• Pondělí, 13. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Markéta

Pracující občan je každý den systémově okrádán ze všech stran. Máme právo se bránit!!!
Počet návštěv: 1806

Pracující občan je každý den systémově okrádán ze všech stran. Máme právo se bránit!!!

Oldřich Rambousek Článek od Oldřich Rambousek

To není nic divného-viďte. Drtivá většina z vás to jistě ví a nadává. Jenže to se nadává doma nebo v hospodě u piva, protože vystoupit veřejně chce odvahu, avšak většina občanské společnosti má strach. Ten strach má samozřejmě své opodstatnění, ale nemyslím si, že je zrovna správné, když se lidé ve své zemi bojí říci otevřeně svůj názor. Ten systém zvaný demokracie nemá s demokracií nic společného a je čímsi cítit! Žádná libá vůně to však není!

Nedělám si žádné iluze a počítám s tím, že se ozvou tací, jež budou tvrdit, že v naší zemi je demokracie a svoboda, že svůj názor lze říkat veřejně bez obav, že společnost a její vrcholoví představitelé jsou připraveni vždy naslouchat. Osobně se s tímto postojem neztotožňuji a to jak hlediska politického, tak z hlediska lidského a morálního. Dosud jsem se totiž nenaučil nazývat hovno kopretinou. To po mě prosím nechtějte. Abych se toto naučil, tak bych musel převléci kabát a to neudělám. Nechám si ten svůj starý a potrhaný se srpem a kladivem.

  O okrádání pracujících lidí toho bylo již napsáno skutečně mnoho, ale je docela obtížné najít smysluplný text, jenž nabízí alespoň dílčí řešení s podmínkami aplikace adekvátních postupů. Pro řádné pochopení situace musíme začít od základu.

   Společností ve kterých lidstvo fungovalo a funguje, máme několik. Prvobytně pospolnou společnost mohu vynechat, ač ta jako taková byla pro běžného člověka dosud nejspravedlivější. Následovaly společnosti-otrokářské, feudální, kapitalistická a socialistická. Jediná společnost, jež se nejvíce blížila prvobytně pospolné-tedy té nejspravedlivější, byla společnost socialistická a to i přesto, že v sobě nesla negativní vlivy mocenských ambicí určitých lidí, které vycházely a vycházejí z podstaty předchozích pokřivených systémů. Z oné pokřivenosti vychází i ono programové okrádání obyčejných občanů. U systému otrokářského, feudálního a kapitalistického lze smutně konstatovat, že tyto systémy slouží dobře jen pro horních deset tisíc a ti ostatní jsou jen v područí a na placení. Nutno si uvědomit, že kapitalismus je ve vývojové řadě, kde základním kamenem byla společnost otrokářská. Prakticky vzato je kapitalismus vrcholovou a nejrozvinutější formou otrokářské společnosti. Podoba systému, kterou zažíváme je dána VTR (vědecko-technický rozvoj), který má zásadní dopady do společnosti, avšak nemění jeho podstatu. Stále se jedná o vrcholovou a sofistikovanou otrokářskou společnost, která jenom dostala název kapitalismus. Struktury, které tento systém ovládají, mají velmi hluboké kořeny, které sahají až do dob oné otrokářské společnosti, která se stala podstatou kapitalismu. To si bohužel drtivá většina dnešní společnosti neuvědomuje. De facto sloužíme stále stejným pánům, kteří systém, jenž nejvíce slouží právě jim, neustále zdokonalují, ale ne ve prospěch společnosti, ale ve prospěch svůj vlastní-tedy těch o nichž se říká, že je to těch horních deset tisíc. Jediné, co se dá nazvat v této problematice konstantním, je vliv církve. Ta je na každou formu systému přisátá jako klíště, i když je to v rozporu s biblickými texty. Jedinými, kdož se nebál omezit vliv církve, byli komunisté!! To však bylo v jiném systému.

   Určitě se najde blbec, který řekne, že v otrokářské společnosti lidi do honili do práce bičem, že neměli žádná práva, svobodu atp. Ano je to pravda. Samozřejmě doba a vývoj šly kupředu, čímž lidé získali nějaká práva a imaginární svobodu. Bič však zůstal a pro vzpurné i okovy. Jen se změnila forma onoho biče a okovů, aneb pokrok zastavit nelze. Otročíme však dál.

   Dnešní forma otročení je moderní a do jisté míry komfortní, když ji tolik lidí nevnímá. Nicméně to neznamená, že neexistuje. Nejvíce je to vidět na mzdách občanů, na mzdách nejpočetnější společenské třídy, kterou nazýváme třídou dělnickou. U některých profesí je odměna za práci doslova směšná a je docela mimo jí vůbec nazývat odměnou. Práce je však komoditou u které se okrádá nejvíce a práce občanů tvoří právě největší zisk těm, kteří práci lidem dávají! Proč to tak je??? Víte-je velice obtížné stanovit hodnotu práce. Kdyby se jednalo o fyziku, tak by to bylo velice jednoduché. Máme na to vzoreček. Jenže lidskou práci do vzorečku dosadit nejde, i když nějaké vzorce existují. Velké pojednání o práci a její hodnotě sepsal již Karel Marx a všem bych jen doporučil, aby se s tímto seznámili a to i přesto, že i tam existují dílčí rozpory. Mnohým z vás zůstanou ústa otevřená, když zjistíte, co vše se do hodnoty práce musí počítat a co vše by měla obsahovat tolik očekávaná odměna. Karel Marx to ve své práci vysvětluje komplexně, tedy práci ve vztahu zadavatel práce-vykonavatel práce, práce a mzda, náklady na práci, dále ve vztahu k výrobním prostředkům, výrobním nákladům, nadhodnotě, reálně ceně, prodejní ceně atd.!

  Je to možná nezáživné čtení, ale pro každého z nás velmi důležité. Jedině z tohoto můžete pochopit na základě čeho jste okrádáni a jak to systém dělá. V hospodě tyto informace nedostanete. Já to procházel několikrát, než jsem to pochopil a abych se přiznal, tak některé části textu mě daly docela zabrat. Ve výsledku lze však říci-KAPITÁL DO KAŽDÉ RODINY!

  Socialismus byl systémem, jenž se výše popsanou problematikou zabýval, ale bohužel samotní komunisté to zmrvili a zůstali stát takzvaně v půli cesty. V roce 1961 totiž započali proces podřezávání větve socialismu a to tím, že byla do ústavy ČSSR zakotvena vedoucí úloha KSČ ve společnosti. Ona věta o vedoucí úloze strany by nebyla ani tolik závadná, jako bylo závadné počínání strany po tomto datu. Komunisté si pojistili ústavou moc ve státě, čímž byla dána zelená mocenským soubojům uvnitř strany na úkor dělnické třídy. Začala se postupně vytrácet ideologická podstata, kterou byl marxismus a strana se začala vzdalovat problémům a životu dělnické třídy. Narušení této vazby vedlo k fatálním chybám v roce 1968,69.

  Kdo se ale zabývá dnes tím, že jsou lidé bráni tvrdě na hůl?? Nikdo! Drtivá většina lidí kope jen sama za sebe, což je přesně to, co systém současnosti chce! Jako jedinec neprosadíte prakticky nic. Škube vás zaměstnavatel, stát, pojišťovny, obchodníci a mnohdy i přátelé. Jak je to možné? No-pramení to z neznalosti, ale také z toho, že se neorganizujeme! Je nám lhostejné, co bude zítra, za týden, za rok, či pět, což je důkazem toho, že postrádáme směr, ideu, ale také třeba vůdce, který vezme na sebe tíhu okamžiku.

  Uvedu vám jeden takový malý příklad zlodějny státu, na který by si měly dát velký pozor ženy odcházející do důchodu a měly děti, přičemž si při mateřské přivydělávaly. Je to tiž jeden z důvodů, proč mají ženy nižší důchody!! Žádost o starobní důchod, je totiž plně v kompetenci žadatele a je nutno mu věnovat řádnou pozornost, neb úředníci a úřednice ČSSZ vám co nemusí, neřeknou. Kouzlo nechtěného tkví už v samotném formuláři žádosti o důchod. Zde je kolonka takzvaně vyloučených dob. Za tyto doby se například počítá doba, kdy je žena na mateřské dovolené, což je nyní do čtyř let věku dítěte. Je spousta žen, které si při mateřské přivydělávaly, aby se jako rodina uživily nebo to byly matky samoživitelky, kterým nic jiného nezbývalo. Spousta žen se mylně domnívá, že když při mateřské pracovaly, tak je to lepší i pro budoucí důchod, což je fatální omyl. Výdělek při mateřské je zákonem omezen a je velice nízký a proto se z něho neodvádí daň ani další odvody. Lze ho však zahrnout do částek pro výpočet důchodu a to právě ČSSZ dělá, když si žadatelka sama nepožádá o započtení vyloučených dob. To vám zásadně průměr částky, s níž se počítá pro výpočet důchodu. Je mnohonásobně výhodnější použít započtení vyloučené doby, což je právě mateřská. Má to však jeden háček. O započtení vyloučených dob si musíte aktivně požádat sami, což je na formuláři žádosti uvedeno a dopředně to vylučuje úředníka z povinnosti vás informovat. Kdo toto přehlédne a písemně to do žádosti neuvede, tak má smůlu a může to být pro vás mínus z důchodu za dobu pobírání důchodu v průměru 15 let až 160 000 Kč. Tato částka odpovídá vyloučené době 4 let-tedy jedna mateřská. Nyní se vezměte, že jste měli děti tři a na mateřské jste byli 12 let. Šikovné že?? Obdobně je to i u těch odměn za práci, kdy prodejní cena produktu se liší od výrobních nákladů třeba o 100% i více, ale vy pracujete za mzdy, která vám osobně negeneruje vůbec žádný zisk a je jen částkou, která vám zajišťuje přežití z měsíce na měsíc! Zisk je určen pro někoho jiného! Tady je něco sakra špatně!!

  Chápu, že se bojíte o práci, či šikany ze strany zaměstnavatele, či státu, ale když budeme stále jen mlčet, tak se nezmění nic. Politici nám nepomohou, protože ti věrolomně parazitují na systém a jsou to figurky mocenské struktury. Musíme to vzít do vlastních rukou a provést nový samet bez sametu.

Oldřich Rambousek
Mým principiálním základem, který uznávám je teorie Marxismu, ale tento se bohužel téměř nepraktikuje, protože nepřináší svým obsahem ten pravý byznys, který by každý chtěl z politiky mít. Já ho přesto preferuji, protože jsem přesvědčen o tom, že politika má být službou národu a nikoliv hmotným statkům.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

29.05.2020 20:00

Zásadní problém je jeden.Dokud všichni nepochopí,že se navzájem potřebují,tak bude vždy docházet k okrádání části společnosti.Tak,jako potřebuje zaměstnavatel zaměstnance na práci,tak potřebují zaměstnaci zaměstnavatele,aby tu práci sehnal.K tomu všemu je potřeba sečíst všechna aktiva z toho plynoucí a z výsledné částky odečíst výdaje,jako jsou náklady na elektřinu,náklady na nákup materiálu a další hodnoty.Tím se dostane zisk,který se sníží o odvody zaměstnavatele ve formě zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance,odečíst daňové povinnosti onoho zaměstnavatele a teprve z čistého zisku lze vypočítat mzdy.O ty se zmenší daňový základ a to pak určuje,jak si podnik vede.Pokud má příliš mnoho úředníků,je to špatně.Výkonná síla jsou ti,co vytváří výrobek,který je třeba prodat a každý úředník je síla nevýkonná,která jen bere.Ale jsou také potřební.Problémem je,že zaměstnavatel nemůže zvýšit mzdy,protože musí synáčkovi postavit vilu a koupit výkonné zahraniční auto.To samé pak potřebuje pro dceru,aby se necítila odstrčená a v zájmu vlastní rodiny se okradou zaměstnanci,kteří drží podnik nad vodou.A tady bude vždy kámen úrazu v pracovněprávních vztazích.Je to určité sobectví,ale pochopitelné.A nikdy se nedosáhne spravedlivé odměny.Výrobu někdo musí prodat a ten má,bohužel,trojnásobný plat oproti dělníkovi,který vytvořil tovar na prodej.


 
Podporujeme Viktora Orbána v kritice Evropské unie

Podporujeme Viktora Orbána v kritice Evropské unie

V poslední době sílí v řadě unijních zemí kritika Evropské unie převážně proto, jak přistoupila k řešení koronavirové pandemie, když tento problém z počátku vůbec neřešila, ba naopak kritizovala některé země za uzavření svých hranic.

 

 Smrt francouzského řidiče autobusu způsobili čtyři černoši, mluvit se o tom nesmí

Smrt francouzského řidiče autobusu způsobili čtyři černoši, mluvit se o tom nesmí

Poslední dny vzbuzují velké emoce zprávy o francouzském řidiči autobusu Philippe Monguillota, kterého k smrti ubili jacísi čtyři týpci. O původu, barvě kůže, jménech a tak dále dotyčných srabů se média úmyslně nezmiňují, natož aby zveřejnila fotku. Díky tomu naprostá většina normálně uvažujících má jasno, co asi tak byli ti hajzlíci zač. Pochopitelně se nemýlíme.

Demonstranti Black Lives Matters nějak zapomněli, kdo zrušil otroctví!

Demonstranti Black Lives Matters nějak zapomněli, kdo zrušil otroctví!

V posledních týdnech je evropsko-americká civilizace sužována demonstracemi proti údajnému rasismu, kdy radikální levicoví a protikřesťanští aktivisté prohlašují, že jsou mluvčími hnutí. Jejich výroky jsou často plné proti-bílého rasismu, nebo se otevřeně proměňují v útok na tradiční hodnoty evropsko-americké civilizace, jako je křesťanství.

Poslední domácí zprávy

Na levácích záleží

Na levácích záleží

Narodil jsem se jako levák. Nemohu za to. A přitom jsem za to celý život trestán. Zažívám diskriminaci na každém kroku. Jako všichni leváci....