• Úterý, 22. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Sabina

Megakoncertu Paměť národa 28. října 2019 v pražském Foru Karlín se zúčastní stovka umělců; záměrně nezvou Jaromíra Nohavicu, prý mají důkazy, že spolupracoval s StB. Na Babiše je též měli, ale pohořeli a šli se klouzat
Počet návštěv: 5930

Megakoncertu Paměť národa 28. října 2019 v pražském Foru Karlín se zúčastní stovka umělců; záměrně nezvou Jaromíra Nohavicu, prý mají důkazy, že spolupracoval s StB. Na Babiše je též měli, ale pohořeli a šli se klouzat

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Tak se nám pražská kavárna znovu probudila z deliria; pořadatelé Megakoncertu pro Paměť národa, co se ho 28. října 2019 v pražském Foru Karlín zúčastní stovka umělců, upozornili, že záměrně nezvou Jaromíra Nohavicu; údajně mají důkazy, že spolupracoval s komunistickou StB.

Na Babiše také vytahovali StB a šli se pak klouzat. Megakoncert je pojat jako protipól oslav 28. října 2019, které pořádá Zemanův Pražský hrad a bývají tam oslavováni spíše zástupci tzv. normalizačního popu a komerční umělci. To havloidním organizátotům koncertu vadí.

Nevadí jiní; vystoupí tam třeba Bára Poláková, Thom Artway, Jaroslav Hutka, Aneta Langerová, Monika Načeva & Michal Pavlíček, Zdivočelí koně, Už jsme doma, Zuby nehty, Ondřej Ruml, Vladimir 518 & Mike T., Hudba Praha, Portless, Jaroslav Samson Lenk, Jan Burian, Tomáš Klus, Ben Christovao, Ondřej Pivec & Organic Quartet, The Atavists, Vypsaná fiXa, Tony Ducháček & Garage, Xavier Baumaxa, Prago Union, Jana Kirschner, Dan Bárta a další.

Zde je nezbytné připomenout, že takových megakoncertů měl Jarek Nohavica bezpočet, když několikrát vyprodal pražskou Arénu, Lucernu a další haly. A zvládl to i bez stovky "umělců", stačila mu kytara, jeho hlas, neopakovatelné charisma a polský akordeonista Robert Kusmierski nebo hráč na bicí a perkuse Pavel Planka; Jarek by "je všechny udělal levou zadní..."

Výsledek obrázku pro olser nohavica putin hutka

„Koncert bude trvat 3,5 hodiny, přes 100 umělců, 25 uskupení, každá skupina má jednu, dvě písně. A stojí to za to těm kapelám přijít, nazkoušet to,“ uvedl dramaturg Zdeněk Suchý. Nohavica spolupráci s StB sám nikdy nepotvrdil, o problému vůbec nemluví. „Mnohokrát jsme ho (Nohavicu) oslovili, zda by byl ochoten vyprávět svůj příběh. Bohužel stále vzdoruje naší nabídce. To nic nesnižuje na jeho talentu jako muzikanta a písničkáře," sdělil Novinkám ředitel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

"Nicméně podle archivu bezpečnostních složek byl registrovaný jako spolupracovník  StB, máme doklady, že se s nimi scházel. Bylo by báječné, kdyby Nohavica vyprávěl detaily svého příběhu. Zadruhé mě velice mrzelo, když přijal vyznamenání od prezidenta Putina a prezidenta Zemana. To myslím, že písničkářům nesluší. Proto Jaromíra Nohavicu na koncert pro Paměť národa pozvat nemůžeme,“ dodal Kroupa...Výsledek obrázku pro Foto 28. října zeman nohavica

Osud Jarka Nohavici dokumentuje tzv. samopohyb, v němž „agenti plodili agenty“. Estébáci se o čím dál populárnějšího ostravského zpěváka začali vážně zajímat v roce 1984 kvůli udání jeho tehdejšího výborného přítele, rovněž písničkáře a bohéma Josefa Štreichla.

Toho získala StB do svých služeb už v roce 1976, ještě na učilišti, kde ho chytili při kouření marihuany. „Buď půjdeš do vězení, nebo nám to podepíšeš,“ dali Štreichlovi na vybranou. Vyplašený kluk zvolil to druhé, ale ve výpovědích pak ani zdaleka neříkal jen nicotnosti. Od něj se estébáci dozvěděli, že si Nohavica půjčuje samizdatovou literaturu a nijak nehoří pro „socialistický“ způsob života.

Přestože tohle všechno byly věci, kvůli kterým mohl člověk za komunistů skončit za mřížemi, estébáci Nohavicu nezařadili hned mezi nepřátele režimu. Založili si na něj tzv. signální svazek, což jim dalo právo písničkáře sledovat a odposlouchávat. Zda to skutečně dělali a co všechno si o Nohavicovi zjistili, se neví – signální svazek byl až na několik fragmentů skartován. „Signální“ zájem StB dostane člověka do situace, jež se dá přirovnat k chůzi po úzké hraně, člověk může každým okamžikem spadnout na kteroukoli stranu.

V tomto případě buď mezi agenty StB, nebo „osoby nepřátelské režimu“. Nohavica spadl mezi udavače. „O tom signálním svazku jsem nevěděl, vlastně jsem ani nikdy nepřemýšlel, jak a proč jsem je začal zajímat, připadalo mi to vzhledem k tomu, co jsem dělal, samozřejmé, přirozené, o estébáckém mechanismu jsem nikdy nepřemýšlel, to je chyba,“ říká písničkář. Stejně ohledává i ten zdaleka nejdůležitější moment: chvíli, kdy na estébáckou nabídku řekl ano. Proč vlastně souhlasil? Donutili ho?

Jak to bylo s Nohavicou a jeho spoluprací s StB: https://www.respekt.cz/tydenik/2006/22/tajemstvi-jaromira-nohavici

A pak byl v jeho životě další malér; s Jarkem se známe přes třicet roků hlavně z ostravského baru Waldemar. Nikdy nezapomenu na Nohavicovo vcházení; u dveří si dal deci vodky u barmanky Fanky, aby měl úvodní medicínu pro tu správnou náladu, a pak si přisedl k nám, k tzv. „velkého stolu“ úplně vzadu.

Občas s námi u něj sedávala skvělá romská houslistka Juditka Bandyová, spolužačka mého syna Tomáše z ostravské konzervatoře; s jejím smyčcovým doprovodem jsme halekali písničky z filmu „Cikáni jdou do nebe“ Fajně bývalo… Oba s Jarkem jsme pili stejně; on ale měl silnou vůli přestat a je zdravý jako ryba, já pil dál a jsem dnes mrzák po mozkové mrtvici…

Dnes jako zapřisáhlý abstinent na tyto okamžiky vzpomíná: „Řešili jsme všechno chlastem, nezajímalo nás, co bude druhý den,“ vzpomíná na přelom 80. a 90. let Nohavicův objevitel a pozdější šnapsový kumpán, o čtyři roky starší ostravský bluesman Josef Streichl. Po letech nekonečného mejdanu ale Nohavica přestával bohatýrský životní styl zvládat. Pak se v roce 1992 náhle na čtvrt roku ztratil ze světa: odešel se na popud své ženy Martiny a přítele, písničkáře Karla Plíhala, ze závislosti na alkoholu léčit.

Léčení však nedokončil, v půlce šestiměsíční odvykací kúry cyklus přerušil a ohlásil velký koncert v Lucerně. "Varovali mě, že to špatně dopadne," říká Zdeněk Vřešťál, který vystoupení organizoval a stal se i producentem pozdějších Nohavicových alb. Málokdo by tehdy uvěřil tomu, že někdejší přeborník v pití vodky se v tak krátké době přetaví na abstinenta a vzorného profesionála asketického typu.

„Sedl jsem tehdy na člun v rozbouřené řece a pak už to bylo jedno s druhým. Deset letto byla rychlá jízda jako na raftu – s tvorbou, s alkoholem, s povolováním a se zakazováním, s koncertováním a nekoncertováním, s velkým pocitem ohrožení. Nešlo ale přestat, věděl jsem, že bych mnoha lidem vzal naději, kdybych zaplul do klidných vod. Můj listopad, moje revoluce, proto přišel až v roce 1991, když jsem šel na protialkoholní léčení. To jsem se zbavil celých těch osmdesátých let v sobě. Pamatuju si, jak jsem si tehdy v léčebně nechal ostříhat ty dlouhé špinavé vlasy, vydechl jsem a vrátil se do světa zpátky. Mohl jsem napsat nové písničky. Po té jsem přestal na koncertech sedět na židli, což bylo dříve běžné, postavil jsem se před publikum a měl jsem z toho úplně jiný pocit..." Zde: http://www.nohavica.cz/cz/jn/clanky/cl_cz_30.htm

Jaromír Nohavica

Těch skvělých pocitlů mu poté přibývalo. Když prezident  Miloš Zeman předával u příležitosti výročí 28. října 2017, k tomu nejhonosnějšímu svátku vzniku našeho státu, státní vyznamenání 39 osobnostem, byl mezi nimi také jedinečný Jaromír Nohavica; oba prý rozdělují Česko, tvrdí svoloč pražské kavárny, co znovu vylezla ze svých smradlavých děr, aby z patologické závisti zuřivě opět plivala po skutečných osobnostech naší země; dones z toho je za bude poprask v české laguně... Možná jsem patetický, ale kdo z nás by to už dávno nevěděl, že v Česku se úspěch neodpouští…

Taková prostě je, byla a bude nenávistná kampaň těchto bezvýznamných trotlů, skřípajících zuby bledou závistí, kteří omílají starou, nudnou a dávno vybledlou zvěst, že Nohavica byl práskačem, udavačem a konfidentem StB. Nohavice je naštěstí natolik fenomenální, že ho nechávají tyto žvásty zcela klidným. Naštěstí zná rozdíl mezi StB a CIA, jejichž agenty Vondru a spol. naopak za to vynášejí do nebes, až se tam u brány dělá sv. Petru nevolno…

Kdo z této havloidní svoloče ví, co je to potlesk ve stoje - standing ovation? Co o něm ví houmlesák z Nizozemska Hutka, nebo duševně retarování presstituti z Reflexu v čele se Steigerwaldem, nebo Rejžek a další narkomani, sociálně vyloučení ubožáci a veksláci, co Nohavicovi nesahají ani po kotníky? 

Třeba Karel Steiherwald: „Truchlivý prezident odměňuje Nohavicu. Přichází doba odměňování fízlů a udavačů…“ (Všude už tuto Nohavicovu písničku vymazali, snad tato nahrávka ještě chvíli vydrží: https://www.youtube.com/watch?v=3Gp_bSItgbU)

Jak Nohavica útočí na arabský svět: http://www.rukojmi.cz/clanky/2332-nohavica-utoci-na-arabsky-svet-a-hrozi-mu-i-smrti-to-rekli-v-tv-nova-boze-to-si-ten-fajny-synek-z-tesina-zrobil-po-nocich-atomovu-bombu-ze-ohrozuje-na-dve-miliardy-mohamedanskych-arabu 

Jiří Sezemský ze Svobodného fóra na inkriminovanou písničku reagoval slovy: Písničkář Jaromír Nohavica pobouřil část intelektuální obce verši parodujícími uprchlické téma. Ačkoli je zjevné, že se jedná o nadsázku, okamžitě si vysloužil nálepku rasisty a xenofoba. Nejdále zašel hudební kritik Jan Rejžek, který Nohavicu nazval „udavačskou kreaturou“....

Píseň Jaroslava Hutky „Udavač z Těšína“ přivedla písničkáře Jaromíra Nohavicu, který !spolupracoval" s StB, k reakci. Hutka naráží na zprávy Nohavici z návštěvy Vídně v červenci 1989, kam ho pozval místní spolek krajanů. Nohavica StB referoval o setkání s Karlem Krylem. Na svých internetových stránkách Nohavica naznačil, že záznamy StB uvádí věci, které neřekl. O pravém "povídálkovi" mlčel, s piety k zesnulému kamarádovi si to nechával pro sebe...

Teď si znovu zopakujme události ze života Jaromíra Nohavice; Navíc má pravdu, nic z údajného vázacího aktu, prý pod krycím jménem „Mirek“, nikdo nikdy nenašel… Kompletní svazek agenta s krycím jménem „Mirek“ prostě není… Hutka na otázku: "To musí vás kolegy asi trochu bolet, že ten, který spolupracoval s StB, má dneska nabité koncertní sály…" opověděl, jak se zaraženými větry: "To je trošku směšné, no…"

Nerdávný a marný prezidentský kandidát Michal Horáček napsal Nohavicovi na svém facebooku kulantní dopis:

Ahoj, Jarku.

Tvoje písně jsou Tvoje, ale jsou i naše. Protože o nás trefně a neobyčejně vyprávějí, prolnuly se do naší životní zkušenosti, a tak i do nás. Tvoje je i rozhodnutí, jestli za svoje písně přijmeš ten metál, který ti prý pan prezident nabídne. Ale, jak už jsem řekl, netýká se jen Tebe. I pro nás něco znamená.

Nemyslím, že umělec v plné tvůrčí síle by měl přijímat od mocných metály; jeho úkolem je nejen atakovat ustálené významy věcí a jevů, problematizovat musí i činy těch mocných.

Přijmout vyznamenání, to ustavuje partnerství. Možná na konci našich cest, když je celoživotní dílo hotovo a na odvážný kritický výboj už chybí pořádné rozhořčení nebo prostě síla, se na to přistoupit dá. Ale proč to dělat dřív?

A pak: záleží i na tom, komu chceš být partnerem. Každý politik představuje nejen sám sebe, ale i své činy a jejich následky. Opravdu chceš – Ty, který tolik zpíváš o lidském porozumění, o respektu i k těm nejrůznějším „jiným“, o empatii k těm nejkřehčím – prohlásit „hodnoty“ stávajícího prezidenta i za svoje?

Známe se tolik roků, a tak se Tě snad můžu zeptat: Nepočkáš si ještě? Na jinou příležitost, kdy do sebe ty hodnoty tak nenarazí? A dodávám: pak bych si Tě vážil nejen jako písničkáře.

A totálně u voleb propadlý prezidentský kandidát Horáček, který si dle svých vlastních slov zatím Nohavice neváží, dostal od něho vzápětí ráznou jízlivou odpověď na tělo: „Myslíš si, že za rok bude opravdu prezidentem Drahoš…?“

Výsledek obrázku pro foto olser horáček john

Tolik tedy člověk, o němž se též zmiňují Protokoly registračních svazů agenturního a kontrarozvědného rozpracování, v nichž figuruje Michal Horáček se svým  krycím jménem „ Sázkař“…

Jen závistivě se může dívat na vyznamenanou společnost elit celá ta sebranka nýmandů pražské kavárny, které nezbývá než pouze beznadějně bušit svými pěstičkami na prázdno do vzduchu, že o ně nikdo nezavadí ani malíčkem, jelikož budou navždy jen patníky, očůrávanými psími brachy z pouliční směsky rodu Karl von Bahnhof…

Dnes ale chci psát hlavně o Jaromíru Nohavicovi. Jistý recenzent napsal o jednom ze tří nedávných Nohavicových koncertů v pražské Lucerně, jak ho viděl na pódiu kdysi a dnes: …“Ještě bez udavačského stigmatu, mnohem, mnohem sebejistějšího, nespoutaného, odvázaného a svobodného, který rozdával dobrou náladu, energii, humor a nadšení do široka svému oddanému publiku. Teď bylo také publikum oddané, ale jako by to v některých chvílích nebyl ten jeho „starý dobrý Jarek“; pořád zaskočený, znejistělý chlapík svázaný nervozitou, který si nevěří, který neví, jak bude přijat a co si může dovolit…“Výsledek obrázku pro FOTO NOHAVICA KABARET bo

A recenzent pokračuje: …"Zažít několik dní po ostravském Lazebníkovi Nohavicův Kabaret BO! (ostravsky „bo“ znamená proto, protože), který uváděl v pražském Lucerna Music Baru, to je na první pohled těžké sousto. Stačí ale pár Nohavicových vět a posluchač je v jiném světě. S tím operním i tak zůstává propojený bujarým jazykovým žonglováním…"

Lucerna při závěrečném potlesku však vstala ze židlí a nedávno si tento člověk, který si údajně nevěří a je zaskočený, znejistělý chlapík, svázaný nervozitou, převzal jednu z nejprestižnějších cen pro písničkáře nejen v Evropě… http://zeny.tiscali.cz/jarek-nohavica-se-vratil-do-cela-hitparady-208702

Kam se na něho všichni ti právě vylezlí ze svých děr hrabou? Nohavica patří mezi legendy, ať se jim to libí nebo ne; jeho alba jsou dlouhodobě nejprodávanější. Když v roce 2012 vystoupil na festivalu Benátská noc v Liberci, dorazilo 19.000 lidí. V roce 2009 zase třikrát po sobě zcela zaplnil pražskou Lucernu a rok předtím, poprvé v historii ostravských Colours of Ostrava, vyprodal festival. Tento zpěvák, hudebník, skladatel, textař a překladatel od pána Boha byl prvním českým interpretem, který dokázal jednu z největších multifunkčních hal v Evropě vyprodat hned nadvakrát za sebou.

A dva rozdílné koncerty v roce 2013, nejprve s Janáčkovou filharmonií Ostrava a následující den pak tradičně s kytarou a heligonkou, sklidily kromě diváckých ovací i nadšené ohlasy kritiků. Písničkář ta po čtyřech letech opět 19. října 2017 vystoupil v pražské O2 aréně; doprovodil ho tradičně polský akordeonista Robert Kusmierski a hráč na bicí a perkuse Pavel Planka. "To zas bude haló, jak Nohavica rozděluje lidi," žertoval ostravský písničkář před znovu beznadějně vyprodanou O2 arénou.

Co lze ještě říct a napsat o Jaromíru Nohavicovi? Že jako první z českých písničkářů se stal nositelem ceny Premio Tenco, která je každoročně již několik desítek let udělována v rámci Festivalu autorských písní v italském San Remu? Že se tak zařadil mezi interprety zvučných jmen jako Jacques Brel, Donovan, Nick Cave, Bulat Okudžava nebo Leonard Cohen, kteří toto významné ocenění také získali...?

Že si ze své druhé cesty do Moskvy si přivezl kromě Bulatovy štamprličky, co mu darovala Okudžavova manželka, též své vnitřní uspokojení, že alespoň zažil atmosféru míst, kde žili Okudžava a Vysockij, ale hlavně si uvědomil, jak důležitá je role novodobých trubadúrů, šířících své písně všem, kdo se chtějí alespoň pokusit změnit svět. Nohavica si do Moskvy také přijel pro ocenění; do malého sálu na Tangance, který je spojen s písničkářem, hercem a básníkem Vladimírem Vysockým.Výsledek obrázku pro FOTO nohavica san remo

U příležitosti koncertu písničkářů během projížďky Modrým trolejbusem na Sadové třídě, dostal cenu Ruské písničkářské asociace, Zlatý odznak k 75. výročí narození právě Vladimíra Vysockého. "Když nyní přišlo pozvání hrát v Moskvě, tak jako se říká vidět Neapol a umřít, já si uvědomil, že se něco završilo. Teprve když jsem si zahrál v Moskvě v Domě chudožnikov, tak jsem opravdový písničkář...“ řekl dojatě…

Příjemností je v našem životě čím dál míň, nic s tím nenaděláme. Ještě, že existuje ČT Art a na něm druhý nejsledovanější dokument „Jarek v Moskvě“ o Nohavicovi a jeho vzorech - Okudžavovi a Vysockém. Pokora a úcta Jaromíra Nohavici k osobnostem, k jejich novodobým kupletům.

Okudžava, Vysockij a Kryl už zpívají sóla na nebeském kůru, Nohavica pořád žije. Musí žít; lidská nesmrtelnost je totiž přímo úměrná lidské paměti. A čím déle bude mezi námi, tím déle budeme slyšet i písničky tří nanebevzatých písničkářů... https://www.denik.cz/film/jarek-nohavica-v-moskve-ne-nebude-to-april-20140328-g23d.htmlVýsledek obrázku pro FOTO olser heligonka

Snímek Pavla Olšerová...

Poprvé jsem před dvěma roky šel přes vrátnici Dolu Hlubina, kde jsem kdysi fáral kus po zem, bez stresu a strachu; nemusel jsem si brát známku, lampu, ani se převlékat do fáraček prolezlých mourem. Těšil jsem se pouze na koupele po šichtě. Jaromír Nohavica si totiž prostory bývalé šachty osvojil natolik, že v nich zahájil provoz architektem geniálně vyřešeného klubu Heligonka.

Tento nástroj byl a je vlastní nejen havířům hornických kolonií Ostravy a širokého okolí, ale též pro Jarka. Je o nervy psát o něm, známe se třicet roků a těžko se vzpomíná. V mém věku. A napadají mě šílená klišé jako virtuóz lidských duší nebo metafyzik Nohavica...

Husita, Pravda a lež, Sarajevo, Když mě brali za vojáka, Těšínská, Jeruzalém, Zatímco se koupeš, Milionář, Kometa… Jdou po mně, jdou, Ladovská zima, Přívozská pouť, Pijte vodu, O Františku Šiskovi, Zítra ráno v pět, Sarajevo, Pane prezidente, Svlíkej si košilku, Dlouhá tenká struna (”Taková je ve mně tíseň…”), Mám jizvu na rtu (”…a lesem běhám tak, aby mě vlci nedoběhli”)… Má písniček už několik stovek, zpaměti jich umí na sto dvacet tři; minimálně…

Vytvořil i libreta k operám. Mozart a jeho Cosi fan tutte, Potrestaný prostopášník aneb Don Giovanni a Figarova svatba. Na svém seznamu má také přebásnění polského muzikálu Malované na skle Ernesta Brylla a Katarzyny Gätnerové, jemuž předcházelo přeložené libreto k romantické opeře Heinricha Marschnera Vampýr. V Polsku vyšlo úspěšné dvojalbum Nohavicových písniček v podání polských interpretů, oceněné mezitím i zlatou deskou. A právě vyšlo další - Poruba...

Pak přišel na řadu i koncert Krylových písní v podání Jaromíra Nohavici. Jeho pokora vůči Krylovi, kterého znal osobně a měl ho za svůj dokonalý vzor, je dojímavá. Na nic si nehraje, stejně tak se choval a chová k Okudžavovi či Vysockému. „Písničkář je doma tam, kde mu chtěli naslouchat…“ řekl mi jednou lapidárně, tedy spíš trochu zasněně… http://olser.blog.idnes.cz/c/405384/Okudzava-Vysockij-Kryl-Nohavica-pokora-a-ucta-k-pisnickarum.html

Karel Kryl… copyright photo: Martin Faltus Praha

V přeplněném ostravském Parníku, předchůdci dnešní Heligonky, byl Nohavica strohý a skoupý na slovo: „Když jsem začínal, byl mým učitelem, když jsem začal hrát, stal se mým kolegou, potom kamarádem. A tak, jak mi Karla nevzali včerejší zbabělci, tak mi ho nevezmou ani dnešní hrdinové!“ A možná právě jim vzkázal, co zpívá ve své Kometě…

"Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá.... O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě..." Hutka o Alexandrovcích… Probůh, kdo je to Hutka…?

A by toho nebylo málo, o rok později v listopadu 2018 na slavnostní recepci u příležitosti Dne národní jednoty udělil Jaromíru Nohavicovi, který má v repertoáru i překlady ruských písní, ruský prezident Vladimír Putin Puškinovu medaili za Zásluhy o upevnění přátelství mezi národy

Medaile je od roku 1999 udělována ruským občanům i cizincům, kteří se významně zapsali v kulturní oblasti, humanitárních vědách, literatuře či jiných oborech umění. Třícentimetrová stříbrná cena má na lícové straně profil ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, na rubu jeho podpis a pořadové číslo.

Během děkovné řeči Nohavice prohlásil, že medaile je pro něj ctí. „Alexandr Sergejevič je tu se mnou. Nejen on, ale i všichni ruští básníci a bardi, které jsem četl, zpíval i překládal,“ prohlásil Nohavica a dodal: „Když čteš básně jiného člověka, když zpíváš písně jiného člověka, stáváš se částí jeho duše a nejsi jeho nepřítelem.“Výsledek obrázku pro nohavica putin

Nohavicovi cena Puškinova: https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/201811048396903-jaromir-nohavica-vladimir-putin-puskinova-medaile/

Medaili u příležitosti Dne národní jednoty dosud v Kremlu obdrželo přes 940 lidí. Z Čechů byli medailí dosud oceněni bývalý prezident Václav Klaus, který ji dostal v roce 2007 a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka, jenž medaili obdržel loni v březnu.

K výročí 28. října, k nejhonosnějšímu svátku vzniku našeho státu, předal prezident Miloš Zeman státní vyznamenání také jedinečnému Jaromíru Nohavicovi za zásluhy v oblasti umění; oba prý rozdělují Česko, tvrdí svoloč pražské kavárny, co znovu vylezla ze svých smradlavých děr, aby opět plivala po skutečných osobnostech naší země. Možná jsem patetický, ale kdo z nás by to už dávno nevěděl, že v Česku se úspěch neodpouští, zvláště když Nohavicu ocenil rovněž nejmocnější státník světa Vladimír Putin...

Nohavica a Jezevčík: https://www.youtube.com/watch?v=N6Sd_IiH5hgVýsledek obrázku pro olser nohavica putin hutka

Inu, ať si strčí pražská kavárna strčí svůj Megakoncert s Hutkou a dalšími houmlesasáky za klobouk; Megakoncert je jako provokace havloidů pojat jako protipól oslav 28. října, které pořádá Hrad a bývají tam oslavováni spíše zástupci tzv. normalizačního popu a komerční umělci. To pořadatelům koncertu vadí... A všem slušným lidem zase vadí právě tato česká ochlokracie...

O Gottovi a Jarkovi: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Cerne-prasatko-novinarsky-povl-a-smejd-Na-to-nema-ani-Rejzek-Petr-Zantovsky-pro-vas-prebral-to-nejvetsi-sprostactvi-nad-smrti-Karla-Gotta-598452#utm_content=freshnews&utm_term=jarek

Když Rejřek rejžuje: http://www.rukojmi.cz/clanky/4320-kdyz-psychopat-a-chovanec-ustavu-dr-chocholouska-jan-rejzek-rekne-o-jaromiru-nohavicovi-ze-je-kreatura-a-populisticky-blabolil-z-ceskeho-tesina

http://www.rukojmi.cz/clanky/356-vyhlaseni-vitezu-geniem-loci-cerne-hornicke-ostravy-se-stava-jaromir-nohavica

http://www.nohavica.cz/cz/shop/objednavka_poruba.htm

https://www.respekt.cz/tydenik/2006/22/tajemstvi-jaromira-nohavici

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/4130-jan-kacer-nechci-prezidenta-ktery-vsechno-pouze-odkyva

http://www.nohavica.cz/cz/jn/rozhovory/rozh_cz_00b.htm

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

07.10.2019 19:42

Shrneme to do zráceného sdělení.Jak sám pan Nohavica sdělil,nikdo ho nezval,nikdo ho nekontaktoval a jeho to vůbec nezajímá.Ne každý chce být stádem komediantů.


 
Gabriela Koukalová: S bulimií snědla, co viděla a osmkrát denně zvracela, poté jako anorektička polykala jen odličovací tampony, pak se zhlédla v Muchovi a tvoří medaile s jeho portrétem, dnes tančí ve StarDance a trénuje sexy pohyby

Gabriela Koukalová: S bulimií snědla, co viděla a osmkrát denně zvracela, poté jako anorektička polykala jen odličovací tampony, pak se zhlédla v Muchovi a tvoří medaile s jeho portrétem, dnes tančí ve StarDance a trénuje sexy pohyby

Devětadvacetiletá sportovní „důchodkyně“ Gabriela Koukalová by se snad v žádném oboru neztratila. Přišla na to, že umí též v roce 2019 překrásně zpívat, tančit a vyzná se také v oblasti malování. Pro svůj "všestranný talent" získávat peníze, byla nedávno oslovena společností Národní Pokladnice, která toužila spatřit portrét malíře Alfonse Muchy na pamětní medaili určené pro jubilejní ražbu v jejím provedení. A Koukalová tuto výzvu přijala. Zmíněná společnost začala okamžitě lákat zákazníky na novinku ve svém sortimentu:

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Poslední domácí zprávy