• Neděle, 18. únor 2018
  • Svátek má Rukojmí Gizela

KZ Lety Arbeitslager a jeho pravdivá historie, která se dnes nehodí! Cikáni v ČR chtějí svůj vlastní holokaust kvůli tomu, že je Eliášova protektorátní vláda chtěla ubytovat a naučit práci?
Počet návštěv: 17619

KZ Lety Arbeitslager a jeho pravdivá historie, která se dnes nehodí! Cikáni v ČR chtějí svůj vlastní holokaust kvůli tomu, že je Eliášova protektorátní vláda chtěla ubytovat a naučit práci?

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

KZ Lety Arbeitslager a jeho pravdivá historie, která se dnes nehodí! Cikáni v ČR chtějí svůj vlastní holokaust kvůli tomu, že je Eliášova protektorátní vláda chtěla ubytovat a naučit práci? Na pozemcích rodiny Karla Schwarzenberga se dralo peří, pralo a žehlilo prádlo a sváželo dřevo z lesů. Tábor byl obehnaný dřevěným laťkovým plotem a na práci Cikánů dohlíželi čeští četníci. Pamětnice vzpomíná, jak si Cikáni raději navzájem lámali ruce, aby nemuseli pracovat!

Českou republiku zasahuje v posledních dnech nová snaha o přepisování historie, která v Německu a dalších evropských zemích běží už na plné obrátky. Nově jsme svědky snah cikánských spolků a neziskovek v ČR, které se snaží historicky překreslit význam a funkci pracovního tábora v Letech na Písecku k tomu, aby jim byl přiznán status etnika, které postihl holokaust. Tento skandální požadavek, který zaznívá s určitými přestávkami už od 90. let, se znovu dostal na povrch v souvislosti s Tomiem Okamurou, který pronesl na adresu tábora v Letech několik poznámek, např. to, že nešlo o koncentrační tábor, mj. i proto, že tábor nebyl nijak zadrátován. Okamžitě se na jeho hlavu snesl jekot tzv. romských organizací, které žádají po Tomiu Okamurovi omluvu za pomluvu. Naší redakci se podařilo už dříve získat unikátní svědectví pamětnice o provozu pracovního tábora v Letech a je tedy na místě uvést na pravou míru dezinformace, které obklopují historii tohoto nápravného zařízení.

FOTO: Vyhláška o soupis kočovných osob podle zákona z roku 1937.



KZ Lety vznikl v roce 1940 na popud říšského protektora Konstantina von Neuratha, který pověřil Eliášovu protektorátní vládu, aby implementovala do českého zákonodárství německé předpisy o trvalém bydlišti. V Československu byla potulka trestným činem již od počátku 20. let, ale české úřady to řešily už tehdy jinak, ustanovením tzv. správního bydliště. To byla v podstatě futuristická vize dnešní doby, kdy jsou bezdomovci zapsáni s trvalým bydlištěm na obecních nebo městských úřadech. Český zákon z roku 1937 zakazoval potulku a ukládal povinnost registrace k trvalému pobytu. Správní bydliště bylo kočovným Cikánům přidělováno v místě záchytu četnictvem. Jednalo se tak pouze o úřední udělení bydliště, které se použilo v případě úmrtí Cikána, kdy pohřeb zajistila radnice, na které byl Cikán zapsán s úředním bydlištěm. Jenže po vzniku Protektorátu Čechy a Morava toto německým úřadům nestačilo. Potulování se českých Cikánů po Říši bylo nepředstavitelné, a tak Eliášova vláda dostala doslova nadlidský úkol.

Řev a křik kvůli domkům bez koleček a spaní bez stanů

České cikánstvo mělo dostat fyzická trvalá bydliště a pod dozorem českého četnictva mělo být cikánské etnikum naučeno manuální práci a obživě a tím i práci pro Říši, jako všichni ostatní občané Protektorátu. Jaké horory z toho vznikly, to vyprávějí pamětníci, kteří sloužili na pozemcích Schwarzenbergovy rodiny, na kterých tábor v Letech stál. První Cikáni byli dopraveni do tábora v Letech na podzim 1940 a scény, které se strhly v táboře, nemají obdoby. Cikáni křičeli, že nebudou v domcích bydlet, protože chtějí bydlet ve stanech a v povozech. Kamna a plotny na vaření viděli poprvé v životě. První noci spali venku před domky a noční dozor 4 českých četníků a velitele neměl sílu je do domků dostat.

V pracovním táboře měli Cikáni vykonávat manuální práci pomocného charakteru. Z nedalekého statku byly přiváženy zabité kachny, husy a slepice a úkolem cikánských žen v táboře bylo draní peří. Nechápaly, co se po nich chce, protože Cikáni peří nikdy nedrali a opékali slepice na ohni i s peřím. Místo draní peří začaly cikánské ženy slepice a kachny okamžitě péct na ohni rozdělaném před řadovými ubikacemi. Četníci přiběhli s vědrem vody a oheň uhasili. Cikánské ženy se na četníka, který oheň uhasil, vrhly a začaly mu nadávat a tlouct ho do obličeje. Incident zastavil až varovný výstřel kolegy z pistole do vzduchu, vzpomíná paní Martínková, která jako malá dívka měla tatínka jednoho ze zaměstnanců tábora a poskytla naší redakci informace a rozhovor.

FOTO: Dobové foto: Český četník v pracovním táboře Lety.



Stejně tak do tábora přicházely zakázky na praní prádla a žehlení, jak vyprávějí pamětníci, jak každé pondělí a čtvrtek přijížděly z Písku auta s prádlem. Jednalo se o ložní prádlo z nemocnic, ústavů apod. Muži pracovali na lesních pozemcích Schwarzenbergovy rodiny. Nakládali popadané dřevo a klestí v lesích, delší kusy rozřezávali a nakládali na koňský povoz. Pamětníci vzpomínají, jak někteří Cikáni měli takový odpor k práci, že si pilou v lese zkusili přeříznout žíly na rukách. Jindy byly známy případy, že schválně vložili svoji ruku do loukoťového kola povozu při svážení dřeva, aby kvůli zlomenině nemuseli dalších několik týdnů pracovat. Tábor v Letech byl zřízen Ministerstvem vnitra Protektorátu Čechy a Morava a dozor v táboře vykonávalo české četnictvo (tehdejší policie).

Protektorátní vláda dostala od Berlína nadlidský úkol: Socializovat Cikány a zapojit je do budování Říše

Pracovní tábor nebyl obehnán ostnatými dráty, ani strážními věžemi, protože šlo o pracovní tábor. Jednalo se o převýchovné zařízení, které mělo naučit Cikány socializaci, životu v pevných stavbách se zdmi a střechami a k životu na jednom místě, kdy se budou umět živit prací a nikoliv potulkou a drobnými krádežemi. KZ Lety byl jedním z mála příkladů toho, jak těžký a nadlidský úkol dostala Eliášova protektorátní vláda od Berlína, protože jak historie ukázala, Cikány se nepodařilo socializovat a naučit práci ani do dnešních dnů. O to více je skandálnější jejich snaha vylíčit pracovní tábor v Letech jako koncentrační tábor pro vyhlazovací operace Cikánů. Takové pokřivování historie je naprosto nepřípustné. Z tábora bylo do Osvětimi přesunuto za celou dobu existence tábora něco přes 400 Cikánů, kteří dlouhodobě odmítali pracovat a způsobovali si zranění. Protektorát je nemohl chránit, protože v záznamech měli uvedeno, že nechtějí pracovat a socializace je u nich vyloučená. Do roku 1942 nebyl tábor výslovně určen jen pro Cikány, ale od roku 1942 došlo k jeho přejmenování na Cikánský pracovní tábor.

Dobové foto: Český četník v táboře Lety dohlíží na denní rozchod na pracovní stanoviště.



Provoz tábora byl plně v dikci českých úřadů, které se snažily zabránit potulce cikánských skupin po území Čech a Moravy, protože to přímo ohrožovalo status Protektorátu udělený Praze Berlínem. Podmínkou existence Protektorátu byla schopnost české vlády udržet v zemi klid, pořádek a dokonalou evidenci a znalost o pobytu obyvatel. Cikáni tuto podmínku nesplňovali a protektorátní vládě nezbývalo nic jiného, než soustředit jejich pobyt do pracovních táborů pod dohledem četníků. Dnes už se téměř zapomíná, že několikrát za celou dobu války hrozilo, že Berlín odebere Praze status Protektorátu a implementuje v zemi stejný režim jako v Polsku, tedy okupační německou vládu. Protektorát umožňoval relativně volnou samosprávu země bez zásahů Německa, což v dané době bylo spatřováno jako nejlepší možnost přežití národa. Mimochodem, stejný model zvolila Francouzská republika ve Vichy, která se odtrhla od Francie a požádala Berlín o “protekci”, které Berlín vyhověl.

Cikáni svým odporem k práci a snahou kočovat ohrožovali existenci Protektorátu

Na Wikipedii jsou k tomuto tématu šířeny doslova lži a nesmysly a především role Heinricha Himmlera. Odsun zhruba 4 stovek Cikánů do Osvětimi proběhl v důsledku opakovaných útěků z tábora, který byl nedostatečně hlídán a jeho funkce nesplnila svůj účel ani po stránce převýchovy. Tábor byl proto zrušen již v roce 1943 a velká část Cikánů byla, světe, dive se, propuštěna, obvykle šlo o ty, kteří měli zajištěnou nebo přislíbenou určitou jednoduchou práci a zejména trvalý pobyt. Zbytek Cikánů byl přemístěn do dalších pracovních táborů. Naprosto není jasné, proč se na Wikipedii uvádí, že šlo o genocidu, když v roce 1945 bylo na území ČSR více jak 70,000 Cikánů, zatímco do Osvětimi jich bylo z KZ Lety odsunuto jen něco přes 4 stovky za dobu celé II. sv. války. Opět se ukazuje, že informace na české verzi Wikipedie jsou hrubě lživé a dezinformační, i proto je třeba se zamyslet nad opatřením z USA, kde univerzity nově zakazují studentům zdrojování informací z Wikipedie.

Dobové foto: Tábor Lety.



Projekt pracovního tábora v Letech stojí i dnes za úvahu, jestli by nemělo význam naučit i dnešní Cikány socializaci a pracovním návykům v podobně koncipovaném zařízení, kde by se Cikáni naučili základům života a práce, stávat ráno v 5 hodin do práce, obsluhovat stroje ve fabrice, pracovat, vydělávat peníze, platit za inkaso, nájem a energie ze svého, a ne ze sociálních dávek, prostě žít a pracovat jako dolních 10 milionů občanů České republiky. Pracovní tábory by i dnes měly svoji výchovnou roli a funkci a na KZ Lety se musíme tedy dívat historicky jako na pokus protektorátní vlády, jak naučit kočovné Cikány práci a socializaci s většinovou společností.

Pokud budeme označovat 400 Cikánů odsunutých do Osvětimi za genocidu, potom si budeme sami sobě lhát a pokřivovat historii, protože jenom během Heydrichiády a po ní zemřelo a bylo popraveno na 20 tisíc českých občanů. A ti zemřeli ne kvůli tomu, že by kočovali po republice a živili se krádežemi, ale jenom kvůli tomu, že byli občany národa, jehož hrdinové provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Tábor Lety by měl být historickým odkazem na nezdařený pokus resocializace Cikánů a jejich změnu života od kočovného potulování a krádeží k usazenému životu a poctivé práci. Zatahování nacistů a holokaustu do historie tábora, který nebyl obehnán ostnatými ploty a kde měli dozor jen čeští četníci, je brutální a neomluvitelné zkreslování historie našeho vlastního státu. Nesmíme dovolit, aby cikánské neziskovky zneužívaly historické události okolo Židů k tomu, aby historii Cikánů za II. sv. války udělovaly stejný mamutí rozměr hromadného vyvražďování a holokaustu, který postihl v Evropě etnické Židy. Už dost na tom, že se dnes překresluje historie osvobození Československa. Nesmíme připustit, aby stejné pokřivení potkalo i historii Cikánů, které se protektorátní vláda snažila socializovat.

-VK-
Šéfredaktor AE News



Zdroj: https://aeronet.cz/news/kz-lety-arbeitslager-a-jeho-pravdiva-historie-ktera-se-dnes-nehodi-cikani-v-cr-chteji-svuj-vlastni-holokaust-kvuli-tomu-ze-je-eliasova-protektoratni-vlada-chtela-ubytovat-a-naucit-praci/

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jaroslav Kronus

Jaroslav Kronus

17.02.2018 16:03

příspěvek uživatele Tomáš Haas — – – cítí se spokojeně. 5 min · jste pane Haasi na rozdíl od moji maličkosti obecně respektovanou personou !!!! Využiji vaši nahrávky a jako LIBERO to převedu na české poměry - viz Lety - !!!!! Po Mnichovu, kdy nás zradili dva spojenci a donutii nás vydat pohraničí nacistickému Německu přišlo do vnitrozemí cca 300 tisíc vnitřních běženců, kteří by v nacisty obsazeném území těžko přežili .... Vláda Druhé republiky musí v nových reálných podmínách stanovit režim, který vyjde maximálně vstříc nacistickému Německu a přitom zabezpečí reálný život v tzv. Druhé republice ....... Přichází Protektorát, správní a politickou agendu přebírají orgány nacistického Německa, českým a moravským úřadům přináleží náležitosti všedního dne ... 1.BŘEZNA 1939 nacistické Německo napadne Polsko, válku mu téhož roku ještě vyhlásí Velká Británie a Francie Do těchto časů zapadá i anšlus Rakouska a převzetí politické, ekonomické, správní i zde přebírají orgány nacistického Německa a nacizujících kolaborantů rakouských / sic / !!!!! Protektorát B u M vystavený tlaku okolního světa přebírá politický režim autoritativní demokracie zavedený vládou tzv. Druhé republiky a po okupaci a následném napadnutí Polska přechází ipso facto na válečný výrobní režim,kterému podřizuje i některé procesy vnitro" státního " života . Jedním bylo i zavedení pracovních - internačních - lágrů pro osoby žijící potulným a cikánským způsobem života, které měly- kromě mnoha lidí sem eskortovaných po absolvování výkonu trestu- tuláky, kočovníky apod provést cca 90 denní resocializaci počínaje návyky osobní hygieny a konče pracovníky návyky obecně. - srovnej , v jakém rozsahu se s těmito skutečnostmi setkáváme i 30 let po předání moci nomenklaturními komunisty svobodným zednářům a apologetům globalizace a jakou tvoří překážku při snaze socializovat skupiny lidí , které jsou až nápadně indentické s těmi, kteří byli od roku 1940 - do ledna 1942 například v Letech soustředovaní / sic ! / !!!!!... Asi všichni víme KDO , kdy a jak rozhodl o defenitivním řečení tzv. židovské otázky !!!!! Co je ale velice důležité, přímo fatální - vše bylo sveřeno Říšskému bezpečnostnímu úřadu, po něhož spadalasamá vybraná společnost - SS, Gestapo, správa KONCENTRAČNÍCH TÁBORŮ atd.apod ..... Po atentátu na R.Heydricha a skutečnostmi s tím nejenom souvisejícími, ale hlavně následujícími si vedení nacistického Německa vynutilo i na vedení Protektorátu personální změny v jeho řadách tj. osoby řekněme spíše loajální otázce české v poměrech protektorátu samotného jsou nahrazeny vysovenými kolaboranty a aktivisty !!!! Tábor Lety řízený či spíše spravovaný protektorátním MV - odchází protektorátní ministr vnitra gen. četnictva Ježek - a na jeho místo nastupuje světe div se - jeden z dědů fraile Kaslové - pan Bienert a ministerstvo samotné je ve věci připravovaného holocaustu romského podřízeno omisaři gestapa Bohmovi / sic ! / !!! To byl nejvyšší funkcionář ge-sta-po na území Protektorátu B u M a jak jsem již výše naznačil, tak Gestapo bylo součástí RSHA tj. říšského bezpečnostního úřadu..... Tábor proměněný v " koncentrační " či spíše sběrný coby předstupeň likvidace českých Romů je skutečností, jako je skutečností že jeho hlídání českými četníky bylo lidskou tragedií pro obě strany. Prvorepublikový četník tj. do jisté míry elita národa pověřený " hlídáním " mnoha četných kočovných rodin nedbajících základní hygieny, tábor dimenzovaný tuším na cca 300 lidí jich ml 3,5 více a snad více jak poloviny tvořili děti včetně poddimenzovaných hygienických a logistických možností musel skončit z logiky věci hygienickou až epidemiologickou katastrofou... Že nacistické úřady velice rychle vyhodnotili v druhé polovině roku 1942 stav ejenom jako ZDRAVOTNÍ , ale i bezpečnostní riziko a daly povel k jeho LIKVIDACI převozu zdravých Romů do KT k provedení " definitivního vyřešení " jesice nikoliv Epizodní či diskontinuální, ale v jiné KVALITĚ ve smyslu vnímání ZLOČINŮ !!!!!! P.S. I zde čeští četníci na rozdíl od UKRAJINSKÝCH A LOTYŠSKÝCH vachmanů z algemeine SS- Waffen střežící KT obstáli v daném historickém kontextu, i ZDE a to tuplovaně platí co řekl současný ministr zahraničí SRN - holocaust je výplodem i dílem německho ducha se všemi konsekvencemi i implikacemi !!!! Tečka ... To že na rozdíl od polských vládních představitelů máme když ne přímo kolaboranty, tak svěšené hlavy , bohužel !!!!!! To spíše něco vypovídá o nás a těch, které si volíme !!! Presstituti a političtí kolaboranti - zejména někteří političtí přivandrovalci do KDU- ČSL to ale nevzali za správný konec a aby nakonec v případě předčasných voleb nezplakali nad výdělkem :)))))).... ale to už je jiný příběh !!! Tomáš Haas 9 únor v 20:53 · Také jste si všimli, jak se vina za zlo druhé světové války a za Holokaust rozděluje na všechny evropské státy a národy, jak viníkem už není německý nacismus, ale my všichni, náš extrémní nacionalismus, manifestující se dnes v odmítání jednoty v Evropské unii a lpění na suverenitě našich zemí? Přiznám se, že mám obavy, když se kryje konkrétní viník poukazy na abstraktní nejmenované "evropské národy"a jejich státy. Nemyslím, že angličtí, polští a čeští letci odráželi útoky Luftwaffe nad Londýnem pro to, aby rozbíjeli jednotu Evropy. Nemyslím, že jejich kolegové riskovali každou noc své životy pro svobodu své vlasti v náletech na Německo proto, aby totéž Německo mohlo stavět koncetrační tábory. Nemyslím, že miliony sovětských vojáků padly proto, aby Německo a nacismus zůstaly bez viny. Nemyslím, že se britští, američtí a kanadští vojáci vylodili na útesech a plážích Normandie proto, aby upevnili Hitlerovu Novou Evropu a její vládce. Nebyl to extrémní nacionalismus, co je motivovalo. Motivovalo je vlastenectví, pojem, který už dnes není považován za ospravedlnitelný a tolerovatelný.


 
Kateřina Muchová

Kateřina Muchová

12.02.2018 15:52

Pracovní tábor nebo koncentrační tábor?Je jedno jak tomu kdo bude říkat,to že tam v nelidských podmínkách lidé umírali je holí fakt a podíleli se na tom Češi za velké podpory třetí říše kterým rádoby čeští vlastenci poklonkovaly jen aby oni se neměly špatně.Nakonec ke konci války byly z tábora odvezeni do Osvětimi kde je všechny povraždily.A když už si přejete pane Děda Dědovič zase vystavět takové tábory tak mezi majoritou je také spousta netáhel kteří by tam patřili.


 
Děda Dědovič

Děda Dědovič

12.02.2018 14:36

Jsem pro zrušení vepřína a znovu postavení tábora v několika větší míře, aby se tam netáhla naučila pracovat.


 
Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry;  je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Hrozí snad v Izraeli předčasné volby a spadne klec na premiéra Benjamina Netanjahua dřív než přijede do Česka? Vyšetřování jeho trestních kauz, které se táhnou od loňského roku, může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Byl to báječný měsíce roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy... Oba, i s Köcherovou manželkou Hanou, se před 32 lety chystali na výměnu svého věznění za svobodu.

Mladé lidi budou školit o demokracii Wollner z ČT a Bakalovi redaktoři?! Petr Žantovský vysílá zásadní výzvu ministerstvu...

Mladé lidi budou školit o demokracii Wollner z ČT a Bakalovi redaktoři?! Petr Žantovský vysílá zásadní výzvu ministerstvu...

TÝDEN V MÉDIÍCH V probíhajícím sporu o Český rozhlas se nehraje o svobodu slova, ale o vliv na zpravodajství jako v České televizi. Petr Žantovský v tom vidí analogii se situací z období televizní krize, kdy politici kapitulovali a předali Kavčí hory do rukou tamních redaktorů. Mediálního analytika rovněž zaujalo, že se rozjíždí program, v jehož rámci bude šéfreportér ČT Marek Wolner a lidé z Bakalovy party jezdit po Česku a školit studenty o demokracii. Moc by ho zajímalo, jestli na to bývalá ministryně školství Kateřina Valachová vypsala výběrové řízení a jak k tomu došlo, že zvítězily zrovna Evropské hodnoty nově vedené pornohercem Jakubem Jandou.

Trojka vypečených investigativců John-Kroupa-Klíma ještě nedávno jela vesele

Trojka vypečených investigativců John-Kroupa-Klíma ještě nedávno jela vesele "investigativně" dál a vpřed, než Klíma poplival svého kámoše z mokré čtvrtí Johna, který prý nebyl novinář, natož dobrý...

Nyní je na čase vyprávět příběh partičky investigativních mistrů světa a popsat jejich trapný držkopád z nadoblačných výšin vlastní nadutosti. Bylo 12. února 2010, když byla v televizi uvedena 13. komnata Josefa Klímy, kterou pro diváky tohoto cyklu spolu s režisérkou Adélou Sirotkovou otvíral Klímův přítel a známý investigativní novinář Janek Kroupa.

Poslední domácí zprávy