• Neděle, 20. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Oleg

Spravedlnost přichází s dvacetiletým zpožděním
Počet návštěv: 1021

Spravedlnost přichází s dvacetiletým zpožděním

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Nestává se často, aby úřadující prezident státu byl obviněn z účasti na válečných zločinech a vraždách stovky lidí.

V případě Hashima Thaçiho stojícího v čele nejmladšího evropského státu Kosova se to stalo tento týden. Trestných činů se měl dopustit společně s desítkou dalších obžalovaných v letech 1999 – 2000 v době válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii. Válka tehdy vedla k několikatýdennímu bombardování Jugoslávie a ve svých důsledcích ke vzniku nezávislého Kosova v roce 2008.
   
Válečné zločiny spáchané během bezmála deseti let války v bývalé Jugoslávii vyšetřoval již od roku 1991 Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii se sídlem v nizozemském Haagu (ICTY). V době, která se týká aktivit H. Thaçiho, stála v jeho čele bývalá švýcarská generální prokurátorka Carla Del Ponte (činná 1999 – 2007). Jak posléze vyplynulo, marně se snažila vyšetřovat a stíhat také válečné zločiny spáchané Kosovary (kosovskými Albánci) a jejich Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK).
   
Proto v roce 2007 rezignovala na svou funkci a po svém odchodu vydala knihu Lov, která popisuje obchod s lidskými orgány odebraným asi třem stům zajatým nebo uneseným Srbům hned po skončení války v roce 1999. Měl se na tom podílet právě Hashim Thaçi, tehdy již premiér nezávislého Kosova a jeho společníci v albánském hlavním městě Tiraně. Kosovo, Albánie a Mezinárodní trestní tribunál tehdy všechna obvinění Carly Del Ponte odmítly jako neopodstatněná. Del Ponte to tehdy vysvětlovala tím, že většinu důkazů o kosovarských válečných zločinech měly Američané, kteří svého válečného spojence (UÇK) chránili.
   
Dnes zřejmě změnili názor a spravedlnost (či ICTY) po dvaceti letech trochu slevila ze zásad politiky dvojího metru. Když se ohlédneme na národnost stíhaných válečných zločinců v konfliktu, jehož se zúčastnili Srbové, Chorvati, Bosenští muslimové a Kosovaři, zjistíme, že mezinárodní justice postupovala velmi výběrově. Válečných zločinů se totiž stejnou měrou dopouštěly všechny zůčastněné strany, jak už to v občanské válce bývá. ICTY však původně stíhala a soudila jenom Srby. Po čase došlo na Chorvaty, a pak dlouho trvalo než začala stíhat Bosenské muslimy. Kosovaři zůstali nedotknutelní přes dvacet let.
   
Žalobu vůči prezidentovi Thaçimu musí ještě potvrdit soudce ICTY, snad k tomu najde dostatek odvahy. Pak by z výchovných důvodů bylo dobré oprášit návrh Carly Del Ponte z roku 1999, kdy chtěla pro válečné zločiny stíhat piloty NATO, kteří několik týdnů bombardovali Jugoslávii a hlavně jejich nadřízené, kteří jim k tomu dali rozkazy. V době, která kácí sochy lidí za fiktivní zločiny staré 500 let (Kryštof Kolumbus) není nic nemožného.

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Mirja Mikkesh

Mirja Mikkesh

29.06.2020 10:01

Pane Bašto, ač Vás rád čtu, protože to má hlavu a patu, tady se v lepším případě mýlíte, nebo, omlouvám se, v horším případě proto má čeština krásný výraz uzdisráčství. Ona totiž ta spravedlnost nepřišla ani po dvaceti letech. (pokud Vám nadpis vytvořila redakce, tak se omlouvám) To pouze předehnali nějakého kosovského pohůnka před nelegitimní orgán. Před opravdový soud, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost, musí stanout, ne jenom naše Madla, ale i představitelé US a Evropských států, kteří tu hrůzu způsobyli. Také někdo musel těm psychopatům poskytnout mobilní ordinace, techniku, doktory, pomocný personál atd.,atd. Tomu, že nějaký Albánec člověku vyřízne srdce a hodí ho přes plot zoufalému čekateli na transplantaci, věří snad jen děvčata z ČT, Langšádlová a od narození lehkou idiocií stižen Schwarzenberg. Až tedy ta spravedlnost opravdu přijde, dejte mi vědět.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.06.2020 20:00

Osobně jsem v tom Kosovu byl v roce 1992,nebo o rok později.Strávil jsem týden v malém jihokosovské městečku Péc,kde byla každou noc slyšet střelba z hraničních hor s Albánií.Albánci v Kosovu jsou muslimové a hloupí Američané raději vytvořili stát Kosovo,kvůli výstavbě vojenské základny.Za celou dobu pobytu jsem neviděl jediného Albánce pracovat,ale házet PET lahve do potoka v městě dovedli.Kromě toho jsem se dověděl,že srbské ženy nosí jako poslední možnost záchrany malé pistole v kalhotkách.A tady mi pak nedoučený fašistický hajný tvrdí,že byli pronásledováni Albánci.On uznal Kosovo,ačkoliv to měl od parlamentu zakázané.Jakožto ministr zahraničí na radu Američanů uznal Kosovo jménem ČR a podělaný parlament to dodatečně schválil.Pravda a láska je jen heslo pro oblbování občanů.Ve skutečnosti vládne lež a nenávist.A ty přichází z vysněného západu,kam nás prodejní politici nastrkali.Ani východ,ani západ.Ze všech stran jsme byli otloukánci pro cizí zájmy.Nakonec teroristé z NATO by mohli vyprávět,Stoltenberku!Když může mít neutralitu sousední Rakousko,tak stejně ji můžeme mít i my.A komu seto nelíbí a potřebuje mít nad sebou drába,může se vystěhovat přímo k němu a netahat tam ty,co drába nad sebou mít nechtějí.


 
                                      Jak Západ a EU šlapou na krk Chartě OSN?

Jak Západ a EU šlapou na krk Chartě OSN?

Tři hlavní závazky pro udržení světového míru vložilo padesát států zakládajících OSN (bylo mezi nimi i Československo), do Charty OSN v r. 1945.  Když si je přečtete, uznáte: Ano, kdyby se jen tyto tři zásady ve světě dodržovaly, nebylo by došlo k válce minulé a zmizelo by též nebezpečí války budoucí. 

Různé tváře Pavla Zemana

Různé tváře Pavla Zemana

Mediální zprávy o činech nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejsou příliš časté. Zřejmě o pozornost médií příliš nestojí.   Jeho přímí podřízení Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan jej zastiňují. Opakovaně jsem se o něm v článcích zmiňoval jako o „brněnské sfinze“.

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...