• Pondělí, 16. prosinec 2019
  • Svátek má Rukojmí Albína

Chvilka mediální hysterie
Počet návštěv: 1422

Chvilka mediální hysterie

Lubomír Vylíčil Článek od Lubomír Vylíčil

Tak se nám ta kampaň hezky rozjíždí. Sotva president Zeman jmenoval druhou  Babišovu vládu, propukla v médiích očekávaná bouře. Publicisté, celebrity, mediální hvězdy a neúspěšní politici se hlasitě otřásají hnusem a křičí pohoršením. Koordinovaně, jako podle jedněch not.

Linka hlavní melodie, tohohle koncertu nenávisti, je jasná.  Jmenování vlády podporované komunisty na den popravy Milady Horákové. A někteří, v historii zběhlí profesoři polititologie dodávají, že je to, prosím pěkně,  i na výročí slučovacího sjezdu KSČ a Sociální demokracie. Dodávají to jako třešinku na dortu a bombónek pro kavárenské fajnšmekry. S podtitulem, jak jsou dobří. I v hodu lejnem.

Aby bylo jasno hned na úvod. Nejde tu o žádnou obhajobu Babišovy vlády. Na to v ní sedí příliš mnoho těch, co zemi dovedli tam, kde je. Nebo jejich náhradníků. K tomu je splácaná neuvěřitelným způsobem z hlavní vítězné a hlavní poražené strany, tak, aby se Brusel nažral a republika zůstala pokud možno celá. Nejde tu ani o obhajobu komunistů, nebo nedejbože jejich režimu. Jde o poukázání na kampaň, která nepříjemně připomíná doby minulé.

Už tehdy se používala k diskreditaci protivníka jednoduchá metoda. Spojení (člověka režimu nepohodlného) s něčím, co je normálnímu občanovi odporné. Čeho se štítí a hnusí. Proto kdykoli se tehdejší televize rozhořčovala nad nějakou aktivitou “rozvracečů a živlů” z prostředí disentu, vždy a neomylně byl v jejím záběru nějaký odporný týpek. Nebo ještě lépe skupinka pražských feťáků.

Podobné je teď (účelové) spojování Babišovy vlády s komunisty a terorem padesátých let. Ano, byla to hnusná doba. Ale už je historií. Už téměř 70 let. A dnešní KSČM, zosobněná Filipem a spol,  je úplně někde jinde. Co jí chcípl Sovětský svaz a pominula jakákoli naděje na “světovou revoluci”,  přešla k poněkud odlišným aktivitám, zájmům a starostem. Už ne popravy, kolektivizace, nebo znárodňování. Ze všeho nejvíc ji teď, jak se zdá podle vyjádření jejího ústředního výboru, zajímají změny ve vedení ČEZu a “odpovídající” zastoupení jejich lidí ve správních radách polostátních firem. Už žádná revoluce. Ale krmelec a sociální jistoty. Pro funkcionáře.

Povšimněme si také složení husí, co se teď na povel rozkejhaly. Kromě hysterických, ultraliberálních novinářů, kteří to mají tak nějak v popisu práce (z Bruselu) jde především o politiky, vesměs vůdce  neúspěšných stran. O všechny. V jednom pytli tu máte celý ten “demokratický blok”. Kalousek, Pospíšil, Fiala, Gazdík a samozřejmě Bělobrádek.

Durdí se, že vítěz voleb bude mít svou vládu, aniž by je napadlo se zamyslet, co vedlo k tomu, že se oni sami ocitli na okraji sněmovny i politického dění. Nad zajímavým úkazem, že jejich blízkost k propadlišti za okrajem sněmovny podivuhodně přesně kopíruje míru “proevropskosti” jejich stran. Čím více lásky k Evropě, tím blíže k pětiprocentní hranici.

Obzvláště farizejský je nářek profesora Fialy. Dva dny po volbách dostal nabídku. Teď mohl sedět ve vládě a s ním 4 – 5 ministrů z jeho partaje. Na silových a ekonomických rezortech. Dokonce i to zrušení, nebo omezení EET by mu Babiš zkousl… Jenže místo aby prosazoval zájmy svých voličů a pokusil se aspoň v maličkostech korigovat a usměrňovat rozhazovačné a protipodnikatelské prostředí ČR , byl “zásadový”.  Že jako s trestně stíhaným premierem néé, né a né.

On si snad vážně myslel, že to někdo ocení! V zemi kde jsou účelová trestních oznámení už po léta způsobem konkurenčního boje. V zemi, kde byl vysoký funkcionář často vláčen medii a soudy, aby se nakonec ukázalo, že šlo o pitomost. Z mnoha příkladů si můžeme uvést třeba toho nešťastného ministra informatiky, Vladimíra Mlynáře, kterému napařili pět a půl roku za něco, co neudělal. A až po třech letech tahanic, v roce 2008 nejvyšší soud konstatoval,  že k žádnému trestnému činu nedošlo. O pádu vlády, ze kterého se nakonec vyklubala jedna mocichtivá fůrie, co nezdanila kabelku, je pak škoda slov.

Ne, lid si nemyslí, že by byl Babiš svatý. Tuší, o koho jde. Ale účelovost tohohle “trestního stíhání” bila do očí až moc. Zkrátka politika “antibabiš”, zvláště ve spojení s odpornými,  svatouškovsky morálními kydy, se ukázala jako jasný propadák. Že to profesorovi politologie doposud nedošlo, je fakt s podivem.

Další, ještě větší chybou, byla úporně opakovaná mantra, že “patříme na Západ”. Právě v době, kdy všechny věci, které občánka skutečně štvou, ohrožují a ztrpčují mu život, přicházejí právě odtamtud. Nejen ty obligátní kvóty, na povinné přijímání cizích, do společnosti nezařaditelných, a navíc agresivních parazitů. Ale i další nesmyslné novoty, bořící občánkův důvěrně známý svět. Propagace úchylnosti, gender, s indoktrinací dětí, jaká snad ani za bolševika nebyla, agresivní feminismus, rozvracející normální vztahy mezi muži a ženami,  ekologické nesmysly, omezující ho čím dál více, všudypřítomná propagace nepříjemných menšin, rozvracející řád, regulace každého prdu a konečně politická korektnost s otevřenou cenzurou, snažící se mu (už zase) ucpat ústa.

Kdo se proti tomu, co pro občana představuje dnešní Západ, zosobněný Bruselem, nevymezil, nebo to ještě (opatrně) podporoval, dopadl tak, jak menší strany toho slavného demo-bloku. Člověk by předpokládal, že takový profesor politologie by mohl být dostatečně znalý a schopný, aby si trendy uvědomil a dokázal je využít jako první. Aby nezůstával v zajetí frází na ztracené vartě (bruselského) elitního liberalismu, který čím dál více procitajících občanů z duše nenávidí. Ale néé, patříme na Západ…

No a tahle parta zkrachovalých politiků, podporovaná médii, která už dávno slouží cizím zájmům, se domnívá, že svým pokřikem o “jmenování vlády opřené o komunisty na den výročí popravy Milady Horákové” něco změní. Že když dostatečně pomažou mediálním lejnem Babišovu vládu, poplivou nemilovaného presidenta a ukážou se (spolu s dalšími kavárníky) jako pohoršený “morální maják společnosti”, že se ovečky vrátí. Že pokorně přilezou ke křížku. Že zase zaplní osvědčené ovčince klasických stran. A že s pokáním za své pomýlené rozhodnutí u posledních voleb opět vyrazí (pod jejich velením) rozhodně a pevně k bruselskému euro- štěstí….

Smůla, Fialo a spol. Nevrátí. Ne z lásky k Babišovi, nebo dokonce k socanům. To ne. Ale proto, že vy a celý ten váš demo-blok pro ně představujete ještě mnohem horší variantu!

Lubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici. Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztah ke katolicismu. Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.06.2018 19:53

Vznikla jakási vláda,ale dosud důvěru nemá a není jisté,zda ji také získá,aby se ukončila vleklá krize politiky.A to je vina pouze politických partají a jejich prodejných členů.O vedení partají si snad už nikdo iliuze nedělá.KSČM se vydala cestou socanů podle not místopředsedy Jiřího Dolejše.Ostatní osoby ve vedení partaje jsou jen obyčejné figurky typu pěšců v šachách.Co si myslí šéfové partají je prezentováno jako vůle občanů(kdyby lidé věděli,co chceme udělat,tak by nás nevolili).To je způsob provádění politiky v tomto státě.Proto se parlamentní demokracie neosvědčila.V politicích je stále vědomí,že oni jsou něco víc a hloupý národ to akceptuje.


 
Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci

Ten luxus neměli předchůdci Borise Johnsona; ani iniciátor referenda David Cameron či Theresa Mayová. Johnson dosáhl nejlepšího výsledku od éry premiérky Margaret Thatcherové v 80. letech; po více než 9 letech, co jsou konzervativci u moci

Je třeba jásat? Kolik bude stát skoro čtyřleté pídění se po brexitu? Tomuto mnoha miliardovému tunelu nejen v Evropě na úkor daňových poplatníků nenapomůže drtivé vítězství konzervativců Borise Johnsona; znamená brexit na konci ledna a proměnu Británie podle konzervativních plánů v následujících měsících a letech.

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Jak baron Prášil, pardon, ne šlechtic, nýbrž právě ten potulný žvanil Tomáš Etzler poskytl nedávno dlouhatánský rozhovor pro SeznamZprávy mimo jiné odpovídal na otázky. Čína, kam se podíváš. Česko už několik týdnů řeší spory s touto komunistickou zemí.

Jan Padych - Lámání křížů (5.)

Jan Padych - Lámání křížů (5.)

Hezkých pár hodin trčel ve svém pokoji. Sotva mrštil tašku s učením do mezery mezi skříní a knihovničkou, hodil se na lůžko a ležel jako mrtvola. Kdosi několikrát nahlédl, ale on ani neuznal za vhodné se pohnout, aby viděl. Nechtěl se hýbat. Manuel se taky nehýbe. Drží ho někde v lednici, má úplně všechno za sebou. Satan s ním!

Poslední domácí zprávy