• Úterý, 25. září 2018
  • Svátek má Rukojmí Zlata

Budou-li vám anální žurnalisté tvrdit, že na náměstí Nebeského klidu v Pekingu po protivládních protestech od 15. dubna 1989 pak 4. června rozjezdily pásy tanků tisíce čínských studentů, vězte, že opět nehorázně lžou…
Počet návštěv: 19591

Budou-li vám anální žurnalisté tvrdit, že na náměstí Nebeského klidu v Pekingu po protivládních protestech od 15. dubna 1989 pak 4. června rozjezdily pásy tanků tisíce čínských studentů, vězte, že opět nehorázně lžou…

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Díky svému tátovi jsem byl do roku 1989 zatvrzelý antikomunista, pak jsem prozřel a dal si jako zaťaný Valach do svého možná naivního štítu jasný směr své nekonformní cesty za pravdou, zvláště když mě prezident Václav Havel přesvědčil ve svých projevech, že jeho klišé o tom, jak pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, byl jen prázdný blaf... 

Tvrdil, že komunisté nám budou lhát a tvrdit nesmysly mj. o nezaměstnanosti, o tom, jak prý dle nich bude prahnout po bohatství své kolaborantské lucernové rodiny, že prezidentem bude jen jedno období a pak že se stane dramatikem; o humanitárním bombardování Srbska ani nemluvě…http://www.rukojmi.cz/clanky/1754-je-to-dvacet-let-kdy-americky-spisovatel-paul-berman-odhalil-pravdu-lasku-a-lzi-s-nenavisti-v-zivote-vaclava-havla 

Měl jsem jeho "lživé pravdy" plné zuby, proto jsem při pátrání po její skutečné podobě létal po celém světě, třeba do Vietnamu, abych na vlastní oči spatřil zemi, která třemi miliony mrtvých a veřejným míněním porazila největší armádu světa – USA, jež shodila na zemi o rozloze asi jako dvě Československa víc bomb a chemických jedů, než Spojenci během 2. sv. války na německá vojska. http://olser.cz/wp-content/uploads/_0072-e28093-kopie.jpg

Pro poznání pravdy jsem byl též ve Stalingradu, abych zjistil, proč se setkání světových státníků pořádají pouze v Normandii, kde padlo jen promile lidí ve srovnání se stalingradskou bitvou, která stála život téměř 1,2 miliónů Rudoarmějců a civilistů… Státníci oslaví bitvu o Normandii; kdy se sejdou ve Stalingradě?

Mrtví vojáci v Normandii? Ne, ve Stalingradu, kde své životy položil přes milion Rudoarmějců; v Normandii byl vybudován rozsáhlý hřbitov amerických vojáků, kterých zde padly děsivé tři tisíce... 

article_photo

Vietnam a New York... Snímky Břetislav Olšer

V předtuše jsem navštívil též New York, abych ještě viděl stát "dvojčata" Obchodního centra, než zbrojní firmy kvůli vyklizení svých skladů s rezivějícími zbraněmi vytvoří podmínky pro zboření Twin Towers užitečnými muslimskými idioty a následný protiteroristicky boj USA v Afghánistánu, Iráku a jinde...

Kuba... Snímek Břetislav Olšer

Nevynechal jsem ani Kubu, abych pochopil, proč Fidel Castro nebyl v počátku jeho revoluce komunistou, a že ho farizejsky podporovaly USA, aby je zbavil diktátora Batisty, který s jejich přičiněním učinil z antilské perly vřed narkomanů a prostituce. Pak byl na řadě Tibet, kde jsem na vlastní oči uviděl, jak Čína zrušila kruté otroctví Tibeťanů, které jako v primitivním feudalismu zneužívali prominentní lámové.

Následně jsem se konečně ocitl na pekingském náměstí Nebeského klidu, abych si i s odhalenými depešemi z ambasády Spojených států ověřil pravdu o tom, že na Tchien-an- men nebyly nikdy rozježděny pásy tanků tisíce studentů, kteří zahájili své protesty proti vládě Číny už 15. dubna 1989, když k údajným střetům s tanky na Tchien-an-men mělo dojít 4. června téhož roku… Dovolím si proto znovu zopakovat některá fakta k tématu o tom, jak se začalo psát 15. dubna 1989 toto dějství plné lží a klamů... A není to žádná pročínská propaganda, jen citace z depeší USA...http://olser.cz/wp-content/uploads/dsc_05056.jpg

Studentky na současném náměstí Nebeského klidu... Snímek Břetislav Olšer

Jak to tedy bylo, presstitutská pohádko? Nedávno jsem seděl na lavičce na náměstí Nebeského klidu a naslouchal průvodcům skupin turistů; ten český vášnivě mluvil o tom, jak zde tisíce studentů skončily v krvavém masakru pod pásy tanků; ten, co mluvil v angličtině, zase vysvětloval, že nepokoje byly sice násilné, ale diplomatické depeše, které exkluzivně získal list The Daily Telegraph, dávají za pravdu čínské vládě, která vždy tvrdila, že 4. června 1989 nad ránem na náměstí Tchien-an-men odpůrce režimu nezmasakrovala. A měla pravdu…

Na náměstí Nebeského klidu, když na něm již neřadí čínští rowdies... Snímek Břetislav Olšer

Na českém velvyslanectví v Pekingu mě na moje otázku o masakru na náměstí Nebeského klidu diplomaticky odkázali na pekingské velvyslanectví USA. Byl jsem zmatený, největší náměstí světa vypadalo tak míru milovně, navíc jsem měl odlétat do Tibetu a potřeboval jsem mít jasno; za pár dnů jsem se chystal do Tibetu, další kontroverzní oblasti. Tak jsem se nechal informovat na americkém velvyslanectví, kde jsem dostal stejné informace; opět je proto zopakuji i v den 26.výročí jako vyvrácení největšího HOAXU nejen českých médií...

„V jedné aleji v západním Pekingu zapálili demonstranti celý vojenský konvoj s více než 100 nákladními vozidly a pancéřovými vozidly. Letecké záběry a sloupy kouře podpořily argumentaci vlády, že vojáci byli oběťmi a nikoli pachateli. Jiné scény ukazují mrtvoly vojáků a jak demonstranti odebírají vojákům, kteří nekladou žádný odpor, zbraně.“ přiznává Washington Post dne 1989 v reportáži, která však měla vyznít pozitivně pro opozici.

Kdo koho na náměstí Nebeského klidu a v jeho okolí zabíjel, aneb příběh o „tisících pokojných aktivistech"; za to by v USA jistě dostali z Bílého domu diplomy a pamětní medaile...  Foto: Reuters.

Wall Street Journal“ sloužil jako vedoucí protikomunistický hlas, jako hlasitý animátor pro „Prodemokraty“. Ale jeho zprávy po 4. červnu uznávaly, že „radikalizovaní demonstranti, nyní ozbrojeni dobytými střelnými zbraněmi a  vozidly“ se připravovali na větší ozbrojené boje. Reportáž Wall Street Journalu názorně zobrazuje události 4. června: „Když se kolony tanků a tisíců vojáků přiblížily k náměstí Tchien-an-men, narazily na běsnící dav. Tucty vojáků byly strženy z vozidel, zbity a ponechány smrti. Na křižovatce západně od náměstí byla mrtvola mladého vojáka, který byl ubit k smrti, nahá pověšena na boku jednoho autobusu. Další mrtvola vojáka byla pověšena na křižovatce východně od náměstí.“

Ve dnech bezprostředně po 4. červnu 1989 hovořil New York Times v titulcích, článcích a komentářích o „tisících pokojných aktivistů", kteří byli údajně zmasakrováni, když armáda poslala na náměstí tanky a vojáky. Uváděl se odhadovaný počet 2.600 mrtvých. To bylo běžně používané číslo týkající se demonstrujících studentů, údajně pobitých na Tchien-an-men, Téměř každé médium v USA informovalo o „mnoha tisících“ zabitých. Mnoho mediálních agentur hovořilo dokonce o počtu okolo 8.000 pobitých. Tim Russert, vedoucí washingtonské kanceláře NBC, řekl, že na náměstí Tchien-an-men v Pekingu zemřely „desetitisíce“ lidí.

Vyfantazírovaná verze „masakru“ byla později nepatrně korigována západními reportéry, kteří se podíleli na vyrobené verzi a později chtěli říci, že provedli „korektury“. Ale to už bylo pozdě a oni to také věděli. Veřejné mínění již bylo zafixováno. HOAX již měl navrch. Novináři úspěšně zmasakrovali fakta natolik, aby se hodila do politických požadavků vlády USA. A ne nadarmo se v roce 1989 uskutečnily pod taktovkou CIA studentské bouře nejen v Číně, ale i v Československu a jinde.

„Většina ze stovek zahraničních novinářů té noci včetně mě byla v jiných částech města nebo se stáhla z náměstí, takže nebyli svědky závěrečné kapitoly „studentského příběhu“. Ti, co se pokusili zůstat v centru dění, sepisovaly dramatické zprávy, které v mnoha případech podpořily historku o masakru studentů,“ napsal Jay Mathews, první vedoucí kanceláře Washington Post v Pekingu, v roce 1998 v článku v „Columbia Journalism Review“. Mathewsův článek obsahuje jeho vlastní doznání, že používal terminologii „Tiananmenského masakru“...

Resumé bylo následující; depeše z ambasády Spojených států v Pekingu, které unikly na server WikiLeaks, (za únik těchto a dalších diplomatických depeší je odpovědný zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange) tvrdí, že na náměstí Nebeského klidu v centru Pekingu krev tisíců lidí nikdy netekla. Boj s odpůrci režimu, jejichž vzdor si v ničem nezadal s násilím neonacistů na kyjevském Majdanu, se odehrál necelých pět kilometrů západně od náměstí Nebeského klidu a byl vyprovokován studenty.

Nyní citace ze zprávy ČTK zveřejněné v iDnes, v niž se nemluví o tisících zabitých na náměstí Nebeského klidu, ale o střetu až v ulicích předměstí Pekingu... http://zpravy.idnes.cz/masakr-se-nekonal-na-tchien-an-men-naznacuji-depese-diplomatu-usa-pxu-/zahranicni.aspx?c=A110605_162330_zahranicni_stf

Americká ambasáda informovala ústředí o dramatu v pekingských ulicích, kde se na začátku června schylovalo k rozhodující zteči, velmi podrobně. Washington tak věděl o deseti až patnácti tisících vojáků s automatickými zbraněmi, kteří míří do ulic metropole, stejně jako o pohybu tankových divizí čínské lidové armády. Americká diplomacie si v tajné poště také mohla přečíst, že studenti zbudovali na pekingských bulvárech důmyslný systém blokád a barikád, aby spolehlivě kontrolovali centrum města, nebo že využívají k dorozumívání mezi zátarasy motocyklové kurýry.

article_photo

Třetí červnový den před šestadvaceti roky se začala situace povážlivě přiostřovat. “Lidé v hotelu Peking tvrdí, že vojsko vytlačuje obrovský dav na východ k bulváru Čchang-an,” psalo se v depeši z osudného večera. “Ačkoli to vypadá, že tyto jednotky na dav nestřílí, střelba se ozývá z náměstí za vojáky,” tvrdilo se dále v diplomatické poště. Ke zprávám přímo z náměstí využívalo americké velvyslanectví mimo jiné chilského diplomata, který sledoval poslední záchvěvy povstání na vlastní oči. Pro Tibet ho nevěšte, ale za jeho odpor k připojení Krymu k Rusku

Demonstrant se na Tchien-an-men snažili domluvit vojákům, ať jdou domů (4. června 1989). “Sledoval příchod armády na náměstí a neviděl žádnou hromadnou střelbu do davu, jen občasné výstřely. Většina vojáků, kteří byli vysláni na náměstí, byli vyzbrojení jen obušky a holemi a kryli je ozbrojení vojáci,” říká se v depeších. Pracovníci Červeného kříže podle Chilana zpanikařili a utekli. Další události už líčí uniklé depeše.

article_photo

Tanky prokazatelně mimo náměstí Nebeského klidu...

Lídři protestů, včetně pozdějšího držitele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, podle diplomata vyzvali studenty k pokojnému odchodu z náměstí. “Když bylo dosaženo dohody o odchodu studentů, spojili ruce, aby vytvořili zástup a společně opustili náměstí jihovýchodním koncem,” píše se v depeších americké diplomacii. Výpověď z diplomatické pošty sice ostře kontrastuje s příběhy reportérů, kteří v té době byli v centru dění na náměstí Nebeského klidu, ale není zdaleka osamocená. Před dvěma lety například tehdejší zpravodaj BBC v Pekingu James Miles připustil, že před 25 lety zprostředkoval divákům své mylné dojmy.

article_photo

Demonstranti přemlouvají neozbrojené vojáky k jejich odchodu...

Ani podle něj se na Tchien-an-men masakr nekonal. “Protestujícím, kteří byli na náměstí, když dorazila armáda, bylo po vyjednávání s jednotkami, jež měly na starosti dodržování výjimečného stavu, dovoleno odejít,” popsal tehdejší události po letech Miles. Podobně o událostech informují i tehdejší američtí diplomaté. Ke krveprolití totiž v noci ze 3. na 4. června podle jejich zpráv do Washingtonu opravdu došlo, ale odehrálo se v docela jiné části města.

Střety zachvátily oblast Mu-si-ti, asi pět kilometrů západně od města, kde se spontánně 3. června shromáždily tisíce lidí, aby zastavily postup jednotek čínské lidové armády. Podle uniklých interních materiálů komunistické strany začali vojáci do davu pálit ostrými kolem půl jedenácté, když nepomohla palba slepými náboji a slzným plynem.

Tak zvaný masakr nemusel být vyprovokován, kdyby demonstranti dali na slova pozdějšího držitele Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa, který vyzval studenty k pokojnému odchodu z náměstí; nebylo by žádné ostré střelby. Dav však začal stavět barikády, jež ho uvěznily, když se snažil z místa uniknout. Protestující se ocitli v pasti a armáda tak snadno rozprášila poslední zbytky odporu šestitýdenních protestů. Na náměstí Nebeského klidu nebyl tankem zabit žádný Číňan, přestože Amnesty International udává nejméně 1 300 mrtvých, neoficiálně se mluví až o 7 000 obětech.

article_photo

Vojáci ozbrojeni jen obušky přeskakují zátarasy na náměstí Nebeského klidu...

Je to jen záměrné plivání po Číně; takových náměstí Tchien-an-men, ovšem opravdu s krvavými masakry, ne jen vymyšlenými "tragédiemi", byly všude ve světě stovky. Proč nikdo včera v médiích nevzpomene Falúdžu, Kábul, Bagdád, Hue, Saigon, Lógar, Hůle, Aleppo, Tripolis, Benghází, Damašek a další krutá bojiště od Vietnamu, Iráku po Afghánistán, Libyi a Sýrii. Ví se, kolik takových „nevylhaných náměstí“ vzniklo po dopadu dvanácti tisících tun bomb na Vietnam, kolik bylo takových Majdanů, Bělehradů a My Lai...?

Je třeba si „rozšířit obzor“ o mnohem větší hrůzy s miliony mrtvých civilistů, proti nimž jsou čínské boje s demonstranty jen pouličními bojovými epizodami. Při počtu jejích obyvatel přes miliardu a pět set milionů a stovku národností a etnik jde o úplně jiné číselné poměry než v rámci bojů USA, resp. NATO proti celému světu...

Pietní vzpomínka na náměstí Nebeského klidu zcela opomenula rovněž fakt, že Čína je ohrožena islamisty stejně, jako kdysi USA. Ve čtvrtek 15. května 2014 vjela do davu lidí na tržišti v Urumči dvě terénní auta. Jejich posádky házely mezi lidi podomácku vyrobené výbušniny v plechovkách. Oba vozy se nakonec srazily, jedno z nich explodovalo a druhé začalo hořet. Zemřelo 39 lidí, přes 80 dalších utrpělo zranění. Čínské úřady mezitím oznámily, že za pečlivě naplánovaným útokem stálo pět příslušníků menšinového etnika Ujgurů. Čínský prezident Si Ťin-pching v reakci na útok slíbil, že jeho vláda “tvrdě potrestá teroristy a vyvine maximální úsilí k zachování stability země”. ¨Tibet – Čína

article_photo

Nepokoje rozpoutané až mimo náměstí Nebeského klidu...

article_photo

Záběry z atentátu Ujgurů na náměstí Nebeského klidu...

Co se stalo v Číně a co si 4. června 1989 vyžádalo životy vládních oponentů a vojáků, nebyl žádný masakr mírumilovných studentů, ale boj mezi vojáky a ozbrojenými oddíly takzvaného „Demokratického hnutí“. V průběhu sedmi týdnů před 4. červnem se čínská vláda chovala mimořádně zdrženlivě, nevyhledávajíc jakoukoli konfrontaci s těmi, kteří ochromili centrální oblast čínského hlavního města. Ministerský předseda se setkal přímo s vůdci demonstrantů a setkání bylo přenášeno  národní televizí. To však situaci nevyřešilo, nýbrž povzbudilo vůdce protestu, kteří si byli jisti plnou podporou USA.

Vybudovali obrovskou sochu – podobnou Soše svobody USA – ve středu náměstí Tchien-an-men . Signalizovali tak celému světu, že sympatizují s kapitalistickými zeměmi a zvláště s USA. Prohlásili, že budou v protestech pokračovat tak dlouho, až padne vláda. Protože nebyl v dohledu žádný konec, rozhodlo se čínské vedení, ukončit protesty vyklizením náměstí Tchien-an-men. Bezpečnostní síly přišly – beze zbraní – 2. června na náměstí a mnoho vojáků bylo zbito, někteří zabiti, armádní vozidla zapálena...

Podle mediálních koncernů USA to byl ten moment, kdy údajně vojáci ozbrojení kulomety kropili pokojné studenty a tak zmasakrovali tisíce lidí. Čína prohlásila, že zprávy o „masakru“ byly vymyšleny západními médii a vůdci demonstrantů, kteří využili povolné západní novinářstvo jako platformu pro mezinárodní propagandistickou kampaň ve svém zájmu.

 Tiananmen Peking brennende panzerHořící vozidla čínské armády v roce 1989 v Pekingu, zapálené demonstrujícími studenty... foto: Reuters...

Suma sumárum: Zpráva čínské vlády potvrzuje pouliční boje a ozbrojené srážky v přilehlých čtvrtích Pekingu. Hovoří o přibližně 300 mrtvých této noci, včetně velkého množství vojáků, kteří přišli o život v důsledku střelných ran, Molotovových koktejlů a úderů; zprávy čínské vlády i depeše americké ambasády trvají na tom, že nedošlo na náměstí Tchien-an-men k žádnému masakru.

Namísto toho se studenti, pozdější držitel Nobelovy ceny míru Liou Siao-poa a popový zpěvák Hou Dejian dohodli s vojenskými jednotkami, že za svítání mezi 5. a 6. hodinou odejdou 4. června 1989 v uzavřených formacích. Čínská televize vysílala obrazy toho, jak z náměstí Tchien-an-men pochodují vojáci a jak z něho studenti odcházejí, jak zůstává náměstí zjevně prázdné...

Inu, vážení; pokud vám budou presstituti gabalovsko-jandovských pornomédií tvrdit, že na náměstí Nebeského klidu v Pekingu rozjezdily před osmadvaceti lety pásy tanků tisíce čínských studentů, vězte, že opět nehorázně lžou… Nebuďme ovce a nenechejme se manipulovat oficiálními českými médii, řiďme se vlastním selským rozumem, který nám říká, že lepší je jednou vidět, než stokrát slyšet a číst... Nepapouškujme účelové dezinformace a dejme na skutečná fakta z věrohodných zdrojů... http://www.rukojmi.cz/clanky/7-usa-maji-monopol-na-masakry-rusko-a-cina-nesmi-svym-oponentum-zkrivit-ani-vlasek-na-hlave

Vyvěšovali někdy v Anglii tibetskou vlajku a přednášel láma Wangchen v Londýně na téma Sebeupalování v Tibetu…?

Studentka se upálila na protest, že pouze omezili výuku tibetštiny

Pět roků “ničení” tibetských tradic nejvýše položenou železnicí…?

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-svatozář

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Luboš Černý

Luboš Černý

16.04.2017 15:27

Olšrer a Přibyl, dva rudí frustrovaní zmrd.. kdy už konečně takoví hajzlové vychcípaj?


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

15.04.2017 22:01

Ten, kdo chce rozpoutat válku, musí lhát, až se mu od huby práší. USA se v propagandistické válce snaží o celopolašné vymývání mozků v domnění, že proběhne stejná reakce zmanipulovaného davu, jako v hitlerovském Německu. Probíhá tatáž příprava na válku, tytéž lži a je faktem stejný, současný obchvat Ruska, ze stejných pozic, jako měl Hitler, zločinným a agresivním paktem NATO. US Army je na stejných strategických pozicích, jako měl Hitler před vpádem do SSSR. Jenom akce Barbarossa, která byla krycí šifrou, manévrem Hitlerova Wehrmachtu má dnes jiný název. Agresoři žijí jenom ze lži a zpředpokladu, že profesionálně vedené lži způsobí, že většina obelhaných nešťastníků jim dříve nabo později podlehne. Co čert nechtěl, potvrzuje se úměra nepřímá. Čím větší tlak americká propaganda vyvíjí, tím víc lidí se k ní staví zády. Každý, kdo zná a operuje s fakty, je zahnán do koutku. Pro lidi, kteří znají skutečnost, je frustrující, že není možno prorazit přes bariéru podvodů a lží těch, kteří se zmocnili masmédií. Kdybychom se snažili stokrát, tisíckrát předložit nezvratná fakta, válečná mašinérie a propaganda stejně tvrdí pravý opak. Jediný recept na to, aby si člověk nezoufal, je vzdor. Není únosné, abychom byli dnem i nocí zavaleni permanentní lží. Musíme se bránit. Situace dospěla tak daleko, že jsme na pokraji jaderné války. Znovu zopakuji, že agresivní válka se nedá v žádném případě vyhrát. Přináší zkázu tomu, kdo ji inicioval. USA se nesmírně rychle blíží svému konci. Kdyby stokrát američtí agresoři chtěli změnit výsledek války ve svůj prospěch, nebude jim to nic platné. Kdo seje vítr, sklízí bouři...Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Drtivý dopad to má pro ty, kteří léčky pro svět zosnovali. Jako váleční štváči vysublimují a zmizí z povrchu zemského. Nic jiného ty, kteří zosnovují zkázu světa ve svůj prospěch, nečeká. Nevíme zatím kdo to je, ale ten, kdo dal válečnou mašinérii do pohybu bude tím, kdo zmizí z povrchu zemského. Jinak to nikdy v dějinách lidstva neskončilo. Věřme, že jsou to pouzí šílenci, co si sami vykopali jámu, aby do ní popadali . ...Mějte se hezky.


 
Paul McCartney je i v 76 letech hvězdou, byť mu islamisté hrozili smrtí, když vystoupí v Izraeli; a dnes je v čele amerického žebříčku Billboard 200 za své album Egypt Station

Paul McCartney je i v 76 letech hvězda, byť mu islamisté hrozili smrtí, když vystoupí v Izraeli; a dnes je v čele amerického žebříčku Billboard 200 za své album Egypt Station

Neohrožený britský hudebník Paul McCartney, člen nejlepší beatové skupiny všech dob Beatles, právě ovládl po více než třiceti letech týdenní žebříček nejprodávanějších alb ve Spojených státech. McCartneyho nové album Egypt Station se dostalo do čela žebříčku Billboard 200, který tento týden září 2018 zveřejnil stejnojmenný magazín.

Zemřel Libor Vojkůvka; u nebeské brány ho čekal jím zbožňovaný Rubens s čistým malířským plánem, pro jejich věčné nebeské malování…

Zemřel Libor Vojkůvka; u nebeské brány ho čekal jím zbožňovaný Rubens s čistým malířským plánem, pro jejich věčné nebeské malování… ...

V pátek 21. září zemřel jeden z nejvýznamnějších současných českých malířů Libor Vojkůvka. Bylo mu 71 let. Byl hradní zahradník ve Šternberku, samouk, který maloval pracnou a originální metodou, kdy na plátně překrýval několik vrstev barev. Námětem jeho obrazů byly zdánlivě fantaskní výjevy často ze života hmyzu..

Poslední domácí zprávy