• Čtvrtek, 19. říjen 2017
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Krymští Tataři za války sloužili u Wehrmachtu a SS, vystěhování z Krymu nebyl žádný trest, nýbrž akt Stalinova milosrdenství!
Počet návštěv: 6375

Krymští Tataři za války sloužili u Wehrmachtu a SS, vystěhování z Krymu nebyl žádný trest, nýbrž akt Stalinova milosrdenství!

Ladislav Kašuka Článek od Ladislav Kašuka

Krymští Tataři nahlas „pláčou“ a stěžují si, jakým způsobem se k nim Stalin a „zlí Rusové“ zachovali po válce a jak bylo nelidské je vystěhovat z Krymu do Tatarstánu. Tak trošku „zapomínají“ uvádět důvody, proč k tomu vlastně došlo!

Ona totiž většina Krymských Tatarů za války bojovala pod vlajkou s hákovým křížem společně s Wehrmachtem, nebo dokonce v brigádách SS! Krymští Tataři tedy stříleli do sovětských vojáků bránících Krym a Sevastopol! Když později Rudá armáda osvobodila Krym, Krymští Tataři šli společně s nacisty do států střední Evropy a Blízkého Východu, kde dále zabíjeli nepřátele Hitlerovi nacistické třetí říše!

Když se pak Krymští Tataři vrátili po válce domů, Stalin raději vydal rozkaz k jejich deportaci z Krymu, kde k nim většina lidí cítila téměř stejnou nenávist jako k Němcům! Nebylo by se totiž čemu divit, kdyby došlo k hromadným pogromům. Místní lidé, totiž měli v čerstvé paměti, za koho Krymští Tataři bojovali a koho zabíjeli!

Jejich deportace do Tatarstánu, tedy vlastně zachránila většině z nich život a nebyla ničím jiným, než aktem Stalinova milosrdenství, který je mohl za jejich vlastizradu klidně nechat všechny popravit, nebo prostě jen zavřít oči a nechat na obyvatelích Krymu „vykonání spravedlnosti“!

Krymští Tataři, kteří za války bojovali v divizích SS, jako byla Waffen-Brigade der SS (Tatar nr.1), případně Tataren-Gebirgs jäger-Regiment der SS a později v SS-Waffengruppe Krim a dalších jednotkách SS a Wehrmachtu a jejich rodinní příslušníci, tak dostali od Stalina šanci na nový život v jiném státě Sovětského svazu, než v tom, kde spáchali svou hroznou zradu!

Tato fakta jsou samozřejmě v současnosti před světovou veřejností zatajována a pohádka o zlém Stalinovi a hodných Krymských Tatarech je hojně využívána v informační, nebo spíše dezinformační válce, kterou v současnosti vede USA a Evropská unie proti Ruské federaci!
 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Dalibor Hába

Dalibor Hába

18.05.2016 23:22

Mnozí Tataři jistě kolaborovali s nacisty, ale to udělali i lidé z jiných národů, jejichž země byly obsazeny. Uplatňování kolektivní viny je špatný přístup.


 
Jiří Brychta

Jiří Brychta

17.05.2016 09:57

Znám to jenom z vyprávění ale před lety jsem viděl staré dokumentární filmy i fotografie. Znal jsem lidi kteří to zažili.


 
Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Kdo asi byl 17. října 2017 za demonstrací několika tisíců přívrženců opozice před sídlem ukrajinského parlamentu v Kyjvě? Další Majdan na obzoru,,,, Odpovědí je fakt, že se zde sešli přívrženci různých politických sil, včetně strany Otčina bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Pro pobavení i k zamyšlení – předvolební postřehy z internetu.

Pro pobavení i k zamyšlení – předvolební postřehy z internetu.

Předvolební dotaz na všechna mainstreamová média: „Tak koho nám Putin zvolí letos?“

Z předvolebního mítinku ANO 2011: „Před minulými volbami byl ten guláš i koblihy lepší.“ „To víš, letos Babiš zdanil dluhopisy a nějak musel ten ztracený zisk nahradit...“

Nerozhodnutý volič nad volebními programy: „Já su z teho zmatené, jak Sobotka v obchodě s parukama...“

 
Petr Hampl: Kdyby lidi v roce 89 věděli... Pověsili by disidenty na lampy

Petr Hampl: Kdyby lidi v roce 89 věděli... Pověsili by disidenty na lampy

ROZHOVOR „Češi jsou národem, který přišel s požadavkem svobody projevu už v roce 1420 a který raději čelil vyhlazovací válce, než by se vzdal ideálu svobody projevu,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl. Současně ale říká, že když tradiční strany hovoří o svobodě, je tím myšlena pouze možnost korporací přeměnit lidi na své otroky. Hampl upozorňuje, že jsme přeceňovali nebezpečí komunismu, a podceňovali nebezpečí havlismu. „Myslím, že třeba Václav Klaus ten problém viděl celou dobu. Jenže říci v 90. letech, že havlovští intelektuálové představují větší hrozbu než komunistické mafie, to bylo nemyslitelné,“ uvedl Hampl.

Poslední domácí zprávy

Má volič na výběr?

Má volič na výběr?

Moje schopnost tolerance se přiblížila nule. Průzkumy veřejného mínění se nejen mýlí, ale volby specificky manipulují. Nebýt předplacených...