• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Národní suverenity se nesmíme za žádnou cenu vzdát
Počet návštěv: 577

Národní suverenity se nesmíme za žádnou cenu vzdát

Radek Rozvoral Článek od Radek Rozvoral

Z Evropské komise zaznívají hlasy, že by se o některých otázkách zahraniční politiky či o daních mělo hlasovat kvalifikovanou většinou a ne jednomyslně.

Končící předseda Evropské komise a člověk, který se již několikrát po „náročných“ jednáních zvláštně motal Jean-Claude Juncker k tomu uvedl: „Evropa musí být silným globálním hráčem a aby prosadila své zájmy, je třeba vystupovat jednotně.“

To znamená, že by nám chtěli nikým nevolení úředníci EK diktovat už i to, jaké máme platit daně, aby si potom mohli pěkně chrochtat u plného žlabu a u toho vymýšlet byrokratické nesmysly, které nepotřebujeme a které nás pouze zatěžují?

Jaké všechny zájmy měl pan Juncker na mysli nevím, ale se dvěma mu vidím až do žaludku. Jedním z nich je prosazování multikulturní Evropy s velmi nebezpečnou, netolerantní, nenávistnou, velice násilnou a ženami opovrhující islámskou ideologií, která porušuje základní lidská práva a proto nesmí mít v naší společnosti místo. Druhým je systematické ničení národní suverenity, které se ale za žádnou cenu nesmíme vzdát.

Hnutí SPD od svého založení jasně říká, že je Evropská unie nereformovatelný moloch, který je potřeba nahradit spoluprací evropských zemí na základě principů volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi svobodnými suverénními státy, které musí mít své vlastní hranice, svou ekonomiku, měnu a politiku a o tom všem si budou samy rozhodovat, bez diktátu Bruselu.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

09.01.2019 19:55

Blb zůstane blbem a blouznivec blouznivcem.To,co šlo udělat na americkém kontinentu,nelze provést v Evropě.V Americe platila příslušnost k rase bílých,která byla nadřízena všem ostatním.V Evropě jsou státy založeny na národním základu(ten v USA chybí) a každý národ má jiné touhy a potřeby.To nikdy nelze skloubit dohromady,co chtějí v Britanii,co by rádi ve Francii,ovládací touhy Německa,svobodnou existenci jiných národů v Evropě.Pokud však budou voliči volit za své zástupce eurohujery, co se snaží národ zadusit a poslat pod kuratelu ciziny,nikdo se nás nebude ptát na naši národní suverenitu.Vlastizrádci z řad členů politických partají o tom rozhodnou sami a budou občanům tvrdit,že je to v jejich zájmu,aby jim poroučeli z Berlína a Brusele.Otázka vzdání se národní suverenity je ve své podstatě pouze akademického rázu.Bez akcí na záchranu suverenity tato zmizí jak pára nad hrncem.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy