• Úterý, 26. září 2017
  • Svátek má Rukojmí Andrea

Romové tady žijí stovky let a většina z nich se nikdy neintegrovala; běženci to dokáží...?
Počet návštěv: 5933

Romové tady žijí stovky let a většina z nich se nikdy neintegrovala; běženci to dokáží...?

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

„Nechápu iniciativy, jež vyzývají, ať jsme k migrantům vstřícní. Když budeme ke všem vstřícní, tak nás potom sežerou. Romové tady žijí stovky let a většina z nich se dodnes neintegrovala. S migranty z Afriky to bude daleko horší."

Řekla bývalá senátorka a dlouholetá starostka ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Ing.arch. Liana Janáčková, s níž se znám asi třicet let, a dodala, že pokud se dají do pohybu statisíce, nebo dokonce miliony lidí z Afriky a Blízkého a Středního východu, bude to podle zkáza civilizace.

Liana Janáčková...

V roce 1997 jsem ji trošku namočil do problému, který nezavinila. Všechno začalo v lednu 1997 v Torontu, když jsem jako první český novinář objevil české Romy, kteří žádali v Kanadě o status uprchlíka. Na můj dotaz, jak je to možné, že ještě osm roků po sametové revoluci někdo z Čechů potřebuje politický azyl, jsem dostal odpověď: „Protože nás v Česku zabíjejí skinheadové…!“ Poslal jsem proto za čerstva z Toronta do regionálního deníku skoro půlstránkovou reportáž pod titulkem: „Ty gadžo, jak do tej Kanady…?“, kde jsem popisoval romské útěky za oceán i zákon č. 93, který v Kanadě svým multikulturním obsahem dával šanci všem diskriminovaným lidem, tedy týraným ženám, homosexuálům i Romům a běžencům z míst občanských válek.

Pár dnů poté mi z Prahy několikrát telefonoval Josef Klíma, přijel do Ostravy, kde jsem mu uspořádal setkání s Miluškou Lukášovou, šéfkou sociálního odboru z obvodu Mariánské Hory a Hulváky, přítomen byl také jeden z Romů, chystající se i s rodinou emigrovat do Kanady, vedle něho seděl Čechokanaďan Jiří Peterka, žijící v Torontu na Dundas Street. Pak odjel za starostkou Lianou Janáčkovou, která se proslavila svým výrokem, že dá Romům 30 tisíc na letenky výměnou za jejich byty, jelikož totiž o ně nechtěla přijít....

Nahoře nepořádek po běžencích v Maďarsku, dole po Romech v Česku... Nějaký rozdíl...?

Bylo totiž jasné, že když někdo emigruje a nevrátí nájemní dekret, tak není páky, aby se s takovým nájemním bytem dalo něco udělat, čímž by se stal teoreticky "nadosmrti mrtvý". Média na to nereagovala, popřela by původní rasistickou senzaci, naopak se objevilo to, co odvysílala TV Nova, že Janáčková nabízí Romům 30 tisíc, aby odletěli do Kanady a nezacláněli v jejím obvodu. Velmi důležité bylo i konstatování, které Klíma, co v Kanadě natočil dokument "Cikáni jdou do nebe", rovněž veřejnosti nesdělil, že jen a pouze okresní soud je ten, který rozsudkem určí místo k bydlení tomu, kdo se provinil neplacením nájmu – nikoliv radnice, ta podává pouze žalobu na vyklizení původního bytu. Když míní někdo dobrovolně opustit Česko, tak mu v tom nelze bránit a přivazovat ho řetězem k boudě, jsme svobodní lidé, ale je třeba vrátit nájemní byt. Samozřejmě, že by o tom daru – příspěvku na letenku – muselo rozhodovat zastupitelstvo.

Ostravsko je známé nejen svými Romy, ale i hornictvím; byť to na první pohled nevypadá, velmi blízce tyto dvě záležitosti souvisí. Odjakživa se u nás plivalo po hornících a po Romech, proto byly OKD ve své době ideálním sociálním ústavem. Ostravsko-karvinský revír totiž vynikal faktem, že v něm pracuje asi dvacet procent bývalých vězňů, což bylo ideální i bez ombudsmana pro převýchovu sociálně vyloučených. Čítankový příklad; kamarád Štefan, hornický rekordman, mi vyprávěl svůj životní příběh. Byl z košické romské rodiny a do Ostravy ho poslal otec, aby si zvykal na dřinu, když předtím byl ve vězení pro čorkaření a ublížení na zdraví. Začal dělat na šachtě, která jediná přijímala i bývalé vězně.

"Jako synek jsem ve dvaceti dostal první výplatu, pár tisíc, ale pro mě to byl milion. Okamžitě jsme je z partou propili a stačilo nám to. Na soboty a neděle nás na šichtu nikdo nedostal, byli jsme prostě hauři. Pak jsem se zamiloval, oženil a už to bylo jiné; žádné hospody, peníze odevzdat, zvláště, když se narodilo děcka a začaly chodit do školy. Ovšem přišel zásadní problém; kluk seděl vedle holky od doktora a připadal si méněcenný, že je jen synkem od havíře. To mě štvalo, tak jsem se dal do party k rekordmanům, protože ti byli slavní a vždycky je po rekordu přijel přivítat generální ředitel, byli novináři fotky v novinách... Směšné? To se řekne, ale čím měl cikánský synek tenkrát vyniknout...? Prostě tenkrát byly šachty tím nejlepším sociálním ústavem..."

Směšné přirovnání, že OKD byly komunistickým podnikem? A co jsou OKD dnes, Bakala je snad ve vztahu k horníkům lepší než komunisté? Jak je to s mnohými romskými dětmi dnes? Do školy chodí jen zřídka, skoro se nemyjí, jsou většinou negramotné a jediné, co kolem sebe vidí a slyší, je řeč o sociálních dávkách a jak napálit úředníky. A čím by chtěly jednou být tyto děti z romských ghett v Liberci, Ostravě, Vsetíně, Varnsdorfu či Chánově a Janově? Budou pobírači sociálních dávek, aby nemusely někde „hárovat“ a nechat se buzerovat… Zatímco dnešní mladí gadžové už nechtějí být jako socky a raději přiloží ruku k dílu, než aby vypadali jako žebráci. Chtějí mít značkové oblečení, parádní bouráky, vědí, že bez vzdělání to dnes nejde. Stydí se za velkou chudobu a nízké vzdělání. Není jim jedno, když se k nim lidé v tramvajích otáčejí jako k Romům zády, sahají si reflexivně na kapsy, jestli tam pořád mají své peněženky. Mají svůj smysl života; žít jako jejich otcové ze sociálních dávek

Psychologie většiny Romů? Že jen když jsou děti, chtějí ve své naivitě mít za svůj životní styl pobírání sociálních dávek? Pak si ale v dospělosti zvyknou na nicnedělání, na lichvu, drogy a začne je bavit krást poklopy z kanálů a bronzové tabulky ze hřbitovů. Nemůžeme jim vnucovat svůj hodnotový systém. Patří zkrátka do kategorie asociálů, odmítajících autoritu. Skončili v ghettech právě proto, že nejsou schopni dělat kompromisy výměnou za to, co chtějí nebo potřebují. Námi vnucovaná pravidla každý týden porušují, protože odmítají jednat podle jiné než své vlastní vůle.

"Pokud se dají do pohybu statisíce, nebo dokonce miliony lidí z Afriky a Blízkého a Středního východu, bude to podle zkáza civilizace. S migranty z Afriky to bude daleko a daleko horší, ani si neumíme představit, co nás čeká,“ varuje Liana Janáčková. Romové přišli do Evropy z Indie pravděpodobně ve 14. až 16. století (podle některých zdrojů již v 6. století), asi v důsledku opakovaných nájezdů islámských bojovníků. Jejich první zastávkou na cestě na starý kontinent se v 8. století stala tehdejší Persie a v 9. století Byzanc. Potom postupovali třemi směry přes Afriku, Turecko a Kavkaz do jihozápadní, střední a severní Evropy. V uplynulých staletích se stali Romové terčem mnoha pogromů a za vlády nacismu cílem vyhlazovacích plánů. Vlastně též běženci...

Romové jsou nejen největší, ale také nejrychleji rostoucí menšinou v Evropě. Z asi deseti milionů Romů, kteří zde žijí, je téměř polovina ve školním věku, docházka romských dětí do školy je však velmi slabá. Romská nezaměstnanost je vyšší než 70 procent a statistiky ukazují - vedle trvajících rasových útoků proti Romům - i na zvyšující se kriminalitu páchanou samotnými Romy. Loňská zpráva Světové banky konstatuje, že Romové mají desetkrát větší pravděpodobnost pádu pod laťku chudoby, než příslušníci většinové populace. Proto se Česko snaží, přesto je neustále na ráně OSN. nechceme kvóty pro běžence a jsme k nim nehumánní, diskriminujeme Romy a dáváme je do zvláštních škol.

Mezi městy s počtem obyvatel nad 20 000 je podle údajů ČT nejvíce takových míst v severních Čechách a na severu Moravy. Například v Litvínově žije na okraji společnosti 20 procent z celkového počtu jeho obyvatel. V Jirkově je to 14 procent, v Mostě a v Ústí nad Labem po osmi procentech. Karviná a Chomutov mají v chudinských čtvrtích sedm procent obyvatel, Bohumín šest a Havířov se Sokolovem čtyři procenta. Přitom se jen loni vydalo na integrační projekty pro Romy ze státní kasy 65 milionů korun. Přesto polovina Romů žije na okraji společnosti a můžeme za to prý z velké části my.

Napsal ve své zprávě o stavu romské menšiny o stavu romské menšiny Jiří Dienstbier mladší. známý populista se opět zviditelňuje, syn svého otce, z jehož proslulosti tento občan USA vydatně čerpá; ministr pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné příležitosti, místopředseda Senátorského klubu ČSSD Jiří Dienstbier, který se proslavil senátním návrhem žalovat prezidenta Václava Klause z velezrady, chce nyní oddlužit stovkami miliard zadlužené české Romy; ideální machrovat za cizí peníze před Amnesty Inernational, největšího kritika Česka za Romy, návrhem změny insolvenčního zákona, podle něhož by mohli dosáhnout oddlužení i ti nejchudší lidé, resp. sociálně vyloučení a nepřizpůsobiví.

article_photo

Dosud totiž mohou být odepsány dluhy soukromých osob jen v případě, že během pěti let splatí alespoň 30 procent svého dluhu. Z romských občanů se to nezdařilo skoro žádnému. V čem je dlouholetý problém? Schází zkrátka nad Romy dohled. Zvláště když ignorují české zákony a jejich vymahatelnost je v případě Romů zcela neúčinná. V současnosti se podle sociologů v téměř tři sta českých městech a obcích nachází přes šest set sociálně vyloučených lokalit. Ostrava ponořila lakmusový papírek do romské „pracovitosti“…

Před devíti roky jich byla je polovina. Jejich počet vzrostl v Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně; počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách činí až 115 tisíc, nejvíce přibylo sociálně vyloučených na Ústecku, severní Moravě a ve Slezsku. Kdo ale nutí Romy žít v šesti stovkách vyloučených lokalit, přičemž za deset let se počet těchto ghett zdvojnásobil. Proč se nevzdělávají a nepracují?

„Jak máme platit nájmy, když nemáme od státu peníze…?“ Ptají se naoko naivně mnozí Romové, avšak se založenýma rukama žalostně brečí a vzdychají: „Co budeme dělat? Kam půjdeme, kdo nás ubytuje, když nemáme na zaplacení?“ Křičí a obviňují z rasistického pohledu na ně ty, jež jim říkají, ať jdou pracovat, aby si na nájem vydělali sami. Že přece existuje zákon, který poroučí, aby stát doplatky na nájem neposkytoval? Takový rasistický zákon? Tak ho zrušte, Dienstbier přece navrhl, aby nastalo úplné oddlužení nepřizpůsobivých občanů? Je 21. století, rakety létají na Mars… a cikáni kradou dál…

Většina Romů si již zvykla na peníze, které jim od nepaměti zajišťuje náš stát. Ale když po nich chce, aby se chovali jako běžní občané, začnou se bouřit a nařknou stát z rasismu, jelikož si mají sami platit nájmy za své nájemní byty… Paradoxy; kdo koho v tomto státě diskriminuje? Stačí, když si najdou práci nebo alespoň brigádu, a nájem si sami zaplatí. Doteď byli zvyklí, že za ně vše platil stát. Že nemusí pracovat, nemusí se starat o byt, ale mohou si bezstarostně užívat bezplatného servisu na ubytovnách, kde to mají většinou i s úklidem. Ubytovny by měly být jen přechodné řešení, a nikoliv trvalé bydliště pro rodiny s dětmi, které si na to pak zvyknou. Resumé Romů? „Kdyby práce byla, lidé by byli rádi. Ze sociálních dávek se žít nedá…“ Zní moto romské petice. Opravdu by byli Romové rádi, kdyby měli práci?  Ústava neříká „Jedni občané jsou povinni živit druhé“, aneb Je amorální brát něco za nic?

Je velice zvláštní a trestuhodné, že OSN neustále kritizuje Česko, jak diskriminuje Romy, na které vydává pro jejich sociální dávky desítky miliard, aniž by za to stát od nich cokoli dostal, zle se na nás zmocněnci OSN dívají, že týráme běžence, když jen dodržujeme české zákony, jež nařizují každému, kdo nelegálně, tedy nezvaně, překročí české hranice, musí být kontrolován, zjištěna jeho totožnost a na určitou dobu zadržen v detenčních táborech, kde má teplo, stravu, oblečení a bezpečí, jež se mu nedostávalo v zemích, odkud prchají.

Komedie na pokračování; soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval Česko, aby ihned přemístilo ze zařízení v Bělé-Jezové afghánskou rodinu s dětmi, která porušila české zákony tím, že státní hranici překročila nelegálně. Rodina měla být dle opatření přemístěna do jiného zařízení, které neporušuje článek tři evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy zákaz mučení, ponižujícího a nelidského zacházení nebo trestání. My jsme samozřejmě slíbili, že zajistíme více tlumočníků a lepší lékařskou péči dětem. Pro děti v Bělé-Jezové má být v budoucnu k dispozici pediatr.
Když v Česku žijí běženci hůř než čeští vězni... Snímky Břetislav Olšer

Rodinám s dětmi Chovanec slibuje „komfortnější podmínky“. „Děti, stejně jako dospělé osoby, mají vždy k dispozici vhodné ošacení i obuv, která odpovídá ročnímu období,“ tvrdí ministr, aby místo teplé obuvi neměly děti často jen plastové sandály. Děti též prý mají malé hřiště. Chovanec na to reaguje příslibem zprovoznění dětské herny. „Herní prvky“ prý budou umístěny také na venkovní prostranství. Na straně druhé lidským právům Organizace Spojených národů nevadí davy žen a dětí spících v blátě a dešti, bez přístřeší, stravy a oblečení, nevadí ani to, že se horečně staví stovku kilometrů dlouhé a vysoké ploty s žiletkových drátů, od Maďarska, přes Srbsko či Turecko, které má z běženců dobrý byznys - získává desítky miliard z EU a ještě příslib, že bude nakonec do Evropské unie přijata. https://www.youtube.com/watch?v=fh50jAVyzYw

A ještě vzkaz OSN ve formě povzdechu českého policisty: Správa uprchlických zařízení si pronajala neprovozovanou věznici v Drahonicích u Loun. Do této věznice, tedy nyní místa pro zařazení uprchlíků se mají soustředit ti uprchlíci, kteří jsou v ostatních zařízeních buď kázeňsky problémoví nebo ti uprchlíci, kteří nelegálně vstoupili na území našeho státu a i při kontrole s orgány našeho státu nepožádali o azyl. Proto by u takových osob mělo probíhat řízení, trvající 42 dnů, na jehož konci bude pravděpodobně rozhodnutí o vyhoštění.

U policie pracuji již dvacet let. Nikdy jsem si nemyslel, že spolu s kolegy někdy budu prožívat takové ponížení nás všech, kdy my jakožto občané této země, zmrzlí, vyčerpaní a polohladoví se špatným zázemím se díváme okny na lidi, kteří porušili zákony této země, na lidi, kteří si užívají až nadstandardní péče a pohostinnosti. Je mi jasné, že jsme vázáni smlouvami a závazky v rámci nadnárodních právních vztahů a kritéria, jak se o tyto lidi postarat jsou nalinkována, ale není mi jasné, proč s takovým úsilím pečujeme o protiprávně konající lidi z třetích zemí a o naše policisty se nikdo nepostará ani z poloviny s takovou péči jako o ně...

Tak tohle jsou lidská práva v Srbsku dle OSN...?

Proč pracují romští zpěváci, hudebníci, cimbálové muziky, právníci, lékaři, novináři, svářeči či zámečníci, za které se jejich děti nemusí stydět, když si poctivě vydělávají. Jak dostali práci, když je ta "diskriminácia"? Protože umí a chtějí umět pracovat, jelikož se jako kdysi horník Štefan styděl, že jeho syn má mindrák, když sedí ve škole v lavici s děckem od lékaře... Kdo chce, ten si práci vždycky najde... A jejich děti chodí do školy a je jim jedno, jestli jsou cikánské nebo romské, jsou na své otce pyšné; neví totiž, co jsou to sociální dávky, ani sociální vyloučenost a nepřizpůsobivost...

Inu, že máme v Česku málo peněz pro důchodce? Ti musí počkat, na řadě jsou potřebnější: Agentura pro sociální začleňování totiž vyhlásila výzvu pro obce, v rámci níž se mohou hlásit do 4. vlny spolupráce v Koordinovaném přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL). Obce a města tak budou moci čerpat prostředky na sociální začleňování ze tří operačních programů fondů EU... Dvě mouchy jednou ranou – dejme azyl pěti tisícům běženců; doplní tak romskou komunitu…

A je to tady; přes 700 běženců z Afriky a Blízkého východu skončí v uprchlickém táboře ve Vyšních Lhotách…?

https://beo.sk/zabava/2023-kvoty-na-prerozdelenie-slovenskych-ciganov-v-eu

Když cikáni stále provokují, gadžům někdy rupnou nervy…?

Kohout a Kumar; dva populisté (hochštapleři) zachraňují Šluknovsko?

Je Kumar poslem šílených lží o Bedřišce…?

izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

27.10.2015 21:34

Romové, versus bílé límečky. Troufněte si odhadnout, z jaké strany mizí peníze rychleji...Ale ovšem, límečky převálcují cikány, co se týče peněz zmizelých ze státního rozpočtu několikanásobně. Ovšem nikde žádný nepořádek, pouze černá díra na prachy. Samozřejmě, že mohu doplnit informace stavu cikánských ubytoven o štěnice a další parazity. To, co rozkradou ti, o nichž nemluvíme, protože voní kradeným chanelem, je několikanásobek finančních prostředků, jež padnou za oběť nepřizpůsobivým. Pokud se zamýšlíme nad situací a zneužívání sociálních dávek Romů, připoměňme si, z jakých rodinných a společenských poměrů vzešli ti, kteří sice byli vedeni k čistotě, ale...Jaká rodinná výchova, co na ně zapůsobilo, že začali krást ve velkém. Jakými kombinačními schopnostmi je obdařila sama příroda a nakolik jejich rozkrádačky kryjou jejich blízcí...? Jak bylo vytvořeno prostředí pro rozkrádání státních protředků řádově ve stovkách miliard korun? Čím, kým a kde byl položen základ pro celorepublikové rozkrádání? Bylo to špatnou výchovou, špatnými vlastnostmi pachatelů? Kdo jim pomáhá v tom, aby to na ně neprasklo? Měli bychom jim vyčítat míru cynismu, s jakou olupují naši společnost. Jak tyto pahatele vychovali rodiče? Je vůbec možné vychovat megazloděje, který se myje a čistí si zuby? Čím je takový zloděj lepší, než ten, kterého snadno identifikujeme jako špindíru s kupou odpadků pod okny. Cikáni čerpají především ze sociálního systému, kdežto "límečky" přímo z peněz nás všech. Sociologická studie týkající se megazlodějů chybí. Vše se nechá podplatit. Proto jsou vždy vytěsněni z celospolečenského vnímání rozkrádání státu. Vybydlovat - nebo rozkrádat stát...vyberte si. ...Mějte se hezky.


 
Ani Třískův tolik milovaný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy Vltavy…

Ani Třískův tolik milovaný Shakespeare by nevymyslel tak fatální tragédii; objímat z lásky sochy dávných Čechů, říkat, jak se mu tam líbí a pak spadnout do své i Smetanovy Vltavy…

Zemřel herec Jan Tříska, bylo mu 80 let. Podlehl následkům pádu z Karlova mostu. Režisér Mádl k tomu dodal: "Několikrát mi říkal, že vždycky před natáčením chodí čerpat sílu a prosit o štěstí na Karlův most, kde sahá na sochy. Podle všeho se tam stalo něco nešťastného…"

Fejeton: Letiště Ruzyně...

Fejeton: Letiště Ruzyně...

Dne 5. října uplyne 5 let od úředního přejmenování mezinárodního letiště Praha-Ruzyně na Letiště Václava Havla Praha. Uplyne tedy 5 let od okamžiku, kdy bylo na základě rozhodnutí vlády vypuštěno z názvu naší brány do světa starodávné označení  místa, na němž se letiště nachází.

Poslední domácí zprávy