• Sobota, 19. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Zita

Pohádka o Šípkové Růžence ukrývá lékařská tajemství z dávnověku
Počet návštěv: 635

Pohádka o Šípkové Růžence ukrývá lékařská tajemství z dávnověku

Libor  Čermák Článek od Libor Čermák

Mnozí tzv. progresivisti by tuto pohádku zakázali kvůli gender. stereotypům. Ale já jako archeoastronautický badatel jsem v nich naopak objevil minimálně dvě lékařské metody, které se začaly aplikovat až posledních dvou staletích.  

V poslední době sledujeme snahy tzv. moderních progresivistů o cenzorů literárních děl, například pohádek pro děti, protože se jim zdají být tzv. genderově nekorektní, sexistické či plné genderových stereotypů. Z tohoto důvodu například před rokem tuto a další pohádky zakázala svým žákům jedna škola v Barceloně (viz https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/cervena-karkulka-sipkova-ruzenka-sexismus-barcelona-knihovna-zakaz.A190412_060823_zahranicni_bur). Já se však domnívám, že takovýto přístup není nic jiného než hlupáctví a věřím, že tato cenzorská móda brzy odpluje do ztracena.

Já se totiž naopak domnívám, že pohádky můžou být kromě kouzelných příběhů, kde dobro vítězí nad zlem, také užitečné z hlediska archeoastronautických záhad, neboť řada z nich se dochovala z nejstarších dob lidských dějin. Toto je příklad tzv. lidových pohádek, které se navíc nějak rozšířily po celém světě.

A právě pohádka o Šípkové Růžence je podle mého názoru příkladem pohádky s těmito záhadami. Protože se v ní objevují hned dvě lékařské metody, které lidstvo objevilo až v moderní době. První je takzvaný pohádkový polibek, kdy princ políbí spící princeznu. Tento prvek známe z celé řady pohádek například o Sněhurce a tako o Šípkové Růžence. Já se domnívám, že na tomto pohádkovém prvku není nic sexistického, ale ve skutečnosti je to návod na dýchání z úst do úst, které se používá při resuscitaci. Podrobněji jsem se tímto jevem zabýval v článku "Tajemství pohádkového polibku".

Druhým medicinským prvkem v této pohádce bych se chtěl zabývat nyní. Jak vlastně Šípková Růženka do toho spánku upadla? Píchla se o vřeteno či přeslici. Jakmile se o to ostré píchla, tak usnula. Co to může být za jev, že hned potom, co se někdo o něco píchne, tak usne? Že by nějaká nemoc tímto píchnutím získaná? O tom si myslím, že by to upadnutí do bezvědomí nějakou dobu trvalo. Jenže tady došlo k usnutí hned jak k úrazu došlo. Ale pokud jste někdy čtenáři byli na operaci, nepřipomíná vám to celkovou anestezii? Takovou, jakou lékaři používají až v moderní době? Ale jak se to dostalo do tak staré pohádky?

 

Libor Čermák
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

07.08.2020 19:55

Přirovnání je sice trefné,ale obecně je odmítáno dementními osobami,které si nedovedou najít partnera(ku) a tak otravují ostatní svým zkaženým a neplodným životem.Dementi všechno zničí,protože si nevidí ani na špičku nosu.Podobají se fotbalovým trenérům,kteří si bez brýlí nedokáží ani zavázat boty,ale naprosto jasně vidí na 70 a více metrů,jak byl jejich tým v pokutovém území poškozen!


 
Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a současnému boji s koronavirem,

          Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Elitní lékaři Pavel Pafko (80) a Jan Pirk (72). 


"Proč někdo například neřekne, že jsme otestovali pozitivně 1100 lidí, z nichž jen dva, tři nebo pět museli vyhledat nemocniční ošetření? Proč někdo neřekne, že u většiny lidí je to úplně bezpříznakové? Je to přesně tak, jak jsem říkal," konstatuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEMu. "O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic."

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

Poslední domácí zprávy

Karel Čapek o chřipce

Karel Čapek o chřipce

Článek Karla Čapka o chřipce, která je všude kolem nás, vyšel v Lidových novinách 29. ledna 1931. Vzhledem k jeho univerzální platnosti a...