• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

Migrace bezesporu patří mezi nejčastěji skloňovaná slova v posledních letech, nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Počet návštěv: 224

Migrace bezesporu patří mezi nejčastěji skloňovaná slova v posledních letech, nejen v Česku, ale v celé Evropě.

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Populisté toto téma zneužívají ke svému zviditelnění a používají jej k šíření, ať už zkreslených nebo dokonce nepravdivých informací. Naši experti se tomuto tématu pravidelně věnují, a proto Vám přinášíme další přehled o vývoji v období od dubna až do června.   

Naprosto zásadní událostí celosvětového významu byly uplynulé evropské summity. Nejdříve zamířil americký prezident Donald Trump na setkání všech členských států NATO v Bruselu, aby společně s lídry ostatních zemí diskutoval o společné bezpečnosti v současné době. Následně pak zamířil do finských Helsinek, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Obě události mají i svůj skrytý význam, a proto by Vám ani tento policy paper neměl uniknout. 

Možná ale raději dáváte přednost tuzemské politice před mezinárodní. Pokud ano, mám pro Vás skvělou zprávu. OECD nedávno vydalo výroční zprávu, ve které se věnuje i aktuálním výzvám pro českou ekonomiku a trh práce. Vybrali jsme skutečně nejdůležitější informace, které jsme zpracovali do stručného policy paperu. 

Myslím, že by byla velká škoda nevyužít současného krásného počasí k rozšíření vlastního obzoru a věřím, že Vás tato témata budou zajímat. 

Migrační krize: duben–červen 2018

Situace ohledně migrační krize ve Středomoří je stabilní a mírně příznivá. Od začátku roku 2018 přišlo na území EU cca 43 tisíc lidí, což je v porovnání se stejným obdobím minulého roku pokles o 37,4 %. Ke snížení přispěla aktivita libyjské pobřežní stráže, která zamezuje migrantům nastupovat do lodí pašeráků. V roce 2018 poprvé nejvíce migrantů přijalo Španělsko (16 354), následované Itálií (16 326) a Řeckem (13 120). Letos také na moři zemřelo nejméně lidí od roku 2014, do června UNHCR hlásí 1063 obětí, což je zhruba o třetinu méně než v předchozím roce. Vyšší aktivita Libyjců také proměnila deklarovanou národnost žadatelů o azyl. Z celkových 43 096 migrantů bylo 22,1 % Syřanů a 11,2 % Iráčanů. Naopak počty Nigerijců, Tunisanů a Eritrejců se značně snížily. Stále však platí, že většina žadatelů jsou muži (59,5 %), ženy tvoří 25 % a nezletilí bez ohledu na pohlaví 15,5 % všech příchozích (respektive registrovaných). Část migrantů, kterým se podaří bez úhony či zadržení přeplavit přes Středozemní moře, pokračuje do jiných zemí po vlastní ose a ve statistice nejsou zahrnuti. Přesný počet takových lidí uvnitř Schengenského prostoru není znám, odhady se pohybují v desítkách až stovkách tisíc osob.

V textu se dále dozvíte, jaký vliv má zvýšená kontrola libyjské pobřežní stráže na statistiku příchozích? K jakým závěrům došel evropský summit? Jaká je historie společné evropské azylové politiky a proč o azyl musí migrant požádat v první evropské zemi? Jaký je postoj hnutí ANO k evropské migrační politice?

ČTĚTE VÍCE

Evropské summity a Donald Trump

Americký prezident Donald Trump minulý měsíc absolvoval návštěvu dvou evropských summitů. Nejdříve se zúčastnil summitu NATO v Bruselu, který se zaobíral širokou škálou témat jako jsou transatlantická spolupráce a bezpečnost, výdaje na zbrojení členských zemí NATO, operací Resolute Support v Afganistánu, vztahy NATO s Gruzií a Ukrajinou, terorismem, možnostmi zlepšení fungování NATO v nejbližším období nebo přeshraniční mobilitou vojsk NATO. Trumpova rétorika byla od samotného počátku útočná, ať už se jednalo o neplnění závazků členských států nebo o zvyšování závislosti Německa na Rusku skrze dodávky plynu a projekt Nord Stream 2.

Na druhý summit, který proběhl v Helsinkách, je potřeba nahlížet i skrze optiku blížících se listopadových voleb do amerického Kongresu. Mnozí experti se totiž shodují, že tyto volby budou jakýmsi referendem o Donaldu Trumpovi, jehož popularita od nástupu do Bílého domu strmě klesá. Administrativa Donalda Trumpa dále štěpí samotnou republikánskou stranu. Svůj odchod ze Sněmovny reprezentantů na konci tohoto funkčního období již oznámilo více než 40 republikánů, a americká média tak mluví o republikánském exodu.

ČTĚTE VÍCE

Aktuální výzvy pro českou ekonomiku a trh práce vyplývající z výroční zprávy OECD

Podle výsledků průzkumů OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development) se životní úroveň v České republice rychle zvyšuje, což dokládá i růst HDP na obyvatele na úroveň 82 % průměru OECD v roce 2017. Tuto skutečnost vyzdvihl ve svém projevu před Poslaneckou sněmovnou i Andrej Babiš, když 11. července 2018 žádal o její vyjádření důvěry. Podle odhadů OECD může Česká republika v tomto roce očekávat růst o 3,8 %, v roce 2019 pak o dalších 3,2 %. Současný pozitivní trend ovšem čelí jistým rizikům. Hlavní faktor, který by mohl v blízké době vést k výraznému zpomalení růstu HDP, je nedostatek pracovní síly. Česká ekonomika ale stojí i před dalšími výzvami jako je například nárůst cen nemovitostí, demografické stárnutí populace či nízké mzdy.

ČTĚTE VÍCE

Šárka Prát

výkonná ředitelka 
Institut pro politiku a společnost

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

08.08.2018 20:02

Opět jedna prodejná evropanka.Se snahou o světovost nedodržuje pravidla českého pravopisu.Ale chce radit a nařizovat,co si mají občané myslet a co mají dělat.Hlavně poslouchat zahraniční žvanily,kteří to s námi myslí tak dobře(jen se to vždy obrátí proti nám).


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy