• Neděle, 17. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Mahulena

Bude vrcholem sametové revoluce návrat železné opony, krále Šumavy, hraničních zátarasů a pohraniční stráže…?
Počet návštěv: 2700

Bude vrcholem sametové revoluce návrat železné opony, krále Šumavy, hraničních zátarasů a pohraniční stráže…?

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Vláda má jasno; Česko při pádu Schengenu dokáže své hranice uzavřít; po technické stránce určitě. Policie je v pozoru; v případě ohrožení republiky bude Schengen na vážkách. Připravuje se vše i legislativně. Tvrdí Milan Chovanec.

25. Červen, 2015 – 11:57

Vše, co bylo ještě před čtvrt stoletím v rámci sametu proti lidským právům, se změnilo k horšímu; zásadní úkol ve stavění nových plotů z ostnatých drátů a vysokých zdí plyne z příkazů EU. Proto staví 175 kilometrů a čtyři metry vysokou zeď Maďaři na hranicích se Srbskem, aby zabránili přílivu několik set tisíc běženců. Řecko a Bulharsko nechce a ani nemůže být pozadu; na hranicích s Tureckem se totiž tísní další desetitisíce běženců z Afriky a Blízkého východu, sofistikovaná stovky kilometrů dlouhá zeď již stojí na hranicích v Saúdské Arábii proti teroristům Islámského státu.

Kdo by čekal, že se něco takového ještě stane, když Bush mladší vykřikoval něco o tom, jak US Army přinesla iráckému lidu svobodu a demokracii. Podobně patetická slova pronesla svého času i Sarah Palinová, guvernérka Aljašky a potenciální viceprezidentka USA za republikány. „Vůdci našeho národa chlapce posílají na misi, kterou vytyčil Bůh,” prohlásila Sarah a měla na mysli Irák. Pak se přišlo a to, že ta válka byla vylhaná. A to už bylo jen kousek ke vzniku Islámského státu, jehož přičiněním byl na světě největší exodus uprchlíků po 2. sv. válce.

article_photo

Africké trasy uprchlíků začínají v Mogadisu v Somálsku a Ugandě, jdou přes Etiopii, Súdán a Libyi do Itálie, další větev vede z Kamerunu, Nigérie, Ghany, Senegalu, Mali přes Mauretánii, Alžírsko a Maroko, končící ve Francii. Celkem se jedná o cca 60 milionů běženců, včetně šesti milionů uprchlíků ze Sýrie a dalších dvou milionů z Afghánistánu. Ti už končí v Řecku. Proto staví bezpečnostní zdi a ostnaté ploty Bulhaři, Řekové, Rumuni i Maďaři. (Re)vize světa se státy za ostnatými dráty je tady znovu; říká se tmu “znovu navrácená železná opona” a hlídání celé přes tisíc pět set kilometrů dlouhé hranice s Německem, Rakouskem a Slovenskem. Znovu pět tisíc strážců, z toho přes tři a půl tisíce policistů, tisíc vojáků a ještě celníci, hasiči a znovu i psovodi; nepřipomíná to doby Klémy Gottwalda…? Přirozenou součástí kapitalismu už nejsou jen krize, ale teď i vysoké zdi, ploty z ostnatých drátů a železné opony…

A teď jen stačí, aby tuto globální politickou ostudu schválit česká vláda a budeme mít zpět jako na zavolanou pohraniční stráž se samopaly a zastřelenými uprchlíky, vzniknou hraniční zátarasy a s nimi se zjeví i legendární Jánošík, alias Král Šumavy, představitel domácí “železné opony”. A přitom to každý pokrytec odsuzoval, když nejen n a československé hranici nejprve sloužili spolu s finanční stráží příslušníci pohraničních útvarů SNB s asistencí armády a Lidových milic. K 1. lednu 1951 přibyla pohraniční stráž; na hranicích se Spolkovou republikou Německo bylo rozmístěno pět pohraničních brigád. Rok 1953 začal děsit naostro; ve zbrani sloužilo u ostrahy česko-bavorské hranice 8 448 pohraničníků - pěších, na lyžích, jezdeckých a motorizovaných jednotek Pohraniční stráže. A rovněž psovodi…

article_photo

Jaký že byl ale osud samotného “krále Šumavy”? Legendou i pro Kachyňův stejnojmenný film byl pašerák Franz Nowotny z dnešní Nové Huti u Kvildy, jemuž se říkalo Kilián. Popularitu si nejprve vysloužil tím, že do Čech z Německa pašoval nedostatkový sacharin. Okolí své rodné vísky znal jako své boty a strážci hranic, kteří do kraje přišli po válce, se mu neměli šanci vyrovnat. měl na svém kontě zhruba dvě tisícovky přechodů. Jako Němec byl odsunut do Bavorska, městečka Rohrnbach, a začal obchodovat se dřevem. Pak přišel Únor 1948 a občas začal převádět lidi, kteří prchali ze země. Jako na proslulého pašeráka se na něj totiž začali v Německu obracet další a další lidé a prosili ho, aby převedl jejich blízké na Západ. Kilián jejich přání několikrát splnil a podle odhadů převedl přes tehdy ještě zelenou hranici bažinami mezi Kvildou a Borovými Ladami zhruba dvě desítky lidí. Žádný český pohraničník ho nikdy nezastřelil…

article_photo

A dnes? Zase pašeráci lidí, tentokrát běženců. A situace se opakuje, jen v jiném hávu. Celé noci hlídají česko-rakouskou hranici v celé její délce stovky policistů z cizinecké, pořádkové a dopravní policie. Muži zákona působí nejen na hraničních přechodech, ale i na zelené hranici. Na silničních hraničních přechodech namátkově zastavují auta, která míří z Rakouska do České republik. Kontroly vlaků odhalují jednoho běžence za druhým; na hranicích opět přibyly závory, ploty, bezpečnostní kamery a kontroly, všechna auta musela na hranicích zastavit. Byl zapotřebí pas. Zlom přišel v dubnu roku 1988: závory byly prý jednou provždy odstraněny. Kdyby tu dnes nebyly cedule, člověk by si ani nevšiml, že vstoupil do Rakouska.

Kdo by čekal nové stěhování národů? Vídeň se v současné době, kdy má co dočinění s desetitisíci migranty, může opřít o dvoustrannou dohodu s Itálií, podle níž nelegální imigrant smí být „navrácen na území státu, odkud se předpokládá, že nelegálně přišel“. Jinými slovy: jsou vaši, tak si je nechte. Všechny dohoda a populistické úmluvy  se nyní jeví, jen jako popsaný papír. Dnes jsou uprchlíci zatýkáni na nádražích i s platnou jízdenkou. A k tomu mají u sebe manuál, jak lze oklamat policisty a vojáky. Do Rakouska přichází denně na pět set uprchlíků, zadržovaných v táborech kousek od české hranice.

article_photo

Inu, a máme tady čtvrt století od sametové revoluce a místo s velkou pompou zrušených státních hranic máme exodus, který brzy překoná uprchlickou anabázi po poslední světová válce; bylo by na čase začít konečně řešit nejen důsledky všeho toho tragického zmatku, ale též jeho příčiny. Co kdyby se o ně postaraly ty země, které  jim způsobily tuto běženeckou katastrofu otrokářstvím a nejrůznějšími nepotřebnými revolucemi…? Ivan Langer: rok 2007-Schengen: “Nebudu se cítit podobně jako 10 milionů obyvatel Česka v Evropě méněcenný”

Nucenou kvótu EU přes tisíc běženců vydržíme, ale co nesneseme, je ebola, HIV, malárie a cholera…

Západ nechal zlynčovat Kaddáfího a zavinil zběsilý a krvelačný exodus běženců přes Libyi do Itálie

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Poslední domácí zprávy