• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Daniel Herman. Člověk, který dělá politiku a kariéru jen díky svíému chucpe jednání.
Počet návštěv: 398

Daniel Herman. Člověk, který dělá politiku a kariéru jen díky svíému chucpe jednání.

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Pan Daniel Herman se ve svém aktuálním příspěvku k 80. výročí 15. března 1939 hloubavě a historicky rozpovídal o vývoji bojů, bitev a válek od dob starověku, středověku až po současnost. Zmínil  také zbraně, jejich vývoj a vynálezy, které ovlivnily bojové a válečnické umění. Není důležité se více a obšírněji věnovat obsahu Hermanova příspěvku, snad jen tolik že se v něm snaží vnutit čtenářům myšlenku, že všechno má své důvody a příčiny. Abychom na ně prý uměli nebo dokázali adekvátně odpovídat, je potřebné znát vlastní dějiny. Jinak totiž platí okřídlené přísloví, že se vystavujeme nebezpečí jejich opakování. S tím lze sice souhlasit, ale současně se nějak nelze zbavit dojmu, že zrovna Herman není ten pravý, který nás na to tak ostentativně  upozorňuje.

    Dovolím si doslovný přepis toho, co pan Herman říká: Před 80 lety nastala epocha, která bez nadsázky patří k nejtragičtějším v našich národních dějinách. Nezapomínejme na oběti Druhé světové války a období, která jejímu vypuknutí předcházela i následovala. Památka těchto obětí varuje, abychom zůstávali bdělí k jakýmkoli projevům Před 80 lety nastala epocha, která patří k nejtragičtějším v našich národních dějinách. Nezapomínejme na oběti Druhé světové války a období, která jejímu vypuknutí předcházela i následovala. Památka těchto obětí varuje, abychom zůstávali bdělí k jakýmkoli projevům nesnášenlivosti, neochoty usednout k jednacímu stolu a neochoty hledat taková řešení obtížných situací, která povedou k usmíření a pokoji. I kdybychom totiž dokázali díky nejmodernější technice překonat i největší vesmírné vzdálenosti, ale nedokázali překonat vzdálenost od jednoho lidského srdce    k druhému, k čemu by nám takové úsilí bylo...?

     Co vám tato slova říkají? Já v nich vidím pokryteckou snahu vysvětlit, zdůvodnit a vyvléci se ze svého zrádcovství, úlisného a podvraťáckého chování a jednání vůči představitelům německého Landsmančaftu. Chce nás přesvědčit, že koná dobře a správně, když se paktuje s Posseltem a celým Landsmančaftem, že to je ten jediný správný způsob, jak překonat projevy nesnášenlivosti, projevy neochoty usednout k jednacímu stolu a neochoty hledat taková řešení obtížných situací, která povedou k usmíření a pokoji. Hraje na city v naději, že bude pochopen a že jeho „milí krajané“ nejsou ti Němci, ze kterých bychom měli mít nějaké obavy, ale že to jsou hodní, dobromyslní a dobrosrdeční lidé. Jen jaksi (vědomě) zapomíná, že tito dobrosrdeční lidé se stále nevzdávají v úsilí o návrat do „na své staré vlasti“(!), dělají si nároky na majetky, pole, lesy atd. Možná nemají nějaké zlé úmysly, ale ani dobré. Kdyby tomu tak bylo, pak se (možná) snažili o to, aby nám  jejich vláda zaplatila  pohledávky z válečných reparací, v dnešním kursovém poměru pouhých 3,5 bilionu Kč! Jenže pan Herman má jiné starosti, on hlavně musí uklidňovat a přesvědčovat  své „milé krajany“, německé přátele z Landsmančaftu, aby byli trpěliví, že co začal (prolhaný)  Václav Havel se určitě splní. Jen to chce projevit trpělivost a trochu té přetvářky, že to oni, Němci, s námi myslí jen a jen dobře. Třeba až tak, že bychom se časem stali další spolkovou zemí!

     Danil Herman je totiž bezskrupulózní farizej. Jeho hlavním zaměřením v politice, ve které se cílevědomě a angažuje od dob, kdy zjistil, že kariéra se v církvi dělá jen těžko, že má-li k tomu dobré podmínky, pak mnohem snáze udělá kariéru v české zkorumpované politice. Že se mu to také podařilo svědčí jeho poměrně závratný postup, když z postu kněze (vysvěcen v r. 1989) se již po roce stal sekretářem Msg. Miloslava Vlka, v r. roce 2007 požádal o laicizaci a odešel z církve. V civilní sféře se velmi rychle uchytil, když pracoval pro ministerstvo vnitra, dále na ministerstvu kultury a jako vedoucí kanceláře Jana Švejnara. V srpnu 2010 byl dokonce zvolen ředitelem ÚSTR odkud byl v dubnu 2013 za komplikovaných okolností „odejít“.

      Mocichtivý a záludný Herman však nesložil ruce v klín a v témže roce tj. v 2013, kandidoval za KDU-ČSL jako lídr strany a byl zvolen poslancem. Až v r. 2014 se stal řádným členem KDU-ČSL a aby toho nebylo málo, již v roce 2014,  už jako člen KDU-ČSL byl nominován a posléze jmenován ministrem kultury vlády ČR. A právě zde rozehrál svou kariérní partii v oblasti upevňování demokracie, lidských práv, boje proti rasové diskriminaci zvláště Romů, ale také v oblasti mezinárodní politiky, kde se několikrát blýskl svými ostrými protiruskými postoji a názory. V neposlední řadě pak ve zmíněné v oblasti česko-německých vztahů prostřednictvím německého Landsmančaftu.

      Politická činnost a angažovanost Daniela Hermana je jedno velké chucpe. Je protkána celou řadou nechutných lží, podvodů, pomluv, osočování, bezcharakterní nekorektnosti, nacionální nenávistí, drzostí a do očí bijící touhou po další politické kariéře – stát se senátorem, což mu, díkybohu, naštěstí nevyšlo. To ale neznamená, že by se o další vyšší politické angažmá nesnažil. Hyn se ukáže....jak řekl Kozina.

    Jak se lidově říká, politika je svinstvo a ctižádostivý Herman se v ní umí zcela  bezpečně a s naprostým přehledem rochnit. Čím větší svinstvo, tím větší možnosti pro jeho kariéru. To jeho pietní vzpomínání není samoúčelné, zase tím sleduje své cíle! 15. březen 1939 je den, na který se nesmí zapomínat. A jak vidět, nezapomněl na něj ani pan D. Herman. Jen je to z jeho strany trochu méně pietní, ale o to více farizejsky falešné a účelové. Ostatně co můžeme od něj očekávat, že?

 https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politicivolicum/Herman-KDU-CSL-Temny-15-brezen-1939

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.03.2019 20:37

Pane Baťo,proč se s tou prodejnou sviní vůbec zabýváte?Normální člověk ví,že je to zmije a jeho lidovečtí souputníci mají stejný způsob myšlení.To právě lidovci byli součástí či podporovatelé totalitních praktik a jejich katolická církev vydatně pomáhala nacistickým okupačním úřadům udržovat jejich pořádek.Jejich pohrobci pak působili ve vládách KSČ a mají velký podíl na tehdejších vraždách a porušování zákonů.Po převratu si do názvu přidali písmena KDU a stali se obratem "demokratickou stranou" bez vlastní sebereflexe.I jejich nejpopulárnější politik Čunek se řídí tímto klamným způsobem a obhajuje se tím,že ne vždy byli lidivci ve vládě,což si sám sobě dokazuje roky,kdy byli mimo parlament.A Herman je je jejich nejviditelnější figurkou.Je lepší upozorňovat na lidovce jako celek,než poukazovat na jejich vyčurané jednotlivce.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy