• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Ostuda! Albrightová měla prázdný sál a pak Hrad zvoral ještě toto, zní po oslavách NATO
Počet návštěv: 645

Ostuda! Albrightová měla prázdný sál a pak Hrad zvoral ještě toto, zní po oslavách NATO

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

O poloprázdném sále, ve kterém podle zbrojaře Jiřího Hynka chyběli poslanci a před nímž přednášela bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jsme vás již informovali. Nyní se k němu vyjádřil Heřman Chromý, bývalý poslanec a diplomat. Sepsul Zemana za „odstředivou a nicotně do sebe zahleděnou“ odpověď na otázku ČT. A strhal organizaci tiskové konference, při které se prý prezident Kiska nevešel ke stolu.

Albrightová, jež konferenci zahajovala, upozornila na to, že v řadě zemí NATO sílí nacionalismus a někde jsou přijímány zákony k oslabení opozice nebo médií. Někteří představitelé podle ní říkají, že před svobodou mají přednost jiné priority. Albrightová vyzvala k vystoupení proti těmto tendencím.  „Nemůžeme pomáhat (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, který se snaží Alianci rozdělit a podkopat naši demokracii. Musíme být demokraciemi stoprocentně, nejen slovy, ale i činy,“ řekla.

Chromý dává České televizi velkou jedničku za otázku na všechny čtyři prezidenty, jak hodnotí slova Madeleine Albrightové o tom, že Vladimir Putin se pokouší podlomit demokracii v Evropě a zároveň rozdělit Alianci. Odpovědi prý nevyžadují téměř žádný komentář, ale Chromý si přesto jeden neodpustil: „Zračí se v nich nejen rozdílné postoje jednotlivých zemí V4, ale v případě českého prezidenta také odstředivá a nicotně do sebe zahleděná odpověď.“

Polský i slovenský prezident s Albrightovou víceméně souhlasili, maďarský prezident byl o něco diplomatičtější. Zeman podle Chromého prohlásil: „Ten, kdo má strach z provokací, tím prozrazuje jen svoji vlastní slabost. Hrdá a sebevědomá země se má ve spolupráci se svými spojenci možnost sama ubránit a nemá se bát.“ Chromý se ještě opřel do Zemana za to, že moderátorku Písařovicovou oslovoval „paní Písařicová“.

„Korunu této podívané nasadila tisková konference, kterou pro změnu zase uváděl tiskový mluvčí Jiří Ovčáček, tím, že se konala v témže sále těsně po skončení první části konference s projevy státníků a dalších ústavních činitelů atd. apod., kteří se pomalu odebírali na oběd nebo kávu, což zcela bez pardonu a právem na místě zkritizoval maďarský prezident János Áder. Řekl, že tohle, co je prezident, ale i jako politik, ještě nikde nezažil, aby takhle probíhala tiskovka,“ říká Chromý.

Chromému a zřejmě i Áderovi vadilo, že stranou, mimo místa v sále, se v koutě tísnili novináři, kteří nevěděli, zdali mají zaujmout místa, z nichž se pomalu a rozpačitě trousili potentáti, protože nevěděli, zdali mají zůstat, nebo ne. „Nebyli sami, kteří se tísnili. Prezidenti s paní Rose Gotemoellerovou, zástupkyní generálního tajemníka NATO, seděli u jednoho společného stolku, za který se ovšem všichni nevešli, takže u něho nezbylo místo pro prezidenta Kisku, který seděl mimo s mikrofonem položeným na zemi,“ stýská si diplomat a na závěr dodává: „Nevídaná trapná ostudička jen dokreslila, nebo spíše usvědčila rozpolcenou tvář české zahraniční politiky přes všechna její proalianční ujištování z docela zjevného pokrytectví.“

Celý názor ZDE

Psali jsme:

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.03.2019 20:31

Jestliže někdo chválí ČT,tak je vlastizrádce,který se chce zalíbit cizím mocnostem.A to,že měla prázdný sál jen komentuje její oblíbenost v ČR.Tady jsou lze odpustit leccos,ale ne násilí proti dětem.A prohlášení této čarodějnice po bombardování cizího státu bez povolení OSN,že to všechno stálo za životy zavražděných dětí,je už mimo mísu.Může se setkávat tak maximálně s havlošváby a neúspěšnými politiky,jako je Sobotka.Takže pan Chromý by si měl ve svých myšlenkách udělat trochu pořádek.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy