• Pondělí, 18. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Romana

Dávat někomu něco za nic je amorální…
Počet návštěv: 2027

Dávat někomu něco za nic je amorální…

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Nikdy nezapomenu, když se jsem v Torontu, obklopený ostravskými Romy, co žádali o politický azyl uprchlíka z Česka, setkal s názorem jednoho z odpůrců rozhazovačné sociální politiky.

13. Červen, 2015 – 18:10

Byl to americký filozof Matt Ridley, který vydal knihu “The origins of virtue” (Původy ctnosti) s podtitulem “Human Instinct and the Evolution of Cooperation” (Lidský instinkt a vývoj spolupráce). Autor v ní hovoří také o tom, že lidské tělo se skládá asi z osmdesáti tisíc genů, z nichž sice každý sobecky sleduje jen svůj vlastní cíl, ale v zájmu funkčnosti celého našeho těla musí toto své sobectví omezit a naučit se spolupracovat.

A jelikož člověčí jedinci, jimž tyto geny přináležejí, tvoří společnost, platí podle Ridleye tento princip “genové součinnosti” také pro tuto společnost. Stručně řečeno: Lidské jednotce, stejně jako společnosti, nezbývá nic jiného, než přemoci svůj instinkt a pragmaticky se chovat mile ke svým spoluobčanům, nebo se alespoň pokusit je snášet a naučit se hrát účelovou hru, v níž je ale vždycky něco za něco. Ať jde o lidskou jednotku třeba romskou, gadžovskou, čili obecně nepřizpůsobivou.

“Pokud nebude mezi členy společnosti dohoda, co se za co vyměňuje, společenský systém se rozpadne, protože doplatí na to, že dává svým občanům neúměrně vysoké sociální výhody a amorálně slibuje, že je možné dostat něco za nic,” lze citovat slova geniálního “genového” filozofa. Stručně shrnuto a podtrženo; jestliže jedna strana může dávat víc, než druhá, resp. jedna všechno a druhá nic, a jestliže někdo bude pracovat a jiní budou obrazně řečeno jen ležet a žít z cizí práce, to je prostě amorální…

Foto: Břetislav Olšer

Foto: Břetislav Olšer

Vím, že nezaměstnanost se netýká jen nepřizpůsobivých občanů, ale i gadžů, jichž je bez práce většina. Ale teď si připomeňme, kolik bylo už investováno na úkor ostatních poctivců jen do pozitivní diskriminace sociálně vyloučených, kteří se z nemalé části “přičinili”, že dnes se musí šetřit a propouštět ze zaměstnání. Napřed byl program Podpory projektů integrace příslušníků romské komunity. Spolkl už 57 844 600 Kč. Program Podpory projektů integrace příslušníků romské komunity vydal za dalších pár milionků navíc - 24 436 620 Kč. Něco též pozřela kampaň proti rasismu -celkem 1 280 670 Kč. A aby toho nebylo málo, je tady program projektů integrace romské komunity; bratru za 12 394 250 Kč.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Jan Tříska (✝80), který by 4. listopadu oslavil 83. narozeniny, patřil k nejlepším hercům generace 60. let. Hrál Romea i roli v seriálu Třicet případů majora Zemana, mj. v díle „Strach“ o bratrech Mašínových

Tříska se chtěl původně stát tanečníkem. To mu naštěstí rozmluvil legendární herecký bard Karel Höger (†67), který ho náhodou slyšel recitovat. V letech 1955 – 1959 proto vystudoval herectví na pražské DAMU, a poté se stal historicky nejmladším členem činohry Národního divadla, podobně jako kdysi Ladislav Pešek (†79).

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Poslední domácí zprávy