Bylo to devět měsíců před definitivním koncem 2. světové války v Evropě, v době, kdy sovětská armáda již měla plán dobytí Berlína a místo do Normandie se chystali šéfové mocností do Jalty, aby si zavčasu rozdělili svět. A studená válka v něm zásluhou USA trvá dál; Trump se v Normandii musí stydět za svoji podporu těm, jejichž porážku nyní slaví - Banderovcům strany Svoboda a neonacistům Pravého sektoru z kyjevského Majdanu. Letošní Normandie, přehlídka pokrytců a politických exhibicionistů, co mají přesně určené místa, aby v rámci velké galashow nestáli vedle někoho, s nímž zrovna vedou válku. Mír a sranda musí být, i kdyby Husajna věšeli...http://olser.cz/wp-content/uploads/kyjev-img_20140406-2-e28093-kopie-e28093-kopie3.jpg

Generál Žukov jel tudy kdysi na bílém koni... Snímek Břetislav Olšer

Rád bych sepsal jen malou glosu na téma; proč se nescházejí hlavy států ve výročí 31. ledna 1943, když druhý den po berlínských oslavách desátého výročí nástupu Adolfa Hitlera k moci, kapitulovaly ve Stalingradu jednotky 6. německé armády polního maršála Friedricha Pauluse. Sovětským vítězstvím tak skončily dlouhé týdny úporných a krvavých bojů o město na Volze.

Bitva u Stalingradu znamenala zlom v německé strategické koncepci na východní frontě a v celé válce vůbec. Jádrem německých sil byla 6. armáda generála Friedricha Pauluse a část 4. tankové armády generála Hotha. Na ruské straně šlo hlavně o 62. armádu generála Vasilije Čujkova, která byla určena k přímé obraně Stalingradu. Její jednotky byly doplňovány z civilního obyvatelstva.

Mrtví vojáci v Normandii? Ne, ve Stalingradu...

A tak se také Stalingrad stal v polovině roku 1942 dějištěm nejdůležitější bitvy nejen Velké vlastenecké války. Město tehdy mělo asi 450 000 obyvatel a patřilo k nejdůležitějším průmyslovým oblastem země, na jeho území pracovalo 126 průmyslových závodů. Stalingradská bitva, která probíhala na celkové ploše 100 000 km2 a trvala 200 dnů a nocí, neměla ve světových moderních dějinách vojenství obdobu. Na počátku protiútoku sovětských vojsk se této bitvy na obou stranách zúčastnilo přes dva milióny vojáků, asi 26 000 děl a minometů, přibližně 2 100 tanků a samohybných děl a téměř 2 600 bojových letadel.

Hitler ještě 30. ledna povyšuje Pauluse do hodnosti polního maršála, neboť prakticky očekává, že ten raději spáchá sebevraždu, než by volil zajetí, neboť ještě žádný německý maršál se nevzdal nepříteli. Spletl se kardinálně. Lidské a materiální ztráty byly ve stalingradské bitvě nesmírné, a to na obou válčících stranách. U okupačních německých vojsk (včetně jejich spojenců - Italové, Rumuni, Chorvati, Maďaři) historici uvádí ztráty přes 841 tisíc vojáků (včetně zajatých či nezvěstných)...

Výsledek obrázku pro Mamajevská mohyla - Socha Matka vlast

Dnes připomíná nejstrašnější bitvu historie Mamajevská mohyla - Socha Matka vlast o celkové výšce 85 metrů, i s 33 metrů dlouhým mečem....

Někomu ze světových státníků by možná spíš lépe vyhovoval pro setkání čas dovolených, aby spojili příjemné s užitečným a dali si sraz na výročí léta 1943, kdy se střetlo přes dva miliony mužů, 35 tisíc děl a minometů, téměř pět tisíc letadel a sedm tisíc tanků v největší tankové bitvě v historii. Zřejmě nebude nikdy překonána počtem nasazené techniky.

Po další bitvě u Kurska zůstalo na bojišti přes sto tisíc padlých a tisíce kusů zničené techniky. Nebyla by bitva u Kurska také stejně vhodným místem k oslavám jako Normandie? Leningrad? Jestliže před začátkem blokády žilo v tomto městě, dnešním Petrohradě, 3,2 milionu lidí, v lednu 1944 jich zůstalo jen asi půl milionu. Zahynulo přes 600.000 obyvatel města. Související obrázek

Absolutní většina z nich zemřela hlady či následkem jiných útrap. Další tisíce lidí zahynuly během evakuace. Známý americký novinář a specialista na Sovětský svaz Harrison Salisbury ve své knize o blokádě dokonce uvedl 1,5 milionu obětí včetně vojáků. Jen hrstku lidí v poměru k počtu obyvatel se podařilo evakuovat. Město bylo během blokády odříznuto od téměř veškerého zásobování. Ve městě navíc nefungovala doprava, nešel proud, fabriky nepracovaly a obchody byly zavřené nebo vypleněné.

Příděly základních potravin byly postupně redukovány, zpočátku byl denní příděl 125 gramů chleba pro obyčejné občany, pro dělníky a vojáky o něco více. Postupně se však denní dávka zredukovala asi na 50 gramů, což jsou podle odhadů dva krajíce chleba. Částečnou naději pro Leningrad představovalo zamrzlé Ladožské jezero a řeka Něva. Tak vznikla například známá "cesta života", kterou bylo město alespoň částečně zásobováno. Blokádu prolomila po několikadenní operaci 27. ledna 1944 vojska Leningradského a Volchovského frontu. Trvala 872 dní.http://olser.cz/wp-content/uploads/ruskoa18.jpg

Veteráni Velké vlastenecké války hledají v Leningradě své dávné druhy v boji... Snímek Břetislav Olšer

Bylo by možné připomenout i bitvu o Moskvu a další, bojovalo se ne o města, kilometry čtvereční, ale doslova o každou ulici ve stovkách měst. A bojovalo se i v roce 1945 v Československu. Vedle šílených několik stovek padlých vojáků "našich osvoboditelů" - US Army, padlo na území Československé republiky zanedbatelných skoro 150 tisíc sovětských "saldatů".

Bály se USA, že SSSR vyhraje válku i v Tichomoří? http://www.rukojmi.cz/clanky/4350-co-rekli-po-zniceni-hirosimy-a-nagasaki-pilot-paul-tibbets-pomyslel-jsem-si-ano-zabijeme-hodne-lidi-ale-zachranime-proboha-hodne-dalsich-zivotu-kopilot-robert-lewis-kolik-lidi-jsme-jen-ted-zabili-proboha-co-jsme-to-udelali

Američanů padlo ve 2.sv. na 400 tisíc. V žádném případě nemám v úmyslu snižovat jejich účast ve válce a také dalších spojenců, kteří bojovali proti Hitlerovi. Celkem ta hrůza stála svět kolem děsivých 60 milionů padlých. Přitom Američané "chtěli za Čechy umírat dál", ale diktátor "Stalin to zakázal¨..." Museli čekat u Plzně, aby Rudá armáda mohl dál množit své ztráty na životech při osvobozování Prahy. Tak byl prostě rozdělen svět a na oběť 27 milionů ruských občanů, v četně na 13 milionů ruských vojáků, ve 2. sv. válce bylo zapomenuto...

 PS: Západní spojenci podporovali finančně SSSR. Měli z čeho čerpat, vyrabovali mj. Afriku, kde brali zadarmo zlato, ropu, platinu a další její bohatství. Věnovali díl toho Sovětskému svazu pro Rudoarmějce, aby sami se do 2. sv. války zapojili otevřením druhé fronty až v polovině roku 1944, kdy byla Evropa takřka osvobozená od nacismu…

Spojené království mu mezi 1. říjnem 1941 a 31. březnem 1946 dodalo 5218 tanků, 2550 menších pásových obrněných vozů, 4343 motorových vozidel, 7411 letounů, 1803 radary, 293 sonary (ASDIC), 4932 protitankových kanonů, 4338 rádiových stanic, 2000 polních telefonních souprav, 48 635 km telefonních kabelů, zapůjčilo mu bitevní loď Royal Sovereign (v SSSR přejmenovanou na Archangelsk; sloužila v Severním loďstvu a 4. února 1949 ji Sověti vrátili Britům).

Následovalo devět torpédoborců, čtyři ponorky, 14 minolovek, 473 milionů nábojů, 32 000 tun hliníku, 40 000 tun mědi, 14 146 tun ropných produktů, 100 435 tun juty, 114 539 tun kaučuku, 3300 tun grafitu, 28 050 tun cínu, 29 610 tun vlny, potraviny v hodnotě 8,2 milionu liber, strojní zařízení za 45 616 000 liber a zdravotnický materiál za 7 760 000 liber. Souhrnná cena britských dodávek činila 428 milionů liber.

Spojené státy dodaly v rámci lend-leasu mezi 11. březnem 1941 a 1. říjnem 1945 14 795 letounů, 7537 tanků, 375 883 nákladních automobilů, 51 503 džípy, 35 170 motocyklů, 8701 traktor, 8218 protiletadlových kanonů, 131 633 samopalů, 345 735 tun výbušnin, 1981 lokomotiv, 11 155 železničních vagonů a plošin, 540 000 tun kolejnic, 1 690 000 km polních telefonních kabelů, křižník Milwaukee (v SSSR sloužil v Severním loďstvu pod jménem Murmansk; 16. března 1949 ho Sověti vrátili Američanům).

Poté přišly na řadu potraviny za 1,312 miliardy dolarů, 2 670 000 tun pohonných hmot, 842 000 tun průmyslových chemikálií, 3 786 000 pneumatik, 49 000 tun kůže a patnáct milionů párů obuvi v souhrnné ceně 11 260 343 603 dolarů. Náčelník americké vojenské mise v Moskvě generál John R. Deane napsal v knize Podivné spojenectví, vydané roku 1947, že „naše dodávky a služby (…) možná nevyhrály válku, ale Rusům určitě pomohly“. O tom není sporu.

Z celkového objemu britsko-amerických dodávek do Sovětského svazu bylo 22,6 procenta (asi čtyři miliony tun) odesláno severní cestou, 23,8 procenta (4,2 milionu tun) jižní a nejvíce – 47,1 procenta (osm milionů tun) – východní.

Na závěr je možno konstatovat, že spojenecké dodávky sehrály velkou, v některých oblastech dokonce rozhodující úlohu, uvážíme-li, že SSSR následkem počátečních katastrofálních porážek přišel o rozsáhlá území, a tudíž též o zdroje průmyslové a zemědělské výroby. Licitování o výhodnosti však není etické. Rudá armáda obětovala životy milionů vlastních lidí, a tím zachránila životy milionů vojáků západních demokracií, což se v dolarech ani v librách vyčíslit nedá. Kdyby postrádala odhodlání bojovat a zvítězit, žádné, ba ani sebevětší dodávky by ji nespasily...

http://ferohrabal.blog.cz/1512/americka-valecna-pomoc-sssr

Jak USA osvobozovaly Prahu s Vlasovci: http://www.rukojmi.cz/clanky/3879-dve-polopravdy-co-se-mely-stat-pravdou-usa-osvobodily-evropu-od-hitlera-a-vlasovci-prahu-od-nacistu-kde-to-mel-zaridit-hitleruv-podrztaska-general-vlasov-jeho-komitet-pro-osvobozeni-narodu-ruska-a-ruska-osvobozenecka-armada

Inu, bylo mně pietně v Moskvě, Leningradu, Stalingradu či v Kursku, stejně jako na pláži Omaha, kde se odehrála invaze Overlord, resp. tři tisíce mrtvých Američanů byly srovnávány s více než milionem zabitých Rusů u Stalingradu; třeba si do dalších jubileí Normandie zjistí Trump a další politické figurky Západu, co je to Stalingrad, co je to Kursk, a kde tato města vůbec leží...

Jak to bylo v Plzni s USA: http://www.rukojmi.cz/clanky/6090-plzen-od-hitlerovcu-osvobodili-plzenane-lez-po-bombardovani-plzne-letouny-usa-vjeli-do-mesta-jako-vitezove-jejich-vojaci-prahu-osvobodila-ruda-armada-lez-byli-to-nacisticti-vlasovci-predtim-hitlerovci