• Sobota, 19. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Zita

Neexistují žádná data z roku 1500 o počtu srážek, je to čistě populistická debata
Počet návštěv: 841

Neexistují žádná data z roku 1500 o počtu srážek, je to čistě populistická debata

Václav Klaus ml. Článek od Václav Klaus ml.

Dámy a pánové, díky těm nemocem na magistrátu opět vystoupím v roušce, provedu si takové dechové cvičení. Ale chtěl bych svoje vystoupení k vodě a suchu věnovat populismu. Já se nehlásím pokaždé do diskuse, abych každou hloupost korigoval, protože to bych vám lezl na nervy, to bych vystupoval tak šedesátkrát denně. Ale nemohu si pomoct, za ty poslední dny sleduji výrazně vyšší počet věcí, které mají jediný smysl a to je reakce na nějaké populistické řeči a něco, na co lidé rádi slyší.  

Včera tady paní poslankyně Balcarová při jednání o odpadech tvrdila naprosté nesmysly o tom, že dojdou fosilní zdroje. To je hovadina, kterou už hájil Římský klub, když já jsem se narodil. Od té doby nedošly ani potraviny ani fosilní zdroje, zásoby ropy jsou vyšší než v roce 1969, komunisté to také rádi slyšeli a vždycky do Pionýrské stezky mi psali, že už ty auta na benzín skončí a budeme lítat nějakýma těma bublinama díky vědeckotechnické revoluci, tak tomu říkali. Mezitím jsem se stal ctihodným kmetem šedovlasým, ale stále teda jedu k té pumpě, načepuju, otočím tím klíčkem a příliš se toho nezměnilo. Zásoby ropy jenom kolísají na ceně, čili když cena roste, zásoby ropy rostou, protože těm všem investorům se to více vyplatí hledat, a když klesá jako třeba teď, tak dojde určitě zase k relativnímu poklesu. Že lidstvo jednou přejde od benzinových a uhelných motorů k něčemu jinému, to je jasné, ale důvody budou ryze ekonomické. Stejně tak neskončila koňská dráha tím, že by došly koně, ale tím, že ty motory a spalovací motory se staly ekonomicky výhodnější. Kupříkladu ten benzín je taky neustále levnější. Když jsem byl ten malý kluk, tak se opravdu jezdilo jednou za týden na chalupu, narvaná rodina v jednom autě, všechno možné se vezlo, ale že by tatínek jezdil do práce automobilem bylo vyloučené, protože ten benzín byl daleko dražší.

Já ještě řeknu jednu věc. Když jsme u těch technologií, kupodivu třeba parní stroje byly docela efektivní. Když jsem mluvil o té chalupě, tak do Benešova jezdila elektrická lokomotiva, ale pak už elektrika nebyla, nevím, jestli je dneska teda, asi jo, a pak se jezdilo parní lokomotivou, takže se čekalo asi čtvrt hodiny v Benešově, než se to přepřáhlo. Kupodivu ta doba dojezdu je už od roku 1936 stejná, to tam jezdil dědeček na tu stejnou chalupu, ale to by se týkalo Ministerstva dopravy, to nechci odbočovat. (Smích mezi některými poslanci.) Ale co je zajímavé, tak ona ta pára nebyla technologicky nějak neefektivnější než ty motorové vlaky, které jezdí teď, nebo elektrické, ale rozhodovalo to, že to bylo daleko pracnější, že někdo musel uklidit tu lokomotivu, vymést, muselo to mít topiče, dalšího člověka, hodinu předem to museli roztápět, aby ta lokomotiva vyjela, a to pak bylo strašně drahé a díky tomu samozřejmě i v té neefektivitě toho komunismu se přešlo na ty elektrické a další vlaky. Takže tolik asi k tomu, co jsem tady slyšel včera.

Zítra pro změnu tady budeme mít ty slepičky. Na tu debatu se velice těším, protože někteří kolegové z ODS, když mě tady napadali, když jsem chtěl chránit české zemědělce, tak se tady zaklínali takovou tou pravicovostí, že nesmí být žádná byrokracie, to je zásadní zlo! No ale slepičky jsou populární, takže zítra tady už s nějakými těmi vanery (?) se zlikvidují čeští drůbežáři a bude to byrokracie jako blázen a budou se sem vozit vajíčka z klecových chovů z Polska a tramtárie, ale tu debatu si nechme na zítra.

A teď k suchu. Teď k vám promluvím nikoliv jako poslanec, ale jako absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který toto téma studoval, mám z toho zkoušku od pana profesora Kastnera a pana profesora Janského. Včerejší večer jsem nevěnoval alkoholu nebo nějakým zábavám nebo cyklistice, ale věnoval jsem se studiu hydrologických ročenek České republiky. A musím konstatovat, že v České republice je sucho, já to nikterak nebagatelizuji, odmítám takové ty legrace, že dneska hodně prší, tak na to se vymlouvat, to je samozřejmě dětinské. Ale na druhou stranu podobně suché periody jsme od doby mého narození měli několik. Rok 1969, 1971, 1972, 1973 jsme měli podobnou hodnotu srážek. A to sucho samozřejmě souvisí se srážkami. Ty padají buď ve formě deště, nebo ve formě sněhu, ještě velice důležitý je výpar, protože část té vody odteče, tomu se říká koeficient odtoku, část se vypaří a malinkatá část vyrovnává nějak hladinu podzemní vody. Takže takové edukativní dneska vystoupení. Asi byste byli většina z vás překvapeni, moji studenti bývali, že daleko víc srážek je v létě, přestože pocit sucha a reálné sucho je v létě daleko vyšší, ale to je z toho důvodu, že je mnohem vyšší výpar.

Ale abych to skončil, měli jsme už několikrát tříletá období, která byla výrazně srážkově podnormální, i ti komunisté na to taky chtěli reagovat stavbou nějakých přehrad atd., ale pak zase přišla období, která byla srážkově výrazně nadnormální. Já tady nechci unavovat celou tou padesátiletou tabulkou, ale my jsme měli velice suchý rok 2018, nebyl tedy nejhorší v tom srovnání, např. rok 2003 byl ještě sušší, a bohužel na to navázal rok 2019, který byl také podnormální. A potom jsme tady měli dva měsíce a sice leden letošní a duben, které byly srážkově také velice minimální a to sucho samozřejmě nějakým způsobem kulminovalo. Od té doby ovšem v květnu srážky už byly nadprůměrné, červen máme taky nadprůměrný a já teď zmíním takový vědecký fakt, že sucho bude buď ještě větší, než bylo, nebo bude úplně stejné, nebo bude menší a nebo vůbec žádné sucho nebude. To je ryzí fakt. Dokonce je i možné, že bude čtyřicet dnů pršet a bude potopa, to jistě kolegové z lidové strany se mnou budou souhlasit, že to může taky nastat (ozývá se smích v sále), takže zkrátka my se tady bavíme jenom o tom, že ve všech průzkumech teď vychází, že lidé mají starost z toho sucha, že skutečně bylo, byly suché roky a každý politik na to chce jako zareagovat, jak to bude řešit.

Já si myslím, že při vší úctě k panu Brabcovi a tady opozici, tlakové níže nad Biskajským zálivem mají přechod přes naše území – to moc neovlivníte ani jeden. Můžeme se bavit o některých věcech, jako třeba že byli politici, kteří si přáli volné rozežírání kůrovcem na Šumavě, a tam v těch drobnějších podmínkách samozřejmě může dojít ke změně mikroklimatu, protože ten vzrostlý les udrží třeba teplotu 15 stupňů i v letních dnech, kdežto když je tam ta pustina s holými stromy, tak je tam 40. A to se … (nesrozumitelné) mění. Takže jenom tu debatu vraťte, já to chápu, děláte politiku, chcete se těm voličům ukázat, ale když se podíváme na ta data, tak naprosto z nich nikterak nevyplývá, že by ta doba těch suchých, nebo vlhkých let se měla teď nějakým zásadním způsobem vymykat tomu, co jsme už několikrát dokonce za našeho života zažili.

Tady samozřejmě buď nastane to, co jsem říkal, že zase třeba červenec bude srážkově podnormální a pak ta situace bude eskalovat a budete si ze mě dělat legraci na těch sociálních sítích, ale jestli bude pršet tak jako v červnu atd., tak možná za dva roky tady budeme řešit mokrost v České republice a vysoušení mokřadů, protože občany budou obtěžovat komáři a politici to budou řešit, protože to bude veliké téma, na některých krajích to bývá. Čili to je klidně naprosto možné.

Tak to jsem se chtěl jenom k tomu krátce vyjádřit. Jinak smysluplná opatření jako zadržování vody v krajině, trošku starost o rybníky, které nám už pan Krčín založil před mnoha staletími. Mimochodem nejsou žádná – když slyším ty žvásty o 500letém suchu – neexistují žádná data z roku 1500 o počtu srážek, nejstarší data jsou Žerotínské panství někdy 1600 něco a psal to tam ten kronikář jenom 23 let. Čili je to čistě populistická debata, každý si k tomu tady něco řekl, tak mě omluvte, že jsem si k tomu před obědem řekl pár slov i já.

Děkuji.

Václav Klaus ml.
Václav Klaus je český politik a bývalý ředitel soukromého gymnázia PORG. Byl členem Občanské demokratické strany, již opustil nejprve v roce 2009, pak se do ní vrátil a v březnu 2019 byl vyloučen. Následně založil nové politické uskupení – Trikolóra hnutí občanů, od září 2019 je jejím předsedou

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

21.06.2020 20:07

Všecna klimata se periodicky objevují a zase mizí.To platí neustále.Jenom se dnes stala debata o klimatických změnách výhodně placeným artiklem.A to je celý problém.Donuťte černochy,aby místo výroby dětí vyráběli něco užitečného.Není to proti dětem,ale jejich velkovýroba je tím nejdůležitějším aspektem,který ovlivňuje celou planetu.Ta prostě nedokáže uživit tolik miliard lidí a díky černochům a obyvatelům asijských zemí se tato situace neustále zhoršuje.Tak se to řeší likvidací té nejúspěšnější,bílé,rasy.A to asi nebude to pravé ořechové!


 

21.06.2020 10:28

Kampak s tím na člověka, který jako kluk přičichl k zemědělské práci, protože musel. Celá řada lidí po politickém zvratu v poválečných letech přešla k tzv. záhumenkům. Tato menší políčka obhospodařovali. Mnozí z nich dobře. S výpěstky se jezdilo na výstavy. Šlechtitelé (tak se jim říkalo) se chlubili se svými produkty. Byla zastoupena drůbež, ale i hospodářské zvířectvo. Dále byly vidět i výstavní kusy jablek a dalšího ovoce různých odrůd. Na zeleninu se srdce smálo! A tak bych mohl pokračovat. Když se znárodňovalo, byl jsem maličký. Neměl jsem z toho rozum. Jeden z předků našeho rodu žil na Rakovnicku v Pšovlkách. Byl sedlák, měl tam polnosti. Většinu z nich mu komunisti zabavili. Nechali mu malou chmelnici, několik ovcí, kozy, jednu kravku a u jeho přízemního domku i stodolu na uskladnění sena. K té přináležela ještě kovárna. Protože tento strýc byl zručný kovář, nechali mu kovárnu ve vlastictví. Stáj s jeho krávami mu znárodili. O krávy se ale dál staral už jako zaměstnanec JZD. Jeho manželka si poradila s březími kravami a chodila na "porody" ve dne, i v noci. Zdánlivě se pro ně nic nezměnilo. Takových lidí, jako byli oni, byla celá řada. Nevlastnili už stáje a kravíny (vepříny), ale ze statkářů se stali zemědělci. Přesto žili "ve svém", které jim paradoxně nepatřilo. Osobně vlastili jenom to, co jim noví majitelé naší země dovolili. Ano, byli záhumenkáři. Museli odvádět určité, stanovené procento produkce státu. Takoví lidé věděli, jaké bude počasí především v letním období. Pokud se opotil čedičový kámen zasazený do hlíny, vždy pršelo. V studniční vodě musely být potápky. Ty ji dokonale zbavily napadaného hmyzu. Předpovědi počasí byly velice prosté, ale stoprocentně účinné. Čedič se nikdy nespletl. Jako humorná nápověda panujícího počasí byl zavěšen na hák provaz, pod nímž bylo napsáno: Je-li mokrý - prší, je-li suchý - je slunečno, houpe-li se - je větrno. Také u studánky s vodou byla moudrost: Napij se této vody - a budeš žít až do smrti! Lidé tedy počítali s proměnlivostí počasí a doplnili ji svým humorem. ...Lidový kronikář, pan Vorel z Rabštejna nad Střelou, se věnoval průběhu počasí v několika desetiletích svého života.Byla léta suchá, byly doby hojnosti, nebo zmáčená úroda hnila na polích. Dodnes se jeho poznatky dají zakoupit v domě u řeky hned za starobylým mostem na příjezdu do Rabštejna. (Ostatně, Rabštejn je nejmenší město na světě. Čítá několik desítek místních starousedlíků). ...Proto mi ten humbuk kolem počasí přijde až nemístný. Stačí si nalistovat bibli a přečíst si, že po letech hojnosti přijdou léta bídy a neúrody. (Genesis 41,1 -4). ...Mějte se hezky. ....Napsal Jiří Přibyl.


 
Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

          Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Elitní lékaři Pavel Pafko (80) a Jan Pirk (72). 


"Proč někdo například neřekne, že jsme otestovali pozitivně 1100 lidí, z nichž jen dva, tři nebo pět museli vyhledat nemocniční ošetření? Proč někdo neřekne, že u většiny lidí je to úplně bezpříznakové? Je to přesně tak, jak jsem říkal," konstatuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEMu. "O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic."

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...