• Úterý, 19. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Alžběta

Je po uznání arménské genocidy potomky Turků na řadě i oficiální označení vyvražďování Volyňských Poláků a Čechů genocidou, spáchanou Banderovci, jež jsou nedílnou součástí i dnešní majdanské Ukrajiny..
Počet návštěv: 8090

Je po uznání arménské genocidy spáchané Turky, na řadě i stejné označení pro vyvraždění Poláků ve Volyni, které mají na svědomí ukrajinští Banderovci...?

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

"Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida," řekl včera šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslav Kaczyński, když položil květiny u památníku obětem u příležitosti 73. výročí těchto děsivých událostí.

Navíc se stala drzost nad drzosti, když před několika dny památník navštívil také ukrajinský prezident Porošenko a uctil památku polských obětí ve Volyni, způsobenou Banderovci, jejichž pokračovatelé podpořili nedávno i jeho zvolení do čela státu. Bezostyšně ho přitom doprovodila důstojnice a poslankyně Savčenková, která se stala ukrajinskou hrdinkou, když byla v Rusku odsouzena za smrt dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny...

Podle verze ruské strany Naděžda Savčenková působila jako takzvaný dělostřelecký návodčí, tedy pozorovatel, určující vlastním vojákům souřadnice míst, která mají být vystavena ostřelování. Její obvinění bylo zostřeno na trestný čin vraždy za smrt zmíněných žurnalistů podle paragrafu 105 trestního řádu Ruské federace. Dnes už je hrdinka se vztyčeným prostředníčkem zpátky v Kyjevě, kam byla vyměněna za bývalé příslušníky ruské armádní rozvědky Jevgenije Jerofejeva a Alexandra Alexandrova.  http://www.rukojmi.cz/clanky/1798-paradoxy-osn-varuje-majdan-za-muceni-proruskych-veznu-pricemz-vrazedkyne-dvou-rusu-savcenkova-chce-byt-prezidentkou-ukrajiny

Jako volyňský masakr jsou označovány masové vraždy především příslušníků polské menšiny spáchané od února 1943 do února 1944 ukrajinskými nacionalisty na hitlerovským Německem okupovaném území předválečného Polska. Tato oblast je nyní součástí Ukrajiny. Odhaduje se, že o život tehdy přišlo až 130 tisíc Poláků. Terčem této v podstatě snahy o etnickou čistku Volyně se stali i příslušníci jiných národů, včetně tam žijících Čechů... http://www.rukojmi.cz/clanky/1897-cesti-cenzorovi-slusnaci-sorrac-ale-je-to-vase-prachsprosta-predposranost-kdyz-odmitate-uznat-zrudne-genocidni-vyvrazdeni-armenu-aby-se-par-analnich-politiku-czechie-zalibilo-fasistum-z-ankary

Konečně polští představitelé uznali, že vyvraždění polských důstojníků v Katyni je sice děsivý čin svými 22 tisící zabitými, avšak genocidou lze označit až brutální vraždy na Volyni. A přitom to není tak dávno, kdy na barikádách kyjevského Majdanu plápolaly červeno-černé vlajky. “Banderovci” tvoří jednu ze stran opozice a Západ moc neví, co s tím. Dělá, jako vždy, že nic nevidí. Holt, provozní slepota… Důvodem je pověst strany Svoboda jako ultranacionalistického, antisemitského a extrémně pravicového uskupení, které přímo navazuje na tradice Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Počátkem ledna 2015 šel Kyjevem ohnivý pochod Banderovců. Svět je infikován zločiny proti lidskosti; na počátku třetího tisíciletí propuká bezpočet krvavých válek, děsivou situaci má za sebou Ukrajina, kde se dál odehrávají hrůzné masakry v duchu banderovské tradice: „Národe! Věz! Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo – jsou tvoji nepřátelé. Likviduj je! Likviduj Židy, Poláky, komunisty, nič je bez milosrdenství…”

Kdo z nás by kdy tušil, že stejná slova hrůzy uslyšíme i v lednu 2015 na Ukrajině, odkud už uprchlo na milion rusky mluvících občanů a stovky byly zabity…? V Kyjevě, Dnětropetrovsku a ve Lvově se včera uskutečnily  pochody s pochodněmi na počest Stephana Bandery. Účastníci připomínali 106. výročí narození tohoto ukrajinského nacionalisty a zločince. Nejpočetnější bylo shromáždění v ukrajinském hlavním městě. Podle některých zdrojů se ho mělo účastnit několik tisíc Banderových pohrobků. Hořící pochodně připomínaly nacistické řádění v Norimberku, Berlíně a jiných německých městech. Mráz z té hrůzy šel po těle, stovky Židů se už vystěhovaly do Izraele; nový holocaust je děsí…

Akci pořádala banderovská strana Svoboda a neonacisté Pravého sektoru. Průvod skončil na náměstí Majdan; vůdce Svobody Oleh Tjahnybok označil Moskvu za tradičního agresora. Poslanec za stranu Svoboda Andrij Iljenko prohlašoval, že všichni bojovníci za svobodu Ukrajiny, zejména Stephan Bandera a Roman Šuchevyč, by měli být oficiálně uznání za národní hrdiny;  Šuchevyč byl spoluvelitelem praporu Nachtigal, který se ještě před příchodem Němců do Lvova v roce 1941 podílel na vyvraždění mj. asi 4,5 tisíce místních Židů.

Bandera je zodpovědný za etnické čistky na Volyni a východní Haliči; již před válkou nesl zodpovědnost za teroristické činy, mimo jiné v roce 1934 za vražedný atentát na ministra vnitra Polska Bronislawa Pierackého. Odsouzen byl k trestu mrti, ten mu byl zmírněn na doživotí, později byl propuštěn. Po válce žil Bandera pod jménem Stephen Popiel v Mnichově, kde byl také v říjnu 1959 zabit sovětským agentem.

Je jistě zajímavé, že neobdržel vstupní vízum do USA. Podle tehdejšího amerického velvyslance v Německu vzhledem k teroristické minulosti. Ukrajinský prezident Juščenko vyznamenal in memoriam některé členy Organizace ukrajinských nacionalistů včetně Stephana Bandery řádem Hrdinů Ukrajiny, i když tito jsou spojeni s masakry civilního obyvatelstva během 2. světové války. Vyvraždili na sto tisíc Poláků, včetně žen, dětí a nemluvňat…

Lídr koalice Pravý sektor Dmytro Jaroš...

Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) vznikla roku 1927 ve Vídni; měla jasný cíl - hájit zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny pod ochranou nacistického Německa. Mezi nejvýznamnější nacistické teoretiky lze zařadit Rudolfa Junga – v roce 1919 autora názvu této ideologie a knihy Der Nationale Sozialismus, a Adolfa Hitlera. Během svého pobytu ve vězení roku 1924 napsal Hitler autobiografii Mein Kampf, ve které definoval některé klíčové vlastnosti nacistické ideologie…

Tisíce přívrženců strany „Svoboda“, „Ukrajinští vlastenci“, „Ukrajinský národní sněm – ukrajinská národní sebeobrana“ (UNA-UNSO) a „Trizub“ pochodovaly ukrajinskými městy; na počátku roku 2015 a to chce Ukrajina do NATO a EU. Všechny tyto organizace sdílí společnou ideologii, která je silně proti-ruská, proti-imigrační a proti-židovská. Navíc společně zbožňují tzv. „Organizaci ukrajinských nacionalistů“ vedenou Štěpánem Banderou, tj. ty proslulé kolaboranty s nacisty, kteří aktivně bojovali proti Sovětskému svazu a pouštěli se do některých z nejstrašnějších ukrutností páchaných kteroukoliv stranou II. světové války.

Stephan Bandera a poštovní známka vydaná v roce 2009 k výročí 100 let od jeho narození...

Možná už někdo zapomněl, jak se vše vyvíjelo už od roku 1939, kdy si Zakarpatská Ukrajina “vzala” zpět západní část Polska. V té době docházelo zejména na území Polska a Sovětského svazu k teroristickým a záškodnickým akcím Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), mezi než patřily sabotáže, žhářství, přepady pošt a redakcí opozičních novin, vražedné útoky na státní představitele i umírněné členy z vlastního tábora. http://www.novysmer.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1594:qkdybych-ml-zapomenout-na-n-boe-na-nebi-zapome-na-mq&catid=39:historie&Itemid=50

Rozsáhlá instrukce vypracovaná v květnu 1941 „Boj a činnost ukrajinské OUN v období války” obsahovala speciální paragraf o „očistě území od nepřátelských elementů“ – hlavně Židů. Již na přelomu let 1942 – 1943 byly reorganizovány jednotky, které se přeměnily v Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA), resp. ve vojenskou a teroristickou organizaci. V roce 1943 vyhlásili představitelé Organizace ukrajinských nacionalistů boj za osvobození Ukrajiny a 9. února téhož roku jednotky UPA zahájily etnické “čištění” Volyně (severo-západní Ukrajina) bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl. Pak následovaly další jednotlivé případy brutálního vybíjení obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.).

Neonacisté ruského ražení s ukrajinskými a banderovskými vlajkami…?

Operaci jednotky UPA zahájily 11 července 1943 (tzv. krvavá neděle) a trvala do 16 července 1943. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17 000 polských civilistů. Žádná válka, nýbrž systematické vyvražďování ve jménu Boha bylo cílem; patologická posedlost krví neviňátek, jejich bolestí a utrpením… V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly – napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci 1943 UPA zahájila další masakry trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící rudou armádou.

Na jaře 1944 UPA přesunula hlavní působiště do Východního Haliče a pokračovalo v krutém zabíjení civilistů. Celkový počet polských obětí, též žen, dětí a nemluvňat povražděných UPA během války se odhaduje na 130 tisíc. V letech 1943 – 1945 rozpoutaly jednotky UPA partyzánskou válku proti jednotkám Rudé armády. Všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA – „trojzubcem“… Je možné si představit, jak někdo rozřezává pilou tělo ženy, věší na stromy děti a přitom ještě může před smrtí znásilňovat nezletilé dívky? Je možné hovořit o těchto vrazích jako o lidských bytostech, nebo jde jen o patologických psychopatech…?

Jiří Doleček popsal ve své knize „Popraviště aneb Zpověď volyňského Čecha“ všechny zmíněné nhrůzy a zdokumentoval to, co prožili v letech 1940-1945 jeho příbuzní… A nyní ještě ukázky z knihy amerického historika Timothy Snydera: „Krvavé země“…

Na jaře roku 1943 na Volyni, obsazené německými vojsky začaly rozsáhlé etnické čistky. Tyto zločiny neprovedli nacisté, ale militantní ukrajinští nacionalisté, kteří chtěli „očistit“ území Volyně od polského obyvatelstva. Ukrajinští nacionalisté obklíčili polské vesnice a kolonie a vraždili. Zabili každého – ženy, starce, děti, kojence. Oběti zastřelili, ubíjeli holemi, rozsekali sekyrami.

Pak mrtvoly zavražděných pohřbili někde v poli, vyplenili jejich majetek, nakonec domy zapálili. Místo polských vesnic zbyly jen ohořelé ruiny. Zavraždili i ty Poláky, kteří žili ve stejných vesnicích s Ukrajinci. Bylo to ještě jednodušší – nebylo nutné shromáždit velké skupiny. Malé skupiny OUN napadly spící vesnice, vešli do domů a zabili všechny Poláky. Místní pak pohřbili mrtvé vesničany „špatné“ národnosti… Jako Hitler s Židy po norimberských zákonech o německé krvi…

Podarkov – Kleščinská: zavražděná vrahy z UPA 16.8.1943. Jsou zřetelné stopy mučení…

Tak bylo vyvražděno několik desítek tisíc Poláků, jejichž jedinou chybou bylo jen to, že se nenarodili jako Ukrajinci a žili na ukrajinské půdě. Dne 9. února 1943 banderovská banda Petra Netoviče, vydávající se za sovětské partyzány, vstoupila do polské vesnice Parosle u Vladimirca v Rovenské oblasti. Rolníci již dříve partyzánům před tím poskytovali pomoc, vřele přivítali hosty. Když se dost nasytili, bandité začali znásilňovat ženy a dívky.

Tělo mladé ženy přeřezané pilou…

Před zavražděním jim uřezali prsa, nos a uši. Mužům před smrtí uřezali pohlavní orgány. Dobíjeli je údery sekerou do hlavy. Dvěma výrostkům, bratrům Gorškevičovým, kteří se snažili zavolat na pomoc partyzány, rozpárali břicho, uřezali nohy a ruce, nasypali sůl na rány, a nechali je zemřít na poli. Celkem v této obci bylo brutálně umučeno 173 lidí, včetně 43 dětí.

Když druhý den partyzáni vstoupili do vesnice, uviděli v domech vesničanů hromady zmrzačených těl ležících v kalužích krve. V jednom z domů na stole u zbytků z oběda a nedopité láhve samohonky leželo nahé, mrtvé, rok staré dítě, přibité k desce stolu bajonetem. V jeho ústech byla napůl snědená okurka. Vojvodství Lutske, Lipniki, kraj Kostopil, 26. března 1943. Obyvatel kolonie Lipniki – Jakub Varumzer bez hlavy, výsledek masakru spáchaného teroristy UPA (OUN-UPA) pod rouškou noci.

Během masakru polské obce Lipniki zahynulo 179 lidí, včetně Poláků z okolí, kteří zde hledali útočiště. Byly to většinou ženy, starší osoby a 51 dětí ve věku 1 až 14 let, 4 ukrývající se Židé a jeden Rus; 22 lidí bylo zraněno. Identifikováno bylo 121 polských obětí, obyvatel Lipniku... Popraviště aneb Zpověď volyňského Čecha; vraždění pokračuje…

Inu, "Nikdy nesmíme zapomenout na tento zločin spáchaný na Polácích, žádný takový zločin nesmí být zapomenut, relativizován nebo označen jinak než jako genocida," řekl Kaczyński, když položil květiny u památníku obětem u příležitosti 73. výročí těchto událostí... A vražedkyně Ševčenková měla tu nestydatost, že se klaněla svou prohnilou myslí obětem jejích banderovských soukmenovců, oceněných nedávno in memoriam státním vyznamenáním.... Smolensk-opilí pasažéři v kokpitu, rozkaz prezidenta přistát v mlze či touha po kamerách?

https://www.youtube.com/watch?v=teL7CzRwZQM

https://www.youtube.com/watch?v=DxB6LLjkFrc

 http://www.zvedavec.org/komentare/2014/05/5964-obrazek-lepsi-nez-tisic-slov.htm

Podívejte se na nájemné vrahy… http://www.youtube.com/watch?v=R_8_KhrwEPE

https://www.youtube.com/watch?v=Mnl6qv885ds

https://www.youtube.com/embed/cQf9U4TQa4c

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

13.07.2016 08:23

Proti neonacismu, fašismu, lži a farizejství je povinnost bojovat. Kdo si toto zlo připustí k tělu, bude jím zničen. Společnost, která žije ve lži zaniká, degeneruje. Je to veliká mravní odpovědnost roznášet světlo poznání do všech tmavých, zatuchlých koutů. Je nesmírně důležité argumentovat pravdou, opřenou o zdokumentovaná svědectví. Jedině to ponese náš národ nad vodami. Zlo se o pravdumluvného člověka tříští, jako mořský příboj o skálu. Náš pan Ježíš Kristus jistě požehná všem, kdo neustoupí ani o píď těm, kdo se nás dnem i nocí snaží obelhat. Je to mise, jediná cesta, vedoucí k lidství a míru. Děkuji Vám za vynikající dokumentární práci....Mějte se hezky... PS:Spoustu námětů, nápadů a myšlenek do všedních i svátečních dnů přeje Vám, i nám, všem čtenářům, JIří. Ať Vám slouží zdraví Vaše tvorba, Vaše poselství je posláním.


 
František salajka

František salajka

12.07.2016 14:42

Pane Olšer,máte velkou pravdu,ale ti naši přisluhovači,ti vás nakonec ukamenují.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy