• Čtvrtek, 18. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Lukáš

Herman nazývá landsmanšaft českými rodáky, pisálek Vondráček dostal sudetoněmeckou cenu za  film o
Počet návštěv: 6683

Herman nazývá landsmanšaft českými rodáky, pisálek Vondráček dostal sudetoněmeckou cenu za film o "Zabíjení po česku", Pánek ještě dnes tvrdí, že má své spolupracovníky v českých Sudetech...

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Česko hnědne čím dál víc, proto dnes v Plzeňském kraji soudní lidé protestují proti konání Německo-českého komunálního kongresu sudetoněmeckého landsmanšaftu ve dnech 9. – 11. září 2016 . Považují konání tuto sudeťáckou slezinu za „plivnutí do tváře nejen všem pozůstalým“ po obětech 2. sv. války...

Na programu je nestydatá výměna zkušeností a odborné přednášky, jež mají poskytnou českým a německým komunálním politikům, jejich sudetoněmeckým partnerům i zástupcům německé menšiny v ČR podněty pro další prohloubení jejich spolupráce. Novinářka Lída Rakušanová, vedoucí Sudetoněmecké kanceláře v Praze Peter Barton, poslankyně TOP 09 Nina Nováková  další hnědokošiláči budou uctívat „Pouť smíření“ z Pohořelic do Brna na paměť brněnských Němců vysídlených po druhé světové válce.

Nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt chce zaujmout přednáškou na téma „Němci v České republice a sudetští Němci a Češi v Německu jako pojítko mezi oběma zeměmi“ či „Federalismus a samospráva – od Habsburské monarchie až k Evropské unii"... Ještě, že se toho nedožili Hašek se svým Švejkem, co bojoval za císaře pána a jeho rodinu...

„Ty nám to pěkně v tom Sarajevu vyvedli,“ se slabou nadějí ozval se Bretschneider.

„V jakým Sarajevu?“ otázal se Palivec, „v tej nuselskej vinárně? Tam se perou každej den, to vědí, Nusle.“

„V bosenském Sarajevu, pane hostinský. Zastřelili tam pana arcivévodu Ferdinanda. Co tomu říkáte?“

„Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí prdel,“ odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, „dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác:“

Bretschneider umlkl a díval se zklamané po pusté hospodě.

„Tady kdysi visel obraz císaře pána,“ ozval se opět po chvíli, „právě tam, kde teď visí zrcadlo:“

„Jó, to mají pravdu,“ odpověděl pan Palivec, „visel tam a sraly na něj mouchy, tak jsem ho dal na půdu. To víte, ještě by si někdo mohl dovolit nějakou poznámku a mohly by být z toho nepříjemnosti. Copak to potřebuju?“

Ministr sudetsko-české kultury Herman nazývá landsmanšaft našimi rodáky, pseudo novinář Vondráček dostal sudetoněmeckou cenu za lidská práva za  filmy o "zabíjení po česku", a rádoby herec Pánek se svojí výdělečnou neziskovkou Člověk v tísni ještě dnes v ČT tvrdí, že má své spolupracovníky v českých Sudetech... Naštěstí jsou u nás i soudní politici jako prezident Miloš Zeman, jenž považuje sudetoněmecký landsmanšaft za bezvýznamný spolek, který ztrácí svůj vliv. „Dokonce musel ze svých stanov vypustit teritoriální nároky. Už tam není žádné právo na vlast ani žádné požadavky na vrácení majetku,“ prohlásil při své návštěvě v Aši.

Sudetoněmecké krajanské sdružení je jedním z německých vysídleneckých spolků (Vertriebenenverband), který zastupuje Němce, nuceně vystěhované ze Sudet, tj. z pohraničního území dnešní České republiky. Současným spolkovým předsedou tohoto sdružení je od roku 2014 Bernd Posselt, který také již od roku 2008 zastává funkci mluvčího sdružení. Sudetoněmecké krajanské sdružení je členskou organizací Svazu vyhnanců (Bund der Vertriebenen), který sdružuje všechny organizace Němců vyhnaných nebo vysídlených z východní Evropy. Sudetoněmecké krajanské sdružení vydává týdeník Sudetendeutsche Zeitung (Sudetoněmecké noviny).

Ministr kultury Daniel Herman jako vůbec první oficiální člen české vlády vystoupil na 67.sudetoněmeckém sjezdu. Na úvod projevu předneseného v němčině český ministr připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Oslovil v Norimberku sudetské Němce "milí krajané" a vysloužil si aplaus... Nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt baculatě zářil: "To, co jsme zažili, byl historický moment," řekl po Hermanově projevu. Bylo to dle něj jasné odmítnutí nejenom vyhnání, ale i principu kolektivní viny, který tak zamořil dvacáté století...

"Já jsem přesvědčený, že skutečně na čase bylo,“ dopověděl českým novinářům Herman o své účasti na sjezdu. „Na francouzsko-německém dialogu a smíření vidíme, že těch 40 let zpoždění díky komunistickému režimu tady bylo. Kdyby nebylo komunistů, kteří to brzdili a dodneška mají zastydlou mentalitu v minulosti, tak to bylo jistě dříve. Ale je dobře, že to bylo dnes..." Jo, pane Hermane; kdyby byly v ři.i ryby, nebylo by rybníků... http://www.rukojmi.cz/clanky/1705-ministr-kultury-cr-herman-byl-nejvetsi-atrakci-sudetonemecky-sjezd-v-norimberku-kde-pronesl-svuj-projev-v-nemcine

A ještě metál od sudetských vysídlenců... Foto: Reuters..

Je to tragikomický příběh; český "dokumentarista" David Vondráček převzal v roce 2013 na 64. sjezdu sudetských Němců v Augsburgu sudetoněmeckou cenu za lidská práva za své filmy zachycující pohnuté poválečné události v Československu, spojené s vysídlením německé menšiny, co prý nikomu vůbec neublížila. Nacismus byl přece jedno lidské právo za druhým, zvláště v nedaleké Osvětimi…. Co to je David Vondráček, který by hypoteticky určitě převzal jakoukoli cenu i od Konrada Henleina, co se roku 1937 sešel přímo s Adolfem Hitlerem a přislíbil mu absolutní věrnost.

Společně formulovali taktiku „vždy žádat víc, než je možné splnit“, kterou se pak jeho Sudetoněmecká partaj řídila až do rozbití Československa. Protože koaliční vláda začátkem roku 1937 veřejně vyhlásila program odstranění veškeré diskriminace Němců (v obsazování úředních míst atd.) a začala připravovat různá opatření k dosažení úplné rovnosti, musela SdP ve své rétorice stále přitvrzovat.  A chystat křivonosým židům „křišťálovou noc“ nejen na Liberecku. Napřed Konrad Henlein pracoval jako bankovní úředník v jablonecké České obchodní bance, odkud však brzy přešel do Kreditanstalt der Deutschen.

Poté byli umučeni, zlynčováni a zastřeleni první čtyři četníci v bitvě o Habartov, v prvním ozbrojeném střetu 2. světové války. Dnes jeho žezlo převzal Bernd Posselt, co byl v letech 2000 až 2008 spolkovým předsedou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jehož je nyní mluvčím. V této funkci je jeho nejvyšším představitelem v Německu. A byl to právě Posselt, který Vondráčkovi cenu předal za to, že učinil z nacistů nevinné ovečky… Jak to bylo možné, že se televizní nýmand nechal dotlačit svojí ješitností až na úroveň kolaborace, za kterou by ho možná ještě dnes v Lidicích nebo Ležácích s chutí zlynčovali.

To vše proto, že si vycucal z prstu, jaká to byla „česká ohavná masová vražda nevinných Sudetských Němců“, jak uváděl ve svém veledíle „Zabíjeníí po česku” tento jistě jen z tragického nedorozumění redaktor ČT David Vondráček. Mezi obcemi Dobronín a Kamenná byly totiž v lokalitě Budínka odhaleny ostatky lidských těl. Údajně šlo o masový hrob šesti až patnácti obětí nelidské vraždy německých starousedlíků, určených před 65 lety k odsunu. V souvislosti s nálezem se okamžitě vyrojily spekulace, jak vlastně tito lidé zemřeli. Mluvilo se o masakru, místní Češi prý měli odsunuté Němce v aktu pomsty ubít lopatami.

Nic takového ale antropologové nedávno neprokázali. Smrt ubitím se nepotvrdila… Prostě senzace za každou cenu, i tu od ladsmašaftu. Navíc tento bulvární pseudonovinář jaksi “opomenul”, že mezi místními Němci a Čechy vypukla řada konfliktů, jeden hned po 15. březnu 1939, kdy německy mluvící obyvatelé napadli českou základní školu v Dobroníně, vytloukli okna, vyrazili dveře, zničili zařízení a snažili se zlynčovat českého učitele. Jeho smrti zabránili až místní čeští sedláci. Odplatou po tomto útoku bylo zavření této české školy…

A byl z toho sudeťácký humbuk; prý též Česko konečně dostihl válečný zločin, reagoval na “investigativní” zprávu pisálka jihlavského Mareše rakouský deník Die Presse. K tomu stačila spisovatelka Hermy Kennel, která napsala knihu „Bergesdorf” na základě subjektivního vyprávění pamětníků, a jeden snaživý televizní redaktor Vondráček, jeho patologická posedlost po zviditelnění a dílo “pravdy, spravedlnosti a lásky” bylo hotovo. „Zabíjení po česku…“ A což tak vraždění a mučení po německu…? Anebo akce a reakce…?

„Na nalezených kostech mezi obcemi Dobronín a Kamenná byla pozorována zhojená zranění, ke kterým došlo v průběhu života jedinců. Ostatní pozorovaná poškození kostí vznikla s největší pravděpodobnosti až po smrti jedinců. Na kostech nebyly pozorovány známky násilí, které by s jistotou odkazovaly na příčinu nebo okolnosti smrti jedinců. Tento závěr může být důsledkem nízké zachovalosti a fragmentárnosti nálezu,“ vysvětlila antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová.

Tak, jak to bylo, Vondráčkova pohádko? Kde jsou ty roztříštěné lebky Němců po ranách lopatami zrůdných českých zločinců? Není to náhodou tak, že ves Bergersdorf, dnes obec Kamenná, získala v roce 1943 titul Vzorová vesnice SS jako vůbec jediná obec nacistické říše. Z této poměrně malé vsi vstoupilo z 246 obyvatel do jednotek SS 46 osob a ty se zúčastnily mj. zvěrstev na Slovensku. První začal o Budince psát již před lety sudetský Němec Fritz Hawelka. Údajně bratr Hawelky z Begersdorfu, člena SS, vyznamenaného Rytířským křížem.

Z práce pana Hawelky – “Dokumentation eines Massenmordes in der nördlichen Iglauer Sprachinsel am 19. Mai 1945 – Recherchiert und zusammengestellt durch: Fritz Hawelka” lze citovat informace o tom, kdo měl zabíjet v Budínce. Že to patrně vůbec nebyli zvlčilí Češi, ale pár Rakušanů a sudetských Němců. http://home.arcor.de/harald.hoefer/budinka.htm Podle Hawelky byl hlavním strůjcem vraždy jistý Robert Kautzinger senior. Podle dochovaných údajů to však nebyl Čech, jak píše pohádkář pan Christian Andersen-Vondráček z ČT, ale německý Rakušan. Pracoval ve Schutzendorfu jako sklář a vzal si za ženu Sudetskou Němku z Dobronína. Dalšími spolupachateli měli být jejich synové Robert a Rudolf. Po otci Rakušané, po matce Sudetští Němci. K nim se měl přidat Polreich, sedlák z Dobronína. Jiří Dejnožka sice byl Čechem, kterého ale donutil Kautzingerem seniorem pod pohrůžkou zastřelení zahrabat špatně pohřbené mrtvoly.

Tak taková byla „česká ohavná masová vraždy nevinných Sudetských Němců“, jak uváděl televizní redaktor David Vondráček, co nemá ani páru, co byly Sudety, jež totiž nikdy nebyly německé; Němci se v Sudetách usídlili ve 13. století dobrovolně na pozvání přemyslovským králem Přemyslem Otakarem I. a souhlasili, že budou patřit oni a jejich potomci k této zemi a pod správu místních úřadů a panovníků… I v dobách, kdy jsme existovali pod Habsburky nebylo Království České nikdy fakticky zrušeno.

Po 1. říjnu 1938 se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch Říše. V úředním styku byl zakázán český jazyk, česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy, dále nesměli vykonávat žádné politické funkce, ani na obecní úrovni. Postupně byly zrušeny všechny české noviny, byl zakázán tisk českých knih, do kin nesměl přijít žádný český film, bylo zrušeno české vysílání v rozhlasu.

Omezována a nakonec zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí i kázání a bohoslužby v češtině. Zavřena byla většina českých veřejných knihoven, české střední školy, omezen byl počet základních škol. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce, a po okupaci Čech a Moravy odcházeli do Protektorátu. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku 1943 se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli Češi omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou.

Popisek: Takhle pochodovali nacisti Klatovskou ulicí v Plzni rok po její okupaci, 15. března 1940. Stejnými místy pochodovali díky starostovi Plzně 3 Jiřímu Strobachovi a jeho podřízeným neonacisti současní v sobotu 1. března 2008. Foto: archivZápadočeského muzea v Plzni.

Plzeň, která napřed kolaborovala s nacisty a vyráběla pro ně zbraně, aby se pak nechala zničit US Army a dnes za to leze do zadku landsmanšaftu i Američanům kteří ji sice napřed koncem 2. sv. války podruhé zničili, načež je poté její vdavek chtivé plzeňské děvy vítaly jako své osvoboditele a potencionální manžely...

Nestačí, že se Česko zaprodalo za zbavení svých občanských práv EU, ještě podlézá svými poněmčenými a obzvláště některými análními politiky Lanasmanšaftu... A nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt se cítí v Česku opět jako doma, kde chce zaujmout přednáškou na téma „Němci v České republice a sudetští Němci a Češi v Německu jako pojítko mezi oběma zeměmi“ či „Federalismus a samospráva – od Habsburské monarchie až k Evropské unii"... http://www.rukojmi.cz/clanky/1640-zulove-diky-ameriko-v-plzni-dostalo-trhlinu-pry-prirodni-neduh-ale-spis-trest-za-lidskou-nadutost-lez-ma-zkratka-kratke-nohy-a-tomu-odpovidajici-defekty

Inu, jako bych slyšel dobrého vojáka Švejka, kdy pro císaře pána a jeho rodinu musel vybojovat Hercegovinu... A kdo se asi z výše uvedených tlučhubů spatří ve Švejkově nezapomenutelném monologu:  „Poslušné hlásím, pane nadporučíku, že se opravdu pan polní kurát nemýlil. Když jsem sloužil aktivně, byl jsem superarbitrován pro blbost, a ještě k tomu notorickou. Od regimentu nás kvůli tomu pustili dva, mé a ještě jednoho pana hejtmana von Kaunitz. Ten, s dovolením, pane nadporučíku, když šel po ulici, tak se současné pořád dloubal prstem levé ruky v levej nosní díře a druhou rukou v pravý dírce…“ http://www.rukojmi.cz/clanky/1705-ministr-kultury-cr-herman-byl-nejvetsi-atrakci-sudetonemecky-sjezd-v-norimberku-kde-pronesl-svuj-projev-v-nemcine

ODS je zpět, nabitá Panevropskou unií a landsmanšaftem s Posseltem?

http://www.rukojmi.cz/clanky/733-lze-sef-ods-fiala-zamerne-nebo-jen-nechce-rict-co-je-lepsi-krast-ci-byt-na-urade-prace

http://www.rukojmi.cz/clanky/1582-vztekly-prelat-halik-navzdory-biskupske-konferenci-dsti-ohen-a-siru-na-prezidenta-zemana-a-chce-hledat-antizemana

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

11.09.2016 09:28

Pokud odpouštět, pak selektivně. Odpustíme Švédům, že dobyli Prahu, odpustíme Francouzům bitvu u Slavkova, odpustíme Turkům, že nás po staletí dobývali coby Osmánská říše. Odpustíme Němcům naši třistaletou, pobělohorskou porobu, odpustíme jim vyvolání první i druhé světové války, statisíce mrtvých českých i židovských občanů na našem území. Takoví jsme grandi! A ještě se jim omluvíme za jejich třista let poroby slovanských národů, kdy naše mateřtina měla namále. To my se za to všechno Němcům omlouváme. Ale, v případě Rusů to nejde. Za nic se jim omlouvat nebudeme. To, že jich na našem území padlo několik desítek tisíc, abychom jako slovanský národ nezanikli, se neodpouští. To oni mohou za to, že ještě žijeme! Jsou to tedy pachatelé trestného činu našeho přežití. Co může být na tom světě hroznějšího?! A tak je společně proklejeme a potáhneme s našimi spojenci z NATO - Němci, Turky a Saúdskými Araby na zlého Rusa. Ti, kdo nás chtěli po staletí vyhladit a z přeživšího zbytku nadělat poslušné otroky, se těší naší neskonalé důvěře i podpoře. Ministr zahraničí Zaorálek se snaží seč může, abychom byli našimi "skvělými spojenci" zaoráni dva metry pod zem. Naši "spojenci" roznášejí zkázu a smrt po celém glóbu. Zaorálek je pln nadšení a obdivu k těmto specifickým bytostem, které tvrdí, že to vše je pro naše dobro. Protektorátní ministr, kolaborant Emanuel Moravec tvrdil našemu národu úplně to samé: Přestaňte provokovat, vzdejte se a posliuchejte na slovo Schapira!" (pardon, přepsal jsem se, správně to bylo K. H. Franka). Že od něho ten Zaorálek opisuje...? ...Mějte se hezky.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

Poslední domácí zprávy