistické rasové politice, kdy výzkum byl zaměřen na potvrzení rasové doktríny, nelze zaznamenat žádný vnější tlak. Němečtí vědci upravili své badatelské zájmy dle nové politiky. A ti, kteří se nepřizpůsobili, zmizeli.

 

Druhý příklad zpolitizované vědy je svým charakterem zcela odlišný, ale dokládá, jaké nebezpečí představuje ovládnutí vědecké práce vládní ideologií a nekritická propagace mylných konceptů médii. Trofim Děnisovič Lysenko byl samozvaný rolník, který, jak se říkalo, vyřešil problém hnojení polí bez hnojiv a nerostů. V roce 1928 prohlásil, že objevil postup zvaný jarovizace, jenž spočíval ve vlhčení a ochlazování osiva v zájmu pozdější bohatší úrody. Lysenkovy metody nikdy nebyly podrobeny vědeckému testování, avšak jeho tvrzení, že takto ošetřená semena předávají své charakteristiky další generaci, znamenaly návrat Lamarckovských představ v době, kdy zbytek světa přijímal Mendelovskou genetiku. Josefa Stalina přitahovaly lamarckovské ideje, jež slibovaly budoucnost nesvázanou dědičnými omezeními, a navíc chtěl zvýšení zemědělské produkce. Lysenko sliboval obojí a stal se miláčkem sovětských médií, která bažila po příbězích chytrých rolníků objevujících revoluční metody. Lysenko byl popisován jako génius a sám svůj věhlas ze všech sil podporoval. Vynikal zejména v očerňování oponentů. Využíval dotazníky od zemědělců, které dokazovaly, že jarovizace zvyšuje výnosy a tím se vyhýbal přímému ověření. Státem podporované nadšení ho rychle vyneslo vzhůru. V roce 1937 se stal členem Nejvyššího sovětu.


V té době Lysenko se svými teoriemi dominoval ruské biologii. Výsledkem byly hladomory, které zahubily milióny lidí a čistky, v jejichž rámci byly stovky nesouhlasících sovětských vědců poslány do gulagů nebo před popravčí čety. Lysenko agresivně napadal genetiku, která byla nakonec v roce 1940 zakázána jako buržoasní pavěda. Lysenkovy myšlenky nikdy neměly reálný základ, a přesto po tři desetiletí řídily sovětský výzkum. Lysenkismus skončil v šedesátých letech 20. století. Ale ruská biologie se z této éry dosud plně nezotavila.

 

Nyní se zabýváme skvělou novou teorií, která si opět získala pozornost politiků, vědců a celebrit po celém světě. Tuto teorii znovu podporují významné nadace. Výzkumu se jako kdysi věnují prestižní univerzity. Zase jednou jsou ve jménu nové teorie přijímány zákony a podporovány sociální programy. Kritiků je znovu málo a dostává se jim nevybíravého zacházení.


Zase jednou jsou prosazována opatření, jež mají chabou oporu ve faktech či vědě. Zase jednou se do zdánlivě ušlechtilého hnutí zapojují skupiny, kterým jde ve skutečnosti o něco jiného. Zase jednou jsou k ospravedlnění radikálních činů používány nároky na morální nadřazenost. Zase jednou krčíme rameny nad tím, že je lidem ubližováno, neboť abstraktní záměr prý převáží nad jakýmikoliv důsledky pro člověka. Zase jednou jsou ve službách nové krize používány vágní termíny jako udržitelnost nebo generační spravedlnost. Termíny bez pevně stanovené definice.


Netvrdím, že globální oteplování je totéž, co eugenika. Podobnosti však nejsou povrchní. A mám za to, že je potlačována otevřená a věcná diskuse o faktech a problémech. Přední vědecké časopisy se v redakčních článcích důrazně postavily na stranu globálního oteplování, na což, podle mého názoru, neměly právo. Za těchto okolností každý pochybující vědec jasně chápe, že je moudré nechat si své mínění pro sebe.


Jedním z důkazů tohoto potlačování je skutečnost, že mnozí otevření kritici teorie globálního oteplování jsou profesoři na odpočinku. Tito lidé již neusilují o granty a nemusí se střetávat s kolegy, jejichž úsilí o finanční podporu a kariérní postup by touto kritikou mohlo být ohroženo. Ve vědě se staří muži zpravidla mýlí. Ale v politice jsou staří muži moudří, vyzývají k obezřetnosti, a nakonec se často ukáže, že mají pravdu.


Dějiny lidského myšlení jsou plné varovných příkladů. Povraždili jsme tisíce svých bližních jen pro to, že podle našeho přesvědčení podepsali smlouvu s ďáblem a praktikovali čarodějnictví. Kvůli čarodějnictví dodnes zabíjíme více než tisíc lidí ročně. Domnívám se, že z toho, co Carl Sagan nazval démony zamořeným světem naší minulosti, může vzejít jen jediná naděje pro lidstvo. Touto nadějí je věda. Jenže jak napsal Alston Chase, „když je hledání pravdy zaměňováno s politickým snažením, touha po znalostech je redukována na usilování o moc.“


Takové je nebezpečí, jemuž v současné době čelíme. A proto je směšování vědy s politikou špatná kombinace, jak nás učí dějiny. Musíme pamatovat na důsledky a mít jistotu, že to, co světu předkládáme jako vědění, je objektivní a poctivé.


(Michael Crichton – Říše strachu. Překlad Michal Prokop. Praha: Euromedia Group – Knižní klub 2006. ISBN 80-242-1672-8)

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

12.09.2020 20:28

Pane Bradávko,možná je to varování.Jenže politika je vlezlá všude a také všude rozhoduje.Nemusím si připomínat potrhlou Gretu,je to jen o penězích.Na všech těchto psedovědách se vydělávají velké peníze,které musí někdo vygenerovat.A to jsou lidé manuálně pracující a jejich techničtí šéfové.A ti k tomu rozkrádání svých daní mlčí.Proto jsou ti "uvědomělí" v kurzu a mohou beztrestně okrádat ostatní s požehnáním politiků.


 
Jaromír Bradávka

Jaromír Bradávka

12.09.2020 18:30

Ne, pane Majevský. To je varování před prorůstáním politiky do vědy a podřizování vědy politickým zájmům se všemi důsledky. Uvedené příklady (eugenika a Lysenkovy teorie) nás mají upozornit na to, že v případě "globálního oteplování" se jen opakuje známá situace. Až se za pár desetiletí (a možná dříve) klima ochladí, kdo ze současnýcných i budoucích proagátorů "boje proti oteplování" se k svým názoprům bude znát? Kde bude Al Gore, Gréta, Zelení a další z té nekonečné smečky pijavic napojených na státní finanční zdroje (daně)?
K současnosti.
Někdo by si mohl říci, že současná situace v západním světě je protiklad k eugenice, Západ sklízí plody své hlouposti a dějinné skóre se tím vyrovnává.
Jenže pozor: nekonečné projevy o pomoci, obohacení a spolupráci, všechna ta hnutí Mee Too, LGBT, BLM, „sluníčkáři“, „uprchlíci vítejte“, New Green Deal, neziskovky na ně napojené a je financující, stejně jako podpora z mocenského zákulisí a korporací nemají s vědou nic společného. Tady se jedná o „obyčejnou“ ideologii, jejímž cílem je – NWO.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

12.09.2020 17:22

Co tím chtěl autor říci?Že máme svou zemi otevřít bandám nemakačenků,či jim máme znemožnit vstup?Je to jenom povrchní sdělení o nebezpečnosti neznámých příčin,které se pseudovědci snaží dokázat na vědecké bázi.Děje se to všude a stále.Jakmile čtu začátek,že vědci z univerzity...,tak už dál nečtu.Vědci z univerzit dělají a říkají jen to,co jim vedení přikáže.Pokud to neudělají,tak na univerzitě končí!


 
Úvaha o volbách v příštím roce

Úvaha o volbách v příštím roce

Povolební martyrium ve Spojených státech asi nejen ve mně vyvolalo potřebu se zamyslet nad institucí voleb, zejména pak v demokratických státech. Ukazuje se totiž, že záležitosti zdánlivě technického charakteru mohou původní účel pošramotit, ne-li přímo zdiskreditovat.

Takže lapidárně

Takže lapidárně

Andrej Babiš skvělým způsoben rozložil politickou scénu. Jeho slevu na dani příjmu ocení 4,2 miliónů zaměstnanců, i tí, kteří na tom budou více profitovat, ale i ti, kteří méně. Politika se děje přes peněženky, a tak jako získal na svou stranu důchodce, může počítat s podporou zaměstnanců. Ví také, že ČSSD a KSČM prakticky již melou z posledního a zcela rozhodně nevypadají, že by se chtěly zapojit do dalších bojů. Prohrávají ostatně jedny volby za druhýma. A jsou vyčerpané.

Poslední domácí zprávy

Takže lapidárně

Takže lapidárně

Andrej Babiš skvělým způsoben rozložil politickou scénu. Jeho slevu na dani příjmu ocení 4,2 miliónů zaměstnanců, i tí, kteří na tom budou...