• Neděle, 23. září 2018
  • Svátek má Rukojmí Berta

Je ministryně školství ČR nevzdělaná, nebo jen zbabělá, když neví, či nechce vědět, že „Jerušalajim“ je věčné hlavní město Izraele, založené králem Davidem už roku 1004 př. n. l ...?
Počet návštěv: 7595

Je ministryně školství ČR nevzdělaná, nebo jen zbabělá, když neví, či nechce vědět, že „Jerušalajim“ je věčné hlavní město Izraele, založené králem Davidem už roku 1004 př. n. l ...?

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Velký bratr nařídil a český Ovčákov poslušně srazil paty; české školní atlasy nesmí označovat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Rozhodlo o tom submisivní ministerstvo školství a nařídilo, že ve školních atlasech schválených pro výuku na školách musí být jako metropole židovského státu uveden Tel Aviv. Takto zhůvěřile se v Česku chováme vůči státu, který je už devětašedesát roků od svého uznání OSN v první linii boje civilizovaného světa proti islámskému terorismu...

Jen politik s análními sklony své kariéry může zapřít, pokud tedy má patřičné znalosti a je svéprávný, že židovský stát byl první, kdo se setkal s islámským terorismem, kvůli němuž vymyslel arcineřád Jásir Arafat termín pro sebevražedné atentátníky šahíd a stejně vraždící ženy nazval šahídami; titul šahíd znamená „vyznavač“, co  je připraven podniknout cestu do muslimského ráje, aby tam obcoval s černookými pannami... Zda se šahíidy změní v ráji v lesbičky, o tom se mlčí... Kdo je to Valachová? Více zde: http://www.rukojmi.cz/clanky/1206-zazil-jsem-v-cesku-uz-dve-hitovky-zvane-inkluze-skonci-obe-fiaskem-romska-i-ta-skolska

„Rozhodnutí ministerstva oceňuji,“ řekl velvyslanec zatím neexistujícího státu Palestina v Česku Khaled Alatrash. Věřme, že už má z trezoru pryč tajné knihy se semtexem, aby nedopadl jako jeho předchůdce Džamál al-Džamál, který zemřel po takové explozi před dvěma roky. Nový český atlas je globální ostuda a zvrhlost vůči utrpení Židů v holocaustu. Naštěstí pro Česko nejsme ve své stupidnosti sami, kdo pokrytecky zavírá oči před dlouhodobým terorem lokálních Arabů, co si říkají Palestinci; žádná země světa totiž nemá v Jeruzalémě své velvyslanectví.

Přes laciné proklamace světové politické svoloče se ukazuje, že antisemitismus je v ní jako v koze. Všechno jen kvůli šestidenní válce, která však nebyla okupační, nýbrž ryze obranná, což již uznala i OSN...

Arabský byznys v Jeruzalémě...

Ve střehu je též Liga arabských zemí, co sdružuje 22 států, a na nedávný výrok prezidenta Miloše Zemana o přestěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma si stěžoval předseda arabského parlamentu Ahmad bin Muhammad Jarván. Zemanova slova se nelíbí ani palestinskému vedení, Organizaci islámské spolupráce, ani palestinskému radikálnímu Hamásu. Jarván řekl, že by šlo o “do očí bijící porušení mezinárodního práva, rezolucí OSN, Ženevských úmluv a mezinárodních dohod o okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma”.

Generální tajemník Organizace islámské spolupráce Akmeleddin Ihsanoglu dokonce drze výrok označil za nebezpečný, porušující mezinárodní právo a podkopávající nezadatelná práva palestinského lidu. Někdejší palestinský ministr zahraničí Rabbú řekl: „Připomínáme českému prezidentovi, že palestinská vlast je stále pod brutální izraelskou okupací a že palestinský lid je neustále terorizován izraelskou okupační armádou, která používá agresivní a brutální metody připomínající nejutlačovatelštější a nejagresívnější režimy moderních dějin”.

Kdo má pravdu a kdo jen nestydatě a účelově lže? V roce 2003 jsem byl akreditován na mimořádné izraelské volby, během nichž jsem se setkal s premiérem Arielem Šaronem i s tiskovým mluvčím tehdejšího ministra financí Benjamina Netanjahua, ambiciozním Davidem Sarangou, později radou izraelského velvyslanectví při OSN v New Yorku. Studnice mého poznání izraelské historie byla tak bezedná. Na šokující návštěvu egyptského prezidenta Anvára Sadata v parlamentu Izraele (uvedeno níž) si zase rád vzpomněl Chanan Ron, jenž byl dvacet let pracovníkem Mossadu…

Premiér Ariel Šaron...

Historická fakta: Jeruzalém se stal hlavním městem Judsko-izraelského království před více než 3010 roky. V roce 1004 př. n. l. ovládl zbytky jebuzejské pevnosti, rozbořené nájezdem Asyřanů, král David, který ji znovu vystavěl a označil jako „Jerušalajim“, věčné hlavní město Izraele. Jeho syn král Šalamoun dává vystavět v Jeruzalémě První Chrám. V roce 586 př. n. l. byl Chrám zničen babylónským králem Nebukadnezarem a v roce 537 vybudován Druhý Chrám.

První zmínka o existenci izraelského království na území pozdějšího protektorátu umělé „Palestiny“ je z roku 1215 před našim letopočtem. Na své stéle ji uvedl egyptský faraon Merenptah, třináctý syn Ramesse II. a královny Isisnofret. Do kamene nechal vytesat zprávu o svém vojenském tažení na Blízký východ, kde stojí též, že „bojoval s příslušníky židovského království“… http://www.rukojmi.cz/clanky/116-cim-vic-zabitych-zivych-detskych-stitu-tim-vetsi-protiizraelska-propaganda-svoloce-teroristickeho-hnuti-hamas

Hlavní město Izraele Jeruzalém...

Kdo začal válku s Židy a postavil se tak poprvé proti rozhodnutí světovým společenstvím? Založení novodobého státu Izrael bylo 29. listopadu 1947 schváleno OSN a přesto ihned 15. prosince 1947 obklíčila Arabská legie Jeruzalém a izolovala jeho 100.000 židovských obyvatel od zbytku židovského osídlení. V březnu 1948 bylo město zcela odříznuto a v květnu Transjordánsko zaútočilo a okupovalo východní část Jeruzaléma. Poprvé v historii došlo k rozdělení města a tisíce Židů musely uprchnout ze svých domovů.

Arabové ještě před 14. květnem 1948, kdy byl oficiálně stát Izraele vyhlášen, zničili všech 58 synagog v Židovské čtvrti a židovské náhrobní kameny z Olivové hory začali používat na stavbu silnic a latrín. Západní zeď (Zeď nářků) byla Židům nepřístupná, navzdory smlouvě o příměří, která zaručovala svobodu přístupu ke svatým místům. K Západní chrámové zdi mohli Židé opět až po izraelském vítězstvím v Šestidenní válce roku 1967, po osvobození východního Jeruzaléma a znovusjednocení města...  Šestidenní válka

Údajná nechuť Izraele jednat s arabskými sousedy o míru je jen blud a další lež; židovský stát už pětkrát nabídl jednání o vzniku Palestiny, ale by vždy odmítnut - Palestinci tvrdohlavě chtějí jen svoji Velkou Palestinu bez Izraele, čímž se nestoudně protiví i rozhodnutí OSN. Jedním z důkazů o vstřícnosti Izraele je fakt, že 19. listopadu 1977 navštívil jako první arabský státník parlament Knesset v Jeruzalémě egyptský prezident Anvár Sadat.

Ministerská předsedkyně Izraele Golda Meirová mu při podání ruky výmluvně řekla: ,,Čekali jsme na vás dlouho…” Sadat ji odpověděl s úsměvem: „Už nastal čas!” Proslavila ji též slova z roku 1970, kdy řekla: “Arabům můžeme prominout zabíjení našich dětí. Nicméně jim nemůžeme odpustit, že nás nutí zabíjet jejich děti. Mír můžeme mít s Araby jen tehdy, když budou své děti milovat více nežli nenávidí nás…”

Je zvláštní, že Sadatovi před čtyřiceti lety nevadilo, že byl v Jeruzalému, hlavním městě Izraele, ale velvyslanci zatím neexistujícího státu Palestina v Česku Khaledu Alatrashovi to dnes vadí a přinutil české ministerstvo školství ke změně názoru i textu v Českém atlasu. Nehoráznost. Ani tento Palestinec, ani jiní muslimové se totiž nikdy nezmění; už když navštívil Sadat jeruzalémský Knesset, okamžitě lokální Arabové, co si říkají Palestinci nenávistně reagovali, stejně jako islámští bossové egyptské organizace al-Gamaa al-Islamiyya ”Když jsme ho viděli, jak se objímá s těmi sluhy amerického satana, věděli jsme, že musí zemřít! Zrádce! Sám se odsoudil k smrti!“, prohlásili..

„Izrael a Egypt jsou ocasem ďábla, USA jsou jeho hlavou,“ křičeli Arabové na svých bouřlivých demonstracích v Egyptě. Nesouhlas se Sadatovým činem způsoboval horečku zhoubné nenávisti. „Na mnoha milionech zápalkových krabiček po celém arabském světě bude, Sadate, tvoje podoba, aby všichni věděli, jak vypadá nejhorší zrádce!“ „Všimněte si, pod očima má Sadat váčky a na pravé líci jizvu. Tam proudí špinavá krev, kterou z něho vypustíme!“ přísahali členové Islámského džihádu a Hamásu.

Anvár Sadat se však v pořádku vrátil do Egypta a v září 1978 odletěl do USA, kde v Camp Davidu, jako host prezidenta Jimmy Cartera, podepsal s izraelským premiérem Menachemem Beginem mírovou smlouvu. Zavázal se, že za vrácení celého Sinajského poloostrova a zrušení židovských osad na území Západního břehu Jordánu nebude zatím trvat na řešení problémů spojených se vznikem Palestiny. „Je to zrada palestinského lidu a Sadat je proradný kolaborant. Už nikdy s ním nebudeme jednat, zaprodal nás!“ bouřil Jásir Arafat, který hlavně zuřil, že Begin i Sadat za to uspěchané a populistické gesto dostali Nobelovu cenu míru... Izraelský špion Cohen v Damašku…

Když se Sadat vrátil z USA, mysleli radikální muslimové na jediné - zabít zrádce Anvára Sadata. Podařilo se to čtyřem z nich 6. října 1981 během vojenské přehlídky v Káhiře, konané na počest osmého výročí války s Izraelem v říjnu 1973. Teroristé ozbrojení samopaly a granáty, s pomstychtivými tvářemi ukrytými pod helmami, se ve vojenském převlečení dostali na jeden z nákladních automobilů, které defilovaly před hlavní tribunou.

Jeden z muslimů pak přiložil řidiči hlaveň ke spánku a přinutil ho zastavit. Než se stráž hlídající prezidenta Sadata a další prominenty vzpamatovala, čtyři vrahové přeběhli asi padesát metrů až pod tribunu, kde vypálili na šokovaného Anvára Sadata sedmatřicet střel. Smrtelnou byla až osmatřicátá, která se však odrazila do státníkovy hlavy zřejmě od jednoho ze sloupů.

Zabito bylo také dalších sedm osob, na čtyřicet jich bylo zraněno, mezi nimi i tři američtí důstojníci. Stalo se to přesně v den výročí Sadatova slavného podpisu příměří s Izraelem. Všichni atentátníci byli zatčeni a odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán zastřelením. Kdoví, zda se dostali do čtvrtého ráje jako mučedničtí hrdinové...?

Na Chrámové hoře v Jeruzalémě...

A jaká je současnost Jeruzaléma z pohledu muslimů? Jordánský ministr kultury Abdel Tweisi ujistil svého „palestinského“ kolegu - ministra Ibrahima Al Abraše, že Jordánsko poskytne veškerou pomoc při uskutečnění oficiálního ceremoniálu v květnu 2008, při němž byl Jeruzalém prohlášen za „Hlavní město arabské kultury pro rok 2009.“ Pokud by Izrael uskutečnění plánované akce v Jeruzalémě zabránil, měla by se tato akce konat v Jordánsku. Plánované oslavy měly „zvýraznit postavení Jeruzaléma na arabském, islámské a mezinárodní úrovni, jeho identitu a nutnost jej bránit a zřizovat ve městě (arabská) kulturní střediska.

Palestinská správa si stále nárokuje celou východní část Jeruzaléma, která se nacházela v letech 1949 až 1967 pod jordánskou okupací. V této části města žije přibližně čtvrt milionu Arabů, z nichž však jen 12 tisíc mělo izraelské občanství, zbytek měl v drtivé většině občanství jordánské, resp. „občanství palestinské autonomie.“ Arabové z východní části Jeruzalémě vyděšeni z těchto zvěstí zaplavovali tamní úřadovny izraelského ministerstva vnitra, aby vyplnili žádosti o udělení izraelského občanství. Činili tak z falešné obavy, že jejich část města bude předána Palestinské samosprávě a oni tak přestanou být izraelskými rezidenty, čímž přijdou o přístup k izraelskému sociálnímu systému a zdravotní péči.

Ochrana věřících u Západní zdi - Zdi nářků v Jeruzalémě...

Podle zprávy ministerstva vnitra Izraele o udělení izraelského občanství v uplynulých letech požádalo okolo tří tisíc jeruzalémských Arabů, zejména těch, kteří žijí v okrajových částech města, o nichž se hovoří jako o oblastech, jichž by se Izrael měl vzdát především. Pokud by tito Arabové přestali být izraelskými rezidenty, měli však neoprávněné obavy, že by přišli měsíčně o sociální podpory, přídavky na děti a další dávky v celkovém objemu statisíců dolarů z izraelské pokladny. Současný systém je totiž k získání izraelského občanství nijak nenutí, neboť pro poskytování sociálních a zdravotních služeb je v Izraeli podstatné místo pobytu, nikoliv občanství.

Nastává tak paradoxně situace, kdy Arabové masivně žádají o izraelské občanství a chtějí se přidat k 1,4 milionu izraelských Arabů, zatímco Palestinská správa požaduje, aby území budoucího Palestinského státu bylo Judenrein, etnicky vyčištěné od všech židovských obyvatel, kteří si pochopitelně nedovedou představit, že by jejich hlavním městem neměl být tři tisíce let jim patřící Jeruzalém...

Inu, důkazem toho byla i zmíněná návštěva egyptského prezidenta Anvára Sadata, který za své přiznání opodstatněnosti Jeruzaléma jako hlavního města Izraele zaplatil svým životem...

Foto: ČTK (1) a Reuters (4) a Břetislav Olšer (7)...

http://www.rukojmi.cz/clanky/1408-proc-se-dnes-stydim-ze-jsem-kdysi-zesmesnoval-izraelsky-boj-proti-terorismu-ktery-zacal-o-70-let-driv-nez-kdyz-ho-halasne-vyhlasily-usa-az-po-11-zari-2001

http://www.rukojmi.cz/clanky/1343-je-dnesni-vrazdeni-v-bruselu-pouze-dalsim-z-tragickeho-dedictvi-utoku-z-11-zari-2001

Izraelská armáda jako jediná na světě ohlašuje předem své útoky…

Proč ještě nemá Izrael svoji Ústavu a prý je Blízký východ díky zbraním z ČSR centrem terorismu…?

Izrael před soud do Haagu pro zločiny na palestinských dětech…?

Až budou v bazilice Sv. Petra močit a souložit Femen a Pussy Riot

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Charles Wiener

Charles Wiener

01.09.2016 18:29

Od založení Státu Izrael 14.05.1948 sídlí izraelský parlament, prezident, vláda, ministerstva a jiné instituce v Jeruzalémě. Odkud pan Hába získal informaci o tom, že izraelská vláda sídlí v Tel-Avivu?


 
Dalibor Hába

Dalibor Hába

29.08.2016 02:31

U řady zemí jsou uvedena 2 hlavní města (Bolívie), jelikož jedno město je hlavní oficiálně a ve druhém sídlí vláda a prezident. Izraelská vláda sídlí v Tel Avivu, tudíž můžeme ho lze považovat za hlavní. Tím nechci snížit historický význam Jeruzaléma pro židy.


 
Paul McCartney je i v 76 letech hvězdou, byť mu islamisté hrozili smrtí, když vystoupí v Izraeli; a dnes je v čele amerického žebříčku Billboard 200 za své album Egypt Station

Paul McCartney je i v 76 letech hvězda, byť mu islamisté hrozili smrtí, když vystoupí v Izraeli; a dnes je v čele amerického žebříčku Billboard 200 za své album Egypt Station

Neohrožený britský hudebník Paul McCartney, člen nejlepší beatové skupiny všech dob Beatles, právě ovládl po více než třiceti letech týdenní žebříček nejprodávanějších alb ve Spojených státech. McCartneyho nové album Egypt Station se dostalo do čela žebříčku Billboard 200, který tento týden září 2018 zveřejnil stejnojmenný magazín.

Libor Vojkůvka: Nic není zadarmo. Něco na tom bude. Jako vždycky jsem byl inspirován některým z biblických příběhů. Bibli považuji za základ veškeré kultury lidstva, nad Biblí nic není...

Libor Vojkůvka: Nic není zadarmo. Něco na tom bude. Jako vždycky jsem byl inspirován některým z biblických příběhů. Bibli považuji za základ veškeré kultury lidstva, nad Biblí nic není...

V pátek 21. září zemřel jeden z nejvýznamnějších současných českých malířů Libor Vojkůvka. Bylo mu 71 let. Byl hradní zahradník ve Šternberku, samouk, který maloval pracnou a originální metodou, kdy na plátně překrýval několik vrstev barev. Námětem jeho obrazů byly zdánlivě fantaskní výjevy často ze života hmyzu..

Poslední domácí zprávy

Mravokárci

Mravokárci

Myslím, že toto silné a trapné téma se bude prodírat mediálním prostorem, dokud ho neukončí volby. Anebo, až paní euro-poslankyně za KDU-ČSL...