• Úterý, 29. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Michal

Státe, nedávej — abys nemusel brát
Počet návštěv: 771

Státe, nedávej — abys nemusel brát

Ladislav  Jakl Článek od Ladislav Jakl

Snížit daně! To je nejčastější požadavek na každou vládu kdekoli na světě v kterékoli době. Není divu.  

Vezměme si třeba situaci u nás. V peněžence zůstane českým občanům jen málo víc než polovina peněz, které svou prací vydělají, zatímco téměř celou druhou polovinu odevzdají eráru, který ji pak rozdělí tam, kam on sám uzná za vhodné.

Zjištění je to skutečně nepěkné. Představme si, že bychom mohli jen 12 a půl hodiny denně rozhodovat o tom, kam půjdeme, kde budeme trávit chvíle volna i práce, zatímco na zbylých 11 a půl hodiny by nás erár prostě přidělil tam, kam by se mu zachtělo. Omezení svobody by to bylo úplně stejně silné jako dnešním zdaněním.

Jak je možné, že si to necháme líbit? Na první pohled nepochopitelnou věc lze vysvětlit docela snadno. Nejenže si to necháme líbit. My si o to dokonce říkáme. Každý průzkum vám potvrdí, že toho od eráru požadujeme strašně moc. Chceme po něm zdarma zdravotnictví a školství, důchody, sociální zabezpečení, nemocenskou, infrastrukturu, dotovanou kulturu, veřejnoprávní rozhlas a televizi, levné bydlení, ochranu vkladů, lacinou veřejnou dopravu, podporu sportu, aktivní boj proti nezaměstnanosti, podporu investic, regionální projekty...

No a erár vždy rád vyhoví. Má to v povaze. Navíc mu něco z našich peněz zůstane za nehty. A za zbytek nám pak nabídne služby v takové kvalitě, objemu a struktuře, jak si sám rozhodne.

Co s tím? Tvrdím, že obvyklé volání po snížení daní nestačí. Zde jádro problému neleží. Můžeme stokrát říkat, že snížením daní podpoříme růst a tím paradoxně dokonce zvýšíme daňové výnosy. Můžeme stokrát říkat, že erár je nákladný a nehospodárný a jeho služby nekvalitní a draze pořízené. Můžeme stokrát říkat, že po snížení daní přinutíme erár chovat se hospodárněji.

Výsledek bude jediný (pokud se nám podaří daně razantně snížit): erár se zadluží a jeho péče o svěřené věci bude nekvalitnější. Nakonec to vyvolá nutnost dluhy zaplatit a ošizené věci zalít dalšími penězi, což nakonec vyvolá nutnost daně zase zpátky zvýšit.

Takže znovu: co tedy s tím? Prioritou není snížení daní, ale omezení objemu veřejně poskytovaných statků. Nejdříve je třeba nekompromisně a razantně zmenšit sféru vlivu eráru, snížit počet věcí, o které se erár stará (za naše peníze). Jedině změna naší představy o tom, k čemu vlastně erár potřebujeme, kam ho vůbec pustíme, jaké mu svěříme úkoly, a odkud ho naopak vyženeme, jedině to může vést k omezení poptávky eráru po našich penězích, po výnosech z našich daní.

To ovšem vyžaduje více odvahy, než kolik vyžaduje pouhé volání po snížení daní. To chce říznout do našich návyků, to chce stáhnout naši otevřenou dlaň. Až si jednou všichni uvědomíme, že do té naší natažené dlaně nám erár sype jen to (a ještě ne všechno), co nám před tím vytáhl z kapes, pak teprve máme šanci náš erár uskrovnit.

Není logické ani účinné říkat státu „neber mi.“ Lepší je nejdříve státu říci „nedávej mi.“

Tenhle článek jsem napsal před dvaceti lety. Přesněji 1. listopadu roku 2000. Psal jsem ho pro revui Nechte nás být. Před pár dny ho nevímkdo a nevímjak vyšťoural a vyvěsil na net, tak jsem na něj po dvaceti letech narazil i já.

Proč tady otravuju s textem starým dvacet let? Proč jsem na něm nezměnil ani písmenko? Protože se stát a jeho praxe také nezměnily ani o písmenko.

Nemyslím, že tady budu strašit za dalších dvacet let. Takže ten apel musím adresovat těm mladším z vás: Moc bych si přál, abyste tenhle článek nemuseli za dvacet let bez změny písmenka publikovat znovu. Ale přání nestačí..

Ladislav Jakl
Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

05.06.2020 20:30

"Vše, čeho člověk užívá, z šlechetné práce vyplývá". Že by smysl textu Písně práce vyvanul? Že dnes šlechetné práce není třeba, že stačí jen prořízlá huba plácající nesmysly, aby se dotyčný mohl koupat v šampaňském...? Ti, kdo tyto parazitující zjevy ze svého živí, musí den co den na ně dřít, aby se měli ti, kdo nás z křesel klimatizovaných kanceláří převědčují o svých pravdách, jimž vdechnou jepičí život do druhého dne, aby nás pak za naše peníze přesvědčovali o něčem "významnějším", co k nim mezitím proniklo klimatizačními, větracími šachtami. Proč se lidé práce nedovedou ozvat a zbavit se nepotřebných parazitů? Nezbývá jim, než se dřít dnem i nocí a honit se za výdělkem. Na hodnocení politických skutků jejich zvolených zástupců nemají čas. Z vlastní zkušenosti vím, že v případě většího pracovního zatížení nemohu reagovat na dění na naší politické scéně, protože řada událostí ve veřejném prostoru mi uniká. Převažují pracovní povinnosti a nehledím na čas, který strávím ve své práci. Pokud kritizuji stav, který neodpovídá mému přesvědčení a ozvu se se svými námitkami, jsem v případě mé stížnosti či návrhu hned vyrozuměn, že o té které záležitosti nemám odpovídající informace. Nežiju v klimatizované kanceláři s těmi, kdo to se mnou "myslí dobře". Naši pracující pracují až do půlky června na státní rozpočet. Stále ještě neskončila doba potřebná k finančnímu pokrytí státního rozpočtu. Až poté vyděláváme na sebe. To, co vyděláme, co nám jako zbytek zůstane, je opět zdaněno příslušnými DPH. Na pohonné hmoty, cigarety a alkoholické nápoje je mimořádné daňové zatížení, které zdražuje tyto výrobky o stovky procent. Ani to však k pokrytí potřeb ze státního rozpočtu nestačí. Lidí čekajících s nataženou rukou na platby, dotace ze státního, je příliš mnoho. Je na jedné čtvrtině našich pracujících, aby uživili všechny ty, kdo žijí ze státního rozpočtu. Je to celá řada oborů a profesí, kde to jinak nejde. K tomu přistupují náklady na 2.800.000 starobních a invalidních důchodců. Těmto lidem je věnována zvýšená zdravotní péče. My všichni chceme co nejlépe žít, ale kde na všechny naše požadavky a nároky vzít? Mnoho mladých lidí dnes studuje takový obor, aby se namáhavé práci vyhnuli. Provádí poté celospolečenskou osvětu. Ta je živí. Tímto způsobem se jim dostávají do hlav falešné, v praxi nepoužitelné informace a názory. Jejich myšlenkový svět není spjat se světem práce. Tito neználkové se nechají živit a mstí se nám za to nepoužitelnými moudry, která produkují jak na běžícím pásu. Vůbec nepomyslí na to, že vše, čeho požívají musí vyprodukovat ti, co jsou v práci na střídavých směnách doplněných přesčasy na zlepšení výdělku. Tito dříči zajišťují minimální deficitní shodek státního rozpočtu. Pokud budou vysoké školy produkovat takové absolventy, nemůžeme se divit, že naše společnost chudne. Mladí lidé, kteří by měli udělat svou poctivou prací vše pro společnost v níž žijí, se do skutečné tvůrčí i odborné práce nehrnou. Naopak, udělají vše pro to, aby se jí vyhnuli. Je pro ně typická nastavená ruka ke státní kase. Státe plať a my se těm, kdo na nás vydělávají pomstíme tím, že na ně vypustíme imigranty záhadného původu a věku. Pro toho, komu padají peníze z nebe, je takové počínání charakteristické. .....Otázka zní: Co s nimi, co s těmi všemi, kdo loupají ze sřechy našeho obydlí perníček, co sami neupekli... O to srdečněji zvou na hostinu s tím, že se všichni podělíme o hodnoty, jež vytvořili ti, kdo svou poctivou prací nám tu střechu nad hlavou tvoří. Je těžké žít ve společnosti, v níž jsou postaveny na hlavu principy státu a státnosti, kdy by stát a jeho instituce měly být dobrým, šetrným hospodářem. Co dělat se těmi, kteří parazitují na naší práci? Žijí z naší práce, z našich daní, ale podporují Brusel a shlédli se v politické podpoře země za Velkou louží. .....Mějte se hezky. ....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

04.06.2020 19:24

Popsané je to skutečně hezky,ale žádný návod,co s tím,není.Erár,tedy stát,by musel pracovat pro svůj národ a ne pro eurobyrokraty z Brusele.A to stát nedělá pro národ,ale pro parazity.Těmi mám na mysli politické neziskovky,ty ať si platí ten,kdo je zřídil.Tím mám na mysli všechny netahavé,kteří pracovat nechtějí a jen natahují ruce.Tím mám na mysli hradit některým občanům jejich nevydařené spekulace,viz kampeličky.Tím také myslím statisíce parazitických úředníků,kteří za svou práci považují ohromné množství lejster pro vyřízení jednoduché věci.Nevidím důvod pro dotace do profesionálního sportu,pro zřízení Hniličkovy party pro rozdělování peněz do sportu.Dotace jednoznačně pouze pro mládež.Také je potřeba zavést osobní odpovědnost za spáchané činy.Úředník připraví stát o miliardy a je potrestán snížením platu o 10% po dobu tří měsíců.Ale to by museli stát řídit skuteční odborníci a kreatury typu Kalousek či Schillerová.O Sobotkovi lepší ani nemluvit.A protože se dnes stát odvolává na instrukce ze zahraničí,nic se na jeho hospodaření nezmění.Ohrazovat se proti mizerným rozhodnutím politiků a škodám národu evropskou směrnicí znamená,že naši politici nezastupují národ,ale byrokratické parazity nejen v České republice,ale v Bruseli!Tedy nevýkonnou složku a zbytečně rozsáhlou část společnosti společnosti.


 
Minář nastavil zrcadlo. A pěkně drsné

Minář nastavil zrcadlo. A pěkně drsné

Zcela nesporně byl Mikuláš Minář bezesporu možná největším politickým manipulátorem, které Česko zažilo posledních desetiletích. Připomínal středověkého krysaře s píšťalkou, za kterým se vinou desetitisíce fascinovaných souputníků spojovaných vidinou odstranění prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše z politického života, aby nakonec skončili na rozdíl od tragických výsledků starověké báje pádem na zem, kdy obraz jasného vítězství náhle vymizel. A oni zůstali neschopní a zoufalí zase sami.

Máme skutečnou demokracii, tj. vládu lidu, nebo profláknutých starostů, doktorů (všeho druhu), inženýrů, bankéřů, ředitelů?

Máme skutečnou demokracii, tj. vládu lidu, nebo profláknutých starostů, doktorů (všeho druhu), inženýrů, bankéřů, ředitelů?

Je pár dnů před volbami do krajských zastupitelstev a Senátu PČR a do našich poštovních schránek, ale i na bilboardech (a jiných veřejných zařízeních, např. zadní sklech autobusů) se nám představují (často šklebí anebo se nám smějí) kandidáti politických stran a hnutí. Člověk se nestačí divit, jak ubohými slogany a hesly jsou jejich podbízející se tváře doprovázeny.

Poslední domácí zprávy

Rozděl a panuj

Rozděl a panuj

Blíží se volby a s tím spojena agresivita některých politických uskupení, která hrají nikoliv o „své“, ale o „naše“ peníze. Jen pro...