• Sobota, 18. srpen 2018
  • Svátek má Rukojmí Helena

Jako mladík svědčil v procesu s Adolfem Eichmannem, jemuž se prý při spatření pece krematoria, podlomila se mu kolena.
Počet návštěv: 3607

Jako mladík svědčil v procesu s Adolfem Eichmannem, jemuž se prý při spatření pece krematoria podlomila kolena.

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Setkali jsme se v Jeruzalému, kousek od prezidentského sídla. Malíř Yehuda Bacon se usmíval, že je tu bezpečno. Natáčeli jsme dokument; byl červen, výročí popravení zločince, jemuž stál tváří v tvář; paradoxy. odcházejícího světa.

Měl jsem štěstí, že byl zrovna v Jeruzalému. Jako věhlasný izraelský malíř ¨je pořád ve světě, na svých skoro devadesát mu závidím jeho čilost; má své obrazy ve všech světových galeriích, od New Yorku, přes Londýn, Berlín, Paříž, Amsterdam, Madrid či Řím. Bylo zrovna padesát tři let poté, kdy byl 1.června 1962 v Izraeli popraven jeden z hlavních viníků holokaustu, odpovědný za tzv. konečné řešení židovské otázky Adolf Eichmannem.

Yehuda se vrátil z Osvětimi, vystěhoval se do Izraele a stal se jediným Čechem, který vypovídal v procesu s Eichmannem. Během soudního procesu století bylo odhaleno vše, co se skrývalo za bezcitností nejhledanějšího vraha. Jen neví, zdali má tento trest pro jeho mučitele brát jako satisfakci, úlevu, stav své mysli prahnoucí odjakživa po spravedlnosti... Když stanul tváří v tvář Eichmannovi a začal vypovídat, byl ještě mladý, chlapec plný emocí; pohled do očí vraha mu podlomil nohy, na okamžik omdlel... Nerad o tom mluví, měl hořký pocit studu, jakoby udělal žalované bestii radost. Také on přece tvrdil, že se mu při procházení kolem pecí krematoria podlamovala kolena.....

Yehuda Bacon... Snímek Břetislav Olšer

Také kopie Eichmannových výpovědí, které zazněly během procesu. Eichmann byl zklamán, že někteří Židé přežili. Když vzpomínal na svou roli v systematickém vyvražďování Židů, vyjádřil jen zklamání, že “nedělal svou práci správně”… Nahrávka rozhovoru vznikla v padesátých letech. Eichmann hovořil se svým známým na předměstí Buenos Aires, tam se přestěhoval v roce 1953. Záznam rozhovoru pořídil nizozemský novinář a bývalý člen Waffen SS Willem Sassen, kterého pozval k sobě domů na skleničku a v uvolněné náladě zavzpomínal. Mrzelo ho, že v “konečném řešení židovské otázky” mohli udělat víc, kdyby pracovali správně. “Nebyl jsem tím, kdo jen poslouchá a plní rozkazy. Byl jsem součástí myšlenkového procesu. Byl jsem vizionář,” řekl Eichmann Sassenovi.

Není přibylo další téma hovoru; Státní izraelský archiv odhalil tajemství, které se nalézalo na stránkách tam uloženého vězeňského deníku. Měsíc před jeho popravou navštívila Vera Eichmannová (1909-1997) Izrael a ve vězení v Ramle se setkala se svým na smrt odsouzeným mužem. Vera Eichmannová se obrátila prostřednictvím obhájce svého muže dr. Roberta Servatia s prosbou na tehdejšího izraelského ministra spravedlnosti Dova Josefa o umožnění návštěvy svého muže před jeho popravou. Podle vládního zápisu ministr Dov Josef přednesl její žádost při zasedání vlády 18. března 1962 a uvedl Ben Gurionův názor, že Izrael nebude moci účinně čelit mezinárodní kritice, pokud Eichmannové nepovolí návštěvu na rozloučenou s jejím mužem. Proto je důležité velmi rychle jednat a návštěvu povolit. Toho dne také ministryně zahraničí Golda Meirová přednesla Zahraničnímu a bezpečnostnímu výboru Knesetu rozhodnutí vlády povolit Věře Eichmannové návštěvu svého muže. Poslanec Knesetu Jakob Hazan se při té příležitosti vyjádřil, že doufá, „že mu jeho žena nepomůže více než humánním způsobem odejít z tohoto světa.“

Návštěva Very Eichmannové byla držena v nejpřísnější tajnosti. Její návštěvu povolila na svém zasedání izraelská vláda, kdy ministři souhlasili s tím, aby Vera Eichmannová navštívila před popravou svého muže ve vězení v Ramle. Eichmannova žena přiletěla z Zurichu do Izraele pod svým dívčím jménem Vera Liebl a doprovázela ji sekretářka Eichmannova obhájce dr. Roberta Servatia, Else Gruderová. Vera Eichmannová svého muže navštívila 30. dubna 1962 a byla s ním v cele pro návštěvy hodinu a půl. Během její návštěvy ve vězení ji doprovázeli a za zástěnou v návštěvní cele s ní byli oblastní náčelník policie Abraham Merhavi a dva důstojníci věžeňské správy. Ve vězení navštěvoval Eichmanna dvakrát týdně protestantský kněz De Wahl s ženou a tři dny před popravou navštívil Eichmanna jeho obhájce dr. Servatius z NSR.

Až šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal poslal z Argentiny veliteli Mossadu Isseru Harelovi pohlednici s textem v němčině: “Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires…“ Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině, která tehdy slavila 150. výročí nezávislosti.

Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile. “Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, které vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela,” napsal později šéf Mossadu Harel. Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele.

“Když jsem byl vámi vyzván, pane prezidente, abych dal jasnou odpověď, musím odpovědět, že považuji vraždu, toto ničení a vyhlazování Židů, za jeden z nejvážnějších zločinů v historii lidstva…” snažil se Eichmann působit na soudní tribunál, aby nedostal oprátku. O vyhlazování, a to jak zastřelením prováděným Einsatzgruppen, tak o otrávení buď výfukovými plyny v autech, nebo v plynových komorách, věděl naprosto jistě. U soudu tvrdil, že jedinou volbou k nesplnění rozkazu byla sebevražda.

“Stále si vzpomínám, že když jsem uviděl pece krematoria, podlomila se mi kolena. Musel jsem myslet na něco jiného. Dělám to vždycky, když s něčím nesouhlasím, abych přestal na to myslet. Budete se smát, ale věřím v Boha, v Otce a Ducha svatého, narozeného z Marie Panny, který trpěl pod pontským Pilátem. Nikdy jsem nebyl antisemita, nýbrž jsem byl nacionalista…”

Eichmann zopakoval během procesu několikrát drzé nesmysly, aby prokázal svoji údajnou nevinu, jelikož pouze plnil rozkazy…

“Měl jsem smůlu, že jsem byl chycen pro tyto ukrutnosti. Ale tyto hrozné činy nebylo to, co jsem chtěl, aby se stalo. Nebyla to moje vůle zabíjet lidi. Kdybych ale měl splnit rozkaz velitele koncentračního tábora zabít Žida plynem nebo ho zastřelit, udělal bych to. Vykonal bych rozkaz…”

Během procesu byl zveřejněn i dokument o jeho rozhovoru s podřízenými. Bylo to v roce 1944 ve štábu v budapeštském hotelu Mejestic, kde se rozhodovalo o transportech maďarských Židů. Mladý důstojník se zeptal Eichmanna:

“Kolik pane?” Eichmann odpověděl: “Víc jako pět…”

Všichni přítomní věděli, že jde o miliony, ale nikdo z hovořících neměl odvahu to říct naplno.

“A co se stane, až se svět bude ptát na ty… miliony?”

“Sto mrtvých je katastrofa, milion mrtvých je jen statistika…,” řekl chladně Eichmann.

Když ho vedli 1. června 1962 na popravu, byl přítomen i Rafi Eitan, velitel úspěšné akce Mossadu. Eichmann se po vypití několika deci červeného vína na Eitana podíval a německy mu řekl:

“Doufám, že vy všichni půjdete brzy za mnou…!”

Eichmann byl 31. května 1962 popraven. Smyčku mu na krk navlékl Šalom Nagar, jemenský žid, pro nestrannost nezatížený holocaustem. Eichmannův  popel byl rozptýlen v zálivu nedaleko Jaffy, kam ho dopravilo na lodi speciální komando, k potěše hejna tamních kormoránů…

Před 50 lety byl 31. května 1962 oběšen strůjce židovského vyvražďování. Byla to jediná poprava v historii Státu Izrael. Šalom Nagar, Jemenec, který ji v zastoupení židovského národa provedl, ještě žije ve čtvrti Cholon na předměstí Tel Avivu.

Byl vybrán proto, že byl orientální Žid, tedy jeden z těch, který nebyl emočně spjat s holocaustem, v němž nikdo z jeho rodiny nebyl umučen. Pocházel z Jemenu. Také pro Eichmannovo strážení byli vybírání právě tito Židé. Trest smrti v podstatě v Izraeli neexistuje, pouze pro ty, kteří se dopustili zločinů na Židech během druhé světové války, resp. v holocaustu. Aby proces proběhl bez emocí a zbytečného vzruchu.

Teprve nedávno Šalom Nagar o své funkci Eichmannova kata promluvil. Tak, jak to slíbil Mossadu… A Chanan Ron, ostravský Jan Rosembaum z Tel Avivu, který byl dvacet roků pracovníkem Mossadu, mně to potvrdil. “Jako by byl Mossad založený jen proto, aby byl dopaden vrah miliónů Židů. V Izraeli byl tento čin přivítán s velkým nadšením. Všichni jsme to brali jako velkou satisfakci..."

Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi (7) - malíř Yehuda Bacon…

Osvětimská genocida aneb Jak Spielberg proslavil nacistu Schindlera

http://www.topky.sk/gl/273517/1492557/Nacisticky-demon-smrti-po-rokoch-prehovoril--Objavili-nove-dokazy--Eichmann-na-sude-klamal-#infopanel

Proč musel být katem Adolfa Eichmanna pouze orientální Žid…?

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

Byla to hektická doba, zatímco kolem se všichni snažili na mně přiživit, jelikož jsem byl jediný bezpartijní s oprávněnou nenávistí, jelikož mého tátu vyhodili jako učitele ze školství k lopatě, jelikož odmítl soudruhům jako věří něco podepsat a někam vstoupit...

Andrej Kiska, to je náš stínový prezident, zaznělo z vedení TOP 09. A na Zemana se chystá akce

Andrej Kiska, to je náš stínový prezident, zaznělo z vedení TOP 09. A na Zemana se chystá akce

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček před pár dny prohlásil, že hlava státu nechystá žádný zásadní projev k 50. výročí začátku sovětské okupace naší vlasti. Miloš Zeman prý řekl vše důležité, když to vyžadovalo odvahu. Za normalizace. A dnes si nemusí na odvážného hrát. Tímto prohlášením Ovčáček rozvířil české politické vody. Teď se o slovo přihlásila první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ale nejen ona. Chystá se akce.

Poslední domácí zprávy