• Středa, 03. červen 2020
  • Svátek má Rukojmí Tamara

Konspirační teorie a přejmenování náměstí Pod Kaštany
Počet návštěv: 1117

Konspirační teorie a přejmenování náměstí Pod Kaštany

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Příští týden, 27.února uplyne pět let od zavraždění ruského politika Borise Němcova. Přestože pachatelé atentátu byli rychle vypátráni (během týdne) a následně odsouzeni, mezi ruskou opozicí a jejími zahraničními sympatizanty přetrvává přesvědčení, že za vraždou stál někdo jiný.

A více či méně otevřeně ukazují na prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina. Důkazy sice nemají, o to je však pevnější jejich přesvědčení. Proto na Západě již několik let přejmenovávají ulice a náměstí, na nichž stojí ruská velvyslanectví jménem Borise Němcova.

S dvouletým zpožděním se k tomuto politickému trollení přidává i pražský pirátský Magistrát. Docela dobře to zapadá do jeho „koncepce“ poněkud pubertální zahraniční politiky české metropole. Jako vždy, když si namyšlení amatéři začnou hrát na hybatele dějin, dosáhnout opaku svého snažení. Nenaštvou Rusy, ale kavkazské (a další) radikální islamisty. Závěry vyšetřování, přiznání obžalovaných a rozsudek moskevského soudu by neměli brát na lehkou váhu.

Pro pochopení celého případu se musíme vrátit na počátek roku 2015, kdy 7. ledna došlo v Paříži k vyvraždění redakce humoristického časopisu Charlie Hebdo. Tehdy se unijní politici semkli a obklopeni ozbrojenci protestně pochodovali po bulváru s heslem Je suis Charlie. V Rusku s nejhlasitější kritikou a zároveň vášnivou obhajobou svobody slova vystoupil Boris Němcov. Poté se již naplno věnoval přípravě protestního pochodu v neděli 1. března 2015, který se měl konat pod heslem „Rusko bez Putina“. Opoziční i provládní novináři připravovanou akci přirovnávali k Majdanu v Kyjevě, který se odehrál rok předtím.

Někdy v posledním únorovém týdnu dostali oba čelní organizátoři protestů Boris Němcov a Aleksej Navalnyj informaci, že se chystá jejich zavraždění. Každý z nich na to reagoval jinak. Aleksej si vzpomněl na teorii o nutnosti „rituální oběti“ pro úspěch každé barevné revoluce a demonstrativně začal před svým domem rozhazovat letáky, takže byl zatčen, odsouzen na 15 dní a kritickou dobu přežil v ruském vězení.

Boris Němcov se vždy vyznačoval mimořádnou odvahou. Svoji politickou kariéru zahájil tím, že při srpnovém puči proti Gorbačovovi v roce 1991 spolu s dalšími demonstranty zastavil tanky před Kremlem. Tehdy si jej všiml Boris Jelcin a vybral si ho jako svého poradce. Proto na ono varování reagoval jen veřejným oznámením o tom, že se doslechl o záměru prezidenta Vladimíra Putina nechat jej zavraždit, a zřejmě se domníval, že jej to ochrání.

V osudový pátek 27. února večer nejprve jel do opozičního rádia Echo Moskvy, kde v dlouhém rozhovoru mluvil o připravovaném protestním pochodu po Tverském bulváru. Pak odjel taxíkem na Rudé náměstí, kde v jedné kavárně v obchodním domě GUM večeřel s mladou ukrajinskou modelkou a pak spolu šli pěšky do jeho bytu v ulici Bolšaja Ordynka (vedle izraelské ambasády). V půli cesty na mostě je obklopili čtyři muži a jeden z nich Němcova čtyřmi střelami do zad zavraždil. Modelce neublížili.

Výběr místa činu a uspěchaný způsob provedení vraždy odpovídal stylu kavkazských zločineckých skupin, což brzo potvrdilo vyšetřování. Až na jednoho, který se zatčení vyhnul sebevraždou výbuchem granátu, byli všichni pachatelé zatčeni. Většina z nich patřila do jedné rodiny. Jako motiv pro svůj čin uváděli urážku Islámu, které se Boris Němcov dopustil svou kritikou vyvraždění redakce Charlie Hebdo. Objednavatele atentátu se zjistit nepodařilo. Dle ruského tisku hlavním podezřelým zůstává Čečenec Adam Osmajev.

Tento syn úspěšného čečenského podnikatele vystudoval prestižní britskou školu, ale jeho životní dráha se ubírala jiným směrem. Poprvé se „proslavil“ v roce 2009, když byl v Moskvě obviněn z přípravy vraždy čečenského prezidenta R. Kadyrova. Obvinění se neprokázalo, a on se pro jistotu přestěhoval na Ukrajinu do Oděsy. Tam byl v roce 2012 zatčen kvůli držení výbušnin, poškozování majetku a padělání dokumentů, což vše z trestně právního hlediska zjistilo vyšetřování předčasného výbuchu bomby, kterou montovali v jeho bytě (jako jediný ze tří pachatelů vyvázl nezraněn). Na žádost Ruska bylo obvinění rozšířeno pro přípravu atentátu na tehdejšího ruského premiéra Vladimíra Putina, k čemuž se přiznal. Po Majdanu a vypuknutí války na Donbase bylo obvinění z přípravy atentátu staženo, Osmajev byl odsouzen jen za onen výbuch a propuštěn z vězení. Šel válčit na Donbas v čečenském praporu Džochara Dudajeva na ukrajinské straně (spolu se svou manželkou) a stal se nakonec velitelem této jednotky.

V roce 2017 na něho byly spáchány dva atentáty. V tom prvním jej zachránila jeho žena, která zastřelila útočníka, v druhém ona zahynula, ale zraněný Osmajev zase přežil. Chápu, že na podobného muže by Rusové zorganizování atentátu na Borise Němcova rádi svedli, ale na druhou stranu neprofesionální provedení vraždy na mostě a často zmiňovaná ukrajinská stopa by stylu operací Adama Osmajeva docela odpovídaly.

Domnívám se, že případ vraždy Borise Němcova představuje ukázku toho, že objektivní zjištění oproti spikleneckým teoriím nemají u určité části politiků a médií šanci. Svou roli hraje také to, že obvinit ruského prezidenta je tak snadné a bez rizika. Psát o tom, že ruského opozičního politika zavraždili náboženští islamističtí fanatici není politicky korektní a poněkud o ústa.

Nicméně až pan primátor Hřib v rámci své pubertální zahraniční politiky slavnostně přejmenuje náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova, vzdá tak hold nejznámějšímu evropskému politikovi zavražděnému islamistickými radikály, což určitě původně nezamýšlel. Nevím, zda to někdo nakonec také nevyhodnotí jako urážku islámu…

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

26.02.2020 18:50

Domnívám se,že se jednalo o Čečence.Putin by z vraždy Němcova neměl žádný užitek,jen problémy.Piráti jednají v duchu hesla "kdo má hůl,vždycky si psa najde".Pitomí študentíci je stejně budou znovu volit..


 
Poučení z USA - diverzita je zločin

Poučení z USA - diverzita je zločin

Mediální prostor posledních dní plní dramatická videa z USA a nejrůznější, lidoví i profesionální komentátoři se do krve přou, co bylo příčinou. Proč tohle děsivé řádění lůzy vzplanulo, kdo za to může a komu to poslouží.

 Lid versus Věra Jourová

Lid versus Věra Jourová

Německý zpravodajský web Tichys Einblick ukázal cestu, jak bojovat s cenzurou na facebooku. Před bádensko-württemberským vrchním zemským soudem v Karlsruhe vyhrál soudní spor s „cenzorem“, najatým facebookem, aby ověřoval „pravdivost“ zveřejňovaných zpráv. Soud podle německého deníku die Welt nařídil odstranit ze sociální sítě hodnotící komentář facebookového „cenzurního žoldnéře“ Correctiv. Ten označil za „částečné fake news“ článek o otevřeném dopisu, který generálnímu tajemníkovi OSN Antoniovi Guterresovi zaslalo 500 vědců, v němž zpochybňují tzv. „klimatickou nouzi“.

Poslední domácí zprávy

Zažít znovu?

Zažít znovu?

Když jsem tento týden přemýšlel o nedělním komentáři, vzpomněl jsem si na dva známé citáty George Santayany: Ti, kdo si nepamatují minulost,...