Agresívní rasová mediální arogance
Kdysi někoho napadlo vyvážet z Evropy do Afriky sušené mléko ve velkém a skoro zadarmo. Vyvážející vypadal jako zachránce světa - a ještě odlehčil skladům přeplněným neprodejnými zásobami z předcházející nadvýroby.
Nejdříve přišel na řadu Chemapol, jenž byl v 90. letech mocnou tuzemskou firmou s výhradním právem na dovoz nafty. Po roce 1992 jej ovládl Václav Junek a jeho společnost Proventa; měl nejširší politickou podporu, mimo jiné poslanci ČSSD bezplatně využívali čipové karty na čerpání pohonných hmot a to mu nestačilo, takže od Václava Havla ještě koupil část Lucerny. Poté byl tímto podporovatelem humanitárního bombardoávní Srbska očištěn jako agent tajných služeb, aby mohl privatizovat Chemapol a pomocí úvěrů udržovat v chodu chemické podniky, obchodníka se zbraněmi Omnipol a další stovku firem, mezi jiným dovážel i lehké topné oleje.
A jak to všecko bylo, havloidní pohádko, o pravdě, lásce a lži s nenávistí...? Za desatero tunami zbraní Omnipolu a desatero řekami lehkých topných olejů se na výsluní svobody hřál Václav Havel, který v březnu 1997 řekl: „Mám hodně důvodů domnívat se, že Chemapol má prostředky na záchranu Lucerny, která je dnes v havarijním stavu a vyžaduje rychlé investice v řádu několik a stovek milionů korun a že má v úmyslu s tímto pražským palácem naložit přesně tak, jak si myslí, že je to správné. Totiž udělat z něj jedno z nedůležitějších pražských společenských, kulturních a obchodních centrech...“
Těžko dnes spekulovat, když hlavní protagonista již není mezi námi, co si tehdy Havel myslel, nebo nemyslel, ale všem tady bylo jasné, že Chemapol tím jen řešil rodinné spory u Havlů. Lucerna nikdy nebyla strategicko-ekonomickým zájmem Chemapolu. Jak pravil jeden z vrcholových manažerů Chemapolu: "Už když jsme Lucernu od Havla kupovali, věděli jsme, že ji zanedlouho prodáme nejspíše jeho švagrové. Václav Junek viděl jen velkou výhodu; tím, že Havlovi s Lucernou pomůžeme, změní prezident i další vlivní politici pohled na Chemapol, na který se všichni dívali skrz prsty jako na nějakou estébáckou organizaci..." Spory kolem Chemapolu a Lucerny se prostě staly příkladem morálního marasmu společnosti...
Á skutečně; prezident Havel poté, kdy obdržel 200 milionů korun, začal všude Chemapol chválit a bránit jeho šéfa Václava Junka, kterého ministerstvo vnitra označilo za nedůvěryhodného podnikatele, protože spolupracoval před rokem 1989 s StB. Havel měl v té době větší zájem hovořit o Chemapolu, než o NATO či filozofické otázce bytí. A jen prohlásil: "Chemapol je pilířem české ekonomiky..."
Poprvé o Václavu Havlovi napsal v roce 1997 spisovatel Paul Berman v americkém deníku The New York Times. V článku nazvaném „Král filozof je smrtelný" nastolil několik otázek, které si Češi zbožňující obraz spravedlivého vládce odmítali klást. Berman mimo jiné poukázal na to, že Havlovy myšlenky a jazyk jsou nejvíce ovlivněné německým filozofem Martinem Heideggerem. „Heidegger hovořil o Bytí, čímž nazýval něco jako celou existenci zplozenou duchovnem…"
"Heidegger tvrdil, že člověk ztratil zájem o otázky Bytí tím, že se začal spoléhat na technologii a racionální myšlení. Přesně to samé říká Havel. Heidegger vyzýval člověka, aby se vrátil k autentickému smyslu svého já, osvobozeného od falešné identity odvozené od racionalismu a technologií. I to je Havlovou nejhlubší nadějí… Heidegger byl nacista a jeho nejslavnější pokračovatelé tíhli k marxismu nové levice. Mohli bychom se oprávněně ptát, proč by ty samé myšlenky v Havlových rukou měly jít liberálním směrem...?" Ptal se též Paul Berman, nač se budou ptát vyjevení Češi z proměn své ikony...? Více na: http://www.euro.cz/byznys/zadna-tragedie-816802
Dalším byznysmenem, jemuž Havel naletěl, byl Zdeněk Bakala, který věděl, že má velmi pošramocenou pověst lží kolem privatizace OKD za směšnou cenu, když stát prostřednictvím tehdejšího ministra finanící Sobotky připravil o miliardy, pak se zaměřil na 44 tisíc hornických bytů, na nichž získal další stovky milionů korun. http://www.rukojmi.cz/clanky/271-co-predchazelo-bakalove-zlodejne-s-hornickymi-byty-aneb-pamatuje-si-sobotka-sveho-kostlivce-ve-skrini-z-roku-2004
Proto si chtěl napravit svoji pověst, ale opět jako Junek potřeboval vlivné politiky, aby z něho udělali miliardářského filantropa z Forbesu. Napřed tedy v roce 2010 vložil 28 milionů Kč do ODS, TOP 09 a VV, v nichž viděl politickou budoucnost. Když se s nimi napálil, byl na řadě "morální" politik a prezident Václav Havel. Přestože už v té chvíli v OKD dluh 17 miliard, začal se točit kolem Havlovy knihovny a investovat do posmrtného pomníku vězně svědomí a jeho laviček. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Bretislav-Olser-Tak-mame-novy-byznys-se-jmenem-Vaclava-Havla-408647
Inu, dnes už jsou za námi bankroty Chemapolu Group i OKD, za námi jsou nižiny hor a před námi obtíže rovin, v nichž však bezprizorně strádají tisíce horníků bez práce, ale Bakala jako první český kadeřník, co si jako miliardář z žebříčku Forbesu spokojeně žije za vodou ve Švýcarsku, kde je mu šumafuk české strádání, u jehož zrodu stál jako Havlův ústřední filantrop... http://www.columbia.edu/~js322/nyl/1997/n5/havel-old.html
Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků
11.12.2016 21:11
Byl jsem stoupencem Havla, ale toto skončilo tím, když prohlásil bombardování Srbska za humanitární a všechny jeho řeči jsem měl od té doby za pokrytecké. Do toho ještě pak přišlo prohlášení jeho židácké kámošky Madly, že půl milionů mrtvých dětí v Iráku stojí za svobodu a demokracii. Jakobych slyšel Goebelse říznutého Heydrichem. V tomto duchu by bylo zřejmě oprávněné zabití všech židů na světě. Navíc Havel byl podporovatelem americké politiky a vydával to za vrchol demokracie a svobody. Dneska vidíme tu americkou demokracii a svobodu, kam dostala celý svět. Prý prezident filosof. Spíše prezident trouba, pokud nic netušil a nevěděl, ale nejspíš věděl a to pak byl prezident hajzl.
Kdysi někoho napadlo vyvážet z Evropy do Afriky sušené mléko ve velkém a skoro zadarmo. Vyvážející vypadal jako zachránce světa - a ještě odlehčil skladům přeplněným neprodejnými zásobami z předcházející nadvýroby.
Srbská premiérka Ana Brnabić včera oznámila, že v její zemi byl v neděli odhalen pokus o státní převrat. Měli jej prý organizovat „funkcionáři vládnoucí strany a vysoké šarže z ministerstva vnitra” ve spolupráci s cizinou.
Omračující čísla z Francie potvrzují to, co lze bez pochyby označit jako globální trend stále sílícího skepticizmu a nedůvěry lidí vůči současným vládním tlakům, charakterizovaným heslem „naočkujte všechny!“.
Není to obyčejný všední den. Není to jen svátek MDŽ. Nejsou to jen květiny ženám, jsou to i slzy bolesti, je to i hrdost na naše předky. Kdo z dnešních studentů o tomto dni něco ví?