• Neděle, 20. leden 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilona

Něco málo pravdy o principálu Hrušínském.
Počet návštěv: 13213

Něco málo pravdy o principálu Hrušínském.

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Předně zopakuji, že pana Jana Hrušínského nemám rád a to ani jako herce, ani jako člověka. Ostatně to je také důvod, proč o něm zde píši. Tedy, abychom si vážení čtenáři rozuměli. Tím, že publikuji některé kritické statě nebo články o J. Hrušínském neznamená, že kritizuji nebo odsuzuji jeho divadlo jako umělecké těleso, resp. jeho výkony, potažmo úspěchy.

V žádném případě se nechci dotýkat výkonů herců, stejně jako dalších, kteří se podílejí na činnosti a úspěších divadla. Jinými slovy, Divadlo na Jezerce je jedna věc, pan Hrušínský věc druhá, i když k sobě neoddělitelně patří. Je sice také pravda, že na činnosti divadla se režijně podílí jako pan Hrušínský antizemanovsky ladění režiséři, nebo že někteří herci se také nechávají unášet podobnými tendencemi, ale to lze přičíst tomu, že respektují známé přísloví „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“! Ovšem společné foto divadelního souboru divadla, v jehož řadách stojí kontroverzní pan generál v.v. Pavel dokazuje, že vedení divadla má své tématické politické zaměření v havloidním, pražskokavárenském pojetí společnosti, tedy s tendencemi a vazbami na západní politiku a západní pojetí demokracie. Nemyslím však, že je to vyloženě trend hereckého ansáblu jako takového, ale že to spíš berou jako nutnou potřebu (či zlo) se přizpůsobit trendům vedení divadla, tedy panu Hrušínskému.

Pokud jde o herecký ansábl divadla a jeho možno říct úspěšné kusy a celkový kladný ohlas u veřejnosti, lze působení pana Hrušínského ve funkci principála kvitovat i jako úspěšné. I to, že se mu podařilo zajistit sponzory a partnery, kteří zajistili další existenci divadla. Ale scénku, kterou pan Hrušínský jako principál divadla vyvolal, když po desetiletém generálním partnerství fa. Mountfield přestala být partnerem Divadla Na Jezerce a divadlo se tak okamžitě dostalo do existenčních potíží, přičemž jako důvod pan Hrušínský uváděl, že je to údajně msta prezidenta Zemana, který ovlivnil vedení firmy, aby partnerství ukončil, to si mohl opravdu odpustit. To jsou záležitosti, pro které nemá jediný argument či důkaz. Panu Hrušínskému v jeho antizemanovské hysterii uniká, že nikde není psáno ani dáno, že suverénní firma nemůže rozhodovat o svých aktivitách a že se rozhodla po dlouhých deseti letech partnerství a sponzorství ukončit. Že panu J. Hrušínskému v tu chvíli přišla vhod jeho antizemanovská idiocie, že toho ani ne tak využil jako zneužil, je věc jiná. Ostatně mohlo se předpokládat, že scéna divadla, vzhledem ke svým úspěchům, jen tak nepadne. To ovšem není zásluha principála Hrušínského, ale úspěchy divadelního souboru an blok.

K samotnému panu Janu Hrušínskému. Není od věci vrátit se k tématu o ukončení sponzoringu fy. Mountfield. V pořadu Výzva (Seznam.cz-Zprávy) také promluvil Jan Hrušínský o tom, jak po kritice prezidenta Zemana opustil jeho divadlo hlavní sponzor. „Lidé začínají být opatrní, aby se nedostali do problémů s těmi, kdo o nich mohou rozhodovat,“ prohlásil domýšlivě Jan Hrušínský a vysvětil, proč na konci června firma Mountfield přestala být po deseti letech generálním partnerem Divadla Na Jezerce. Divadlo se tak okamžitě dostalo do existenčních potíží. Tady je však třeba třeba zmínit, že nějaký pan Jan Hrušínský je prezidentu Zemanovi naprosto, ale naprosto lhostejný

a bezvýznamný, protože jeho výpady a pomluvy, pokud je prezident vůbec registruje (o čemž lze pochybovat) mu leží tzv. u zádele. Nemluvě o tom, má-li pan prezident Zeman nějaké nepřítele a měl by důvod se nějak mstít, pak jsou to lidé jiného kalibru a zcela jiného významu, než je nějaký domýšlivý principál Jan Hrušínský.

Domýšlivost, arogance a verbální útoky na prezidenta ze strany pana Hrušínského dokazují jeho nepřekonatelnou animozitu vůči M. Zemanovi. Ta nejspíš vznikla po prohře J. Drahoše coby kandidáta na post prezidenta, kterému pan Hrušínský zcela bezmezně věřil, doufal a fandil. No a jisté politické kroky nebo činy prezidenta jako jeho cesty do Číny a kontakty s čínskými představiteli, stejně jako podobné aktivity vůči Ruské federaci a prezidentu Putinovi, to je velmi nepříjemný prach v očích pana Hrušínského. Pan Hrušínský často a rád mluví o kritických názorech na prezidenta Miloše Zemana i neblahém vývoji ve společnosti. Rozhodně nelze nikomu a tedy ani panu Hrušínskému, bránit ve vyslovení názoru, nicméně je rozdíl vyjadřovat zdravý a pravdivý, sebevíc kritický názor, nebo nenávistně lhát, záštiplně pomlouvat, urážet a dehonestovat a myslet si, že to je ta zdravá, pravdoláskařská kritika.

„Prezident Zeman rozdělil společnost na dvě části. A ještě měl tu drzost, že tu jednu část označil za dolních deset milionů,“ říká Hrušínský. Kde je jeho rádoby intelekt, jaká je výše jeho IQ, kde zůstal jeho rozum? Cožpak si neuvědomuje, že právě boj mezi kandidáty na prezidenta, tedy mezi M. Zemanem a J. Drahošem byl dán základ pro rozdělení společnosti? Že to především intelektuáové, tedy pražská kavárna, kteří brojili proti Zemanovi a podbízeli se Drahošovi? Tak kdo vlastně rozdělil společnost, rozdělil ji M. Zeman, nebo J. Drahoš? Zde je odpověď jednoduchá, podle Hrušínského to byl jednoznačně Miloš Zeman. Odtud pramení ta animozita, pokrytectví, faleš a lži, které pan Hrušínský chrlí na prezidenta Zemana. Pozoruhodný je rovněž Hrušínského afektovaný výraz : „ A ještě měl tu drzost...“. Pokud si takové s prominutím „umělecké hovno“ dovolí o hlavě státu říct, že „má tu drzost něco říct..“, pak si o charakteru pana Hrušínského nelze myslet nic pěkného a pozitivního. Možná vůči svým zaměstnancům se chová jinak, mile, přátelsky a zdrženlivěji, protože je mezi svými, jeho neuvěřitelná namyšlenost a domýšlivost, že je „pan někdo“ mu však zřejmě dodává onu smělost a odvahu být vůči prezidentovi hrubý, neuctivý, netaktní, pomlouvačný, svým způsobem také neskonale drzý. Ano, je to on, kdo je drzý, ne prezident Zeman!

A jako důkaz o jeho nevšední nabubřelosti a drzosti je jeho další kritika prezidenta: „Začínám pochybovat o jeho inteligenci. Neumím si představit, že by inteligentní člověk vzal svobodnou a prosperující zemi a snažil se ji z tohoto prostoru vytrhnout a dostat do společnosti autoritářských zemí, jako je Rusko a Čína. Možná je to výhodné pro okolí prezidenta. Je tu velmi hluboká politická krize a část lidí to zneužívá ve svůj prospěch.“ Něco tak ubohé vyslovit může zase jen člověk, který je zatížen debilní záští a nenávistí vůči prezidentovi. Pokud by měl pan Hrušínský alespoň polovinu inteligence, kterou má prezident Zeman, pak by bylo možné mluvit o rozumném člověku. Pan Hrušínský však zpochybňuje nejen prezidentovu inteligenci, ale současně jej lživě obviňuje z jakési nepodložené aktivity, že svobodnou a prosperující zemi (ČR) se snaží z tohoto prostoru vytrhnout a dostat do společnosti autoritářských zemí, jako je Rusko a Čína.

Omlouvám se za ten výraz, ale jen „totální blb“ může něco takového prohlásit. Má pan Hrušínský vůbec představu, co je to diplomacie? Umí si představit státníka, resp. hlavu státu, která jen proto, že „někdo“, jako je pan Hrušínský, má výhrady proti některému státu, který by byl pro náš stát z hlediska ekonomických zájmů důležitý, že by se netaktně, namyšleně a hlavně nediplomaticky odvrátila od jednání s představiteli takové země?

Apropó, bylo by zajímavé, jak by se vyjádřil pan Hrušínský k situaci, kdyby někdo veřejně prohlásil, že se nás, tedy Českou republiku, např. pan Drahoš, pokud by byl prezidentem, snaží dostat na západ přesto, že ne jen jeden, ale většina občanů s tím nesouhlasí? Také by o něm neomaleně prohlašoval, že je drzý a neinteligentní? Asi sotva, že? Těch důvodů, proč je pan Hrušínský tak zaujatý vůči prezidentu Zemanovi, je jistě celá řada, přičemž většina z nich budou, resp. jsou naprosto irelevantního obsahu. Pan Jan Hrušínský se prostě snaží někomu zalíbit a zavděčit, zviditelnit se, získat si popularitu, natahovat své principálské triko a snad i (omylem) vstoupit do pomyslné síně slávy a vyrovnat se svému otci (budiž mu země lehká)! Osobně si myslím, že jeho starší bratr Rudolf má k té slávě mnohem blíž, protože je to člověk prostý, lidský, moudrý, slušný a neplete se do věcí, kterým nerozumí. Jan Hrušínský coby mladší, by se měl z Rudolfa vzít příklad. Tož asi tolik.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jan Kottas

Jan Kottas

03.01.2019 19:20

Pan Jan Hrušínský je možná správným šéfem Divadla Na Jezerce, ale jako herec je totální nula. Posuzuji to pouze podle 3 pohádek, ve kterých se vyskytoval a já za herectví nepovažuji naučit se text. Na divadle jsem jej neviděl, tak jsem možná zaujatý.


 
pavil XXX

pavil XXX

02.01.2019 22:37

Pan Hrušínský by měl dál dělat šaška v divadle, což mu ostatně moc stejně nejde a nehrabat se do politiky, což mu také nejde.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

02.01.2019 20:10

Nevím,podle čeho pan Slováček soudí,ale právě Petr Štěpánek(RRTV) dal Hrušínskému první dotaci na jeho divadlo.Nemám rád Jana Hrušínského jako herce a jako člověka ho nemohu soudit,protože ho osobně neznám.Co však znám jsou jeho nářky ohledně financí.Právě těmi financemi přiznal,že je pouhý parazit společnosti.Je totiž zcela závislý na penězích,které od někoho dostane.Jako herec je špatný.Možná jsem na něho přísnější kvůli jeho panu otci,který byl vynikajícím hercem a žádný z jeho synů se mu ani zdaleka úrovní herectví nepřiblížil.Proto si na sebe nedokáže vydělat a je zcela závislý na darech,grantech a dotacích.Čili je to obyčejný parazit.Ovšem když mu někdo chce své peníze dávat,je to jenom jeho problém.V žádném případě by se komediantům neměly přidělovat peníze z veřejných prostředků,vyždímaných z daňových poplatníků formou daní.Tyto peníze pak údajně schází ve zdravotnictví,školství a jiných daleko potřebnějších oborech,než je komediantství.I tady se projevuje špatná volba českých voličů!


 
Jak se gauneři umí vyhnout trestu za své zločiny; Bakala nakradl cca 10 miliard a je vysmátý ve Švýcarsku, prezident Kosova Thaci je miláčkem Albrightové a šéfa EU, byť srbská hlava státu musela v Paříži do kouta

Jak se gauneři umí vyhnout trestu za své zločiny; Bakala nakradl cca 10 miliard a je vysmátý ve Švýcarsku, prezident Kosova Thaci je miláčkem Albrightové a šéfa EU, byť srbská hlava státu musela v Paříži do kouta

A je tu alespoň oživení v nekonečné kauze kosovských vražd z let 2008. Veřejnost se nyní ptá, jakou roli hrál haagský žalobce Geoffrey Nice při zničení důkazů souvisejících s obchodováním s lidskými orgány v kauze „Žlutého domu“? Podle médií v Prištině by mohl Nice také působit jako obhájce kosovského prezidenta Hashima Thaciho a předsedy kosovského parlamentu Kadri Veseliho, pokud se u speciálního soudu ocitnou v dubnu 2019 jako obvinění.

O narozeninách Josefa Škvoreckého, které se nesly v duchu  bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo…

O narozeninách Josefa Škvoreckého, které se nesly v duchu bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo…

Znovu si s laskavou nostalgií v těchto dnech vybavuji to naše torontské setkání zpřed dvaadvaceti roky... Pořád vidím Josefa Škvoreckého, jak celý růžolící s úsměvem popíjí whisku; byla to tak trochu před oslava v duchu pánské jízdy, jíž byl přítomen i domácí pán Lumír Salivar, literátův švagr, v jehož bytě se oslava konala.

Jak mocnou Ruskou říši i s Aljaškou během 150 roků prošustrovali za 5 centů za hektar a notnou dávku politické blbosti postupně ruský car Alexandr II., kukuřicový Nikita Chruščov, perestrojkový Michail Gorbačov a opilec Boris Jelcin

Jak mocnou Ruskou říši i s Aljaškou během 150 roků prošustrovali za 5 centů za hektar a notnou dávku politické blbosti postupně ruský car Alexandr II., kukuřicový Nikita Chruščov, perestrojkový Michail Gorbačov a opilec Boris Jelcin

Jak to bylo aljašská pohádko, když za působení prezidenta USA Eisenhowera byla Aljaška přijata za stát USA. Ve čtvrtek 3. ledna 2019 tomu bylo přesně 60 let, co se Aljaška stala 49. státem USA. Od doby jejího prodeje uplynulo více jak 200 let; podle oficiální historie se jakutskému kozáku Simonu Děžněvovi podařilo jako prvnímu dostat na Aljašku a zmapovat tamní břehy.

Poslední domácí zprávy