• Neděle, 09. srpen 2020
  • Svátek má Rukojmí Roman

Češi, pokloňte se už konečně!
Počet návštěv: 819

Češi, pokloňte se už konečně!

Michal  Kotyk Článek od Michal Kotyk

„No jo, ale před kým?“ ptá se pravověrný Čech nad půllitrem piva. „Vždyť jeden neví komu?“, dodá oprávněně. „Dřívávejc to bylo jednodušší“ utrousí ještě po dalším silném loku.

A jako vždy, má pravdu. Dnes je v tom opravdový zmatek. Kdysi to byla Vídeň. Jo, to se to klanělo. Patřilo to přímo k dobrému chování. Pak to byla Moskva. Z toho zase bolela záda. A pak se něco událo a Češi objevili Washington. To se to klanělo. A s radostí. Mělo to takovou světoběžnickou příchuť. Skoro jako vstup do zakázaného města.

Ale léta běžela a začalo to být trochu zašmodrchané. Zkrachovalí politici zase přišli s tou Moskvou. Ti, co jednají bez skrupulí a touží po penězích, zase objevili Peking. Washington je prý pořád v kurzu, protože k němu podle nějaké dohody tak nějak patříme. A přitom to „tak nějak“ není vůbec jasné.

Takže jsme opět někde na začátku naší historie. Tápeme a jsme bezradní, máme pocit, že se klanět musíme, ale sjednotit se na tom nemůžeme. A přitom zapomínáme na doby, kdy se svět klaněl nám. Žadonil o naše strojírenské výrobky, se zatajeným dechem poslouchal naše vědce a politiky a záviděl nám naši kulturu a vůbec intelekt.

Po pravdě řečeno, není na škodu na ta radostná období zapomenout, protože by nás jinak mohl popadnout vztek a dodatečně bychom dostali chuť dát přes hubu všem těm, kteří tohle všechno za Jidášův groš rozprodali. Pomalu aby jeden záviděl těm opravdu věřícím. Těm zůstal Vatikán. Nu, jednoduché to také nemají, ale ti svatí se vždycky ze všeho nějak vykroutí, takže to klanění a modlení neztrácí tak úplně smysl. Tedy alespoň pro ně.

Jednu výhodu to však má, nestojí to moc peněz, tedy nebýt těch restitucí. To je také taková prapodivná záležitost. Zrovna my, potomci mistra Jana, uděláme takovou nerozvážnost. Vrátíme naše penízky těm, kteří je od nás po staletí ždímali. Ano svět se mění. Možná ale, že to je taková malá záloha, přímo pojistka. Totiž kdyby nastala doba, kdy bychom se jaksi neměli, před kým se klanět. Takže takové otevřené dveře kostela by nám třeba přišly vhod.

Ale snad k tomu nedojde, i když si tím nejsem jist. Protože, když poslouchám ty, co nám dnes vládnou, tak jsem dost trudnomyslný. Jejich „zahraniční“ politika mi připomíná mně dobře známou arabskou tržnici. Věřte mi, zde naivní, hloupý a nevědomí „turista“ prodělá kalhoty. A nejlepší je, když jich přijde celá horda, pak hloupost jednoho soutěží s nevědomostí druhého a ten arabský filuta už ví, že dnešek bohatě naplní jeho kasu.

Nevím proč, ale nikde se nesetkávám s názorem, či alespoň náznakem, že toho snad ani nemáme zapotřebí. Setkávám se jen s upozorněním, že se klaním špatným směrem. Jako vždy, argumenty chybí, jen ze všeho čiší osobní zájmy, „přátelské“ službičky, finanční profit. Nevím, jak to skončí.

Jedním jsem si ale jist. Přesto všechno nebudu klepat na dveře nějakého kostela. To už bych rovnou mohl tvrdit, že ty naše boje za svobodu a nezávislost byly historickým omylem. Či dokonce výmysly nějakých pomatenců, kteří se snažili „vylepšit“ naši historickou roli a národní charakter. Má to však jeden háček. Existuje mnoho skutečných hrobů těch, kteří bojovali za to, co dnes zrazujeme.

Michal Kotyk
Trochu jsem se toulal po světě - celých 32 let. Napsal jsem o tom i knihu s podtitulkem "aneb co se do zpráv nikdy nedostalo". K nalezení zde.Teď jsem se vrátil "domů" a mnohdy se velice divím, co to tu nacházím. Nemohu jinak, než se k tomu vyjádřit. Kdyby se o mně někdo chtěl dovědět poněkud více může tak učinit na www.mujcernobilysvet.cz nebo na www.mk-answer.com Mimo jiné jsem také aktivní zde www.filmovka.cz

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

19.05.2020 21:10

Jó, to takhle jednoho krásnýho dne nějak odpoledne zapěl svou odpudivou elektronickou odrhovačku mobil jednomu příslušníku vyšších rozhodovacích kruhů. O co šlo...? No přece o nabídku francouzské firmy Veolia o odkupu vlastnických práv na vodu pramenící v Čechách. Dotyčný , jemuž byla nabídka učiněna, se probral po odpolední dřímotě a na tu nabídku přikývl, když zvěděl, kolik mu za to kápne. No sakra(!), to bych byl blbec, abych toho nevyužil. Nějaké ty závistivé Čecháčky mám na háku, můžou mi políbit šos. Není nad to, umývat se v ranní době vodou, která u nás pramení, ale přesto nám nepatří. Kšeftsman, co ji tak šikovně střelil, dostal za ni minimálně dvě igelitky nacpané penězi, a ne ledajakými. Jediné, co mu ke spokojenosti zbývá, je správná politická orientace. A tak se přeorientuje natolik, že sám sebe nepoznává. Z bývalého uvědomělého bolševika se stane uvědomělý podporovatel všeho, co pochází z "vyspělého" Západu. Přeci si nenechá šťourat, jako vždy, za každého režimu, uvědomělý předvoj lidstva, nějakými obtížnými zmetky do svých kšeftů. Nechcete pít a využívat francouzskou vodu z našich zdrojů? Prosit se vás nebudu, stejně jinou možnost nemáte. Tak otočte své kohoutky a věřte, že se ze mne mezitím stal uvědomělý člověk, který zcela opustil své komunistické manýry a zlozvyky. Zkrátka jsme se předělal tak, že po vás všech, po nichž jsem jel v minulém režimu, pojedu znova, tentokrát jako kapitalista. A věřte, mám kapsy neskutečně hluboké! Nepřejte si mě! Už proto, že mám VUML. Poté, co jsem dostal igelitky nacpané penězi, jsem prohlédl. Vidím, že ta pakáž, která na mě za bolševika útočila, na mě útočí dodnes, a to jsem se sakra změnil. Přímo k nepoznání! Ale já to tak nenechám! Budu bojovat za šťastné zítřky (pardon, za naši budoucnost) do roztrhání těla pod laskavým americkým vedením. Co bychom si nalhávali, peníze nesmrdí. Bože, jak já jsem měl rád soudruha Stalina, jak jsem vítal soudruha Brežněva, Gomulku, Jaruszelského, Waltra Ubrichta, ale s tím vším jsem se vypořádal, abych vás, vy parchanti, měl v jakémkoliv režimu pod dozorem. Jenom debil nemění svůj názor, jsa poučen dějinnými skutečnostmi. Říká to i náš prezident. Tak v tomhle má pravdu, Ty igelitky narvané penězi svědčí o tom, že je změna názoru při vhodné příležitosti nutná. Ti, co to nepochopili, mi můžou políbit šos. Hlavně ať nechtějí obsah mých igelitek. ....Mějte se hezky. .....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.05.2020 20:23

Neměli bychom se klanět nikomu.Ať to byl západ,nebo východ,vždy přišla z obou stran jen zrada.Jenže tento národ ztratil svou sebeúctu a hledá nějakého spasitele.Jenže jediným spasitelem může být jen národ sám.A ten se klaní cizině velice rád!


 
Rudolf Kavan

Rudolf Kavan

19.05.2020 20:11

Autor se zda trochu dezorientovany. Nejhorsi v soucasnem Cesku je ta silena Rusofobie. Je to podencovano Sorosovskymi medii, americkymi neziskovkami a neocony. Siri to jejich cesti patolizalove. Komunisti, a to je specifikum Ceska, rusofobum nahravaji.

Rudolf Kavan
https://voxpopuliblog.cz/author/rudolf_k/


 
Svědci covidovi a šíření strachu

Svědci covidovi a šíření strachu

Proč státy považují roušky za nástroj ochrany? Chtějí ukázat, že dělají aspoň něco. Mnoho „epidemiologů“ podporuje nošení roušek, protože to udržuje lidi ve strachu a v pocitu, že se musí něco dělat a tím zůstává zachován jejich status „zachránců“.

Martina Navrátilová čelí mediální kampani ze nesouhlas se začleňováním transsexuálů do sportu

Martina Navrátilová čelí mediální kampani ze nesouhlas se začleňováním transsexuálů do sportu

Známá tenistka Martina Navrátilová čelí mediální kampani kvůli tomu, že podepsala dopis, ve kterém více než 300 sportovkyň vyjádřilo nesouhlas se začleňováním transsexuálů do sportu. Ten následně atletky poslaly Radě guvernérů National College Athletic Association. Přitom tento požadavek je naprosto racionální, neboť muži, kteří se nechají přeměnit na „ženu“, porážejí své ženské soupeřky, protože fyzická kondice a větší síla jim zůstala. Podobně se před časem vyjádřila i spisovatelka Jane Rowlingová. Ta upozornila na muže, kteří se deklarují jako ženy, ale na dámských záchodech mohou znásilnit ženy.

Poslední domácí zprávy

Agrese mocných

Agrese mocných

Srpnové události 1968 už mizí v historii. Před 52lety „soudruzi v SSSR“ udělali chybu, místo dialogu vsadili na agresi. Využili situace, v té...