• Neděle, 17. únor 2019
  • Svátek má Rukojmí Miloslava

Jaroslav Bašta: Válka místo voleb?
Počet návštěv: 724

Jaroslav Bašta: Válka místo voleb?

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Od incidentu v Černém moři poblíž Kerčského průlivu uběhl více jak týden, během té doby jsme se mohli každý den přesvědčit, že Evropa stejně jako na počátku 20. století balancuje na pokraji velké války, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Nelze vyloučit, že ukrajinský prezident Petro Porošenko využije svých třicet dnů válečného stavu k tomu, aby rozpoutal další kolo válečného konfliktu na východě své země útokem na obě povstalecké „lidové“ republiky. Z jeho dosavadních výroků lze usuzovat na to, že válku odůvodní preventivní obranou Mariupolu, který se má stát cílem jím ohlášené ruské agrese.Jaroslav Bašta:  Válka místo voleb?

Jaroslav Bašta

Pokud to neudělá, je více než pravděpodobné, že celý incident se třemi zajatými loďmi bude odhalen jako jím naplánovaná provokace. Prokáže se to při soudním procesu s 24 zatčenými námořníky. Soud bude veřejný a z toho, co bylo až doposud zveřejněno oběma stranami konfliktu, dosti jasně vyplývá, že pro obvinění z násilného překročení námořní hranice Ruské federace existují důkazy. Zásadním problém pro Ukrajinu představuje to, že lodě ruskou hranici překročily na pevninské straně Černého moře, nikoliv u břehů Krymského poloostrova.
 
 
Docela logicky se dá předpokládat, že soud se zatčenými námořníky a důstojníky Státní bezpečnosti Ukrajiny (SBU) bude probíhat v době kampaně před prezidentskými volbami na Ukrajině. To by ambicím stávajícího prezidenta zasadilo smrtelný úder. Proto se obávám, že ještě před tím než vyprší oněch třicet dnů válečného stavu, tedy v předvánoční čase, se v Donbasu (a možná i v Podněstří) rozhoří kruté boje. Další vývoj se neodvážím předvídat. Možná se jen zopakuje situace z let 2014 a 2015, ale přímý střet ukrajinské a ruské armády se vyloučit nedá.
 
Stačí si vzpomenout na události z roku 2008, kdy gruzínský útok na separatistickou republiku Jižní Osetii vedl k plnohodnotnému nasazení ruských ozbrojených sil a následné válce mezi oběma státy. Ukrajinský prezident se bude snažit (tak jako to dělá již nyní) zatáhnout do bojů Severoatlantickou alianci. Bohužel, nedá se vyloučit, že by se mu to za určitých okolností mohlo podařit.
 
Zastánců preventivní války s Ruskou federací je dost nejen na Ukrajině a v českém mediálním prostoru. Jejich plány asi nejlépe vysvětlil na vlnách Českého rozhlasu politický analytik Petr Pojman. Ten doporučuje přímou evropskou vojenskou účast v konfliktu s Ruskem na východní Ukrajině, s odůvodněním, že lépe teď tam, než později u nás doma. Podobně uvažovali politici, vojáci a novináři v roce 1914 a podařilo se jim zničit Evropu.
 
Asi bychom si všichni měli přát něco jiného pod stromeček než nesmyslnou válku.
(rp,prvnizpravy.cz.)
 
Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Vladimír  RUDOLF

Vladimír RUDOLF

05.12.2018 09:19

Zpráva Bezpečnostní rádoby Inteligentní služby a představitelů členských států NATO je pouze účelový blábol pro hluchoněmé na podporu Jedinné povolené pravdy Divokého Západu .


 
Petr Majevský

Petr Majevský

04.12.2018 19:40

Znovu se ukazuje,že čeští politici a různí političtí analytici mají v hlavě něco úplně jiného,než mozek.Big Brother rozhodl,že se bude válčit(hlavně mimo jeho území) a čeští debilové,v duchu hesla poturčenec horší Turka,už se předhánějí ve snaze zalíbit se.Oni totiž do té války nepůjdou a jejich fakani také ne.Tak proč by si trošku nepomohli podporou Washingtonu a dalších vyvolávačů války.Je vidět,že už je v Evropě dlouho mír a mnoha rádoby elitám to vadí.


 
Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Ber či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Beer či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Bude to deset let od chvil, kdy se 24. února 2009 uskutečnil v Domě knihy Kanzelsberger v Praze na Můstku křest knihy „Deník z doby válečné“ Ludvíka Svobody. Rukopis k vydání připravila jeho dcera Zoe Klusáková-Svobodová. Jde o první úplné vydání válečných zápisků významného československého důstojníka z období červen 1939 až leden 1943.

Kupujte zbraně od USA a ne od Ruska a Číny, je to bezpečnostní riziko; zvyšujete rozpočty na obranu, aby bylo NATO nejsilnější. Uvalte další sankce na Východ, odkud hrozí největší nebezpečí světu…

Kupujte zbraně od USA a ne od Ruska a Číny, je to bezpečnostní riziko; zvyšujete rozpočty na obranu, aby bylo NATO nejsilnější. Uvalte další sankce na Východ, odkud hrozí největší nebezpečí světu…

Během víkendové mnichovské bezpečnostní konferenci to však jiskřilo hlavně mezi USA a Německem, potažmo celou Evropskou unii. Proto americký viceprezident Mike Pence zastával ve svém projevu nepokrytě zcela jiné priority než německá kancléřka Angela Merkelová.

Asi by nás chtěli mít bezpohlavní!

Asi by nás chtěli mít bezpohlavní!

Bývalý velitel speciální protiteroristické jednotky Vojenské policie Lumír Němec poskytl rozhovor Parlamentním Listům.cz ve kterém říká, že jej vytáčí skutečnost, že chlapi přestávají být „chlapama, ženy ženama“. Velmi se mu nelíbí trendy, které k nám v poslední době ze světa přicházejí. Říká, že na módních přehlídkách se muži  ukazují v barevných legínách. na vysokých podpatcích, nebo muži, kteří mají vousy a nosí ženské šaty. Myslí si, že chlap by měl být chlap a ženská ženskou. Tyto módní trendy bourají po tisíciletí zavedené osvědčené vzory.

Poslední domácí zprávy