• Pátek, 15. listopad 2019
  • Svátek má Rukojmí Leopold

Debalina Ghoshal: Čína chce chránit Arktidu
Počet návštěv: 220

Debalina Ghoshal: Čína chce chránit Arktidu

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Arktida – v níž si jak Spojené státy, tak i Rusko udržují vojenskou přítomnost – je známá tím, že je bohatá na uhlovodíky. Číňané ve svých nárocích na tak cenný zdroj energie zjevně nechtějí zůstat pozadu.

Vzhledem k tomu, že Čína již nasadila protilodní řízené střely a rakety země-vzduch a plánuje také postavit plovoucí jaderné elektrárny a rozmístit je v Jihočínském moři, je pravděpodobné, že Peking plánuje totéž i v Arktidě.

Arktická politika Číny i její iniciativa Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative) se jeví jako cesta k tomu, aby Čína dosáhla globální hegemonie.

Na snímku: Letecká základna Thule, nejsevernější základna Letectva Spojených států, nacházející se severně od polárního kruhu v Grónsku. (Foto: US Air Force / Wikimedia Commons)

Čínské gresivní chování v Jihočínském moři je již minulostí, teď přitahují pozornost nedávné kroky Pekingu v Arktidě.

Arktida - v níž jak USA tak i Rusko udržují vojenskou přítomnost - je známá tím, že je bohatá na uhlovodíky  Číňané ve svých nárocích pochopitelně na tak cenný zdroj energie zjevně nechtějí zůstat pozadu.

Stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching prosazuje iniciativu Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative), usiluje také o vytvoření "Polární hedvábné stezky" pro lodě, o které se domnívá, že se otevírá kvůli tání ledovců způsobenému globálním oteplováním. Zdá se, že tato víra pramení z teorie "otevřeného polárního moře", podle níž by se polární moře vytvořené změnou klimatu nakonec dalo využít pro komerční účely.

Čína v lednu 2018 v rozsáhlém dokumentu "Arktická politika" uvedla:"Čína za účelem lepšího poznání Arktidy navýší své kapacity a schopnosti v arktickém vědeckém výzkumu a bude usilovat o hlubší pochopení přírodních zákonů, které Arktidu ovlivňují. Čína má v úmyslu vytvořit příznivé podmínky pro lepší ochranu, rozvoj a správu Arktidy.Při ochraně Arktidy bude Čína aktivně reagovat na změnu klimatu v Arktidě, chránit její jedinečné přírodní prostředí a ekologický systém, podporovat její vlastní klimatickou, environmentální a ekologickou odolnost a respektovat různorodou sociální kulturu Arktidy a historické tradice tamějšího domorodého obyvatelstva."

"Pro rozvoj Arktidy navýší Čína své kapacity a schopnosti při využívání aplikované arktické technologie, posílí technologické inovace, ochranu životního prostředí, využívání zdrojů a rozvoj námořních tras v Arktidě a přispěje tak k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Arktidy a ke zlepšení životních podmínek místních obyvatel."

"Čína se bude podílet na řízení Arktidy a bude se podílet na regulaci a řízení záležitostí a činností souvisejících s Arktidou na základě pravidel a mechanismů. Čína je odhodlána uplatňovat stávající rámec mezinárodního práva, včetně Charty OSN, Úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS), smlouvy o změně klimatu a životním prostředí a příslušná pravidla Mezinárodní námořní organizace a řešení různých tradičních i netradičních bezpečnostních hrozeb prostřednictvím globálních, regionálních, mnohostranných a dvoustranných mechanismů a budovat a udržovat spravedlivý, rozumný a dobře organizovaný systém správy Arktidy. Na vnitrostátní úrovni bude Čína regulovat a spravovat záležitosti a činnosti související s Arktidou v rámci své jurisdikce v souladu se zákonem, trvale zlepšovat svou schopnost porozumět, chránit a rozvíjet Arktidu a aktivně se účastnit mezinárodní spolupráce v záležitostech Arktidy."

Navzdory čínským cílům - "technologické inovaci" a "ochraně životního prostředí" - se Spojené státy obávají vojenských záměrů Pekingu. Podle Pentagonem nově zveřejněné "Výroční zprávy pro Kongres: Vojenský a bezpečnostní vývoj v Čínské lidové republice 2019" ("Annual Report to Congress: Military and Security Developments Involving the People's Republic of China 2019"):

"Čína zvýšila aktivity a angažovanost v arktické oblasti od doby, kdy získala status pozorovatele v Arktické radě v roce 2013. Čína v lednu 2018 zveřejnila strategii pro Arktidu, která prosazuje 'Polární hedvábnou stezku', a ve které se Čína označila za" Blízký Arktický stát" a identifikovala zájmy Číny jako přístup k přírodním zdrojům a námořním komunikačním linkám (SLOCs) a prosazovala obraz "odpovědné důležité země" v záležitostech Arktidy. Strategie zdůrazňuje čínské ledoborce a výzkumné stanice na Islandu a v Norsku jako nedílnou součást jejich realizace. Země sousedící s Arktidou vyjádřily znepokojení nad rozšiřujícím se potenciálem a zájmem Číny v tomto regionu. Civilní výzkum by mohl podpořit posílenou čínskou vojenskou přítomnost v Severním ledovém oceánu, což by mohlo zahrnovat rozmístění ponorek v regionu jako odstrašující prostředek proti jaderným útokům."

Vzhledem k tomu, že Čína již nasadila protilodní řízené střely a rakety země vzduch a plánuje také postavit plovoucí jadené elektrárny a rozmístit je v Jihočínském moři, je pravděpodobné, že Peking plánuje totéž i v Arktidě.

Administrativa ve Washingtonu by měla čínskou námořní aktivitu v Arktidě pozorně sledovat. Tvrzení čínské vlády, že cílem její arktické politiky je "vytvořit příznivé podmínky pro lepší ochranu, rozvoj a správu Arktidy", je stejně falešné jako (údajně) dřívější popis iniciativy prezidenta Si Ťin-pchinga Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative) jako projektu pro světový "mír a spolupráci, otevřenost a inkluzi, vzájemné poznání a vzájemný prospěch."

Arktická politika Číny i její iniciativa Nová hedvábná stezka (Belt and Road Initiative) se jeví jako cesta k tomu, aby Čína dosáhla globální hegemonie.

Debalina Ghoshal je spolupracovnice Rady pro mezinárodní politiku (Council on International Policy) se sídlem v Kanadě a spolupracovnice East West Institute pro asijsko-pacifickou oblast. Žije v Indii.

https://cs.gatestoneinstitute.org/15144/cina-chce-chranit-arktidu

Názor autorta nemusí být totožný s postojem internetových novin Rukojmi.cz

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

08.11.2019 19:19

Autor článku zde potvrzuje,že Čína postupuje stejným způsobem,jako USA a Rusko.Rozdíl je ten,že Rusko s Arktidou přímo sousedí a Čína ne.USA si svojí hegemonii také získávaly nasazením armády a k tomu ještě přidaly změny nepohodlných režimů,což zatím Čína nedělá.Jak jsem podotkl,zatím.Ale nakonec měla v USA skvělého učitele.


 
Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Před sedmasedmdesáti roky vrcholila bitva 2.sv. války v pevnosti a přístavu TOBRUK, městu v severovýchodní části Libye poblíž hranic s Egyptem, obklíčeném Rommelovými Africa Korps. Říjen a listopad 1942 byly rozhodující

Více o tom věděl Pravoslav Petrák, jeho strýc Pravoslav Řídký byl přímým účastníkem bojů.  Následující úryvky jsou z jeho deníku. Narodil se 9. května 1907 v Moravské Ostravě jako syn Jakuba Řídkého a jeho manželky Františky Řídké - Kubicové. Jeho otec byl nadporučík ruských legií, vyučený mistr kovotepec.  Pravoslav v letech 1918-1925 studoval na ostravské české reálce a 23. 6.1925 maturoval s vyznamenáním.

Bendova magisterská práce na ZČU v Plzni - Restituční proces nesplnila běžné podmínky v počtu normostran; měla jen 57 stran. Minimálního počtu 100 dosáhl student až větší velikostí písmen a odlišným řádkování

Bendova magisterská práce na ZČU v Plzni - Restituční proces nesplnila běžné podmínky v počtu normostran; měla jen 57 stran. Minimálního počtu 100 dosáhl student až větší velikostí písmen a odlišným řádkování

Poslanec  Marek Benda, který je obzvláště hrdý syn svého proslulého otce, je zaměstnanec českého národa, jenž doposud nikde jinde nepracoval, než ve Sněmovně. Je poslancem s dvouletou přestávkou od roku 1990. Ve volbách v roce 2002 zvolen nebyl, ale v červenci 2004 se do Sněmovny vrátil jako náhradník. Od 21. dubna 2013 je novým předsedou poslaneckého klubu ODS...

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Rusko zařadilo českou rádoby humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Člověk v tísni se stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo Kremlem zakázáno.

Ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček okomentoval v polovině listopadu 2019 zařazení organizace Člověk v tísni na seznam společností, jejichž činnost je v Rusku považována za nežádoucí. Bude chtít vysvětlení od ruského velvyslance, řekl a na svých sociálních sítích prohlásil, že bude vysvětlení kroku vyžadovat od ruského velvyslance, neboť zákaz této „respektované organizace“ považuje za absurdní.

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Proč je pro premiéra Andreje Babiše podezřelá bytost Martin Roman, „symbol korupční doby“ a v byznysové komunitě jeden z hlavních terčů, na které premiér v minulosti tolik s chutí střílel

Martin Roman (50) je i dnes v byznysu vnímán jako kontroverzní muž, a to je možná ještě milosrdné označení pro to, jak se o něm po Praze v některých kruzích mluví. Pro Andreje Babiše je něčím jako Voldemort pro Harryho Pottera. Jeho jméno se raději nevyslovuje.

Poslední domácí zprávy