• Čtvrtek, 19. říjen 2017
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Když USA podporovaly a uznaly nekomunistickou kubánskou revoluci, resp. její novou vládu finančně i mediálně a nechali svrhnout Batistu; Fidel Castro se stal komunistou až v roce 1965...
Počet návštěv: 2510

Když USA podporovaly a uznaly nekomunistickou kubánskou revoluci, resp. její novou vládu a nechali svrhnout Batistu; Fidel Castro se stal komunistou až v roce 1965…

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Mašínové prý vraždili jen proto, že je k tomu vyprovokoval komunistický režim; proč tedy nejsou hrdinové též Fidel Castro či Che Guevara? Od března 1952 do prosince 1958 zavraždila Batistova armáda a policie asi 20 000 Kubánců...

Kolik měli krve Fidel a Che na svých rukách v době, kdy byli podporováni USA?. Jistě ne víc, než Batista, přesto byla ve Washingtonu až včera vztyčena kubánská vlajka, která se v areálu MZ USA připojila k desítkám vlajek ostatních států, jež se Spojenými státy udržují diplomatické styky. Po 55 letech tak nastalo obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi. Sankce jsou odjakživa nástroj globálního vydírání, přičiněním embarga vůči Kubě se tento ostrov stal doslova ostrovem chudoby v moři ekonomických zisků. Dnes je Kuba vhodná pro byznys; USA: “Nemáme Kubu rádi, ale můžeme mít rádi její ropu…”

article_photo

Snímek Břetislav Olšer

Že Batistův režim nebyl komunistický? To je fakt, ale za to svými otrokáři pobil desetitisíce nevinných lidí, tak proč by tyto zvrhlíky, co vraždili, nemohli zabíjet Castro s Guevarou jako Mašíni komunisty? Nebo snad oprávněný odpor proti tyranu může být pouze tehdy, je-li tyran se stovkami mrtvých komunistický, ale když je to tyran placen USA a "pouze" s dvaceti tisíci zabitými, je nedotknutelný? Od roku 1962, kdy USA zahájily ekonomickou blokádu vzpupné Kuby, neslyšíme ze zahraničních médií nic jiného než plivání na snahu Kubánců jít svojí cestou. Trestán však nebyl jen Castrův klan, ale nevinní obyvatelé tohoto ostrova Velkých Antil. Můj průvodce Oriol vystudoval v Praze, takže česky mluvil, jako když bičem mrská. Avšak místo toho, abych kladl většinu otázek já, ptal se též on. Třeba jak bychom existovali desítky let v Česku bez dodávek základních surovin, ovoce, ropy či s polovinou negramotných obyvatel. Krčil jsem rameny jako při mnohých jiných svých pokusech o kloudnou odpověď.

Byl 1. leden a Náměstí Revoluce u památníku Jose Mártiho v Havaně praskalo ve švech; asi milion Kubánců sledovalo tradiční projev Fidela Castra. Byl velmi emotivní a trval tradičně několik hodin; Kubánci prchali přes moře na Floridu a to vůdce rozčílilo; napřed ukázal na ženy: ” Vy jste byly za Batisty děvky, teď máte díky revoluci slušnou práci a stejně chcete do Ameriky. Já se na to můžu vys.at…” řekl a odcházel, dav ale křičet: “Fidel, Fidel…” Tak se vůdce otráveně vrátil a pro změnu nadával mužům, že byli otroky… Celá situace se opakovala… Nadávky, odchod Castra a jeho teatrální návrat a znovu…

article_photo

Oriol však byl pyšný, že Kuba byla vždy v centru globálního dění - žil zde Ernest Hemingway, který dostal Nobelovu cenu za literaturu za román “Stařec a moře” o kubánském rybáři, sovětské rakety na ostrově způsobily, že USA musely stáhnout své atomové hlavice z Turecka, v Zátoce sviní, na Playa Giron - Bahía de Cochinos - v provincii Matanzas, zase dali Castrovi partyzáni za vyučenou hordám žoldáků z Floridy a kubánští lékaři zvládají nejlépe dětské choroby a HIV… Dnes dětská úmrtnost navzdory takřka šedesátiletém embargu Spojených států dosahuje na Kubě kolem šesti promile, desetkrát míň než za Batisty, čímž je rovněž nižší než v USA… a to Oriol ještě netušil, že Kubu navštíví 8. dubna 2012 papež Benedikt XVI...

Ptal jsem se i já; v roce 1958 Fidelovi partyzáni získali fotodokumentaci z americké vojenské základny Guantanámo z nakládání amerických napalmových pum do Batistových bombardérů, které nemilosrdně vypalovaly vesnice v oblasti ovládané povstalci. Fotografie, které předali revolucionáři sdělovacím prostředkům v USA, měly velkou odezvu na veřejném mínění, které se stavělo stále negativněji vůči činnosti stávajícího kubánského prezidenta a vlády. Pak 27. června přepadli partyzáni několik autobusů převážejících americké důstojníky ze základny do Santiaga; zajatcům přímo ukázali některé napalmem zcela zničené vesnice. Zajatí vojáci se obrátili dopisem na amerického konzula na Kubě s žádostí o zastavení ničivého bombardování. Americký konzul Wolam a velvyslanec USA v Havaně A. T. Smith vyjednali jeho přerušení, což umožnilo povstalcům přeskupit svoje vojska a ubránit Sierru Maestro.

Je to už přes půl století zažitá lež, že vztahy obou zemí se výrazně zhoršily poté, co se v roce 1959 na Kubě moci chopili komunisté vedení Fidelem Castrem a začali tam budovat takzvaný karibský socialismus. Ten zahrnoval i zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. Fidel Castro však nebyl komunistou, tím se stal až v roce 1965. resp. když 2. října 1965 byla založena Komunistická strana Kuby, v jejímž čele stál jako prezident, předseda vlády a vrchní velitel armády Fidel Castro Ruz až do 19. února 2008.

article_photo

Po absolvování katolické střední školy v Havaně (Colegio de Belen) studoval Fidel pak jako syn kubánského plantážníka Ángela Castra y Argiz, úspěšného podnikatele s cukrovou třtinou, práva na Havanské univerzitě (1945-50) – za studií se aktivně účastnil studentského hnutí, organizujícího protivládní demonstrace, byl členem Ortodoxní strany kubánského lidu. Jeho cílem bylo obnovení ústavy z roku 1940, rozdělení části půdy mezi drobné zemědělce, získání podílu na zisku podniků pro dělníky, rolníky a ostatní zaměstnance a dále zabavení korupcí získaného majetku.

V posledních letech Batistovy diktatury byl kubánský venkov v oblasti zdravotnictví totálně zanedbaný. To věděli i Američané a proto poslali do kubánských hor svůj televizní štáb, aby natočil reportáže o rodící se revoluci, aby si následně Castro osobně přiletěl do Washingtonu pro 10 tisíc dolarů podpory jeho vzpoury proti zkorumpovanému Batistovi. Jako ve Vietnamu, kde USA nechala zastřelit tamního jihovietnamského bosse Diema, jelikož byl pokryteckým katolíkem a ostudou celé Indočíny a tím pádem i US Army, a buddhističtí mniši se kvůli němu upalovali.

article_photo

Již v březnu 1957 k sobě povstalci pozvali reportéra prestižního amerického deníku The New York Times Herberta Mattewse. Ten s Castrem udělal interview, a zároveň podlehl romantickému kouzlu partyzánů. Do novin tehdy napsal: "Síla osobnosti, která z Castra vyzařuje, je neodolatelná. Je nemožné si nevšimnout, jak ho jeho muži obdivují a zbožňují. (…) Když jsem se zaposlouchal do vyprávění, jak po vylodění dával dohromady roztříštěné zbytky invazní armády, jak získával zbraně a zásoby a jak zahájil první z dlouhé řady útoků partyzánské války, zmocnil se mne dojem, že je nepřemožitelný..."

Obliba Castra byla čím dál větší, a zatímco si ve východokubánských horách Sierra Maestra podávali dveře další novináři, partyzány začali oslavovat i vlivní evropští intelektuálové. Západní svět v čele s USA Fidel Castro doslova pobláznil...

A pak to začalo; 8. ledna 1959 přijel do Havany tehdy 33letý jako vůdce partyzánů. Bylo to v době, kdy sdělovací prostředky USA povstání na Kubě hodnotily velmi pozitivně. V první vládě, která vznikla 5. ledna 1959 ale nebyl Fidel Castro; předsedou nové kubánské vlády se stal opoziční právník Miro Cardone a do vlády jmenoval především členy umírněného Hnutí 26. července. Prezidentem se stal Manuel Urrutia Lléo, který se partyzánských bojů nezúčastnil. Byl však všeobecně známý a kladně hodnocený pro svoji soudní objektivitu z doby svého působení v období Batistovy diktatury. Do pěti dnů po svém ustavení byla tato první revoluční kubánská vláda uznána nejen všemi zeměmi Latinské Ameriky, ale rovněž USA, SRN, Velkou Británií, Španělskem a dalšími  a dalšími zeměmi.

Teprve v říjnu 1962, v období tzv. Karibské krize, kterou vyvolalo rozmístění amerických raket v Turecku a následný pokus o umístění sovětských raket na území Kuby, došlo k dalšímu zostření napjatých vztahů mezi Kubou a USA. A bylo vyhlášeno ekonomické embargo na Havanu, stejně jako vyhlásily USA po půl století později sankce vůči Rusku kvůli připojení ruského Krymu s jeho základnou v Sevastopolu; a je tu další podobnost... Už víte, proč se Hemingway bratřil s Castrem a Kundera s komunisty?

article_photo

Vaqueros z Guantanáma... Snímek Břetislav Olšer

V červenci 1903 byla totiž mezi Kubou a USA podepsána dohoda, upravující pronájem námořních a uhelných stanic v Guantanámo a Bahia Honda. Další vyděračství; tato dohoda neobsahuje z pozice síly přesný termín pro ukončení své platnosti. Spojené státy se pouze zavázaly platit Kubě roční nájem dva tisíce pesos ve zlatých mincích “po celou dobu, po kterou by okupovaly a používaly zmíněné rozlohy území z titulu dohody”. V roce 1959, po vítězství kubánské revoluce, vyjádřil Fidel Castro ostrý nesouhlas s další existencí cizí základny na svém území. Raúl Castro se však dnes objímaá s Obamou a všichni jsou rádi,  jen mnohé mrazí, že kdykoli se do historie Kuby zapletou Spojené státy, je z toho napřed základna a později věznice Quantanámo, o tamním mučení už ví kdekdo... třeba se na politické scéně objeví další Batista...? Kdo byl za kubánskou krizi aneb USA měly rakety v Turecku dřív…

article_photo

Inu, po kubánské revoluci však nastaly další vyprovokované revoluce - arabská, oranžová, růžová, sametová, majdanská, cedrová, tulipánová, jasmínová... Za vším ale nehledej ženu, nýbrž Spojené státy severoamerické. Globální provokatér je zkrátka jako starý pes, kterého nelze naučit nové kousky; lze tedy opravdu z principu srovnávat vrahy Mašíny s Fidelem Castrem a Che Guevarou...? Starého psa novým kouskům nenaučíš, aneb Kuba v přechodu…?

http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2009/3/nastup-kubanske-revoluce/

Obama se přivítal s Raulem Castrem; poslal komerční letadlo na Kubu

Jednička v léčbě HIV, resp. AIDS se jmenuje Kuba, ale Češi budou lhát dál…

Když je hrdinstvím zrada vlastní krve…

Druhé mocenské centrum; papež František, prezidenti Zeman, Kirchnerová, Raúl Castro a Putin…?

Izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Kdo asi byl 17. října 2017 za demonstrací několika tisíců přívrženců opozice před sídlem ukrajinského parlamentu v Kyjvě? Další Majdan na obzoru,,,, Odpovědí je fakt, že se zde sešli přívrženci různých politických sil, včetně strany Otčina bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Pro pobavení i k zamyšlení – předvolební postřehy z internetu.

Pro pobavení i k zamyšlení – předvolební postřehy z internetu.

Předvolební dotaz na všechna mainstreamová média: „Tak koho nám Putin zvolí letos?“

Z předvolebního mítinku ANO 2011: „Před minulými volbami byl ten guláš i koblihy lepší.“ „To víš, letos Babiš zdanil dluhopisy a nějak musel ten ztracený zisk nahradit...“

Nerozhodnutý volič nad volebními programy: „Já su z teho zmatené, jak Sobotka v obchodě s parukama...“

 
Petr Hampl: Kdyby lidi v roce 89 věděli... Pověsili by disidenty na lampy

Petr Hampl: Kdyby lidi v roce 89 věděli... Pověsili by disidenty na lampy

ROZHOVOR „Češi jsou národem, který přišel s požadavkem svobody projevu už v roce 1420 a který raději čelil vyhlazovací válce, než by se vzdal ideálu svobody projevu,“ upozorňuje sociolog Petr Hampl. Současně ale říká, že když tradiční strany hovoří o svobodě, je tím myšlena pouze možnost korporací přeměnit lidi na své otroky. Hampl upozorňuje, že jsme přeceňovali nebezpečí komunismu, a podceňovali nebezpečí havlismu. „Myslím, že třeba Václav Klaus ten problém viděl celou dobu. Jenže říci v 90. letech, že havlovští intelektuálové představují větší hrozbu než komunistické mafie, to bylo nemyslitelné,“ uvedl Hampl.

Poslední domácí zprávy

Má volič na výběr?

Má volič na výběr?

Moje schopnost tolerance se přiblížila nule. Průzkumy veřejného mínění se nejen mýlí, ale volby specificky manipulují. Nebýt předplacených...