• Čtvrtek, 26. listopad 2020
  • Svátek má Rukojmí Artur

Držte si klobouky, zítra to začne...
Počet návštěv: 958

Držte si klobouky, zítra to začne...

Lubomír Vylíčil Článek od Lubomír Vylíčil

Jakoby téměř bez zájmu našich oficiálních médií, začíná zítra v Bruselu zásadní jednání o rozpočtu EU a současně i o tak zvaném „stimulačním balíčku” pro obnovu Evropy po koronaviru. V něm se má rozdělit „vybraným, postiženým zemím” téměř  750 miliard EUR (855 miliard USD), z toho 500 miliard EUR v grantech a 250 miliard EUR v půjčkách pro země EU. Zmíněné granty pak mají být „jištěny” společným dluhem mezi zeměmi EU.

Proč ale okolo tak závažné schůzky panuje jakési rozpačité ticho? Proč se všichni naši oficiální „názorotvůrci” tak usilovně dívají jinam? Proč neslyšíme oslavné famfáry a obvyklá slova o evropské jednotě, vzájemném porozumění, dalším, společném směřování Únie a podobně? Jestlipak  to nebude tím, že se žádná selanka, žádné porozumění a už vůbec žádná jednota nečekají….

Ve hře je totiž příliš mnoho. Nejen společné, astronomické zadlužení na generace, nejen hádky, kdo a na úkor koho urve větší kus balíku, ale i věci ne-ekonomické. Výsostně politické, které mohou předurčit další směřování Únie. Vytyčení pozic jednotlivých aktérů proběhlo před pár dny, hned po začátku německého předsednictví. Německý ministr zahraničí Heiko Maas  v interpelaci poslancem AfD Bystroněm jasně a nekompromisně sdělil, že Německo protlačí nějakou formu přerozdělování migrantů a že tuhle „solidaritu” vnutí i těm „východním untermenschen” z V4.

Zároveň bylo ze struktur EU jasně řečeno, že jakékoli peníze z EU budou vázány na dodržování zásad „právního státu”, což je bič, připravený na Poláky a Maďary. Ale nebyl by to bojovný Viktor Orbán, kdyby se hned  vzápětí neozval. Přesněji, kdyby netřískl do stolu. V zádech má rezoluci, přijatou před pár dny maďarským parlamentem (drtivou většinou 128 hlasů proti 16 s 1 abstencí), která jej zavazuje ke schválení rozpočtu pouze tehdy, splní-li Evropská unie určité maďarské podmínky. Ty zahrnují, kromě spravedlivého rozdělení finančních prostředků mezi bohatší a chudší země,  také „nevázání finančních prostředků na ustanovení o právním státu”. Tedy, nediplomaticky řečeno – chcete-li náš souhlas, a vy jej teď moc potřebujete, nemontujte se do nás.

 Podle agentury Bloomberg se k tomu mluvčí Orbánova Fidesu vyjádřil slovy silnými a nezvykle otevřenými: “Postupy EU v oblasti právního státu se proměnily v ideologický a politický hon na čarodějnice” A proto: “Jejich ukončení se stalo nezbytnou podmínkou pro převzetí společného dluhu a společné rozhodování o budoucnosti evropských národů.”

Ovšem kromě onoho „ukončení sankčních postupů, které EU zahájila proti Maďarsku a Polsku” je v usnesení maďarského parlamentu ještě jeden bod. Ze kterého se většina euro-funkcionářů přímo osype. Zákaz „evropského” financování „organizací, které vykonávají politické činnosti v přestrojení za občanskou společnost.” Tedy požadavek, zatrhnout EU financování politických neziskovek. A to je rána na solar. Na samou podstatu Eurounijní politiky.

Podle dalších zdrojů ani Orbán nečeká, že prosadí vše. Ale pokusí se o dohodu, kterou pak prodá jako vítězství doma. Protože vetování rozpočtu by jej stálo neúměrnou poltickou cenu. Karty však má v ruce vysoké…

Zajímavé ovšem je, že summit o rozpočtu nemusí ztroskotat jen na vzdorovité V4. Jako potížisté se najednou začínají jevit i dříve vzorní Evropané. I když z diametrálně odlišných pozic. Švédský premier po jednání s tím španělským nevyloučili veto rozpočtu. Oba chtějí ještě více Green dealu a další, ráznější kroky k řešení změny klimatu. K tomu i více moci Bruselu: “Máme společný cíl, kterým je vymyslet silnější Evropu….”

Naproti tomu nizozemský premiér Mark Rutte požaduje větší kontrolu grantů. Aby peníze šly skutečně na obnovu ekonomiky a ne „do luftu” na obskurní projekty (typu zelené šílenství), ze kterých půjde v tichosti „malá domů” do nejrůznějších kapes. Žádá záruky, že nezbytné ekonomické reformy budou opravdu uskutečněny: “Nebyl bych schopen vysvětlit, jak můžeme udělit granty, aniž by byly slíbeny vážné reformy a současně způsoby, jak zajistit, aby k nim skutečně došlo.” K výsledku summitu je však už předem docela skeptický, neboť jako insider dobře ví, že přísná kontrola je to poslední, co by si v Bruselu přáli: “Reakce na zákulisí našich návrhů mi nedávají naději na šanci dosáhnout dohody.”

Takže to bude zajímavé. Pohodlně se usaďte a sledujte nastávající zápas pozorně, hraje se o mnoho. I o nás. Protože svěrací kazajka EU, jak se najednou zdá, drží už jen na pár posledních stezích. Ale nikdo neví, kolik jich vlastně zbývá a jaký tlak ještě vydrží….

 

Lubomír Vylíčil
Farmaceut, ročník 1959, nekonvenčně uvažující amatérský pilot a přírodozpytec se silným vztahem k tradici. Miluje přírodu, létání, turistické i akrobatické; na úrovni zapáleného amatéra se věnuje terénní ornitologii a paleontologii na střední Moravě. Zajímá se o historii i současné dění. Patriot s pozitivním vztah ke katolicismu. Pocity, které mu už léta způsobuje politická scéna u nás i ve světě ho vedou k tomu, že občas něco napíše.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

17.07.2020 20:28

Stejně už je dávno rozhodnuto.Bez šance na schválení by se žádná jednání nekonala.Je to jen další oblbování z Brusele!Babiš to všechno odkýve a já pak budu chtít,aby tedy ručil i za mé dluhy.Když má ČR ručit za dluhy Itálie,Španělska a dalších,tak může ručit i za dluhy svých občanů!


 
Odvolací soud v Pensylvánii nařídil přezkoumat sporné hlasovací lístky zaslané poštou v rámci voleb prezidenta USA

Odvolací soud v Pensylvánii nařídil přezkoumat sporné hlasovací lístky zaslané poštou v rámci voleb prezidenta USA

Každým dnes se jeví jako pravděpodobnější, že o budoucím prezidentovi USA nakonec rozhodne Nejvyšší soud USA. Při projednávání volebních stížností a žalob na falšování voleb vyplouvají na povrch stále další skandální informace o obřím rozsahu volebního podvodu, který byl zřejmě spáchán při letošních prezidentských volbách. Je také zajímavé sledovat i rozdíly, jak o causách informují média v Evropě a v USA.

Chci žít po dny, které mě ještě čekají, jako orel

Chci žít po dny, které mě ještě čekají, jako orel

Jsem hrdý, ale nesmírně vytočený Čech. Jsem pragmatik a netvořím si vlastní názor podle mediokracie. Nehodnotím politický subjekt podle toho, jak se onálepkuje, nebo jak jej onálepkují media, ale podle programu a toho, jak jej plní. Pokud někdo fandí třeba senilnímu levičákovi Bidenovi, který si plete děti a vnoučata, mazlí se s holčičkama a ani neví, kam kandiduje a na mítingu tvrdí že do Kongresu, je to jeho věc. Nicméně, je tedy levičák, což je také jeho věc. Moje věc zase je, že si od něj nenechám kecat do života.

Poslední domácí zprávy