• Sobota, 19. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Zita

Za migrační krizi Evropy mohou USA a jejich války!
Počet návštěv: 455

Za migrační krizi Evropy mohou USA a jejich války!

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Evropské země trpí přílivem migrantů a dalšími problémy s tím spojenými, napsal britský deník The Independent.

Podle odborníků ale hlavní příčinou tohoto jevu je to, že Spojené státy vedou od roku 2001 osm válek v různých zemích, a proto se z 37 milionů lidí stali uprchlíci a vnitřně vysídlené osoby, uvedl The Independent.

Uprchlíci obléhají Británii, zuří protesty proti přistěhovalectví, Londýn obviňuje Paříž, že neudělala dost pro zastavení těchto toků. Autor článku v listu Independent však poukázal, že migrantům se takové pozornosti dostává až v poslední fázi jejich cesty, nikoho však nezajímá, proč jdou k těmto obtížím a riskují, že budou zadrženi nebo dokonce zemřou.

Na Západě se věří, že je naprosto normální, aby člověk uprchl ze své země, v níž vládne násilí a korupce, za lepším životem. Ale z těch, kteří překročí kanál mezi pevninou a Spojeným královstvím, většina uprchne ze zemí, kde došlo k vojenským intervencím ze strany Spojených států nebo jejich spojenců. V důsledku celosvětové války proti terorismu v USA, kterou vede od roku 2001, bylo z jejich domovů vysídleno nejméně 37 milionů lidí.

Tyto údaje byly zveřejněny odborníky z Brown University. Odhadují, že se jedná o počet lidí, kteří uprchli ze svých domovů v důsledku osmi válek, kterých se od roku 2001 účastnily Spojené státy: Afghánistán, Irák, Sýrie, Jemen, Libye, Somálsko, severozápad Pákistánu a Filipíny. Z nich 8 milionů lidí uprchlo do jiných zemí a 29 milionů bylo přesídleno uvnitř země.

Jedná se o bezprecedentní čísla, velkou migraci způsobila pouze Druhá světová válka. Pro srovnání, během První světové války se uprchlíky stalo 10 milionů lidí, během sovětské války v Afghánistánu - 6,3 milionu.

A ačkoliv jsou uprchlíci jasně viditelní při překročení mezinárodních hranic, je obtížnější spočítat vnitřně vysídlené osoby, které mění své bydliště v zemi. Mohou se pohybovat několikrát v závislosti na nebezpečí, kterému čelí. Někdy se vrátí do svých domovů, ale ty jsou zničeny. Například v Somálsku byli prakticky všichni obyvatelé nuceni alespoň jednou v životě uprchnout před násilím. V Sýrii je 5,6 milionu uprchlíků, ale také 6,2 milionů vnitřně vysídlených osob, které se snaží přežít. V roce 2013 Sýrie v počtu uprchlíků překonala Afghánistán.

Některé z těchto válek začaly Spojené státy bezprostředně po tragédii z 11. září, například v Afghánistánu nebo Iráku. Jiné, jako Jemen, rozpoutali američtí spojenci, ale ne bez amerického souhlasu. Výsledkem je, že 80% Jemenců je nyní v krajní nouzi.

Pokud by úřady zemí, které zahájily tyto války, za to zaplatily, pak by jejich horlivost byla zmírněna, píše autor článku. Voliči však nechápou, že příliv migrantů je přímým důsledkem těchto válek. A všech těchto 8 konfliktů je stále aktivních, a to navzdory skutečnosti, že probíhají již řadu let. Proto je počet uprchlíků mnohem vyšší, než během krvavějších, ale kratších válek 20. století.

Cizí mocnosti předstírají, že nekonečně pracují na ukončení těchto válek, ale ve skutečnosti chtějí mír pouze podle svých vlastních podmínek. Například v Sýrii Asad vojensky zvítězil v roce 2017, ale západní země chtějí Asada vypudit, a tak pokračují v udržování doutnajícího konfliktu, ve kterém jsou samotní Syřané „maso pro děla“, podle slov autora článku.
Spojené státy však nejsou za situaci zodpovědné samy. Válku v Libyi zahájila Velká Británie a Francie v roce 2011 pod záminkou záchrany lidu před Kaddáfím. Výsledkem je, že se země změnila v konflikt s vojenskými generály a gangstery, v bránu, kterou se obyvatelé severní Afriky snaží proniknout do Evropy. „Dokonce i ti, kteří mají pomalý duch jako David Cameron, Nicolas Sarkozy a Hillary Clintonová, museli předvídat hrozné politické důsledky těchto válek. Vedly k nevyhnutelné vlně uprchlíků a přistěhovalců, které poháněly extrémně pravicové xenofoby v celé Evropě a byly rozhodujícím faktorem referenda o brexitu v roce 2016.“

A problémy neskončí, dokud zůstává těchto 37 milionů uprchlíků, předpovídá autor článku. Při jejich řešení je nutné tyto konflikty ukončit, aby se uprchlíci mohli vrátit domů, dodává Independent.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.09.2020 20:13

Pro USA jsou jejich války faktickou nutností.Dnes se přímo v USA vyrábí jen zbraně a jejich komponenty.Bez oněch válek by se USA brzy zhroutily.V nynější situaci nemohou přestat,neboť by to ohrozilo je samotné.


 
Vladimír ing.Flössel

Vladimír ing.Flössel

15.09.2020 09:04

Po dlouhé době článek, který uprchlickou krizí nazval pravým jménem.


 
Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

          Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Elitní lékaři Pavel Pafko (80) a Jan Pirk (72). 


"Proč někdo například neřekne, že jsme otestovali pozitivně 1100 lidí, z nichž jen dva, tři nebo pět museli vyhledat nemocniční ošetření? Proč někdo neřekne, že u většiny lidí je to úplně bezpříznakové? Je to přesně tak, jak jsem říkal," konstatuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEMu. "O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic."

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...