• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Buď najde Evropa sebereflexi a dostane se z toho, nebo dojde k jejímu úplnému rozkladu, varuje Uzunoglu
Počet návštěv: 336

Buď najde Evropa sebereflexi a dostane se z toho, nebo dojde k jejímu úplnému rozkladu, varuje Uzunoglu

Stanislav Novotný Článek od Stanislav Novotný

Do svého pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval zřejmě největší oběť české justiční mafie po listopadu 1989 – aktivistu, spisovatele, překladatele, lékaře a podnikatele s kurdsko-arménskými kořeny Yektu Uzunoglua.

Yekta Uzunoglu se narodil v roce 1953 v tureckém Silvánu. Původní název zněl Farqin a šlo o hlavní město arménského a později i kurdského království – než přišla islamizace ze strany turecké vlády.

Po převratu v Turecku, který proběhl v roce 1971, získal Yekta Uzunoglu, jenž v té době zrovna studoval v Paříži, stipendium v Československu. „Měl jsem na výběr mezi pěti zeměmi včetně Švédska, ale vybral jsem si Československo. Náš legendární vůdce Masúd Barzání v roce 1958 navštívil Prahu, a další kurdský vůdce, později zavražděný ve Vídni, zde dokonce žil. Navíc první, kdo kdy přednesl na půdě OSN něco o Kurdech, nebyl nikdo jiný než profesor a bývalý ministr zahraničí v době Dubčeka Jiří Hájek. V Čechách se to neví, ale u Kurdů se to zapsalo do dějin a vědomí,“ prozradil muž, který v Česku po roce 1990 založil řadu obchodních společností. Některé mu vydělávaly na to, aby mohl v češtině vydávat kurdské knihy a studentům z jeho vlasti platit různá stipendia. Pak se ale střetl s proslulým českým „právním“ systémem, který si se spravedlností moc netyká, neboť až příliš často slouží jako nástroj nejrůznějších vlivových skupin.
 
Fatálním se kurdskému lékaři a podnikateli stala skutečnost, že se stal představitelem Škody Praha a Škody Plzeň na Středním východě. „To byla osudová smlouva, protože v době totality výrobní závody neměly právo samy podnikat. Vyvážet mohly pouze prostřednictvím takzvaných podniků zahraničního obchodu. Po převratu se tyto podniky začaly rozpadat a na mě se Škody obrátily, jestli bych jim nemohl pomoct, aby mohly v různých projektech pokračovat,“ objasnil dobu, kdy začaly jeho trable. „Ani ne za 14 dní po podpisu smlouvy se v mé kanceláři objevil Jaromír Johanes, velvyslanec v turecké Ankaře, který byl dříve ministrem zahraničí za Gustáva Husáka. Odrazoval mě od toho, abych se jakkoli angažoval v oblasti energetiky. Vnímal jsem to jako výhrůžku,“ vzpomíná Yekta Uzunoglu. To bylo 1. září 1994, 13. září už byl kurdský podnikatel zadržen.
 
Načež se rozjela snad nejneuvěřitelnější kauza v dějinách světové justice. Mimochodem, účast vysoce postaveného komunisty v této kauze a nově zrozeného diplomata Johanese jen potvrzuje slova Stanislava Novotného z rozhovoru, který poskytl pro aktuální číslo časopisu Šifra a ve kterém odhaluje zákulisí listopadového převratu, jenž byl předem dočista domluvený – nejvyšší představitelé komunistického režimu se moci vzdali jen naoko, ale ve skutečnosti si uchovali klíčový vliv v zemi.
 
„Je to naprosto šílená zápletka. Byl jste zadržen a obviněn se třemi Kurdy ze strašlivých zločinů, z mučení a přípravy vražd, měl jste obchodovat se zbraněmi, s drogami, a byla na vás uvalena vazba na 31 měsíců (přičemž podle zákona je přípustných jen 24 měsíců),“ podivil se Stanislav Novotný, který dle vlastních slov nic takového nikdy neviděl. A to byl dříve policejním šéfem…
 
„Jsem v dějinách kriminalistiky první člověk, který byl obviněn z přípravy trojnásobné vraždy, ale to obvinění trvalo jen dva a půl měsíce. Ani jedno účelové obvinění nemělo žádné opodstatnění. Po dvou letech, co jsem byl ve vazbě, jsem obdržel německé občanství, osobně mi ho do vazební věznice přinesl německý velvyslanec,“ vyprávěl výbornou češtinou pan Uzunoglu, kterému trvalo následujících 13 let, než se mu podařilo očistit své jméno. Žádný ze 17 závažných trestných činů, z nichž byl obviněn, nespáchal, a stát se mu musel omluvit a zaplatit tučné odškodné. Například v době, kdy měl někoho mučit na Praze 4, seděl na jednání v hotelu Diplomat. Svědků bylo hodně, ale vyslechnuti byli až po 12 letech… Kurdovo zatčení mimochodem prováděl kapitán Josef Opava, pozdější usvědčený šéf Berdychova gangu. Česká justice v praxi…
 
„Moje neštěstí je, že jsem Kurd,“ myslí si dnes Yekta Uzunoglu. „Je to jako příběhy Židů za druhé světové války. Kdybychom my Kurdové měli vlastní stát, nemohly by si zločinecké struktury v českém státu toto vůči mně dovolit. To se nemůže stát ani v Africe, aby někoho obvinili ze 17 nejzávažnějších zločinů a pak se ukázalo, že bylo všechno vymyšlené.“
 
V další části pořadu došlo na velice zajímavé povídání o Kurdech, jejich národní identitě a historii a vztahu pana Uzunoglu k české kutuře. „Já jsem částečně člověkem zdejší kultury. Já jsem byl poznamenán Masarykem, já jsem byl poznamenán Komenským,“ říká muž, který hovoří deseti jazyky a do kurdštiny přeložil mimo jiné RUR Karla Čapka.
 
Čeština je podle něj kurdštině nejpodobnější ze všech jazyků, má společný indoevropský původ. „Dám vám příklad. Žena je ve francouzštině le femme, v němčině Frau, v češtině žena a v kurdštině jin (vyslovováno se ž).“ Bratr je v kurdštině bra a v jiném jazyce než českém a kurském není pátý pád.
Kurdové kdysi měli vlastní království, ale později je islamizovali Arabové. Zmasakrovali přitom polovinu obyvatelstva. „Kurdové tedy museli částečně přijmout islám, ale jelikož se nedokázali identifikovat s tím arabským, vytvořili vlastní směr šafia, ze všech nejliberálnější a nejtolerantnější.“
 
Když se svého hosta Stanislav Novotný zeptal na českou a evropskou politiku, Yekta Uzunoglu prohlásil: „Evropská civilizace je v rozkladu. Není to radikální názor, ale reálný a objektivní.“ Na otázku, zda je Evropská unie reformovatelná, pak vyhrkl: „Z Bruselu ne.“
 
S evropskými institucemi má Yekta Uzunoglu dlouholeté zkušenosti, neb se pohyboval ve vysokých obchodních a politických kruzích. A tak si o nich nedělá iluze: „Evropský parlament je nevýznamná instituce, která nemá žádnou moc ani pravomoc. Evropanům se přitom sugeruje, že je to významná instituce a občané by měli jít k volbám a podobně. Což není vůbec pravda, evropský parlament nemá žádnou funkci, jen radit dalším institucím.“ Ano, třeba Evropské komisi v čele s Junckerem může poradit, ale ta ho vůbec nemusí poslouchat. Jak demokratické…
 
"To není žádný parlament,“ souhlasí Stanislav Novotný. „Ti úředníci, co tam jsou placení, jsou zaplacení za to, že škodí. Je to v podstatě legalizovaná korupce.“ Yekta Uzunoglu poznamenal: „Kdybyste přišel do Evropského parlamentu ve čtvrtek odpoledne, nenajdete tam skoro nikoho.“
 
V závěru se host vrátil ještě k situaci Česka a Evropy.: „Se smutkem pozoruji rozpad české kultury a všech těch hodnot, které budovali vaši předkové za neuvěřitelných podmínek. Stejně se dívají i Kurdové v Německu na německou kulturu a tuto civilizaci. Buď najde Evropa sebereflexi a dostane se z toho, nebo dojde k jejímu úplnému rozkladu.“
 
Pořad Na prahu změn, který si můžete poslechnout zde, každý týden poslouchá a shrnuje Milan Vidlák, šéfredaktor, vydavatel a jediný autor časopisu Šifra. Nezávislý měsíčník vychází v tištěné i digitální podobě, www.casopis-sifra.cz
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bud-najde-Evropa-sebereflexi-a-dostane-se-z-toho-nebo-dojde-k-jejimu-uplnemu-rozkladu-varuje-Uzunoglu-573802 ttps://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Bud-najde-Evropa-sebereflexi-a-dostane-se-z-toho-nebo-dojde-k-jejimu-uplnemu-rozkladu-varuje-Uzunoglu-57380

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.03.2019 20:13

Pan Uzunoglu má pravdu.Jenomže se Evropa nevzpamatuje,jak je známo i z reakcí lidí i u nás,kde se stále víc lidí domnívá,že musíme být solidární s těmi,kteří evropskou kulturu chtějí zlikvidovat.Bohužel,i s českou podporou!


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy