• Pátek, 13. prosinec 2019
  • Svátek má Rukojmí Lucie

V USA mají děsivý rekord; letos bylo ve Spojených státech spácháno 369 masových střeleb (incidentů, při kterých zemřou čtyři nebo více lidí, u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl
Počet návštěv: 991

V USA mají děsivý rekord; letos bylo ve Spojených státech spácháno 369 masových střeleb (incidentů, při kterých zemřou čtyři nebo více lidí, navíc u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Faktem je, že loni se 251 hromadných masakrů v USA událo za 216 dnů. Násilí je vyvoláváno každý den svou nenávistnou agendou a rasismem. Umírá více lidí, byť se naopak nebojuje proti bělošským super nacistickým teroristům. To jsou ti, mezi jinými, kdo skutečně nenávidí Ameriku...

Podle organizace Gun Violence Archive čelí Spojené státy v průměru více než jedné masové střelbě za den. „Selhání při ochraně našich komunit, rodin a dětí rozpoutalo noční můru, která musí přestat,“ uvedla v oficiální reakci Gabrielle Giffordsová, bývalá členka Sněmovny reprezentantů USA. „Měli bychom odmítnout žít ve světě, kde naše děti žijí v neustálém strachu ze střelby. Nikdy nesmíme považovat tento stupeň násilí za normální,“ dodala.

Vraždění střelnými zbraněmi se v USA množí málem geometrickou řadou. Za ten největší předloňský masakr v Las Vegas je zodpovědný senior Stephen Paddock (†64); na koncertě zabil 59 lidí a dalších 527 poranil, má tak na svědomí nejkrvavější střelecký útok v dějinách USA. Úřad místního šerifa Josepha Lombarda informoval, že u Paddocka doma našli tisíce kusů munice a dokonce výbušniny. Střelcův motiv zůstává nejasný, lze ho hledat pouze za hranicí duševní nemoci…Výsledek obrázku pro foto las vegas vraždy trump

Masakr se odehrál v oblasti Strip, známé kasiny a zábavními podniky. Na festivalu country hudby 2. října 2017 se během vystoupení zpěváka Jasona Aldeana ozvala střelba z blízkého hotelu Mandalay Bay. Útočník z 32. podlaží budovy pálil automatickou zbraní na návštěvníky koncertu pod sebou; do davu více než 22 tisíc nic netušících lidí…

Podle webu CBS, který se odvolává na neziskovou organizaci Gun Violence Archive, bylo letos napříč Spojenými státy spácháno 369 masových střeleb (incidentů, při kterých zemřou čtyři nebo více lidí). USA mají děsivou bilanci vražedných zločinů a zřejmě tam proto nezřídka velmi špatně fungují orgány spravedlnosti; pomáhají si proto vykonáváním hrdelních rozsudků.

V USA v roce 2019 popravili devátého vězně. Christopher Lee Price (46) před dvaceti osmi lety zabil před Vánoci kněze Smrtící injekce ukončila život odsouzence, který pár dnů před Vánoci v roce 1991 zavraždil duchovního a pobodal jeho manželku. Oznámily to v pátek tiskové agentury. Price se stal druhým vězněm popraveným ve státu Alabama během dvou týdnů; byl odsouzen k smrti v roce 1993 za zabití kazatele Williama Lynna v jeho domově v Bazemore v Alabamě.

Lynn a jeho manželka Bessie se právě vrátili domů z kostela a chystali dárky pro vnoučata, když dva lupiči vypnuli elektřinu v domě a napadli pár mečem a dýkou. Lynn zraněním podlehl, zatímco jeho žena přežila, i když utrpěla rány na hlavě, rukou a hrudi. Price byl zatčen o sedm dní později a přiznal účast na loupeži. U soudu tvrdil, že manželům neublížil.

Je-li řeč o nezbytných trestech smrti, píše se, že ve věznicích Spojených států se rovněž ocitla řada těch, jež byli k trestu smrti odsouzeni, byť žádný trestní čin nikdy nespáchali…? Rozhodnutí kritizují demokraté; Senátorka a kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová označila trest smrti za „nemorální a hluboce závadný“.

Proti hrdelnímu trestu je také její soupeřka v demokratických primárkách Elizabeth Warrenová nebo dosavadní lídr průzkumů a někdejší viceprezident Joe Biden. Ten připomněl, že u 160 lidí odsouzených od roku 1973 k trestu smrti se později prokázal justiční omyl.

„Ve Spojených státech je každý rok zakoupeno přes 4,5 milionu střelných zbraní a občané jich zde vlastní nejvíce na světě. Na každých sto Američanů jich připadá devadesát,“ uvedl New York Times… Snímek Břetislav Olšer

Tresty smrti ukládají americké federální soudy zřídka. Popravy vězňů byly v USA celostátně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 je soudci znovu povolili. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 však poslaly na smrt jen tři odsouzence.

„Kongres výslovně povolil trest smrti v zákoně, který přijali zástupci lidu v obou kongresových komorách a který podepsal prezident,“ uvedl v prohlášení ministr spravedlnosti William Barr. „Ministerstvo spravedlnosti vládu práva respektuje. Tresty uložené v našem soudním systému dlužíme obětem a pozůstalým,“ konstatoval.

Znalec práva z univerzity v Seattlu, Robert C. Boruchowitz, proto spočítal hrubou orientační bilanci. V Oklahomě například přijde soudy proces navrhující obviněnému rozsudek smrti o sedm set tisíc dolarů dráž, než kdyby jej chtěly potrestat jen odnětím svobody.

Výsledek obrázku pro foto las vegas vraždy trump

K této tragické bilanci si jen zopakujme slova, která Trump řekl ve svém inauguračním projevu: "Společně znovu vytvoříme silnou, bohatou, hrdou, bezpečnou. Společně vrátíme Americe její velikost. Ať jsme černí, nebo bílí, všichni krvácíme stejnou červenou krev patriotů…" Co z těchto slov bylo splněno...?

Ve státě Maine to je prý 2,3krát více než obyčejný proces. V Oregonu to bylo o 2,3 milionu více, v Novém Mexiku o 7,2 milionu více. A poslední tři řešené případy ve státě Washington, před zrušením trestu smrti, stály o 15 milionů dolarů víc než konvenční proces s doživotím nebo mnohaletým vězením.

Náklady jdou tedy do stovek milionů. Maryland bez trestu smrti ušetří 187 milionů ročně, New Jersey 253 milionů. I Pensylvánie se trestu smrti vzdala, protože nechtěla vynakládat v průměru 350 milionů ročně ze svého rozpočtu na procesy, jejichž výsledkem by měl být trest smrti.

Kalifornie, která se trestu smrti zatím drží, vynaložila od roku 1978 na soudy vynášející trest smrti přes pět miliard dolarů! Přibližně dvě miliardy připadly na soudní jednání první instance, 925 milionů na slyšení u federálního soudu a 775 milionů na jednání habeas corpus u Nejvyššího soudu. Ubytování obviněných/odsouzených k trestu smrti stálo za tu samou dobu další miliardu.

V sále Rady bezpečnosti OSN, která je paradoxně v New Yorku, městě s největší kriminalitou v USA... Snímek Břetislav Olšer

Ze Štrasburku z Rady Evropy jsem si přivezl Návrh vězeňských pravidel. Útlá brožurka prošla ostravskou vazební věznicí i nápravným zařízením Heřmanice. Zmizela mi až po zapůjčení na Mírov. Stejné povídání o trestu smrti a anglosaském právu jsem načerpal v tiskovém středisku OSN. Na českém velvyslanectví tamtéž jsem dostal radu; New York je nejbezpečnější město v USA, jen nesmíte usnout v metru na konečné v Bronxu, kde vás můžou jen z plezíru hispánští výrostci polít benzínem a zapálit.

V roce 2010 bylo ve Spojených státech spácháno 14.000 vražd, za něž bylo uloženo přes 200 trestů smrti. Většina bude pravděpodobně zrušena odvolacími soudy nebo zmírněna guvernéry států. Trest smrti jich nemá z 50 států jen šestnáct a Kolumbijský distrikt, které zrušily příslušné zákony v roce 1846, kdy se Michigan stal prvním státem, který trest smrti zrušil – a několika posledními lety, kdy od něj upustily státy New York, New Jersey, Illinois a New Mexico... https://www.google.cz/search?q=ferguson+riots&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=7Rh3VNTVFOT4yQOu0oKQCQ

Dalších dvacet států (a federální vláda) zákony o trestu smrti sice má, avšak málokdy je uplatňuje. Jiné státy, například Kalifornie a Pensylvánie, odsuzují mnoho vrahů k trestu smrti, ale málokdy popravu skutečně vykonají; tyto státy mají stovky odsouzených, kteří vykonávají trest na odděleních věznic pro osoby odsouzené k trestu smrti.

Při mé první návštěvě New Yorku...

V USA se zatím prokázalo s přispěním testům DNA, že ve vězení sedělo 248 nevinných lidí. Sedmnáct z nich dostalo za zločiny, které nespáchali, dokonce trest smrti. Jen předloni uniklo injekci se smrtícím roztokem devět nevinných mužů. Kolik jich stačila justice už popravit? Skoro tři stovky naprosto nevinných osob bylo nemilosrdně odsouzeno na doživotí, dokonce k hrdelnímu trestu. Většinou pouze na základě křivých svědectví nevěrohodných svědků a nepřímých důkazů.

„Změna barvy“ však netrvala odhadované desítky let, když podle nedávných výsledků sčítání obyvatelstva USA se běloši již stali menšinou v Houstonu, Los Angeles, Philadelphii, New Yorku a Chicagu. V hlavním městě Washingtonu se scvrkli na pouhých 30 procent a New Orleans je skoro pouze černošský… Současné nepokoje, které vypukly po celých USA, vyprovokovala policie, jež ruku v ruce s Národní gardou zastřelila v krátké době po sobě další tři neozbrojené černochy.

V roce 2001 se konečně v justici USA blýsklo na časy – Florida po čtvrté žádosti povolila otevřít staré případy a provádět testy DNA. Co říká encyklopedie na zázračné DNA? Člověk i bakterie a další živočišné struktury obsahují v každé své buňce kopii instrukcí, které tento organismus konstruují. Jde o manuál zapsaný chemickým kódem DNA – kyselinou deoxyribonukleovou. Vědci oznámili, že jsou schopni přečíst přibližně devadesát procent lidské DNA.

V USA se zatím prokázalo s přispěním testům DNA, že ve vězení sedělo 248 nevinných lidí. Sedmnáct z nich dostalo za zločiny, které nespáchali, dokonce trest smrti. Jen předloni uniklo injekci se smrtícím roztokem devět nevinných mužů. Kolik jich stačila justice už popravit? Skoro tři stovky naprosto nevinných osob bylo nemilosrdně odsouzeno na doživotí, dokonce k hrdelnímu trestu.

Většinou pouze na základě křivých svědectví nevěrohodných svědků a nepřímých důkazů. Je možné věřit v tak omylný anglosaský soudní systém? Jak si může být zejména barevný občan Spojených států jistý, že také na něj neukáže tato nelidská „neomylná ruka spravedlnosti“…?

Cedric Willis, uvězněn 12 let

Nyný část, převzatá z webu Refresher; seznam namátkově vybraných neuvěřitelných justičních omylů anglosaského práva otevírá Cedric Willis, který byl zavřený ve vězení 12 let, než se konečně dostal spravedlnosti. Soud ho uvěznil ve věku 19 let za vraždu a několik přepadení, které ovšem spáchal někdo jiný. Porota tehdy neslyšela na námitku, že nalezená DNA vylučovala Willise z podílu na zločinech. Ty byly spáchány jiným pachatelem, jehož popis ovšem seděl i na Willise a ten navíc v přepadávání pokračoval s tou stejnou zbraní dál. Za asistence neziskové organizace Innocence Project, která se zasloužila o drtivou většinu případů osvobození nevinných lidí, se povedlo prokázat Willisovu nevinu a mohl se tak vrátit za svým synem, který se narodil jen několik týdnů po jeho zatčení. Na fotce je zachycen Cedric Willis krátce po propuštění v objetí své mámy. Od roku 1989, kdy se začala v USA formovat síť nevládních projektů Innocence (Nevina), opustilo americké věznice 1700 nespravedlivě odsouzených lidí.

Michael Williams, uvězněn necelých 16 let

Na rozradostněné fotce opouští roku 2011 Michael Williams státní věznici v Louisianě, kde neprávem strávil 15 let a 6 měsíců poté, co byl křivě obviněn a odsouzen za vraždu. K jeho propuštění došlo díky tomu, že klíčový svědek prohlásil, že si celý příběh vymyslel a nové vyšetřování organizace Innocence Project odhalilo, že policie nepřipustila obhájce Michaela Williemse k výpovědím očitých svědků zločinu. To vedlo k nalezení důkazů prokazujících, že Willams zločin nespáchal a jeho odcizená svoboda mu byla navrácena. Jak praví staré přísloví, lepší pozdě, nežli nikdy.

Reggie Cole, uvězněn 16 let

V tomto dojemném objetí členů své rodiny se Reggie Cole ocitl chvíli po zproštění viny. 16 let před tímto shledáním byl neprávem odsouzen za vraždu prvního stupně. Organizaci Innocence Project a Reggieho obhájci Christopheru Plourdovi se naštěstí podařilo odhalit důkazy o jeho nevině, které byly obžalobou během původního soudního líčení zamlčeny. Navíc se tehdy nepovedlo prokázat přesnost tvrzení očitých svědků zločinu. Hlavní svědek případu nakonec předstoupil a uvedl, že ve své výpovědi lhal. Po předložení důkazů a jejich přezkoumání se ukázalo, že Reggie Cole vraždu opravdu nespáchal a byl proto propuštěn na svobodu.

Nathan Brown, uvězněn 17 let

Nathan Brown se setkal se svojí dcerou po 17 letech a na svobodě ho přivítal i jeho malý vnuk. Brown byl v roce 1997 obviněn a uvězněn za pokus o znásilnění a až v roce 2014 se dočkal nápravy. Čas strávený za mřížemi mu ale nikdo nevrátí. Za pomoci organizace Innocence Project se podařilo díky testům DNA Nathana falešných obvinění zprostit a dostat jej na svobodu. Zároveň se dokonce podařilo identifikovat pravého viníka, který si už ovšem v té době odpykával trest za jiný zločin. Až do dne svého propuštění nedržel Nathan Brown svého vnuka nikdy v náruči.

Robert Hill, uvězněn 28 let

Takto vypadal úsměv štěstí Roberta Hilla v květnu loňského roku, když kráčel do soudní síně v Brooklynu s vírou, že odejde jako svobodný muž. A přesně to se také stalo. Díky novým důkazům ho soudce zprostil viny na vraždě druhého stupně, za kterou si v cele odseděl bezmála 30 let. Za mříže ho dostal dnes nechvalně známý detektiv newyorského oddělení Louis Scarcella, který uzavřel spoustu dalších případů, kde jsou o viníkovi pochybnosti. Tyto případy se dnes začínají opět přezkoumávat, zda nedošlo k podobnému falešnému obvinění jako v případě 28 let uvězněného Roberta Hilla.  
 
David McCallum, uvězněn 30 let
 
45letý David McCallum v láskyplném objetí své rodiny poté, co se dostal na svobodu po 30 letech vězeňského života. Za mříže se dostal už v náctiletém věku společně se svým kamarádem Willie Stuckeym, který se ospravedlnění už bohužel nedožil. Proto také McCallum své propuštění nazval jako „hořkosladké“. Jeho případ byl znovuotevřen po zjištění, že členové tehdejší policie brali úplatky, ovlivňovali a zastrašovali očité svědky během jejich výpovědí, zadržovali důkazy a také u soudu křivě přísahali. McCallum tak část svého dětství a celý dospělý život strávil neprávem ve vězení.

Rickey Dale Wyatt, uvězněn 31 let

Takto se oči rozzářily Rickeymu Dale Wyattovi, když byl v prosinci (december) minulého roku osvobozen po 31 letech. Byl obviněn ze znásilnění a následně odsouzen na 99 let. Organizacím Innocence Project a Innocence Project of Texas se podařilo soudu přednést nové výsledky rozborů DNA, které Wyatta jako pachatele znásilnění jednoznačně vylučovaly. Jejich vyšetřování dále odhalilo, že tehdejší obžaloba kromě jiného k soudu nepřipustila očitého svědka, který Wyatta jako pachatele neidentifikoval. Soud nová zjištění posoudil a Rickey Dale Wyatt byl poté propuštěn.

Reginald Adams, uvězněn 34 let

Úsměv muže, který byl před pár minutami po 34 letech strávených za mřížemi propuštěn na svobodu. V roce 1979 ho jako nevinného muže soudce odsoudil za vraždu. Nezisková organizace The California Innocence Project ovšem zjistila, že Adams byl vyslýchán pod nátlakem místní policie a ani jeden detail o zločinu v jeho vynucené výpovědi neodpovídal skutečnosti. Organizace dále zjistila, že policie našla vražednou zbraň a ta je dovedla ke dvěma sourozencům, u kterých byly navíc nalezeny ukradené věci zavražděné oběti. Tento fakt ovšem před soudem zatajili a dopustili se křivé přísahy. Reginal Adams v 61 letech opět získal svoji odcizenou svobodu a venku na něj čekal naprosto odlišný svět, než který před 34 lety nedobrovolně opouštěl.

Ricky Jackson, uvězněn 39 let

Ricky Jackson si ve vězení odpykával trest už skoro čtyři desetiletí za vraždu, ze které byl křivě obviněn. Nakonec v roce 2013 vystoupil klíčový svědek, který u soudu v roce 1975 vypovídal proti Jacksonovi a jeho dvěma přátelům a uvedl, že ho tenkrát k výpovědi přinutili detektivové z Clevelandu. Případ se tedy znovu dostal k projednání před soud a 57letý Ricky Jackson, který byl odsouzen ještě jako náctiletý, se nakonec po 39 letech dočkal svobody, ve kterou už pravděpodobně ani nedoufal. V současné době se jedná se o jedno z nejdelších uvěznění nevinného člověka všech dob v rámci celé Ameriky.

Prince Johnson, uvězněn 44 let

Seznam uzavírá případ muže jménem Prince Johnson, který se na svobodu dostal teprve až po 44 letech věznění. Ve svých 16 letech byl roku 1971 v Miami odsouzen za přepadení zmrzlináře a vraždu jeho manželky. Vraždu, kterou nikdy nespáchal. A ačkoliv byl v té době ještě nezletilý, byl souzen jako běžný dospělý člověk. Nejdříve mu hrozil trest smrti, nakonec ale dostal doživotí. Ve vězení strávil neuvěřitelných 44 let (nejvíce v americké historii) a na svobodu se dostal díky zjištění, že vraždu nespáchal on. Svědkové (dvě 6leté dívky) tehdy uvedli, že z místa viděli utíkat dva mladíky. Podle policie na místě objevila Johnsonovy otisky prstů, což vedlo k jeho zatčení, současně ale policie podezřívala dalšího mladého muže, který se však trestu vyhnul. Uběhlo skoro půl století a Johnsonův žalobce se s jeho obhájcem shodl na tom, že vraždu spáchal druhý mladík. Prince Johnson tak byl okraden skoro o celý život a nakonec se mu v 60 letech svoboda vrátila. Doufejme, že ho v budoucnosti už žádné další nespravedlivé útrapy nečekají...

Skoro půl života prožil Andre Davis za mřížemi, přitom věděl, že je nevinný. Že nikdy ani mouše neublížil. Představa nejděsivější. Dvaatřicet roků marně tvrdil, že nic nespáchal, ale nikdo ho neposlouchal, nikdo mu nevěřil. Lze to vydržet?  Dvaatřicet Štědrých večerů, narozenin, jmenin, Dnů díkuvzdání a to všechno jen v odporné cele. Železné mříže, železná psychika. DNA by se dala nazvat andělem strážným černochů…

Až přišel červenec 2012, kdy ho propustil soud ve státu Illinois na svobodu po předlouhých 32 letech žalářování. Uznal, že byl neprávem odsouzen za znásilnění a vraždu dítěte. Bylo mu osmnáct, když se za ním poprvé zabouchly dveře vězení. Na volnost musel čekat až do svých padesáti let, aniž by na některém důkazu z místa činu bylo jeho DNA. Musel být ve vězení, přestože se k činu nikdy nepřiznal. Porota nabobů a rasistů ho ale shledala vinným.

Hůř ještě dopadl Američan James Bain, jenž pro svoji pleť strávil nepředstavitelných posledních 35 let svého života v krušném vězení. Soud ho poslal v roce 1974 za znásilnění devítiletého chlapce na doživotí za mříže. Přestože anglosaské právo se řídí základní tezí; ve státech této právní kultury nemůže být žádný člověk odsouzen na základě tvrzení, tušení či pravděpodobnosti, a již vůbec ne pod hlavičkou onoho morálního “common sense – selského rozumu”, nýbrž pouze na podkladě jasných důkazů.

Přesto se ve věznici na Floridě až začátkem prosince 2009 díky testům DNA zjistilo, že James Bain byl uvězněn neprávem. Před časem, po děsivých 35 letech, opustil věznici a předloňské Vánoce tak mohl už 57letý muž strávit doma se svou nemocnou matkou.

New York - Socha Svobody... Snímek Břetislav Olšer

Kolik asi budou muset Spojené státy zaplatit Bainovi za 35 roků v cele, když soud v New Yorku udělil jinému nespravedlivě odsouzenému 49letému Alanu Newtonovi odškodné ve výši 18,5 miliónu dolarů (přes 323 miliónů korun) za 22 let, které musel zcela bezdůvodně strávit za mřížemi. Newtona původně odsouzeného na 40 let za napadení a znásilnění prodavačky, pustili před čtyřmi lety, když jeho nevinu prokázaly opět nové testy DNA. Spolek Šalomoun v čele Johnem Bokem, co se stará o kauzy těch, kteří se jeví nevinnými, by se náramně vydováděl.

Další justičním omylem byl postižen James Lee Woodard; dlouhých 27 let musel strávit ve vězení za vraždu, kterou nespáchal. Jeho nevinnu prokázal znovu až test DNA a Woodard se dostal na svobodu. Odsouzen byl za vraždu své přítelkyně v roce 1981. Nyní je mu 55 let a ze všech nespravedlivě odsouzených a následně zbavených svých obvinění strávil ve vězení třetí nejdelší dobu.

V roce 2004 se Ryan Matthews stal sto patnáctým vězněm v USA od roku 1973, který byl propuštěn z cely smrti proto, že byl shledán nevinným. K trestu smrti byl odsouzen ve státě Louisiana v roce 1999 za vraždu, kterou měl spáchat ve věku sedmnácti let. Rozsudek byl zrušen v dubnu 2007, když odvolací soud shledal, že obžaloba zatajovala důkazy, pachatelem byl přece černoch, a také na základě testů DNA, které ukázaly, že vrahem byla jiná osoba. Ve vězení naštěstí pobýval „pouze“ osm roků…

Zhruba polovina neprávem odsouzených již dostala finanční odškodnění, částky se liší stát od státu. Například Florida vyplácí nevinným 50 tisíc dolarů za rok ve vězení. Neprávem obvinění lidé byli většinou odsouzeni na základě špatné identifikace svědky, nedostatečných či špatně provedených forenzních technik (například zkoumání vlasů v mikroskopu, porovnávání chrupu při kousnutí, porovnání otisku boty či krevní testy)...

Inu, měl Colin Kaepernick, hráč amerického fotbalu, pravdu, když nepovstal u rozvinuté americké vlajky, což lakonicky zdůvodnil: "Nebudu stát a vzdávat čest vlajce, která reprezentuje zemi, jež utlačuje černé a jinak barevné. To je pro mě víc než fotbal a bylo by ode mě rasistické dělat, že nic nevidím…“

Fotografie: Reuters...

Jeden ze zdrojů: https://www.idnes.cz/xman/styl/spravedlnost-test-smrti-usa-hrdelni-trest-poprava-uspory-alabama-michigan-wiskonsin.A190307_144259_xman-styl_taj

http://refresher.cz/26381-16-pribehu-nevinnych-lidi-kteri-byli-nepravem-uvezneni-a-nakonec-se-opet-dockali-ukradene-svobody

Lidská práva: 47 politických vězňů či 248 bez viny s trestem smrti?

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

03.12.2019 11:39

Stačí vyhubit na 100 milionů Indiánů, obsadit jejich území, natahat do dobytého kontinentu tisíce černých otroků a máte položeny základy k americké demokracii na export. Takový Georg Washingon, velkootrokář vlastnící přes pětset otroků, založil pravdu a lásku po americku. Teď se nám ta pravda a láska nebezpečně rozlézá po celém světě. Kdo odmítne takovou láskyplnou pravdu a lásku a chce se jí bránit, je synem smrti. ....Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

02.12.2019 19:11

Josef novák by zase mohl napsat,že mu vraždění a zavírání nevinných nijak nevadí a schvaluje to.Musím Vám,jako každému hlupákovi,připomenout,že článek není o Rusku(americký vlezprdelníku),ale o stavu spravedlnosti v zemi,která se chlubí demokracií a přitom jí ničí.Tak si,Nováku,odejděte kvůli tomu průjmu na patřičnou místnost.Buď se vyjadřujte k věci,nebo držte zobák a běžte na demonstrace milionu blbek,pardon,chvilek!Tam budete mezi svými a bude Vám dopřán frenetický potlesk primitivů.


 
Josef Novák

Josef Novák

02.12.2019 10:33

Olšer by při psaní svých průjmů mohl napsat, jak to vypadá se spravedlností v Rusku. Doporučuju zeptat se Miloše.


 
Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Vzpomínka: Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny vzkaz od Tomáše Etzlera: „Tem patetickym cechackym utokum na moji osobu se smeji. Utocit na meho 30 let zesnuleho otce je jina vec. jste dobytek. Prekrocil jste hranici Olsere. Snad Vas potkam…“

Jak baron Prášil, pardon, ne šlechtic, nýbrž právě ten potulný žvanil Tomáš Etzler poskytl nedávno dlouhatánský rozhovor pro SeznamZprávy mimo jiné odpovídal na otázky. Čína, kam se podíváš. Česko už několik týdnů řeší spory s touto komunistickou zemí.

Blíží se Vánoce, ty nejkrásnější svátky v křesťanském světě; Američané se rovněž ve svém farizejském pokrytectví skrývají za Boží lásku, přičemž už přes 200 let přinášejí

Blíží se Vánoce, ty nejkrásnější svátky v křesťanském světě; Američané se rovněž ve svém farizejském pokrytectví skrývají za Boží lásku, přičemž už přes 200 let přinášejí "demokracii" a vraždí po celé planetě.

Jednou z ukázek USA, země neomezených možností a splněných přání, bylo během desetileté americko-vietnamské války se třemi miliony zavražděných Vietnamců a Laosanů, též vánoční bombardování Hanoje koncem šedesátých let, kdy nechal pouze prezident Richard Nixon shodit větší množství bomb, než kolik bylo svrženo na Drážďany během druhé světové války. Šlo bezpochyby o nejbrutálnější nálet v historii. 

Napřed o rabování Poláků na hrobech Židů vyšly knihy Jana Tomasze Gross - Zlatokopové a Sousedi, dnes zase jen opakování těchto zvěrstev od autora Piotra Reszka: Hledači židovského zlata

Napřed o rabování Poláků na hrobech Židů vyšly knihy Jana Tomasze Gross - Zlatokopové a Sousedi, dnes zase jen opakování těchto zvěrstev od autora Piotra Reszka: Hledači židovského zlata

Opět je v Polsku v prosinci 2019 další pozdvižení; přinesla ho kniha s názvem "Hledači židovského zlata", obraz svědectví o tom, jak lidé z obcí sousedících s vyhlazovacími tábory Belzec a Sobibor v Lublinském vojvodství na jihovýchodě Polska ještě i několik desetiletí po konci druhé světové války vykrádali masové hroby židovských obětí nacismu.

Poslední domácí zprávy