• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

Marian Kechlibar je u vytržení z příběhu Somálce v německých novinách: Čekal bych minimálně doživotí, místo toho tisíc euro měsíční dávky a klidný život v Německu
Počet návštěv: 452

Marian Kechlibar je u vytržení z příběhu Somálce v německých novinách: Čekal bych minimálně doživotí, místo toho tisíc euro měsíční dávky a klidný život v Německu

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Matematika Mariana Kechlibara zaujal příběh pobřežního piráta, který u somálských břehů přepadal lodě, ale dnes v poklidu žije v Německu.

Mariana Kechlibara zaujal příběh piráta, který spolu s dalšími kumpány přepadal lodě u somálských břehů. Jenže v roce 2010 přišel zlom. Loď, na kterou piráti zaútočili, si stačila zavolat pomoc. Nedaleké nizozemské vojenské plavidlo se s piráty poměrně rychle vypořádalo. Zločinci skončili u soudu v německém Hamburku. Někteří dostali jen tresty do dvou let, protože byli moc mladí. Alespoň podle názoru německé justice. Starší piráti dostali šest až sedm let vězení.

Německý deník Die Welt se podíval, jak se odsouzení piráti mají dnes. Všichni jsou z vězení venku. „Čtyři se vrátili do Somálska a německý stát jim přispěl na letenku. Jeden se přestěhoval do Švédska. Pět jich požádalo v Německu o azyl. Ač jim nebyl udělen, dostali tzv. Duldung, periodicky obnovovaný příslib, že je německé úřady nedeportují. A k němu rovněž přiměřené sociální dávky," informuje české čtenáře Kechlibar.

„Celou záležitost rozvířila v hamburském senátu opoziční AfD. Problém je jednoduchý: somálský zastupitelský úřad nechce svým nezdárným krajanům vystavit nové pasy, tudíž je Německo v souladu se svým právem musí trpět na svém území a živit je. Somálsko akceptuje zpátky pouze ty občany, kteří požádají o návrat dobrovolně. Dá se tedy čekat, že oněch pět bude v Hamburku ještě nějakou dobu doma," pokračuje matematik.

Jeden z pirátů vystupující pod jménem Abdi poskytl deníku Die Welt rozhovor. Ve vězení se prý měl moc dobře. Už proto, že po něm nikdo nestřílel. Po propuštění si našel ženu a mají spolu dítě. Žena má legální povolení k pobytu, takže je možné, že i Abdi bude smět zůstat v Německu na trvalo. Rád by zůstal. Jen se mu nelíbí, že má pořád nálepku piráta. Zdůraznil, že si odseděl své, naučil se německy, má ženu a dítě a žije poklidně. Kechlíbar k tomu dodává, že žije ze sociálních dávek ve výši zhruba tisíc euro měsíčně. Víc než polovina dávek odejde na nájem a pojištění. Pan Abdi dostane do ruky 416 euro.

Podle Kechlibara tenhle systém není zdravý. „Ne, tenhle systém není dobrý, umožňuje-li takové excesy. A lhostejno, jakými velkými ideály se přitom zaštiťuje a jak vznešenými vavříny se přitom sám věnčí. Pirátství za použití zbraní bývalo hrdelním zločinem. I dnes bych za něj čekal – vzhledem k tomu, jak závažný čin to je – plus mínus doživotí, jako je tomu ve Velké Británii nebo Spojených státech amerických," uzavírá Kechlibar.

Psali jsme:

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

10.08.2018 20:27

Co si Němci zavedou ve své zemi,nemůžeme ovlivnit.Když tam chtějí mít teroristy,tak ať je mají.Jen je v tom případě nutné uzavřít hranice a v případě nutnosti vystoupit z EU i Schengenského prostoru.Dříve,nebo později,najdou šmejdi v Bruseli způsob,jak nám sem ty netahavé vnutit.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy