Dobrý den, milá paní Aleno, dozajista si vzpomínáte, že když jsme si posledně povídali o jednom z atributů národní bezpečnosti – ochraně hranic, slíbili jsme, že dnes otevřeme téma, které s tímto bezprostředně souvisí. Že se pokusíme najít odpověď na otázku vpravdě kardinální: Kdo (co) je pro nás skutečnou hrozbou?
Jistě, jak bych mohla zapomenout! Vždyť dnes běžného občana zavalují hrozbami ze všech stran tak, že se už chudák začíná bát i sám sebe. Mainstream omílá stále dokola prohnilé lži, devastující dogmata a křivácké manipulace, aby člověka udržoval v takovém strachu, že mu zamrzne i nezávislé myšlení a bude jen poslušně plnit příkazy těch, kteří ho straší. A ruku v ruce s tím neméně důsledně cenzurují pravdu, neboť v její blízkosti se rozplývají všechny lži, podvody, dogmata i manipulace jak pára nad hrncem
To rád podepisuji. Ve skutečnosti však opravdovou hrozbou už ze samé podstaty tohoto slova je cosi zlého, co někomu čímsi zcela reálně hrozí, ohrožuje jeho existenci či zásadní podmínky jeho života. Je-li řeč o hrozbách našemu státu, pak jde o ohrožení existence naší republiky a jejích občanů. Pro tentokrát pomiňme hrozby ekonomické, právní, energetické, živelné, ekologické, občanské, zdravotní, etické či jiné a zůstaňme u silových hrozeb pro bezpečnost státu. Zamysleme se tedy nad údajnými hrozbami vojenskými!
V tom případě musíme začít historkami o děsivém nebezpečí, které pro nás představuje Rusko. Mainstream nám servíruje prefabrikáty na toto téma v takovém rozsahu, že i rusofobové začínají vnímat, že tu něco náramně páchne. A nepotřebujete nadbytek inteligence, abyste pochopil, že jde o nebezpečnou frašku, jejímž cílem je rozeštvání Slovanů a jejich zatažení do bratrovražedné války. Co jiného si lze myslet například o výrocích politických psychopatů, že je naší morální povinností jít do atomové války proti Rusku?
Tak jest! Posledně jsme hovořili o tom, jak se NATO zpronevěřilo své vlastní zakládající listině a nejvýznamnějšímu slibu ve své historii. Zejména v posledních letech přesouvá k hranicím Ruska tisíce tanků a bezpočet další bojové techniky, zatímco Rusko k hranicím USA a západní Evropy nepřesunulo ani koloběžku. Podobně je tomu s radarovými a dalšími vojenskými systémy. Západní mocnosti destabilizují situaci u sousedů Ruska a budují v nich předpolí k útoku proti Rusku. Stačí se podívat na mapu základen USA a NATO, jak se přibližují k Rusku a obkličují ho ve smrtícím sevření.
A teď si představte, co by se stalo, kdyby něco podobného provedlo Rusko u hranic USA, to by byl poprask! To by ČT se svými cinknutými experty vyřvávala o válečných šílencích a nestydatých provokacích, o agresivním zločinci Putinovi a nevím o čem ještě. Ale když je to obráceně, je vše v pořádku, jde prý jen o ochranu míru a demokracie! A preventivní útok proti Rusku, nejlépe jaderný, by pak nejspíš označili za humanitární bombardování a za nezištný akt záchrany národů, ne-li celého světa. Kdo je tedy skutečnou hrozbou?
Pokud mne paměť neklame, USA vydaly v roce 2017 na zbrojení dle dostupných údajů 611 miliard dolarů, Rusko jen 69,2 miliardy dolarů, téměř desetkrát méně. A k tomu si přičtěte výdaje ostatních členů NATO, aby jen z hlediska čistě ekonomického bylo jasné, kdo jak připravuje na válku.
Nebo jiné porovnání: Spojené státy mají cca 800 klasických vojenských základen ve 130 zemích světa a otevírají stále další. Rusko jich má, tuším, šest, a to na žádost hostitelských zemí. Tak nevím, kdo je největší hrozbou. Které armády vstoupily po rozpuštění Varšavské smlouvy na území cizího státu bez pozvání, neřkuli bez mandátu OSN? Vzpomeňme na Jugoslávii, Lybii a řadu dalších. Kdo útočil a kdo se bránil? Je tedy Rusko opravdu největším světovým agresorem?
Navíc USA jednostranně ustupují od smluv, které stabilizovaly vojenskou rovnováhu a omezovaly jadernou výzbroj na celém světě, Rusko naopak vyzývá k jejich dodržování. USA za svoji krátkou existenci vedly stovky výbojných (imperiálních) konfliktů na cizím území, Rusko od dob Napoleona až po Hitlera muselo čelit několika smrtonosným útokům na území vlastním. Jenže co naplat, agresorem je Rusko.
Možná bychom mohli zmínit i „zásluhy“ Německa o světový mír. Vždyť rozpoutalo dvě světové války, Rusko ani jedinou. Nacistické Německo vstoupilo do historie největší genocidou neárijské populace, padly jí za oběť i statisíce Čechů. Rusové položili desítky milionů životů za osvobození Evropy, tedy i naší země, z područí nacismu. S Německem navíc máme otevřenou společnou hranici, zatímco od Ruska nás oddělují nejméně dva státy. Tak mi, prosím, vysvětlete, proč je pro nás největší hrozbou Rusko. A to nezapočítávám, že se Landsmanšaft domáhá svých údajných práv, má na našem území své zastoupení a na jeho sjezdech vystupují naši nejvyšší politici, zatímco hroby ruských vojáků, kteří položili život při osvobozování naší vlasti, jsou záměrně poškozovány, pomníky ničeny, ulice přejmenovávány, motorizovaným poslům míru z Ruska uctívajícím oběti druhé světové války je omezován vstup na naše území. Mám divný pocit, že tu něco tak trochu nehraje. Hlavně pokud jde o mainstreamové sugesce, kdo že je pro nás největší hrozbou. Bylo a je hanbou odstranění sochy maršála Koněva v Praze, v době 75. letého výročí od osvobození. Asi jsme nebyli jediní, kdo podal trestní oznámení. Výsledek šetření Policie ČR jsme obdrželi a nebudu ho tlumočit. Proto jsme jak naše trestní oznámení, tak vyrozumění Policie ČR zveřejnili na www.institut-av.eu. Čtenář si sám udělá názor, pokud si tyto dokumenty přečte. Je to smutné, když se začnou překrucovat dějiny, zapomene se na historická fakta, jen aby se někdo někomu zalíbil. Kdo nezná minulost, nemůže mít budoucnost.
S tím asi nelze polemizovat. Avšak vývoj jde dál, dnešní Německo je jiné, také vláda USA se změnila. SSSR z mapy světa dokonce zcela zmizel a nahradilo ho kapitalistické Rusko, které umožnilo několika státům v míru opustit Ruskou federaci, z čehož by si třeba Španělsko mohlo vzít příklad.
Zajímavý postřeh! Proč tedy přes to všechno, o čem jsme hovořili, masmédia tvrdí, že pro nás je největší hrozbou Rusko a největším ochráncem Německo s USA (pilíře NATO)? Proč nálepkují každého, kdo si o tom troufne pochybovat nebo tvrdí něco jiného, že je konspirátor, výrobce fejků, ruský agent, demagog apod.? Proč mainstream nenajde dostatek odvahy a cti, aby na stůl položil konkrétní pravdivá fakta? Proč jsou důkazy a historická pravda zamlčovány a nahrazovány propagandistickými prefabrikáty a demagogickými výlevy zkorumpovaných „expertů“? Copak takhle by měla vypadat vyvážená publicistika? Jistěže neměla, ale vypadá! Komu to slouží, kdo to vše řídí? Že by zase to Rusko? No, nevím, nevím ...
Myslím, že odpověď známe dobře. Jen lidé duchovně velmi zanedbaní mohou ve světle podobných lehce dohledatelných skutečností podlehnout mediálním sugescím a masovému vymývání mozků cizí válečnou propagandou a uvěřit blábolům o odrazování ruské agrese, preventivních obranných úderech, mírových základnách kolem hranic Ruska atd.
A ignorují i vlastní zkušenost. Kolik jste v posledních dvaceti letech viděl na našich, silnicích, železnicích či letištích ruských vojáků, konvojů nebo jen vojenské techniky a kolik amerických, resp. NATO? A jakpak to je s vojenskou dopravou nad našimi hlavami? Kolik vojenských cvičení na území států bývalého východního bloku pořádalo Rusko a kolik NATO? Kdo tedy vlastně komu hrozí? Takže znovu: Je Rusko opravdu naší největší hrozbou?
Odpovědět si musí každý sám. Upřímně a bez narkózy západní propagandy. A pak spatří, do jak nebezpečné smrtonosné hry nás krvelačné bezduché zombie parazitující na utrpení lidstva chtějí ve jménu bezuzdné chamtivosti, touhy po moci nad světem a nenávisti ke Slovanům zavléci. Možná si uvědomí, že největší hrozbou se stáváme sami sobě, pokud takovým lžím podléháme a stavíme se na stranu vlastizrádců, kteří je u nás šíří.
Přesně tak. Nejsou čirou náhodou největší hrozbou pro naši vlast právě oni? Tedy šílenci rozpoutávající ve jménu „obrany míru“ války a převraty po celém světě, lháři co kážou o pravdě, fašisti demokraticky vyřvávající, že demokraté jsou fašisti, podvodníci mluvící o cti, zločinci vykládající spravedlnost, vlastizrádci přednášející o zájmech vlasti?
Věřím, že takovéto úvahy opravdu stojí za zamyšlení. Avšak náš čas již uplynul, a tak se musíme rozloučit, abychom se mohli opět sejít. Nezbývá tedy, než vám znovu poděkovat za další zajímavé postřehy.
Myslím, že naše zásluhy jsou oboustranné. Proto i já děkuji vám. A našim posluchačům a čtenářům za trpělivost a moudrost, se kterými naše rozhovory sledují.
S paní Alenou Vitáskovou
rozmlouval Oldřich Lukáš
nezávislý publicista a spisovatel,
dopisovatel MV pro záchranu Evropy, n.d.i