• Středa, 15. srpen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hana

Čína prý má na kahánku, řekli na ČT24;
Počet návštěv: 2909

Čína prý má na kahánku, řekli na ČT24; "nelidské" politice jednoho dítěte proto povolila otěže...

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Třicet let se prý Číně dařilo držet v rozumných mezích demografický rozvoj až došla k závěru, že to údajně dále nejde. To, co pomáhalo rozvoji, se stalo strašákem; 30 procent populace v důchodovém věku let je mnoho, zazněly lživé mýty z ČT24.

Číňany nebude údajně mít, kdo živit. ČLR schválila politiku jednoho dítěte v roce 1979; Mezi roky 1949 až 1976 vzrostl počet Číňanů z 540 milionů na 940 milionů, což by vedlo každý jiný stát o obdobnému opatření. Je to však asi patologie ČT, zoufale tvrditcí, že Čína je ekonomická dvojka a že zásluhou politiky jednoho dítěte se zvýšil počet potratů. Fakta však neúprosně hovoří o něčem jiném. Chce snad někdo srovnávat počet interrupcí v Číně a u nás v přepočtu na počet obyvatel?http://www.rukojmi.cz/clanky/511-pane-rediteli-ct-proc-lzete-koncesionarum-cina-neni-druhou-ale-prvni-ekonomikou-sveta

„Po Zemi již chodí sedm miliard lidí,“ oznámil před časem s hrdostí generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Neřekl však, že je Zeměkoule přelidněná a takové tempo růstu populace je dlouhodobě neudržitelné. Počet obyvatel roste přibližně o 78 milionů za rok, každý den se narodí 365 tisíc dětí. Naopak Ki-mun byl dlouhodobým kritikem politiky jednoho dítěte v Číně; nebýt však tohoto opatření, měla by planeta sedm miliard obyvatel už skoro před šesti lety a k tomu africké hladomory.

Směšné, odpovídající submisivnímu úředníkovi Pan Ki-munovi; pokud by Čína nezavedla plánovanou rodinnou politiku jednoho dítěte, dosahovala by teď čínská populace téměř dvě miliardy. Tvrdí to sociologická a demografická fakulta pekingské univerzity Žen-min. „Politiku jednoho dítěte“, kterou Peking praktikuje už přes 36 let, podporovalo 76 procent Číňanů. Přímo se dotýká manželských párů v městských oblastech, tedy asi 4 z 10 lidí. Výjimku dostali příslušníci menšin nebo vesničané pracující v zemědělství – pokud se jim jako první narodí dívka, mají ještě jeden „pokus“. Přesto  sjezd Komunistické strany Číny rozhodl, že země s téměř 1,5 miliardy obyvatel uvolní podmínky kritizovaných populačních opatření; partnerům bude dovoleno pořídit si dvě děti, pokud ale budou chtít.

Místo toho, aby pokrytečtí kritici nedodržování lidských práv v Číně jásali, že se vše pozvolna dává do normálních kolejí, vzdouvá se další štvavá kampaň. Přitom končí i „pracovní tábory“ a zelenou dostávají i další soukromí podnikatelé. Zasloužily by si kritiku rovněž české rodičky? Na jednu matku u nás totiž připadá na 10, 5 mil. obyvatel 1,2 dítěte; nejméně ze zemí EU. Kdo ale Česko kritizuje za tak nízkou porodnost? Kdo nás kvůli toho nařkl z nedodržování lidských práv jako Čínu? Přitom máme více než stokrát míň obyvatel, takže kromě zániku Česka nám nehrozí, že by naše rodičky byly příčinou, jako čínské matky, že se zvýší neudržitelné přelidnění planety?
 
Jen v EU je momentálně průměrná porodnost bělošských maminek 1,3 dítěte na rodinu. Podle průzkumu by to však muselo být minimálně 2,11, pod toto číslo nás čeká vymření národa. Žádná kultura na světě nepřežila, pokud neměla porodnost nad 1,9 dítěte na rodinu. Dovedeme si vůbec představit lidnatost Číny? Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, každé z nich skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají každé počet obyvatel jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha
Kritizujeme Čínu, ale též islám, přičemž nám EU svým projektem EUROMED diktuje, že do roku 2050 musí být v Evropě na 80 milionů muslimů. Díky vysoké míře porodnosti muslimů a naopak nízké porodnosti Evropanů dosáhne muslimská populace v roce 2050 přes dvacet procent všech obyvatel Unie. Tomuto číslu bude vzhledem k Evropou proklamovanému multikulturalismu pravděpodobně odpovídat i muslimské zastoupení v politických orgánech. Kdyby Čína zavedla politiku jednoho dítěte už před půl stoletím, možná by nám islámská invaze vůbec nehrozila a lidstvo by bylo ještě kus od sedmi miliard obyvatel…
Je řada zemí, která svojí lidnatostí nesahá Číně ani po kotníky, přesto jejich ženy v reprodukčním věku nemají žádné nebo maximálně jedno dítě a nikdo je nekritizuje, že porušují lidská práva. Česko je rozlohou asi jako Peking, přesto má na takřka 400 ghett na 10,5 milionů obyvatel a násilné potíže s jediným etnikem, Čína má miliardu a 400 milionů obyvatel a sto národností a etnik, které musí zvládnout, třeba i ghetty jako „pracovními tábory“. Kdo z těchto dvou zemí zásadně porušuje lidská práva…? Pokud jsou přesto v Číně porušována a USA jsou naopak zemí svobodnou a demokratickou, proč je ve Spojených státech na 50 milionů nepojištěných obyvatel, jimž je odepřeno základní lidské právo – lékařská pomoc, když ještě nikdy nebyli jako pacienti v žádné ordinaci?

Jak to, že komunistická Čína, resp. 72 milionů komunistů z jedné miliardy a skoro 500 milionů obyvatel, koupila státní dluhopisy USA za tři biliony dolarů, přičemž země neomezených možností má k tomu státní dluh skoro 18 bilionů USD? Proč je v Číně HDP 5,88 bilionu USD, 350 miliardářů a přes milion milionářů? Jak to, že Čína po téměř 150 letech předběhla USA v ekonomickém růstu a je první na světě? Již v roce 2003 měla zdravotní pojištění zhruba třetina obyvatel, v roce 2011 to bylo již 95.7 procent – venkov až 97… To znamená, že nyní je více než 1.35 mld. Číňanů kryto zdravotním pojištěním. Podstatným cílem reforem je posílit hlavně nemocniční péči.

A jaký je obrázek průměrného čínského boháče tzv. střední třídy? Je mu 42 let a vlastní majetek za 60 milionů jüanů (173,5 milionu korun). V Číně žije zhruba přes 900 tisíc lidí, kteří mají více než milion eur, aby mohli nakupovat firmy v evropských zemích…
Zeptal jsem se v Tibetu, jestli by chtěli zpátky otroctví lámů, nebo odvolat „čínskou anexi“, která jim přinesla letiště, nejvýše postavenou rychlostní železnici, dálnice, opravené kláštery, nové obytné domy, vzdělání etnických Tibeťanů dotované vládou či povinné a bezplatné primární i sekundární vzdělání. Dívali se na mě velmi divně a nechápavě.
Kdo z Tibeťanů by si přál návrat minulého století, které bylo v Tibetu ve znamení krutých lámů. Místní tibetští správní úředníci, šlechta a vysocí lámové vlastnili veškerou zemědělskou půdu a dobytek. Disponovali rovněž vládou nad životem a majetkem lidí.
Ne 50. léta, ale středověk. Nevolníci a otroci, představovali 95 procent populace, přirozeně neměli žádnou osobní svobodu a zacházelo se s nimi jako s věcmi. Vlastnili je buď vládní úředníci, aristokraté nebo vysocí lámové, reprezentující zájmy vlastníků nevolníků. Jestliže někdo z těchto otroků porušil právo, soudy ho potrestaly např. vyloupnutím očí, uříznutím nosu a uší, useknutím rukou a nohou, v lepším případě nucením nosit na hlavě kamenný klobouk. Kromě privilegovaných lámů, tvořících asi deset procent obyvatel Tibetu, byl zbytek obyvatel negramotný. Průměrná délka života dosahovala 35,5 let. K čemu jim bylo, že neplatila „politika jednoho dítěte“…?
Zkrátka, v 50. letech se v Říši středu děly věci; katastrofu dokonala série přírodních katastrof a nepřízeň počasí. Tři až šest milionů lidí umřelo kolem roku 1928, kdy katastrofu způsobilo sucho a zhoršily ji vysoké daně a místní válečníci. O rok později zemřely nejméně dva miliony lidí v provincii Chu-nan. Na pět milionů Číňanů pak zabil hlad ve válečném roce 1943 v provincii Che-nan. Hladomor způsobila opět kombinace několika faktorů; kromě sucha a japonské invaze také rekvírování úrody rolníkům, aby se nakrmila armáda pro boj s Japonci…

Ještě před více než čtyřmi roky si svět troufal na Čínu, co se svým zvýšeným apetýtem údajně postarala o potravinářskou krizi. Skoro miliarda a 500 milionů lidí už něco zkonzumuje. Proto se sešli odborníci v Egyptě, kde se uskutečnila podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Českou-arabskou podnikatelskou radou. A povídaly se tam řeči neslýchané; při porovnání s rokem 1995 se prý v Číně zvýšila průměrná roční spotřeba masa na osobu z původních 25 kilogramů na současných zhruba 55 kilogramů. http://fragmenty.cz/archiv/iy099612.html

Tak nezbývá, než aby Čína řešila potravinovou krizi za celý svět. Ne za vše je dnes čínská vláda vinna, přesto asi zpytují své svědomí. Radí: Konzumujte hmyz, červy, larvy, smažené škorpiony a jinou havěť, co obsahuje zázračné množství proteinů, pro lidský život nezbytných. Zatímco z vepřového steaku jsou kardiovaskulární choroby, z obyčejné domácí mouchy a její larvy je proteinový prášek či minerální látky, tedy ideální zdravá strava. V Pekingu jsem zažil krámky se smaženými škorpiony a larvami, co byli lidmi obleženy...

Rozumbradové tvrdí, že čím víc masa se vyprodukuje, tím se prý výrazněji zvyšuje spotřeba obilovin pro krmení domácích zvířat. Pokud by Číňané v roce 2012 konzumovali jen tolik masa jako v roce 1995, bylo by letos k dispozici obilí pro takřka miliardu hladovějících lidí. Kdyby se zkrátka Číňané tolik nepřecpávali a stačila jim jako dřív jen hrst rýže denně, nehrozil by světu hladomor… Úžasný mýtus. Čína tedy odpovídá za to, že přes 870 miliónů lidí na celém světě, tedy každý osmý člověk, trpělo v letech 2010 až 2012 chronickou podvýživou.

Opakuji zásadní fakt; nebýt politiky jednoho dítěte v Číně, měla by planeta už skoro před šesti lety sedm miliard obyvatel a Čína miliardy dvě. Kolik by poté Číňané projedli a kolik by trpělo lidí hladomorem…? Ovšem pravda je poněkud prozaičtější; ceny rýže a kukuřice dosáhly na americkém trhu nových vrcholů poté, co se Kazachstán, pátý největší světový vývozce pšenice, a Indonésie, velký producent rýže, přidaly ke Kambodži, Egyptu, Indii a Vietnamu, které vyhlásily zákazy vývozu. Ceny pšenice tak dosáhly přes deset USD za bushel, což je asi osm galonů, tedy 36,4 litry. V každém případě je tragickou skutečností, že navýšení cen, bez zavinění Číny, rozšířilo počet hladovějící o dalších sto milionů obyvatel na více než miliardu. Paradoxně to vůbec nevzrušuje jednu z nejchudších zemí světa Brazílii, která chce v Ghaně pěstovat na 27 tisících hektarech cukrovou třtinu na výrobu ročních 159 milionů litrů bioethanolu pro Švédsko, stejně se vyrábí palivo pro automobily z cukrové řepy, obilí či brambor…

Likvidace chudoby halasně vyhlašovaná světovými oligarchy na rok 2015 tak zatím mizí v oparu nesmlouvavé inflace a druhého největšího stěhování národů po 2. sv. válce. Důkazem je fakt, že v Česku objem 120 000 hl etanolu představuje zpracování asi 200 000 tun obilnin a k tomu využití odpovídající výměry orné půdy 45 000 ha, nebo 68 000 tun cukrovky ze 17 000 ha půdy. Budoucí ministr zemědělství si bude muset pořádně podrbat svoji bradu, aby problém vyřešil. Tedy, až po církevních restitucích. A pak že je hlad ve světě pro nedostatek obilovin a hlavně pro nenasytnost Číňanů.

Britská nevládní charitativní organizace Christian Aid loni varovala, že asi čtvrtině obyvatel Afghánistánu, v němž je skoro sedmdesát procent osob negramotných, hrozí hladomor. Hlavní příčinou je dlouhotrvající sucho, na severu a západě země byla většina sklizně zničena. Situaci navíc zhoršují probíhající boje mezi mezinárodními koaličními silami a jednotkami islámského militantního hnutí Talibán. V městech dochází k astronomickému stoupání cen potravin a v přeplněných a špinavých uprchlických táborech hrozí epidemie nemocí.

Špinavá voda usmrcuje ročně na 90 tisíc dětí. “Je tomu, jako kdyby byl vykopán hromadný hrob pro miliony lidí. Můžeme je z něho osvobodit anebo je v něm pohřbít. Smrt hrozí milionům lidí,” říká jeden z humanitárních pracovníků, který se o podílu Číny na této katastrofě nezmiňuje. V Číně dnes žije pětina všech obyvatel více než sedmapůlimiliardové zeměkoule, ale na celosvětové rozloze zemědělské půdy má země podíl pouze devět procent.

Proto v roce 2009 měla Čína v zahraničí již dva milióny hektarů zemědělské půdy a toto množství se výrazně zvětšuje. Peking proto aktivně podporuje čínské farmáře z oblastí Číny, kde není dostatek půdy, a vysílá je rovněž do Afriky, aby tam začali farmařit. Čína zde spolu s Indií a Saúdskou Arábií skupuje půdu. Kdo dřív přijde, ten dřív sklízí. Podle některých zdrojů to je mimořádně pozitivní obchod, protože zaměstnávají i místní farmáře, které zároveň učí hospodařit. Nedávno čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps (XPCC) podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů.
Inu, výjimečně lze věřit úhlavnímu tibetskému separatistovi, jak totiž potvrdil největší antikomunista dalajláma na placené přednášce v New Yorku a před lety šokoval ještě víc, když v Praze při setkání s Václavem Havlem svá slova zopakoval: “Pořád jsem marxista. Marxismus má morální etiku, zatímco kapitalismus je pouze honbou za ziskem… Komunistický režim v Číně přinesl jejím obyvatelům neslýchaný blahobyt…“

Snímky z Číny a Tibetu Břetislav Olšer

Co je čínské, to je špatné; mimo dolary, jimiž Čína zachraňuje svět

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-os

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

01.11.2015 10:00

Namísto pokorného splácení astonomických dluhů, které si nasekaly USA u Číny, propagandistické žvásty a pomluvy. Všichni víme, že dlužníci neradi splácí dluhy a pomlouvají svého věřitele, jako by byl tím, kdo jejich dluhy nasekal. Ozvala se ohraná písnička. Ten, kdo nám půjčil biliony dolarů je vlastně v krachu. U věřitele jde všechno "cu grunt" (Zu Grund). Nejhorí, co může pro svět udělat, je půjčovat mu peníze. Vynalézavost dlužníků nezná mezí. Věřtel přece způsobil jejich dluhy, protože kdyby jim nepůjčil, žádné dluhy by nevznikly. Běsnění po uši zadlužených USA došlo tak daleko, že vyhrožují Číně vojenskou silou a pořádají v Jihočínském moři provokace za pomoci válečných křižníků a letdlových lodí. Nejsmutnější z těchto provokacích je, že si je Čína de fakto zaplatila ze svého. Čína tak zcela zaplatila agresi Američanů ze své vlastní kapsy. To se to Američanům žije, když jim lidé půjčují (abych parafrázoval). Nevím čím nabývá věřitel dojmu, že dlužník, jemuž půjčuje, ho jednou nesrazí ze schodů, až bude chtít své peníze zpět. USA jsou přesně tou velmocí, která je schopna srazit dlužníka ze schodů a jím zaplacenými penězi rozpoutat nejen propagandistickou válku. Strategie je jasná. Věřitel je zbaven dvou bilionů dolarů, které přelil do USA, zatímco dlužník může válčit za tuto vypůjčenou částku do aleluja. A tak jsme svědky populační neexploze, nezdaru, potravinové krize a všech možných neduhů těch, kteří generují obrovské přebytky. Jak je vidno, za nějakou tu třetí světovou válčičku by to stálo. Není totiž představitelné, aby drzý věřitel chtěl po dlužníkovi, splácení dluhů. Proto se solidarizujeme se světovým dlužníkem a žebrákem číslo 1 na světě, a to se Spojenými státy. Věřitel musí být za svou výpomoc potrestán a musí se mu dát zavyučenou. Když už si jednou zaplatil ze svého válku a dlužníka tak zásobil penězi, které by jinak nezískal, tak bude nést všechny důsledky svého šlechetného činu. Půjčili jste nám? Pak si to s vámi vyřídíme, to budete koukat! Není na světě štastnějšího agresora, než toho, který zaútočí na zemi věřitelů, co mu jeho agresi vůči ní zaplatili ze svého. Mějte se hezky.


 
Pozval bych inspektory (ČIŽP), aby se přijeli do Ostravy nadýchat skutečného smogu, když jim vadí exhaláty ze spálených červených trenýrek při happeningu v zahradách Pražského hradu…

Pozval bych inspektory (ČIŽP), aby se přijeli do Ostravy nadýchat skutečného smogu, když jim vadí exhaláty ze spálených červených trenýrek při happeningu v zahradách Pražského hradu…

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) právě zahájila přestupkové řízení kvůli narušení životného prostředí happeningem, při kterém prezident Miloš Zeman na Pražském hradě spálil na hasiči hlídaném a za pár minut zlikvidovaném ohníčku jen pár metrů čtverečních červených trenýrek.

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

Byla to hektická doba, zatímco kolem se všichni snažili na mně přiživit, jelikož jsem byl jediný bezpartijní s oprávněnou nenávistí, jelikož mého tátu vyhodili jako učitele ze školství k lopatě, jelikož nechtěl, jako věří něco podepsat a někam vstoupit...

ŠTVANICE NA ALENU VITÁSKOVOU POKRAČUJE

ŠTVANICE NA ALENU VITÁSKOVOU POKRAČUJE

Orgány činné v trestním řízení věnují Aleně Vitáskové, bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (dále jen ERÚ), „péči“,  přiměřenou těžkým zločincům. Začaly ji stíhat v r.2013 na základě obžaloby, jejíž výroková věta má jednoznačně  povahu křivého obvinění. Dne 22. února 2016 ji senát Aleše Novotného Krajského soudu v Brně odsoudil k osmi a půl letům vězení. V nejistotě a obavách pak čekala až do 17. ledna 2018 na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci o jejím odvolání. Čekání bylo trestem svého druhu.

Otevřený dopis paní Černochové, ODS

Otevřený dopis paní Černochové, ODS

Paní Černochová, 
než mě vymažete jako jednoho z neupřesněného množství blbečků z FB (kde se nevyskytuji) a z Vašeho života, ve kterém na sto procent neexistuji, přečtěte si těchto několik řádků jako odpověď na Vaši reakci stran těch, kteří k Vaší nelibosti neuznávají hrdinství tří padlých vojáků AČR v Afghánistánu. 
V první řadě se z bůhví jakých důvodů, zastáváte pana náčelníka Generálního štábu generála Opaty, který se populisticky vyjádřil, že se postará o to, aby smrt tří vojáků v Afghánistánu byla objasněna a pachatelé teroristického činu potrestání. 

Poslední domácí zprávy