• Pátek, 24. leden 2020
  • Svátek má Rukojmí Milena

Stejně se to všechno vykecá...
Počet návštěv: 265

Stejně se to všechno vykecá...

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Přiznám se, že když jsem slyšel první zprávu o bagdádském atentátu na íránského generála Sulejmáního, mylně jsem se domníval, že se jednalo o další kapitolu v dlouholeté nevyhlášené válce mezi Izraelem a Íránem.

Nasvědčoval tomu i způsob provedení, který ze zpravodajského hlediska nesl všechny rysy podobných atentátů izraelských tajných služeb (namátkou na Aliho Salame z Černého září či Jahjá Ajjáše z Hamasu). Ty se vždy vyznačovaly dokonalou zpravodajskou přípravou a nekompromisním provedením.

Vzhledem k tomu, že spolu se Sulejmáním byl zabit také jeden z velitelů iráckých šíitských milicí Abú Mahdí Muhandis, dosavadní spojenec Američany vedené koalice bojující proti Islámskému státu, logická otázka komu prospěly vraždy na bagdádském letišti, by také ukazovala na Izrael. Nicméně k atentátu se osobně přihlásil prezident Spojených států Donald Trump. Co následovalo, je dostatečně známo. Zaujal mě umírněný styl bezprostřední íránské odvety, který předvedl, že kdyby chtěli zaútočit, tak mohou. Pomstu zatím odložili.

Osud ukrajinského civilního letadla nad Teheránem hodně připomíná podobné neúmyslné sestřelení ruského výzvědného IL – 20 v Sýrii při izraelském náletu v září 2018 a samozřejmě historii malajsijského Boeingu nad Donbasem v létě 2014.

Ovšem během jednoho jediného týdne se ukázalo, že podobné akce jako bagdádský atentát mohou mít pro pověst Spojených států, ale především pro jejich budoucí bezpečnost devastující dopady. Nejvíce ze všeho ohrožují akceschopnost amerických zpravodajských služeb, a to nejen v oblasti Blízkého a Středního Východu. Studená občanská válka vedená také částí příslušníků silových struktur proti současnému prezidentovi se projevuje zveřejňováním citlivých informací. Včetně těch, které ohrožují životy pracovníků a spolupracovníků amerických tajných služeb.

Příkladem může být současné zatýkání možných agentů tajných služeb USA, které doprovází vyšetřování atentátu v Bagdádu a v Damašku a únik informací o neuspěšném atentátu na velitele íránských Revolučních gard v Jemenu Abdarrezu Šahláího. Vzhledem k zahájené proceduře impeachmentu prezidenta Donalda Trumpa bych nevylučoval ani zopakování scénáře známého z telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským. Objeví se pracovník tajné služby, který začne vypovídat o okolnostech přípravy a provedení atentátů, které nakonec povedou k novým obviněním prezidenta Spojených států. A to v roce voleb.

Z naší české zkušenosti již víme, že tam, kde se všechno dříve nebo později vykecá, se policejní či zpravodajské operace nedají ani plánovat, natož pak uskutečnit. Výhodu pak jednostranně získává druhá strana.

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

13.01.2020 18:57

Scénář je možný,ale my to ovlivnit nemůžeme.Na rozdíl od USA nemáme ambice napadat jiné státy,pokud to nerozkáže někdo z Washingtonu.


 
Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft – Polsko. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”Zahájení 2. sv. války - Landsmašaft - Polsko

Zahájení 2. sv. války - Sudety – Benešovy dekrety. Šéf rakouského Landsmanšaftu Zeihsel poznamenal: “Kdyby Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.”

Když bylo v říjnu 1918 vyhlášeno Československo, němečtí předáci v pohraničí vyhlásili provincie Sudetenland. Třeba ta opavská vznikla 30. října téhož roku a měla i svoji zemskou vládu. Dle historika Ondřeje Koláře ze Slezského muzea v Opavě, kdysi hlavním městě zdejšího pouze jen několik, týdnů existující vlády Sudetenlandu.

 

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný "Arik" a později také "král Izraele" se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. V roce 2006 zemřel. Třináct let byl v komatu, kdy po mozkové mrtvici lékaři prohlásili, že jeho mozek přestal reagovat a že žil jen zásluhou umělého dýchání. Přesto ho jeho synové odvezli do farmy v Negevské poušti...

Poslední domácí zprávy