• Úterý, 12. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Benedikt

„Není žádné lepší řešení než existence dvou států - Židovský stát Izrael a Arabský stát Palestina,
Počet návštěv: 3036

„Není žádné lepší řešení než existence dvou států - Židovský stát Izrael a Arabský stát Palestina," zněl program Šimona Perese, který zemřel ve věku 93 let a byl v pátek pohřben na Herzelově hoře...

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Šimon Peres, bývalý izraelský prezident a držitel Nobelovy ceny míru, patřil ke generaci, která pomáhala vybudovat stát Izrael. „Není žádné lepší řešení než existence dvou států - Židovský stát Izrael a Arabský stát Palestina." Držel se rozhodnutí VS OSN z roku 1947. Byl včera pohřben stejně jako zavražděný premiér Jicchak Rabin a další politici v sekci hřbitova vyčleněné pro izraelské vůdce na Herzlově hoře...

Narodil se jako Szymon Perski židovským rodičům v Polsku. V Palestině žil od 30. let a záhy si ho vyhlédl budoucí zakladatel Izraele David Ben Gurion, kterému po válce za nezávislost pomáhal s budováním země. Po počátcích v armádě aktivně vstoupil do politiky, nejdřív jako ministr obrany a jeden z lídrů tamní levice. Za dobu své 75leté politické kariéry byl členem dvanácti izraelských vlád; třikrát premiérem, vedl řadu ministerstev, včetně zahraničí, financí a obrany, byl členem pěti parlamentních stran a dvě z nich vedl jako předseda, nejvíc byl však spjat s levicovou Stranou práce....

Jeho politická hvězda zazářila v polovině 90. let, kdy v americkém Camp Davidu jako izraelský ministr zahraničí podepsal rámcovou dohodu s Palestinci, čímž potvrdil základ plánovaného míru mezi Izraelem a Palestinci.

„To co dnes děláme, není jen podpis dohody, ale revoluce. Izraelci a Palestinci spolu bojovali skoro sto let, ale rozhodli se posunout od války k dialogu, porozumění a spolupráci. Chceme společně vyměnit kulky za volební lístky, pušky za lopaty a společně se modlit," prohlásil Peres. Spolu se svým premiérem Jicchakem Rabinem a palestinským lídrem Jásirem Arafatem za následné izraelsko-palestinské dohody z Osla o dva roky později dostali Nobelovu cenu míru.

Na Herzlově hoře...

Díval jsem se na smuteční obřad a vzpomínal na své cesty po Izraeli, které vedly též po stopách Šimona Perese. Byly též do Tel Avivu, kde byl Jicchak Rabin úkladně zavražděn 4. listopadu 1995 na Náměstí Králů Izraele, dnes náměstí nesoucí Rabinovo jméno. Každý rok věnuji této tragédii svoje pietní zastavení. Židé říkají: Požehnaná vzpomínka.  Stál jsem v pohnutí na hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalému, na místě, kde vedle jiných významných Židů spočinuly též jeho ostatky, kde byly nyní uloženy i ostatky Šimona Perese...

Hlava státu Izrael opouští prezidentský palác v Jeruzalémě... Snímek Břetislav Olšer

Ztráta Rabina byla o to tragičtější, že ve chvíli, kdy téměř přivedl židovský stát po půlstoletí válek napůl cesty k míru, vzal mu život extrémista Jigal Amir, fanatický student judaismu na Bar Ilanově univerzitě, jenž pokládal mírový proces za podlou zradu židovských hodnot.

Prosté místo posledního odpočinku, bez okázalého pomníku z mramoru a žuly, žádné mauzoleum, ani hrobka. Byl vojákem, zemřel jako voják míru, který sedmadvacet roků velel svým jednotkám. Stál jsem tam pod platany, kolem mě postávali cizí lidé s pietou v srdci. Na Náměstí Králů Izraele, přejmenovaného po Jicchaku Rabinovi, mě doprovázela Hana Ringová – Rožanská, která přežila koncentrák Osvětim-Březinku zásluhou nacisty Oscara Schindlera, jenž si ji i s jejími rodiči vybral na seznam asi tisícovky pracovníků do své továrny. Stáli jsme na místě, kde byl spáchán atentát.

Tel Aviv...Snímek Břetislav Olšer

„Vzpomínám si na ten večer, jako by to bylo včera,“ říká paní Hana. „Všichni jsme byli smrtí premiéra šokováni. Hlavně tím, že to udělal ortodoxní Žid, jenž si nezaslouží žádné milosti. Když si uvědomím, že my v Osvětimi jsme žili jak dobytek, ve špíně, o hladu a v neustálém strachu o svůj život, a on má dnes ve vězení doslova komfort a ještě může mít sexuální povyražení… Nevím, ale tohle není spravedlivé. Už vůči Jicchaku Rabinovi. Kdo si neváží života, není dobrý člověk…“

Tragédii předcházela demonstrace míru; Šimon Peres, Jicchak Rabin a další politici se shromáždili 4. listopadu v Tel Avivu na shromáždění na podporu mírového procesu. Chtěli společně se statisíce lidmi na Náměstí Králů Izraele působit optimisticky, jako vítězové, přestože se týden předtím sešli v Jeruzalémě příznivci pravicového Likudu v čele s Benjaminem Netanjahuem, který veřejně kritizoval Rabina jako zrádce, vzdávajícího se Země izraelské. Rozdávány tam byly letáky, na nichž měl Jicchak Rabin uniformu nacistického důstojníka. Nějaká fanatička zabodla do Rabinovy fotografie nůž. Na demonstracích Rabinovi odpůrci nosili rakev s jeho figurínou a jemu i jeho ženě vyhrožovali smrtí. Zlověstná předzvěst něčeho tragického…

Smutek vojáka a jeho modlitba za zemřelé u jeruzalémské Zdí nářků ... Snímek Břetislav Olšer

Šestadvacetiletý Jigal Amir se podle svého doznání na vraždu důsledně chystal; 22. ledna 1995 se měl Jicchak Rabin v muzeu holocaustu Yad Vašem zúčastnit obřadu na počest výročí osvobození Osvětmi Sovětskou armádou. Kvůli atentátu na autobusové zastávce Beir Lidu u Netanje, kde zahynulo po explozi sebevražedného atentátníka dvacet devět izraelských vojáků, však svoji účast odvolal. Jigal Amir čekal marně. Musel premiérovu vraždu odložit. Další pokus naplánoval na 11. září, kdy se Rabin chystal zahájit provoz nové křižovatky u Kfar Šmarjadu. Fanatik se však nestačil protlačit davem a tak mu zbyl pokus o hrůzný čin během mírové manifestace 4. listopadu 1995 v Tel Avivu…

Už v pozdní večer 4. listopadu se sešla narychlo schůze vlády na ministerstvu obrany v Tel Avivu. Novým premiérem byl jednohlasně zvolen Šimon Peres, který už časné ráno pracoval v kanceláři předsedy vlády v Jeruzalémě a z piety odmítl sedět v křesle Jicchaka Rabina. Vládní záležitosti pak řídil z pohovky. Na nádvoří před Knessetem se následně přišlo s Jicchakem Rabinem rozloučit přes milion lidí…

Premiér Ariel Šaron a naše setkání, kdy jsem byl v roce 2003 akreditován na mimořádné izraelské volby... Snímek Břetislav Olšer

Ve sledu mých vzpomínek nemohou scházet ani myšlenky na bývalého premiéra Izraele Ariela Šarona, který konal v duchu politiky Perese, když rušil židovské osady na Západním břehu Jordánu... “Proklínám tě, Šarone!” křičel na něho tehdy zoufale jeden z židovských osadníků ze Samaří, když ho izraelští vojáci násilím v poutech odváděli z jeho vyklízené osady. “Za tuto zradu tě Bůh ztrestá…!” Brzy poté utrpěl Šaron mozkovou mrtvici a po sedmi letech zemřel...

A byl to právě prezident Šimon Peres, který nad rakví Ariela Šarona řekl i tato slova: „Izrael dnes dnes truchlí nad úmrtím zesnulého Ariela Šarona, bývalého předsedy vlády, byl velkým generálem a měl odvahu činit nekonvenční rozhodnutí. Miloval svůj lid a lidé milovali jeho. Budoval zemi a upevňoval sílu armády…“

Šimon Peres byl světově uznávaný politik, který na vlastní kůži poznal i čínskou vstřícnost vůči Izraelcům; projevila se během LOH v Pekingu, kde mohli izraelští sportovci a činovníci procházet do svých pokojů dveřmi, jejichž zárubně měly také v souladu s Tórou mezuzy, tedy pergamenové svitky, na nichž jsou napsány dva oddíly ze dvou z pěti Mojžíšových knih, z Deuteronomium a Leviticus. Obě části obsahují verš: “napsat je také na veřeje svého domu a na své brány”. Na zadní straně pergamenu je hebrejsky napsán Šadaj – “Všemohoucí, jedno ze jmen Božích” Strážce dveří Izraele.”

Čína vyhověla výpravě izraelských sportovců rovněž nad rámec služeb poskytovaných jiným týmům. Početnému izraelskému olympijskému mužstvu tak požehnal v přítomnosti izraelského velvyslance v Pekingu Amose Nadaje rabín Šimon Freundlich z pekingského Chabadu. V olympijské vesnici byla rovněž postavena nová synagoga, pro sportovce i návštěvníky, kteří se modlili za to, aby se už nikdy neopakovala tragédie z olympijského Mnichova, kdy byla přepadena celá izraelská výprava islámskými teroristy, při čemž bylo jedenáct izraelských sportovců zabito.

Prezident Šimon Peres se v Pekingu během šabatu připojil k tradičnímu čtení z biblické knihy Pláč, při vzpomínce na zničení prvního i druhého jeruzalémského Chrámu; nebyl sice důsledně praktikujícím, ale respektoval šabat při plnění státních povinností. Původně odmítl pozvání zúčastnit se zahájení Olympijských her, protože by to vyžadovalo cestovat o šabatu, což je porušením židovského náboženského práva. Čína proto uvolnila pravidla ubytování a dovolila Peresovi být jediným zahraničním státním představitelem, který mohl o šabatu zůstat v olympijské vesnici a k účasti na slavnostním zahájení Olympiády mu pak stačilo ujít několik stovek metrů…

Peking - LOH... Snímek Břetislav Olšer

V průběhu celých her bylo k dispozici Izraelcům také košer jídlo, certifikované rabínským kontrolorem. Takže něco je přece jen v Číně košer s ohledem na dodržování lidských práv a náboženských svobod. Číňané vychvalují a velebí jak Židy, kteří byli u zrodu české industrializace, tak i Stát Izrael. Říkají, že přestože je Izrael malý a obklopen nepřáteli, stejně přežívá a slaví úspěchy. Podle nich Čína a judaismus jsou jediné dvě záležitosti, které si během historie zachovaly svůj charakter.

Čínský prezident Chu Ťin-tchao a izraelský prezident Shimon Peres si rovněž v lednu 2012 vzájemným telegramem blahopřály k 20. výročí navázání diplomatického styku mezi oběma zeměmi. V blahopřejném telegramu uvedl Chu Ťin-tchao, že přátelství mezi čínským národem a židovským lidem má dlouhou historii. Bilaterální komunikace a spolupráce v oblasti politiky, obchodu, kultury, vědy, zemědělství a vzdělání dosáhly bohatých výsledků.

Inu, mezi hosty pohřbu Šimona Perese byl i palestinský vůdce Mahmúd Abbás, kterého radikální organizace Hamas ale žádala, aby účast odvolal. Abbás nebyl na oficiální návštěvě Jeruzaléma od roku 2010. Podle palestinských zdrojů chce Abbás svou účastí na Peresově pohřbu dát najevo, že Palestinci stojí o mír a že si váží lidí, jako byl Peres...

Foto: Reuters...

http://www.rukojmi.cz/clanky/497-jedine-relativni-pozitivum-vrazdeni-teroristu-islamskeho-statu-sjednotili-uhlavni-nepratele-izraele

Izrael před soud do Haagu pro zločiny na palestinských dětech…?

Kdepak máme rozbombardované vesnice…? http://www.youtube.com/watch?v=o37GHxeRqGA&feature=player_embedded

V Pásmu Gaza se nelze chovat jako ministr Zaorálek, ale dívat se i jinde než po Potěmkinských vesnicích “udržovaných” zbořenišť… http://www.youtube.com/watch?v=QxaDmAyt84g&feature=player_embedded

Nelze vidět jen důsledek, ale hlavně příčinu…http://www.youtube.com/watch?v=70Oqo_wmuGo&feature=channe

http://ivocerman.blog.idnes.cz/c/304867/V-Gaze-nastaly-verejne-popravy-kolaborantu.html

http://haslinger.blog.idnes.cz/c/419910/Potvrzeno-Tri-izraelsti-vojaci-zemreli-v-objektu-OSN.html

http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/343662-hamas-se-chlubi-videem-na-kterem-zabiji-izraelce.html

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

Uplynulo třicet roků od chvíle, kdy se německý národ sjednotil a první východní Němci už měsíc předtím ve svých trabantech projížděli z Maďarska do Rakouska a zpátky do SRN.

„Přišli jsme k vám, abychom vám sdělili, že dnes budete moci vycestovat.“ Těmito slovy ohlásil tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září 1989 z balkonu Lobkovického paláce, že bude více než 4 000 uprchlíkům z NDR umožněno vycestovat za svobodou do SRN; v listopadu pak byla zbořena Berlínská zeď.

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Dnes začnu zvesela o zákazu kouření cigaret, byť konec už k smíchu nebude; polovina dětí ve věku do jednoho roku, jež zemřely na syndrom náhlého úmrtí, doplatily na to, že jejich matky v jiném stavu kouřily

Začnu zvesela anekdotou: Slepý zajíc skáče po lese a stoupne na hada. Zajíc: ”Promiňte, neviděl jsem Vás, jsem slepý” Had: “I Vy promiňte, také jsem slepý a neuhnul jsem. A co jste za zvíře?” Zajíc: “Nevím, nikdy jsem se neviděl. Osahejte mne a povězte jaký jsem.” Had se otočí okolo zajíce a povídá: “Máte jemný kožich, velké uši a malý čumák. Vy jste zajíc.” Zajíc se zaraduje. Pak osahá hada a povídá: “Jste tvrdý, studený, slizký a nemáte koule ani páteř… Vy musíte být Kalousek…”

 

Poslední domácí zprávy