• Pondělí, 25. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Marián

Získali jsme výbušný dokument ke kauze Jiřího Fajta, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Odhaluje obrovské odměny, pochybná autorství a zcela zásadní problém
Počet návštěv: 2065

Získali jsme výbušný dokument ke kauze Jiřího Fajta, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem. Odhaluje obrovské odměny, pochybná autorství a zcela zásadní problém

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Šéf Národní galerie (NG) Jiří Fajt žaluje prezidenta Miloše Zemana u Ústavního soudu kvůli tomu, že nebyl jmenován profesorem. Hlava státu argumentuje tím, že si Fajt de facto řekl o úplatek ve formě sponzorského daru na svůj plat. ParlamentníListy.cz nyní získaly informace o tom, kolik Fajt pobírá. Jde o milionové odměny a možná i další, dosud neznámé, částky.

Příběh sporu mezi ředitelem Národní galerie a prezidentem republiky začal před více než dvěma lety, na jaře 2015. Tehdy Miloš Zeman odmítl podepsat Fajtovo jmenování profesorem. Jako důvod prezident Zeman uvedl informace, že si Jiří Fajt řekl Komerční bance o milionový „sponzorský dar“, který by sloužil jako doplatek k jeho běžnému platu.

„Pokud ode mě někdo očekává, že jmenuji vysokoškolským profesorem například člověka, který si řekl o miliónový úplatek, tak má prostě smůlu,“ konstatovala tehdy nekompromisně hlava českého státu.

Fajt to sice popřel, ale dotčená Komerční banka, se kterou se tehdy o sponzorství platu šéfa Národní galerie mělo jednat, prezidentovo tvrzení nevyvrátila.

Jiří Fajt se od počátku se svým nejmenováním nechtěl smířit, začal se proto obracet na soudy, aby prezidenta „popohnaly“ v jeho nečinnosti. Jenže Fajt opakovaně neuspěl. Proto se nyní obrátil na Ústavní soud se stížností a doufá, že nejvyšší soudní instance prezidentu Zemanovi nařídí, aby ho profesorem nakonec jmenoval.

V této souvislosti je zajímavé, kolik vlastně Jiří Fajt coby ředitel Národní galerie bere. Připomeňme, že NG je nevýdělečná příspěvková organizace financovaná z peněz daňových poplatníků.

Fajtův plat a další odměny. Černé na bílém

Redakce ParlamentníchListů.cz se dostala k dokumentům z Ministerstva kultury, kde je přesně popsán nejen samotný plat Jiřího Fajta, ale též velmi bohaté odměny. Z dokumentu, který na resortu kultury vznikl koncem dubna letošního roku, vyplývá, že ředitel Fajt měsíčně pobírá 89 tisíc korun. Téměř 36 tisíc z toho dělá platový tarif, dalších více než 33 tisíc osobní příplatek a dalších přesně 20 tisíc korun příplatek za vedení.

Jenže těmi téměř 90 tisíci měsíčně to zdaleka nekonční, právě naopak. Pro srovnání, částka, která každý měsíc přistane Jiřímu Fajtovi na účtu v rámci základního platu bez odměn, představuje osm měsíců minimální mzdy.

Ale zpět k řediteli Národní galerie a jeho dalším odměnám. Vedle už zmíněných příplatků za vedení a osobní ohodnocení, dostal Jiří Fajt od svého nástupu do funkce (červenec 2014) na odměnách a prémiích 1 755 000 korun.

V roce 2014 to bylo 70 tisíc za plnění „profilových úkolů“. Za tutéž činnost dostal Fajt v roce 2015 120 tisíc korun a v roce 2016 dokonce 140 tisíc korun.

Následuje odměna ve výši 375 tisíc korun za přípravu Česko-bavorské zemské výstavy 2016. Dalších 900 tisíc korun za práci na naplnění už zmíněné výstavy a za tutéž činnost v roce 2017 (připomínáme, že námi získaný dokument je z dubna 2017) to bylo 150 tisíc korun.

Pokud bychom vycházeli z toho, že by Jiří Fajt pobíral plat 89 tisíc měsíčně v této výši od svého nástupu až do součanosti, přišel by si na 3 560 000 Kč, k tomu odměny 1 755 000 Kč, tedy celkem na 5 315 000 Kč za tři a půl roku ve funkci.

Dokument z Ministerstva kultury, který výše uvedená fakta konkrétně jmenuje a který mají ParlamentníListy.cz k dispozici, také výslovně uvádí, že kromě toho všeho může Fajt pobírat i další peníze, a to díky jiné právní úpravě s Národní galerií. Kupříkladu prý může mít uzavřené různé pracovní smlouvy, smlouvy o vytvoření díla, licenční smlouvy a další kontrakty. Národní galerie prý ovšem nemá povinnost Ministerstvo kultury o existenci takových dalších právních vztahů informovat.

Fajt možná ani nesplňoval podmínky, aby se stal profesorem

Ukazuje se také, že odmítavé stanovisko prezidenta k Fajtovu jmenování profesorem nemuselo být jediným problémem šéfa Národní galerie. Podle dalších informací redakce totiž Fajt zřejmě nesplňoval ani stanovené podmínky k tomu, aby se profesorem mohl stát.

V době, kdy se jeho možnou profesurou zabývala Vědecká rada Univerzity Karlovy, totiž prý Fajt podmínky a způsobilost, kterou stanovují vnitřní předpisy (tzv. Opatření rektora), nesplňoval.

„V době, kdy Vědecká rada UK tento návrh projednávala, doc. Fajt tyto podmínky nesplňoval. Je však možné, že Vědecká rada UK byla v některých záležitostech uvedena v dané věci v omyl v důsledku jednání Vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze, Filozofické fakulty, konané dne 20. 3. 2014, která žádost posuzovala v prvním stupni a došla k názoru, že uchazeč „splňuje všechna kritéria pro udělení vědecko-pedagogické hodnosti profesora Univerzity Karlovy v Praze v oboru dějin umění,“ jakkoliv z protokolu samotného vyplývá opak,“ říká důvěryhodný zdroj ParlamentníchListů.cz.

Konkrétně se má jednat o to, že v době, kdy k rozhodnutí o Fajtově způsobilosti došlo, nesplňoval tento kandidát podmínku v podobě souhrnné pedagogické činnosti na vysoké škole v trvání pěti let. Ve skutečnosti vyučoval pouze po dobu tří akademický let a dále se k činnosti nevrátil.

„Dotyčná komise rovněž uvádí, že Jiří Fajt se „v Lipsku osvědčil jako řešitel a vedoucí mezinárodních projektů, jako je zejména vydávání (…) monumentální řady Handbuch zur Geschichte der Kunst Ostmitteleuropas“. Z této monumentální řady nevyšel, navzdory opakovanému ujišťování, k datu zasedání komise (18. února 2014) žádný ohlášený svazek. V seznamu nejvýznamnějších prací uchazeče komise uvádí mj., že Jiří Fajt byl hlavním autorem výstavního katalogu „Prague, the Crown of Bohemia“, New Haven – London 2005. Oficiální bibliografické databáze však uvádějí, že hlavní autorkou publikace byla Barbara Drake Boehm, Jiří Fajt byl spolueditorem a dalšími autory byli společně s ním Robert Suckale, Paul Crossle, Zoë Opacic, Vivian B. Mann, Gerhard Schmidt, Jan Royt a Erno Marosi,“ zní jednoznačné informace redakce.

Hrad nechtěl nad rámec svých dřívějších vyjádření nic dalšího k nejmenování Jiřího Fajta doplňovat. „K této kauze už bylo z naší strany vše podstatné řečeno,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Pokud jde o jmenování profesorů hlavou státu a požadavky, které opakovaně prezident zmiňuje, Miloš Zeman jednak obecně odmítá, aby prezident republiky jmenoval profesory, protože většina procesů, kdy se kandidáti na profesuru vybírají a posuzují, je mimo jeho pravomoc.

Není ale možné se jen tak pravomoci samotného jmenování vzdát (jsou zakotveny v Ústavě mezi prezidentskými pravomocemi), proto podle svých slov hlava státu trvá na tom, že bude posuzovat, zda kandidáti splňují základní požadavky, kdy by se profesorem měl stát bezúhonný člověk, který i z morálního hlediska coby možný profesor má jít ostatním příkladem.

Psali jsme:

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Anální Langer, co přinesl kdysi Klausovi obří známku s jeho portrétem, už není o 11 let později členem regionální rady strany na Olomoucku. Chybička se vloudila, byl anulován. Inspektorská zahrádka je zřejmě v pr.eli

Anální Langer, co přinesl kdysi Klausovi obří známku s jeho portrétem, už není o 11 let později členem regionální rady strany na Olomoucku. Chybička se vloudila, byl anulován. Inspektorská zahrádka je zřejmě v pr.eli

Konec nadějí o slavný návrat do náruče ODS? Bohužeĺ, zatím ejí bývalý místopředseda a někdejší ministr vnitra Ivan Langer není členem regionální rady strany v Olomouckém kraji. Výkonná rada ODS na sobotním zasedání v Praze rozhodnutí krajské organizace ho anulovala s tím, že jednání sněmu provázelo procedurální pochybení.

Kateřinu Jacques Jau Jau známe jako biomasu, pak z neúspěšného boje o křeslo v Evropském parlamentu v roce 2014, kdy končila na 5. místě kandidátky LES, dnes jde o další pokus o EP za STAN a TOP 09

Kateřinu Jacques Jau Jau známe jako biomasu, pak z neúspěšného boje o křeslo v Evropském parlamentu v roce 2014, kdy končila na 5. místě kandidátky LES, dnes jde o další pokus o EP za STAN a TOP 09

Kateřinu Bursíkovou Jacques si většina běžných lidí spojí především s jejími „zelenými“ léty ve Sněmovně a s nešťastnými výroky ohledně biomasy v show Jana Krause. Poté se politička na nějakou dobu přemístila do Británie, kde absolvovala prestižní kuchařskou školu v Londýně, dnes je ředitelkou coworkingového a vzdělávacího centra ve Sněmovní 7.

Poslední domácí zprávy