• Neděle, 18. únor 2018
  • Svátek má Rukojmí Gizela

Copak na nás chystají?
Počet návštěv: 599

Copak na nás chystají?

Lubomír Vylíčil Článek od Lubomír Vylíčil

V Bruselu před pár dny skončilo jednání ministrů zahraničí členských států EU s velením NATO. Skončilo , bez nějaké zvláštní pozornosti medií. Ostatně, proč ho zmiňovat. Šlo tam prý jen o nějaké vojenské technikálie. O jakousi vojenskou mobilitu…    

Jenže našinec, vychovaný léty podrazů, jakmile zaslechne magické slovo Brusel, okamžitě zpozorní.Takže ještě jednou, o co že tam šlo? A co se vlastně skrývá pod tím nezáživným a odtažitým termínem „vojenská mobilita?“ Novinářům to po skončení jednání „objasnil“ generální tajemník NATO Jens Stoltenberg: „Částečně šlo o řešení některých právních překážek“, pravil. A bylo. Takže nuda.

Ve skutečnosti jde o hodně. O překračování hranic států cizími vojsky. A o to, jak jim to usnadnit. K tomu Jens Stoltenberg novinářům řekl, mimo jiné, i toto: „Cílem, je aby se v případě ohrožení některé z evropských zemí vojenské konvoje i těžká technika včetně masivních amerických posil ze zámoří mohla dostat na jakékoliv místo v Evropě hladce. Bezproblémové překročení hranic několika států má být samozřejmostí. … To znamená, že potřebujeme postupy pro rychlé překračování hranic.“

A je šídlo z pytle venku. Dosavadní postup, alespoň v případě České republiky, je takový, že vstup, pobyt či průjezd ozbrojených sil jiných států na území České republiky povoluje Parlament ČR, podle bodu (3) článku 43, zákona č. 1/1993 Sbtedy Ústavy ČR. A to se může jednak táhnout a druhak komplikovat, nesouhlasí-li alespoň část poslanců tohohle konglomerátu stran, uskupení, zájmů a priorit s důvodem požadovaného vstupu či průjezdu.

Podobně to mají i jiné evropské země a takováto situace je trnem v oku jak plánovačů NATO, tak i vedení EU. Oficiálně proto, že se tím zdržuje a komplikuje rychlá obranná reakce na ruský útok.

Že by? Pomiňme šílenství všelijakých Štětinů, kteří neustále křičí o ruských tancích, řítících se na plný plyn k Jablunkovskému průsmyku. Pomiňme také neexistenci jakýchkoli územních, etnických, ekonomických či ideologických požadavků Ruska vůči Evropě.  A proberme si geografické, časové a logistické faktory, které jakoukoli ruskou agresi vůči EU činí v praxi nemožnou. Stačí se podívat na mapu.

Obsazení Pobaltí, o němž tak rádi fantazírují pánové ze STANu a TOPky, by Rusku nepřineslo (narozdíl od Krymu), žádnou strategickou výhodu. Na Baltu už přístavy mají. Vlastní. A snaha o udržení území, obývaného (zase narozdíl od Krymu), nepřátelsky naladěným obyvatelstvem cizího kmene, nese náklady, které se kvůli těm pár stům čtverečních kilometrů neplodných písčin, opravdu nevyplatí.

A útok skrzevá Pobaltí na Evropu? No, pomoc! Na levém křídle špatně prostupné Běloruské bažiny, pravé pak zcela nekryté, vystavené útokům flotily NATO z hladiny Baltu a vepředu pak dobře vyzbrojený a natěšený Polák, který má Rusům co vracet… Plánovače, který by tohle navrhl by z generálního štábu hnali svinským krokem.

Ano, samozřejmě, mohl by to (teoreticky) být vedlejší, odlehčovací úder při generálním útoku na Evropu. Jeho hlavní směr je ale nutno naplánovat pokud možno rovinatým terénem, přes horní, snadno překonatelné toky řek. Ne přes hory či bažiny. Takový strategický koridor existuje mezi ruskou hranicí a srdcem Evropy pouze jeden – severně Karpat, a jižně bažin kolem Pripjati. Tedy zhruba ve směru Kijev, Krakov. Na této trase je ale nutné překonat zhruba 800 – 1000 km území neutrálních států, Ukrajiny a Běloruska. Tedy států s ne zrovna prorusky orientovaným obyvatelstvem…

Z uvedeného je zřejmé, že obavy z nečekaného a překvapivého ruského útoku jsou účelová pitomost. Kdyby už ničeho jiného, pak času k zasednutí parlamentu a povolení průjezdu cizích vojsk, by při přípravě takovéhoto scénáře bylo víc než dost. Takže proč? Proč NATO i vedení EU tak potřebují “ postupy pro rychlé překračování hranic“?

Odpovědí mohou být nedávné události v Katalánsku. Když místní parlament vyhlásil nezávislost, postavilo se vedení místní policie a její katalánští příslušníci plně za Katalánskou vládu. Centrální, Španělská vláda tam musela poslat policejní oddíly z jiných, pokud možno co nejvzdálenějších oblastí země, aby „nastolily pořádek“. Neměla s tím až takový problém. Protože jim v cestě nestála žádná státní hranice. Už tušíte, odkud vítr fouká?

Tahle snaha, učinit hranice dříve suverénních zemí průchozí a bezvýznamné není úplně nová. Ale v poslední době jaksi houstne a přituhuje. Na přelomu loňského a letošního roku se o změnu dosavadního systému povolování „vstupu“ (pamětníci vědí, co to slovo znamená) cizích vojsk na naše území pokusila skupina osvědčených kádrů. Poslanci Jana Černochová (ODS), Marek Ženíšek (TOP09), David Kádner (Úsvit), Martin Stropnický (ANO11), Ivan Gabal (KDU-ČSL) a Jan Hamáček (ČSSD) navrhli, aby to, místo parlamentu, schvalovala jen vláda.

Tedy podobně, jako tomu bylo po přijetí tak zvané Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi ČSSR a Sovětským svazem z května roku 1970. Ta také umožňovala sovětskému kontingentu „volný pohyb vojenského tělesa s označením CA (Советская Армия) po území Československa na základě oznamovacího aktu federální vládě ČSSR“.

Zatím ta snaha osvědčených kádrů „západní, atlantické orientace ČR“ vyšla naprázdno. Ale vypadá to, že tlak na přijetí nějakého podobného lokajského závazku bude ze strany EU a NATO sílit. Asi tam vědí proč… Pozorujme proto bedlivě, kdo z nového parlamentu vystoupí s nějakou podobnou iniciativou. Hned bude jasno, koho tam mají.

 

 

Lubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici. Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztah ke katolicismu. Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

07.12.2017 21:13

Vzhledem k tomu,že ČR tam zastupoval vlastizrádný komediant Stropnický,je jasné,že to podpořil.Takže nám tady budou projíždět Američané,Němci.Francouzi a další a eventuelní škody si sami zaplatíme.Vůbec nemusíme hádat,jak to pro nás dopadlo.Měl to schválené Babišem a jeho voliči uvidí,co za svini ze Slovenska si zvolili.Celé ANO už nás zaprodalo EU i NATO.Díky,Babišovi voliči.


 
Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry;  je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Hrozí snad v Izraeli předčasné volby a spadne klec na premiéra Benjamina Netanjahua dřív než přijede do Česka? Vyšetřování jeho trestních kauz, které se táhnou od loňského roku, může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Byl to báječný měsíce roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy... Oba, i s Köcherovou manželkou Hanou, se před 32 lety chystali na výměnu svého věznění za svobodu.

Před 4 lety začalo na kyjevském Majdanu tragické divadlo, na jehož hrozivé scéně se sešli ti, jimž zbyla na rukách krev nevinných stovek obětí; zrůdní vrazi změnili klidné náměstí Nezávislosti v děsivé ruiny...

Před 4 lety začalo na kyjevském Majdanu tragické divadlo, na jehož hrozivé scéně se sešli ti, jimž zbyla na rukách krev nevinných stovek obětí; zrůdní vrazi změnili klidné náměstí Nezávislosti v děsivé ruiny...

Největší rozčarování v den čtvrtého výročí Majdanu zažil Michail Saakašvili; bývalý prezident Gruzie, bývalý občan Gruzie, poté rovněž Ukrajiny i bývalý gubernátor Oděsy, který měl svůj plán další majdanské revoluce. V rámci čtvrtého výročí chtěl Saakašvili místo Janukovyče svrhnout Porošenka a stát se sám prezidentem Ukrajiny…

Sbohem, demokracie (nejen sociální)

Sbohem, demokracie (nejen sociální)

Pohov. Soudruzi, jmenuji se soudruh nadporučík Hamáček a jsem vaším novým velitelem.

Tak zní nejvýznamnější zpráva včerejšího dne. ČSSD si zvolila nového předsedu, kterým se stal člen bývalého vedení a jeden z přímých odpovědných za politiku v minulém období a za její volební propad.

Poslední domácí zprávy