• Pátek, 17. září 2021
  • Svátek má Rukojmí Naděžda

Pravda o Katyni ?
Počet návštěv: 2543

Pravda o Katyni ?

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Oficiálně podle posledních zdrojů se předpokládá, že v Katyni jsou pochovány 4000 polských důstojníků, dále 7 až 10 tisíc vězňů NKVD a asi 500 sovětských válečných zajatců zastřelených Němci v roce 1943.

7. Červen, 2015 – 21:17,    Zdroj: Zvědavec…

Oficiálně podle posledních zdrojů se předpokládá, že v Katyni jsou pochovány 4000 polských důstojníků, dále 7 až 10 tisíc vězňů NKVD a asi 500 sovětských válečných zajatců zastřelených Němci v roce 1943. Němci však zastřelili v Katyni nedaleko Kozích hor ještě další tisíce ruských válečných zajatců, Poláků a židů. Ve velkém polském památníku v Katyni jsou důkazy o zavraždění polských důstojníků údajně ruskými čekisty. Ale existuje mnoho důkazů, že uváděné důkazy jsou nevěrohodné,

Gorbačov po převzetí moci urychleně předal Polsku písemné doklady o katyňském masakru. Při takovém hodnocení důkazů už nepřekvapí, že polská strana představila v letech 1990 – 1995 řadu „sovětských“ dokumentů z počátku roku 1940, které mají dokazovat účast NKVD na těchto popravách.

Polští důstojníci v Katyni jsou představováni jako nevinné oběti. Jenže kolik ze zde zastřelených důstojníků se osobně zúčastnilo útoku na Smolensk a Kyjev v letech 1918 - 1920? Kolik z nich vlastnoručně zabíjelo ruské zajatce v letech 1920 -1921 (počet povražděných vojáků - zajatců Rudé armády se pohybuje kolem 80 tisíc), kolik z nich se zúčastnilo trestných operací proti ukrajinským rolníkům na ruském území obsazeném v roce 1920. A konečně i kolik z nich se společně s Němci zúčastnilo v roce 1938 vpádu do Československa při anexi Těšínska?

Oběti v Katyni se připomínají s velkou slávou. Ale Poláci by nejraději zapomněli na 3128 Poláků, kteří zahynuli v sovětském zajetí v letech 1941 -1945. To byli ti, kteří bojovali na straně wehrmachtu na východní frontě a padli zde do zajetí. Jedním z nejvíce střeženým tajemstvím oficiální Varšavy je - kolik stovek tisíc Poláků šlo dobrovolně do služby Hitlerovi proti SSSR. Varšavu nezajímá osud 60 277 Poláků, kteří upadli do sovětského zajetí v letech 1941 – 1945. Bavíme se ovšem jen o těch, kteří v této době měli na sobě uniformu wehrmachtu či vojsk SS. Celkem – jak do wehrmachtu, tak do vojsk SS – vstoupilo kolem půl milionu polských dobrovolníků. Mezi nimi byl i Josef Tusk – dědeček polského premiéra. Jeho vnuk je dnes superpravicovým představitelem, který se dostal až na špici EU. Jablko nepadlo daleko od stromu.

Na začátku osmdesátých let se situace v Polsku začala vyhrocovat. Již v roce 1976 vznikl Výbor ochrany dělníků nezávislý na vládě. V roce 1980 vznikly nezávislé odbory „Solidarita“. V létě téhož roku proběhla v Polsku vlna stávek, které vyvrcholily v gdaňských loděnicích. Do čela Solidarity byl zvolen Lech Walesa. Dnes po otevření archivů jsme se dozvěděli, že to byla dlouho připravovaná operace CIA, špionážních služeb NATO a všechno přicházelo z Bílého domu. Zahájení masových demonstrací „den protestu”  bylo naplánované na 17. prosince 1981. Stávky měly přerůst v obsazení státních úřadů, především rozhlasu a televize. Na zasedání vedoucích regionálních orgánů Solidarity 6. prosince už nic nezanechalo pochyb o plánech kontrarevoluce. Začátkem prosince měli kontrarevolucionáři značné zásoby zbraní. Byly zasílány ze zahraničí. Jen z USA byl učiněn pokus přepravit přes Rakousko pod rouškou „dodávek potravin” střelné zbraně, tříštivé granáty a časované miny za milión dolarů. Jacek Kuroň, Walesův rádce jasně řekl: „Už dnes je při paralyzování moci třeba připravovat půdu pro její uchvácení.” „Nekrvavé povstání? Ale to je přece směšné! Oběti budou — a nemalé. Musíme to takhle udělat a nesmíme si to tak brát k srdci.” Byly nalezeny seznamy všech členů Polské sjednocené dělnické strany spolu s instrukcemi, co s těmi lidmi udělat. Našlo se připravené provolání, v němž se pravilo: „Voláme všechny skupiny Solidarity, aby okamžitě přistoupily, lhostejno jak, k likvidaci všech soudců, prokurátorů, stranických tajemníků, pracovníků bezpečnosti bez ohledu na pohlaví a spolu s jejich rodinami.”

Třináctého prosince přesně o půlnoci nejvyšší ústavní orgány PLR zavedly na celém území republiky výjimečný stav. Nová Vojenská rada národní záchrany začala jednat. Extremističtí vůdcové Solidarity byli internováni stejně jako vůdcové Konfederace nezávislého Polska. Po zásahu armády došlo na vystřízlivění řadových členů Solidarity, kteří již byli unaveni chaosem a anarchií. Kontrarevoluční nadšení opadávalo. Výjimečný stav, trvající v Polsku jeden a půl roku, nebyl výjimečným stavem v plném smyslu slova. Osoby, které ještě zůstávaly v internaci, se postupně propouštěly. Jediné, co se žádalo na internovaných, aby mohli být propuštěni, byl podpis pod závazek nenarušovat právní pořádek v zemi a nezabývat se činností, která by byla v rozporu s Ústavou PLR a zákony. Výjimečný stav byl plně zrušen 22. června 1983.

Evropský soud pro lidská práva v roce 2014 vynesl naprosto senzační nález! RUSKO NENESE ODPOVĚDNOST ZA VRAŽDU TISÍCŮ POLSKÝCH DŮSTOJNÍKŮ V KATYNI! Přelomový rozsudek přepsal historii.  „Dokumenty“, předložené za Gorbačova a Jelcina, svědčící o tom, že z popravy desítek tisíc polských důstojníků je vinen Stalin a sovětská strana, shledal soud podvrhem. Je to skutečně senzační rozsudek. Znamená to, že za posledních 20 let se ruské vedení neustále kálo za zločin, kterého se ve 40 letech dopustil někdo docela jiný. Někdo z okolí prezidenta Gorbačova měl potřebu zkompromitovat ruské dějiny i samotného Stalina. Co je ale ještě důležitější, že bylo třeba, aby k tomu došlo těsně před rozpadem Sovětského svazu.“

Polsko chce válku s Ruskem z historických důvodů. Obsazení části Ukrajiny a znovuvytvoření Velkého Polska je pouze učebnicovým scénářem možné motivace. Ve skutečnosti jde o jinou snahu, totiž o obrovské úsilí Varšavy, aby převzala vedoucí úlohu slovanských a obecně i post-komunistických zemí v Evropě. Poláci se snaží o uchopení této slovanské vůdčí pozice velmi dlouho, už od středověku. Konečným cílem je eliminace Moskvy jako mocenského centra ve Východní Evropě a jeho přesunutí do Varšavy.

Zdroj: http://www.zvedavec.cz

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Hon na hyeny

Hon na hyeny

V článku „Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK“ z 14.srpna 2021 jsem komentoval zprávu CTK z jednoho dílčího jednání zlínské pobočky Krajského soudu Brno, aniž bych řádně vysvětlil, o co se v procesu jedná. Není to ostatně zřejmé ani ze zmíněné zprávy ČTK. Proto se k příběhu vracím.

Média nám ukazují svou nejodpudivější tvář

Média nám ukazují svou nejodpudivější tvář

Média nám ukazují svou nejodpudivější tvář. Nejprve vyšel na Novinkách totálně manipulativní článek o smrti malého děvčátka na covid, kde autoři spekulují, že ho nakazila jeho vlastní matka, která brojí proti očkování. Jako kdyby si článek napsal majitel Pfizeru… I když – tak průhledně blbě by to asi neudělal ani on. Mrkla jsem do komentářů a ejhle – průhlednost a manipulativnost článku odhalila většina komentujících. Po nějaké chvíli ale byla možnost komentování u článku zrušena.

Nestarej se, co má soused na dvoře, ale starej se, abys sám měl ve stodole!

Nestarej se, co má soused na dvoře, ale starej se, abys sám měl ve stodole!

Z nevyžádaných emailů od Pirátů, které čas od času dostávám od pana Tomáše Poláka, mi bylo mimo jiné emailem sděleno, cituji: Europoslankyně Markéta Gregorová je ráda, že si Evropská komise uvědomuje závažnost aktuálních problémů na hranici s Běloruskem. „Souhlasím s tím, že posílání migrantů na hranice s Polskem a Litvou je opravdu praktikou hybridní války ze strany Lukašenka. Evropa se tomu musí postavit čelem a nemůžeme zavírat oči před diktátorským režimem a vydíracími praktikami Běloruska. Jsem také ráda, že se bude Komise věnovat v následujícím období dalšímu potírání nucené práce. Zákaz prodeje výrobků např. z internačních táborů muslimských obyvatel čínské provincie Sin-ťiang, Ujgurů, či dětí je cesta správným směrem,“ říká europoslankyně Gregorová.

Měl jsem obhajovat ruského občana Alexandra Frančettiho

Měl jsem obhajovat ruského občana Alexandra Frančettiho

Ano, z hlediska jeho vydávací vazby do Ukrajiny. Během neděle mi volali známí, zda bych se věci podujal a já byl připraven pomoci. Potom volala jeho dcera a řekla, že spolu s matkou jedou do Kongresovky spolu s jejich advokátem. Na rovinu. V této zemi žádný advokát by nezměnil výsledek, ale měl jsem přece jenom větší naději, že jsem znám jako tzv. přítel Ruska. Toto není demokratická a svobodná země.

Poslední domácí zprávy

Hon na hyeny

Hon na hyeny

V článku „Česká justice převzala nepřesnou zprávu ČTK“ z 14.srpna 2021 jsem komentoval zprávu CTK z jednoho dílčího jednání zlínské...

Prokletí Afghánistánu

Prokletí Afghánistánu

Někdy si člověk musí vybrat mezi tím, co cítí srdce a tím, co říká zdravý rozum. Nepřijímat k trvalému pobytu v ČR! I ty, spolupracující s...