• Neděle, 22. říjen 2017
  • Svátek má Rukojmí Sabina

Jak si koleduje Miloš Zeman o další návrh na impeachment, aneb Do Číny pojedu uctít oběti milionů Číňanů…
Počet návštěv: 3213

Jak si koleduje Miloš Zeman o další návrh na impeachment, aneb Do Číny pojede uctít oběti 17 milionů Číňanů…

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Prezident Miloš Zeman přijal pozvání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na oslavy výročí konce druhé světové války v Číně. Pozvání Zemanovi tlumočila místopředsedkyně čínské Státní rady Liou Jen-tung, jež je na návštěvě v Česku...

Vojenskou přehlídku Číňané plánují na 3. září, tedy den po bezpodmínečné kapitulace Japonska. Na oslavy dostali pozvání i další vysocí představitelé států Evropské unie, ale podle velvyslance EU v Číně Hanse Dietmara Schweisguta do Pekingu nikdo z nich nedorazí. Takže jsme se zase vyčlenili od společného krmelce; je z toho opět mazec a svéhlavost Miloše Zemana, jenž zase dělá ostudu... Z EU tedy ani noha, přitom japonský premiér účast v Číně potvrdil; komu dělá on ostudu...?

Tibetská školačka na Velké čínské zdi...

Českou diplomacii tak čeká další nepříjemné martyrium, evropské špičky i představitelé USA už nebyly příliš nadšeni květnovou návštěvou Zemana v Moskvě a zřejmě ani návštěva vojenské přehlídky v Moskvě je nepotěší. Čína totiž chce prezentovat svoji sílu, bojovou připravenost a představit nové zbraně. (Uvítání Zemana v Číně… https://www.youtube.com/watch?v=dZCm8dR-vBU)

„Je paradox, že Zeman jede na oslavy konce války s lidmi, kteří brojí proti zbytku světa, kde se porušují lidská práva a z kterých jde strach. Asi by si prezident demokratické Evropské země měl hodně rozmyslet, kam pojede a kam ne. Nevrhá to na Českou republiku zrovna dobré světlo. Nebo že by Zeman chtěl dát najevo, že patří také k nejmocnějším mužům světa,“ ptá se jeden z politologů, který kroutí nad chystanou cestou Zemana do Číny hlavou.

Dalajláma jako člen politbyra s Mao Ce-tungem...

Právě to, že zůstal sám. Maďaři, Slováci, Řekové, nikdo jiný eurojednotu nenaboural. Zeman se dostává do pozice Miloše Jakeše, je sám jako kůl v plotě. A my, Češi, jsme za čínomily, tvrdí komentář Martina Fendrycha, jenž dodává: ..."Miloš Zeman poskytl rozhovor čínské státní televizi CCTV. Něco takového jsme od listopadu 1989 ještě neviděli. Podlézání čínským komunistům neuvěřitelného kalibru; rozhovor vyvolává směs studu, odporu a trapnosti. A zároveň byl český prezident směšný. Moderátor, který Zemana zpovídal, sám jako by byl udiven mírou jeho servility a devótnosti…"

Důležité je, proč EU chtěla říci jednotné ne čínským oslavám. Kvůli napětí mezi Čínou a Japonskem. Jde o spory, jež se týkají ostrovů v Pacifiku; chce je Čína i Japonsko. A, podobně jako při oslavách konce války v Moskvě, má být součástí čínských oslav velká vojenská přehlídka. Říše středu světu předvede nové zbraně. Unie v tom vidí provokaci vůči Japoncům. Prezident Zeman boduje – míří k nám 100 miliard z Číny; co na to Obamův prominentní špeh?

Jako jasný projev náboženské diskriminace v Tibetu - vracející se obyvatelé Lhasy z modliteb v jednom z klášterů...

A ČT nám srdceryvně oznámí, že oslava v Číně se má konat na Náměstí nebeského klidu, kde se před lety uskutečnil veliký masakr studentů… Seděl jsem na lavičce náměstí Nebeského klidu v Pekingu a naslouchal průvodcům skupin turistů; ten český vášnivě mluvil o tom, jak zde tisíce studentů skončily v krvavém masakru pod pásy tanků; ten, co mluvil v angličtině, zase vysvětloval, že nepokoje byly sice násilné, ale diplomatické depeše, které exkluzivně získal list The Daily Telegraph, dávají za pravdu čínské vládě, která vždy tvrdila, že 4. června 1989 nad ránem na náměstí Tchien-an-men odpůrce režimu nezmasakrovala. A měla pravdu…

Byl jsem zmatený, největší náměstí světa vypadalo tak míru milovně, navíc jsem měl odlétat do Tibetu a potřeboval jsem mít jasno. Tak jsem se nechal informovat na velvyslanectví USA v Pekingu, stejně jako na tom českém. Ke všemu jsem dostal informace od Paula Frosta, který přes dvacet roků pracuje v Pekingu ve firmě Deputy Managing Director & CEO for European investment. Resumé bylo následující; depeše z ambasády Spojených států v Pekingu, které unikly na server WikiLeaks, tvrdí, že na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu krev tisíců lidí nikdy netekla. Boj s odpůrci režimu, jejichž vzdor si v ničem nezadal s násilím neonacistů na kyjevském Majdanu, se odehrál necelých pět kilometrů západně od náměstí Nebeského klidu.

Náměstí Nebeského klidu v Pekingu...

Jak to tedy bylo mediální pohádko? Zopakuji: Lídři protestů, včetně pozdějšího držitele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, podle diplomata vyzvali studenty k pokojnému odchodu z náměstí. “Když bylo dosaženo dohody o odchodu studentů, spojili ruce, aby vytvořili zástup a společně opustili náměstí jihovýchodním koncem,” píše se v depeších americké diplomacii. Výpověď z diplomatické pošty sice ostře kontrastuje s příběhy reportérů, kteří v té době byli v centru dění na náměstí Nebeského klidu, ale není zdaleka osamocená. Před dvěma lety například tehdejší zpravodaj BBC v Pekingu James Miles připustil, že před 25 lety zprostředkoval divákům své mylné dojmy.

Ani podle něj se prý na Tchien-an-men masakr nekonal. “Protestujícím, kteří byli na náměstí, když dorazila armáda, bylo po vyjednávání s jednotkami, jež měly na starosti dodržování výjimečného stavu, dovoleno odejít,” popsal tehdejší události po letech Miles. Podobně o událostech informují i tehdejší američtí diplomaté. Ke krveprolití totiž v noci ze 3. na 4. června podle jejich zpráv do Washingtonu opravdu došlo, ale odehrálo se v docela jiné části města. Střety zachvátily oblast Mu-si-ti, asi pět kilometrů západně od města, kde se spontánně 3. června shromáždily tisíce lidí, aby zastavily postup jednotek čínské lidové armády. Podle uniklých interních materiálů komunistické strany začali vojáci do davu pálit ostrými kolem půl jedenácté, když nepomohla palba slepými náboji a slzným plynem. Depeše pekingské ambasády USA: Na Tchien-an-men žádný masakr nebyl

Ale nyní k tomu nedůležitějšímu; kdo může za skutečný masakr, na jejímž konci je hromadný hrob s více než milionem obyvatel Číny. V červenci 1937 napadlo Japonsko Čínu; začala tak druhá válka Číny s Japonskem, ta první se odehrála v Koreji od 1. srpna 1894, avšak sporadické pobřežní střety probíhaly již od 25. července. První polovina střetu se vedla především na území Koreje. Japonci postupovali korejským poloostrovem, který byl již pod značným japonským vlivem.

Ukázka "humanitárního bombardování"... Václav Havel - humanitární bombardování…

Po bitvě o Pchjongjang musela čínská vojska opustit Koreu. Po námořní bitvě u řeky Jalu postoupila japonská armáda až do Mandžuska. Mezi tím Japonci obsadili Tchajwan. Porážka ze strany Japonska dále podkopala čínské národní sebevědomí, už tak dost pošramocené snadnými porážkami ze strany západních mocností, především Velké Británie.

V druhé čínsko-japonské válce došlo k nebývale krutým masakrům. Japonští vojáci zabíjeli Číňany na potkání. Příkaz byl jasný - zavraždit kohokoliv, koho uvidí.  Znásilňování (20 tisíc případů), žhářství (třetina města lehla popelem), loupeže, rabování a hromadné popravy. Celkové odhady počtu obětí se rozcházejí. Japonci se snažili veškeré dokumenty o genocidě zlikvidovat a masakr začal být popírán.

Na válečném tribunálu v Tokiu se mluvilo o 155 tisících obětech, Mezinárodní vojenský tribunál odhadl jejich počet na 260 tisíc, Čína tvrdí, že celkový počet obětí byl 300 tisíc. Tento údaj je také vryt do kamenné zdi Památníku obětí masakru v Nankingu, který stojí na jednom z masových hrobů. Odhady jsou i vyšší, mluví se i o půl milionu obyvatel. A těmto obětem poletí do Číny vzdát úctu prezident Miloš Zeman. To byl konec Japonců, který však byl umocněn nesmyslnými atomovými bombami, které USA shodilo na Hirošimu a Nagasaki. Muselo k tomu dojít, když byla připravena právě v Číně sovětská armáda definitivně porazit Japonsko i bez statisíců zabitých a spálených lidí. Co tomu předcházelo?

Pro ruiny Průmyslového paláce v Hirošimě se vžil název “atomový dóm” a dnes je toto památné místo také na seznamu památek UNESCO....

Japonské vedení se v roce 1945 obávalo, že by se k válce mohl přidat i Sovětský svaz. Ten zbytku Spojenců slíbil, že asijskou frontu otevře do tří měsíců po skončení války v Evropě. Termín se blížil a 17. července 1945 byla proto Američany napadena čtyři města: Oita, Hiratsuka, Numazu a Kuwana. Oita a Hiratsuka byly zničeny více jak z poloviny, Kuwana ze 75 procent a Numazu bylo prakticky srovnáno se zemí, když bylo bombardováním a požárem zničeno z více jak 90 procent. O tři dny později byla napadena další tři města, z nichž Fukuki bylo zničeno z více než 80 procent. A v noci na 22. července bylo bombardováno dalších šest měst a jedno z nich, Ičinomija, bylo zničeno z více jak tří čtvrtin. Druhého srpna došlo k náletům. Tojamo (kolem 150 tisíc obyvatel) bylo zničeno z více jak 99 procent. V nadcházejících dnech ještě potkala stejná hrůza i jiná čtyři města. A pak přišel 6. srpen, kdy byla napadena Hirošima.

Jinými slovy: z 26 měst bombardovaných ve třech týdnech před Hirošimou byla třetina zničena z větší části než Hirošima. Rozsah jaderného útoku prvními atomovými zbraněmi také nebyl o mnoho větší než u kobercového bombardování běžnou municí při velkých náletech předtím. Těch se účastnilo až 500 strojů najednou, každý nesl 8 až 10 tun bomb. Velké nálety, jako ten nejničivější na Tokio, tak města zasypaly 4 až 5 kilotunami TNT. První dvě jaderné zbraně měly sílu 16,5 (Hirošima) a 20 kilotun (Nagasaki). Proč by tedy útok na Hirošimu měl být nějak výjimečný proti spoušti předchozích týdnů? Proč se Japonci nevzdali někdy po zničení 66 měst před Hirošimou? Kam se vytratil hlavní argument USA, že koho by vyděsily, pokud by nic a nikoho nezničily? Copak přes dva tucty zcela zničených měst byl malý děs? Nakonec tak USA naplnily jen hrůzný sen houfu japonských generálů, co si chtěli hrát na alibisty před civilním národem, že prohráli válku…

Sověti měli s Japonci podepsanou smlouvu o neútočení do dubna 1946, ale zároveň se zavázali i Spojencům, že vstoupí do války s Japonskem přesně tři měsíce po ukončení války v Německu. Tak se i stalo, na asijských územích SSSR už byla připravená mohutná armáda o síle cca 1,5 milionů mužů, bojové operace začaly 9. května v 0:43 moskevského času. Japonce informovali hodinu předem. Boj byl poměrně jednostranný. Ztráty Japonců byly v průběhu operace trvající prakticky až téměř do konce srpna desetkrát větší než sovětské. V této situaci 6. srpna však americké letectvo z obav, že Sověti vyhrají a bude to jejich vítězství v celé válce, svrhlo atomovou bombu na Hirošimu a 9. srpna na Nagasaki. Japonsko se pak v noci z 9. na 10. srpna vzdalo. https://www.google.cz/search?q=ferguson+riots&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&

Třeba mi pan vševědoucí Fendrych vysvětlí "zanedbatelný" rozdíl; čínská vláda prý nedodržuje lidská práva tím, že zatýká své nepohodlné občany, zatímco v USA se "nikdo nikoho ani nedotkne", ani ve Fergusonu či v Baltimore, New Yorku a jinde... A kolik má Čína momentálně světových bojišť jako Spojené státy, na kolika místech světa má své vojenské základny a utajené věznice, kde prokazatelně mučí vězně..? Děkuji za odpověď. Ať mlčí ten, kdo nebyl u toho, když soud osvobodil vraha černocha

Inu, co ještě víc je třeba napsat, aby se zdůvodnila cesta prezidenta ČR Miloše Zemana do Číny, aby zde uctil památku více než 17 milionů Číňanů, kteří byly hrůzným a zvrhlým japonským mučením zavražděni…? Např. to, že EU se nevymezila jedinou sankcí či jinými opatřeními vůči Číně, tak proč ta směšná slova výše jmenovaného rádoby publicisty...?

Snímky z Číny a Tibetu (5) Břetislav Olšer

Bush ml., Cheney i Riceová věděli o brutálním mučení a libovali si

Za ruku podanou Zemanem Kimovi - impeachment, tentýž pozdrav Obamovi dojme Schapira k slzám…

Předváděčku veletrhu zbraní zahájily bomby „Little Boy“ a “Fat Man”

Vojenská přehlídka v Moskvě projevem síly, aneb Evropa jako základna NATO z armád 30 zemí?

Izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=113

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Dvakrát už se Tymošenková chtěla stát prezidentkou, marně; dveřmi ji vyhodí, oknem tam vleze. Asi právě proto teď oznámila, že se v roce 2019 zúčastní voleb prezidenta Ukrajiny, aby postavila zemi na nohy...

Kdo asi byl 17. října 2017 za demonstrací několika tisíců přívrženců opozice před sídlem ukrajinského parlamentu v Kyjvě? Další Majdan na obzoru… Odpovědí je fakt, že se zde sešli přívrženci různých politických sil, hlavně strany Otčina bývalé premiérky Julije Tymošenkové.

Mám vysoké ambice - vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit, přejímám celou zodpovědnost na sebe, prohlásil letos v březnu Zaorálek. Pečlivě jsem si tato slova zapsal, abych mu je dnes připomněl...

Mám vysoké ambice - vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit, přejímám celou zodpovědnost na sebe, prohlásil letos v březnu Zaorálek. Pečlivě jsem si tato slova zapsal, abych mu je dnes připomněl...

„Slávku, děkovat ti nebudu, připadal bych si jako na pohřbu,“ začal své vystoupení Lubomír Zaorálek. "Mám vysoké ambice - vyhrát volby. Nikoho nenechám si do toho mluvit; přejímám celou zodpovědnost na sebe..." prohlásil na tiskové konferenci v červnu 2017 šéf české diplomacie i nový volební lídr ČSSD...

Slib předáků devíti stran redaktoru ČT Moravcovi

Slib předáků devíti stran redaktoru ČT Moravcovi

Tak, jak si před sebe posadí pan učitel nezbedné žáčky, aby mu slíbili, že poslední roščatina byla určitě už ta poslední, tak si včera redaktor Moravec z ČT posadil před sebe devět politiků stran, jež se dostaly do parlamentu, aby mu na pupek a na holé břicho slíbili, že i když volby dopadly všelijak, zachrání oněch devět přítomných aspoň to poslední a nejcennější, co národ má.

Poslední domácí zprávy

Zase ta klinika

Zase ta klinika

Náš stát, když se rozzlobí, dokáže být pěkný drsoň. Za svými právy umí jít s buldočí sveřepostí,  hlava nehlava. Padni komu padni....